Hrad i nemocnice by měli víc informovat o prezidentovi, míní ústavní právník

Veřejnost ani ústavní činitelé nemají v současnosti dostatek informací o stavu prezidenta Miloše Zemana a jeho schopnosti projevit svobodně svou vůli a přijímat rozhodnutí. Podle ústavního právníka Davida Kosaře by měli politici tlačit na prezidentovo okolí, aby informovalo transparentněji.

Kosař také doporučuje Ústřední vojenské nemocnici, aby přehodnotila svůj zdrženlivý přístup - v současné situaci převažuje právo veřejnosti na základní informace o zdravotním stavu prezidenta nad právem pacienta na soukromí. Vedoucí katedry ústavního práva a politologie brněnské právnické fakulty to řekl v rozhovoru s ČTK.

Informace a přístup k prezidentovi má nyní jen jeho nejbližší okolí, kromě rodiny zřejmě také spolupracovníci z Kanceláře prezidenta republiky. "Nevolení aktéři tak de facto drží Českou republiku v hrsti, neboť nevíme, zda náhodou nezneužívají přístup k prezidentovi republiky a nerozhodují o klíčových otázkách směřovaní naší země namísto něj," řekl Kosař. Dnes policie informovala, že všechny návštěvy budou potřebovat souhlas ošetřujícího lékaře.

Kancelář prezidenta podle Kosaře nemůže být státem ve státě, pro který neplatí žádná pravidla. Nejistota ohledně nynějšího zdravotního stavu prezidenta by mohla později vést ke zpochybňování jeho rozhodnutí, která se dostávají, případně ještě dostanou, na veřejnost právě prostřednictvím jeho spolupracovníků.

Kosař připomněl, že v době hospitalizací a léčení prezidenta Václava Havla se do médií dostávalo mnohem více informací o jeho stavu. Nemoc Ludvíka Svobody, který byl prezidentem v době komunistické totality, se sice zprvu tajila, poté však tehdejší státní moc informace uvolnila. "Je paradox, že totalitní režim informoval o zdravotním stavu nemocného prezidenta lépe - byť se zpožděním - než okolí současného prezidenta," řekl Kosař.

Dosavadní přístup Ústřední vojenské nemocnice, kde se prezident léčí, pokládá Kosař rovněž za problematický. Vedení nemocnice a ošetřující lékař vidí podle Kosaře problém jen z lékařské stránky, když maximálně chrání soukromí pacienta a jeho právo na informační sebeurčení. "Nastala situace, kdy pacientova práva nemohou být vykládána absolutně, a musí být naopak vybalancována s právem veřejnosti a dalších ústavních činitelů na nezbytné informace o zdravotním stavu prezidenta," míní Kosař.

Potenciální problém vidí ústavní právník v rozhodnutích prezidenta přijímaných v době, kdy nemá veřejnost dostatek informací o jeho stavu a schopnosti projevit svobodně svou vůli. Přetrvávají pochybnosti, zda jde skutečně o jeho vlastní rozhodnutí. "Pokud do té doby prezidenta nikdy neuvidí a neuslyší, bude to problém," řekl Kosař konkrétně s odkazem na očekávané pověření některého z politiků sestavením vlády. Je pak na dalších ústavních aktérech, zda vůbec takové rozhodnutí akceptují, což by mohlo vést k politické krizi a případně i ke kompetenčnímu sporu u Ústavního soudu.

Kdyby se v budoucnu zpětně ukázalo, že prezident nebyl schopen určitá rozhodnutí přijímat, mohlo by to mít pro jeho okolí v krajním případě i trestněprávní důsledky, upozornil Kosař. Taková rozhodnutí by navíc byla nicotnými akty, vydanými neoprávněným orgánem.

Česká ústava však podle odborníka skýtá dost možností, jak situaci řešit. Poslanecká sněmovna by se sešla i bez dokumentu, který z nemocnice od prezidenta ve čtvrtek přinesl dosluhující předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). Ústava také umožňuje odejmout prezidentovi jeho pravomoci, pokud se na tom usnesou obě komory parlamentu, a přenést je na další ústavní činitele.

Současná situace podle Kosaře vede k úvaze, zda by ústava neměla obsahovat také možnost prezidenta odvolat. Pokud by například těžce onemocněl na začátku mandátu, lze nyní pouze přenést jeho kompetence, nikoliv jej zbavit funkce a uspořádat nové prezidentské volby. Mělo by také být zajištěno, aby měli k informacím o zdravotním stavu, a v nezbytných případech také přímo k prezidentovi, klíčoví ústavní činitelé, ideálně zástupce vládní garnitury i opozice. Situace, kdy se k nemocnému prezidentovi dostanou jen zástupci některé z politických stran, není žádoucí, míní Kosař.

"Každopádně je nutné vnímat i lidskou a etickou rovinu. Všichni si přejí brzké uzdravení pana prezidenta, ale to nic nemění na tom, že čeští občané by měli mít základní informace o tom, nakolik jeho zdravotní stav ohrožuje výkon jeho pravomocí," uzavřel Kosař.

Související

Miloš Zeman

Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil

Exprezident Miloš Zeman i letos přednesl vánoční poselství, ačkoliv od roku 2023 nevykonává žádnou politickou funkci. Bývalý vrcholný politik v televizním vystoupení na CNN Prima News kritizoval bývalého premiéra Petra Fialu či některé členy jeho kabinetu. Překvapil tím, že v jedné věci ocenil svého nástupce Petra Pavla. 

Více souvisejících

Miloš Zeman Pražský Hrad Ústřední vojenská nemocnice Praha

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy