Hrad i nemocnice by měli víc informovat o prezidentovi, míní ústavní právník

Veřejnost ani ústavní činitelé nemají v současnosti dostatek informací o stavu prezidenta Miloše Zemana a jeho schopnosti projevit svobodně svou vůli a přijímat rozhodnutí. Podle ústavního právníka Davida Kosaře by měli politici tlačit na prezidentovo okolí, aby informovalo transparentněji.

Kosař také doporučuje Ústřední vojenské nemocnici, aby přehodnotila svůj zdrženlivý přístup - v současné situaci převažuje právo veřejnosti na základní informace o zdravotním stavu prezidenta nad právem pacienta na soukromí. Vedoucí katedry ústavního práva a politologie brněnské právnické fakulty to řekl v rozhovoru s ČTK.

Informace a přístup k prezidentovi má nyní jen jeho nejbližší okolí, kromě rodiny zřejmě také spolupracovníci z Kanceláře prezidenta republiky. "Nevolení aktéři tak de facto drží Českou republiku v hrsti, neboť nevíme, zda náhodou nezneužívají přístup k prezidentovi republiky a nerozhodují o klíčových otázkách směřovaní naší země namísto něj," řekl Kosař. Dnes policie informovala, že všechny návštěvy budou potřebovat souhlas ošetřujícího lékaře.

Kancelář prezidenta podle Kosaře nemůže být státem ve státě, pro který neplatí žádná pravidla. Nejistota ohledně nynějšího zdravotního stavu prezidenta by mohla později vést ke zpochybňování jeho rozhodnutí, která se dostávají, případně ještě dostanou, na veřejnost právě prostřednictvím jeho spolupracovníků.

Kosař připomněl, že v době hospitalizací a léčení prezidenta Václava Havla se do médií dostávalo mnohem více informací o jeho stavu. Nemoc Ludvíka Svobody, který byl prezidentem v době komunistické totality, se sice zprvu tajila, poté však tehdejší státní moc informace uvolnila. "Je paradox, že totalitní režim informoval o zdravotním stavu nemocného prezidenta lépe - byť se zpožděním - než okolí současného prezidenta," řekl Kosař.

Dosavadní přístup Ústřední vojenské nemocnice, kde se prezident léčí, pokládá Kosař rovněž za problematický. Vedení nemocnice a ošetřující lékař vidí podle Kosaře problém jen z lékařské stránky, když maximálně chrání soukromí pacienta a jeho právo na informační sebeurčení. "Nastala situace, kdy pacientova práva nemohou být vykládána absolutně, a musí být naopak vybalancována s právem veřejnosti a dalších ústavních činitelů na nezbytné informace o zdravotním stavu prezidenta," míní Kosař.

Potenciální problém vidí ústavní právník v rozhodnutích prezidenta přijímaných v době, kdy nemá veřejnost dostatek informací o jeho stavu a schopnosti projevit svobodně svou vůli. Přetrvávají pochybnosti, zda jde skutečně o jeho vlastní rozhodnutí. "Pokud do té doby prezidenta nikdy neuvidí a neuslyší, bude to problém," řekl Kosař konkrétně s odkazem na očekávané pověření některého z politiků sestavením vlády. Je pak na dalších ústavních aktérech, zda vůbec takové rozhodnutí akceptují, což by mohlo vést k politické krizi a případně i ke kompetenčnímu sporu u Ústavního soudu.

Kdyby se v budoucnu zpětně ukázalo, že prezident nebyl schopen určitá rozhodnutí přijímat, mohlo by to mít pro jeho okolí v krajním případě i trestněprávní důsledky, upozornil Kosař. Taková rozhodnutí by navíc byla nicotnými akty, vydanými neoprávněným orgánem.

Česká ústava však podle odborníka skýtá dost možností, jak situaci řešit. Poslanecká sněmovna by se sešla i bez dokumentu, který z nemocnice od prezidenta ve čtvrtek přinesl dosluhující předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). Ústava také umožňuje odejmout prezidentovi jeho pravomoci, pokud se na tom usnesou obě komory parlamentu, a přenést je na další ústavní činitele.

Současná situace podle Kosaře vede k úvaze, zda by ústava neměla obsahovat také možnost prezidenta odvolat. Pokud by například těžce onemocněl na začátku mandátu, lze nyní pouze přenést jeho kompetence, nikoliv jej zbavit funkce a uspořádat nové prezidentské volby. Mělo by také být zajištěno, aby měli k informacím o zdravotním stavu, a v nezbytných případech také přímo k prezidentovi, klíčoví ústavní činitelé, ideálně zástupce vládní garnitury i opozice. Situace, kdy se k nemocnému prezidentovi dostanou jen zástupci některé z politických stran, není žádoucí, míní Kosař.

"Každopádně je nutné vnímat i lidskou a etickou rovinu. Všichni si přejí brzké uzdravení pana prezidenta, ale to nic nemění na tom, že čeští občané by měli mít základní informace o tom, nakolik jeho zdravotní stav ohrožuje výkon jeho pravomocí," uzavřel Kosař.

Související

Miloš Zeman

Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty

Kampaň před parlamentními volbami v Maďarsku dnes vstoupila do závěrečného týdne. Nejisté je zatím pokračování premiéra Viktora Orbána ve vrcholné vládní funkci. Orbán se dlouhodobě těší podpoře některých českých politických osobností. Znovu mu ji v těchto dnech vyjádřil exprezident Miloš Zeman.

Více souvisejících

Miloš Zeman Pražský Hrad Ústřední vojenská nemocnice Praha

Aktuálně se děje

včera

Péter Magyar

Magyar zahájil boj o odvolání maďarského prezidenta Sulyoka

Maďarský premiér Péter Magyar předložil návrh novely ústavy obsahující dvanáct bodů, jehož cílem je odvolání prezidenta Tamáse Sulyoka a oslabení vlivu předchozí administrativy Viktora Orbána. Jedním z hlavních pilířů tohoto návrhu, který předseda vlády oznámil na sociálních sítích, je právě ukončení funkčního období současné hlavy státu.

včera

Andrej Babiš

Česká vláda se hlasitě vymezuje vůči Tchaj-wanu, na pozadí ale obchod čile pokračuje, píše prestižní asijský server

Vládní kabinet premiéra Andreje Babiše, který se k moci vrátil koncem roku 2025, přinesl znatelnou změnu rétoriky ve vztahu k Tchaj-wanu. Zatímco předchozí vládní garnitura udělala z Prahy jednoho z nejnadšenějších partnerů Tchaj-peje v Evropě, Babiš tento postoj dlouhodobě kritizoval jako ideologické podbízení, které poškozuje české ekonomické zájmy v Číně. Jak upozornil prestižní server The Diplomat, podrobnější pohled na reálné kroky nové vlády ukazuje, že ačkoliv došlo k výraznému ochlazení oficiálních prohlášení, praktická podstata a věcná spolupráce mezi oběma zeměmi zůstaly v mnoha ohledech nedotčeny.

včera

Írán

Válku s USA ustál, režim nepadnul. Přesto Írán prochází zásadní vnitřní proměnou

Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.

včera

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

„Vražda Trumpa je naší povinností.“ Na pohřbu Chameneího zazněly výzvy k likvidaci prezidenta USA

Při nedělních smutečních modlitbách za zavražděného bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího v Teheránu zazněly otevřené výzvy k likvidaci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Írán v současnosti pořádá týden masových pohřebních průvodů za Chameneího a další členy jeho rodiny, kteří zahynuli hned v první den americko-izraelského válečného konfliktu letos osmadvacátého února. Samotný pohřeb byl kvůli probíhajícím bojům odložen a nynější smuteční obřad ve velkolepé teheránské mešitě Imam Khomeini Grand Mosalla se proměnil v politickou manifestaci spojující hluboký zármutek s požadavky na odvetu.

včera

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?

Reportéři webu Politico navštívili tři exponované úseky východní hranice NATO ve Finsku, Polsku a Litvě, aby zhodnotili jejich připravenost na případný útok ze strany Ruska. Tyto čelní státy aliance v současnosti urychleně posilují svou obranu, protože již nemohou automaticky spoléhat na to, že případný konflikt vyřeší Washington. 

včera

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí

V Teheránu probíhají oficiální smuteční obřady za zesnulého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího, které úřady označují za „pohřeb století“. Nedělních ceremonií v komplexu Velké Mosally se zúčastnily tisíce truchlících i nejvyšší představitelé režimu včetně prezidenta Masúda Pezeškijána a šéfa Revolučních gard Ahmada Vahídího. 

včera

Policie USA

Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti

Oslavy Dne nezávislosti v New Yorku poznamenal tragický incident, při kterém bylo v brooklynské čtvrti Coney Island postřeleno nejméně osm lidí. Mezi zraněnými jsou i čtyři nezletilé děti, které se staly oběťmi násilného činu přímo během svátečního večera. Incident vyvolal okamžitou reakci záchranných složek i policejních jednotek.

včera

včera

Klimatizace najdeme v některých zemích všude, i na desítky let starých domech

Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace

S přibývajícími tropickými dny roste i tlak na řešení situace, přičemž nedostatek klimatizací se stává novým bitevním polem evropských kulturních válek. Zdravotní experti a politici se sice shodují na potřebě mechanického chlazení v nemocnicích, domovech pro seniory či školách, debatu o soukromých domácnostech však momentálně ovládly politické spory. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly klimatizaci využívat jako politické téma, přičemž tvrdí, že mainstreamová environmentální politika obětuje lidi kvůli ideologii energetické účinnosti.

včera

včera

Prezident Trump

Nastává zlatý věk Ameriky, prohlásil Trump při 250. výročí od vyhlášení nezávislosti

Spojené státy americké oslavily své 250. výročí od vyhlášení nezávislosti. Americký prezident Donald Trump při této příležitosti vystoupil ve Washingtonu s pozdním nočním projevem, který svým stylem připomínal předvolební kampaň. Před diváky prohlásil, že země teprve začíná a slíbil ji posunout na novou úroveň. Vyzdvihl dosavadní úspěchy státu a zmínil neomezený potenciál USA, přičemž hovořil o příchodu nového zlatého věku Ameriky.

včera

4. července 2026 22:01

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok na ropný terminál v Petrohradu

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok pomocí bezpilotních letounů na ropný terminál v Petrohradu, který je druhým největším městem Ruska. Podle vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se jednalo o cílený zásah do infrastruktury, jež generuje finanční příjmy pro ruské válečné úsilí. Kyjev zároveň oznámil, že se terčem úderu stala také významná ruská námořní základna v této severozápadní oblasti.

4. července 2026 20:47

Petr Pavel

Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, řekl Pavel tureckému tisku

Český prezident Petr Pavel v rozhovoru pro turecký deník Türkiye Gazetesi před nadcházejícím 36. summitem NATO v Ankarě zdůraznil, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou vlastní obranu a bezpečnost. Podle hlavy státu již nelze spoléhat na to, že toto břemeno za evropské země ponese někdo jiný. Pavel zároveň vyjádřil přání, aby Spojené státy zůstaly pevným partnerem kontinentu, a očekává, že spojenci znovu potvrdí strategický význam pokračující podpory Ukrajiny pro zajištění vlastní bezpečnosti.

4. července 2026 19:33

Alexej Navalnyj

EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného

Rada Evropské unie v pátek oznámila uvalení sankcí na šestici ruských vědců a výzkumníků, kteří jsou podezřelí ze zapojení do otravy opozičního lídra Alexeje Navalného. EU ve svém oficiálním prohlášení zdůraznila, že zůstává plně odhodlána bojovat proti šíření a používání chemických zbraní. Postihy pro tyto osoby zahrnují zmrazení veškerého majetku na území Unie a také zákaz cestování do členských států EU.

4. července 2026 18:16

4. července 2026 16:59

Kyjev čelil dalšímu ničivému ruskému útoku. (10.7.2025)

Jak skončí válka na Ukrajině? Z pěti možných scénářů zbyly poslední dvě varianty

Historicky vzato končí válečné konflikty pěti základními způsoby, kterými jsou úplné podmanění, formální kapitulace, de facto kapitulace, stažení jedné ze stran nebo vyjednaný mír. Otázka, jak skončí ruská agresivní válka proti Ukrajině, je podle webu Kyiv Post v současnosti velmi aktuální, obzvláště po nedávných vyjádřeních Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina. 

4. července 2026 15:48

4. července 2026 14:25

USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti

Úmorné horko, které zasáhlo rozsáhlé oblasti na východním pobřeží a ve střední části Spojených států, si vyžádalo rozsáhlé změny a rušení oslav Dne nezávislosti. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru sužovaly rekordní teploty přes 165 milionů obyvatel. Vlna veder narušila prodloužený sváteční víkend plný tradičních venkovních aktivit, jako jsou průvody či grilování, a zkomplikovala program v době, kdy země slaví 250. výročí své nezávislosti a hostí zápasy fotbalového mistrovství světa.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy