Hrad i nemocnice by měli víc informovat o prezidentovi, míní ústavní právník

Veřejnost ani ústavní činitelé nemají v současnosti dostatek informací o stavu prezidenta Miloše Zemana a jeho schopnosti projevit svobodně svou vůli a přijímat rozhodnutí. Podle ústavního právníka Davida Kosaře by měli politici tlačit na prezidentovo okolí, aby informovalo transparentněji.

Kosař také doporučuje Ústřední vojenské nemocnici, aby přehodnotila svůj zdrženlivý přístup - v současné situaci převažuje právo veřejnosti na základní informace o zdravotním stavu prezidenta nad právem pacienta na soukromí. Vedoucí katedry ústavního práva a politologie brněnské právnické fakulty to řekl v rozhovoru s ČTK.

Informace a přístup k prezidentovi má nyní jen jeho nejbližší okolí, kromě rodiny zřejmě také spolupracovníci z Kanceláře prezidenta republiky. "Nevolení aktéři tak de facto drží Českou republiku v hrsti, neboť nevíme, zda náhodou nezneužívají přístup k prezidentovi republiky a nerozhodují o klíčových otázkách směřovaní naší země namísto něj," řekl Kosař. Dnes policie informovala, že všechny návštěvy budou potřebovat souhlas ošetřujícího lékaře.

Kancelář prezidenta podle Kosaře nemůže být státem ve státě, pro který neplatí žádná pravidla. Nejistota ohledně nynějšího zdravotního stavu prezidenta by mohla později vést ke zpochybňování jeho rozhodnutí, která se dostávají, případně ještě dostanou, na veřejnost právě prostřednictvím jeho spolupracovníků.

Kosař připomněl, že v době hospitalizací a léčení prezidenta Václava Havla se do médií dostávalo mnohem více informací o jeho stavu. Nemoc Ludvíka Svobody, který byl prezidentem v době komunistické totality, se sice zprvu tajila, poté však tehdejší státní moc informace uvolnila. "Je paradox, že totalitní režim informoval o zdravotním stavu nemocného prezidenta lépe - byť se zpožděním - než okolí současného prezidenta," řekl Kosař.

Dosavadní přístup Ústřední vojenské nemocnice, kde se prezident léčí, pokládá Kosař rovněž za problematický. Vedení nemocnice a ošetřující lékař vidí podle Kosaře problém jen z lékařské stránky, když maximálně chrání soukromí pacienta a jeho právo na informační sebeurčení. "Nastala situace, kdy pacientova práva nemohou být vykládána absolutně, a musí být naopak vybalancována s právem veřejnosti a dalších ústavních činitelů na nezbytné informace o zdravotním stavu prezidenta," míní Kosař.

Potenciální problém vidí ústavní právník v rozhodnutích prezidenta přijímaných v době, kdy nemá veřejnost dostatek informací o jeho stavu a schopnosti projevit svobodně svou vůli. Přetrvávají pochybnosti, zda jde skutečně o jeho vlastní rozhodnutí. "Pokud do té doby prezidenta nikdy neuvidí a neuslyší, bude to problém," řekl Kosař konkrétně s odkazem na očekávané pověření některého z politiků sestavením vlády. Je pak na dalších ústavních aktérech, zda vůbec takové rozhodnutí akceptují, což by mohlo vést k politické krizi a případně i ke kompetenčnímu sporu u Ústavního soudu.

Kdyby se v budoucnu zpětně ukázalo, že prezident nebyl schopen určitá rozhodnutí přijímat, mohlo by to mít pro jeho okolí v krajním případě i trestněprávní důsledky, upozornil Kosař. Taková rozhodnutí by navíc byla nicotnými akty, vydanými neoprávněným orgánem.

Česká ústava však podle odborníka skýtá dost možností, jak situaci řešit. Poslanecká sněmovna by se sešla i bez dokumentu, který z nemocnice od prezidenta ve čtvrtek přinesl dosluhující předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). Ústava také umožňuje odejmout prezidentovi jeho pravomoci, pokud se na tom usnesou obě komory parlamentu, a přenést je na další ústavní činitele.

Současná situace podle Kosaře vede k úvaze, zda by ústava neměla obsahovat také možnost prezidenta odvolat. Pokud by například těžce onemocněl na začátku mandátu, lze nyní pouze přenést jeho kompetence, nikoliv jej zbavit funkce a uspořádat nové prezidentské volby. Mělo by také být zajištěno, aby měli k informacím o zdravotním stavu, a v nezbytných případech také přímo k prezidentovi, klíčoví ústavní činitelé, ideálně zástupce vládní garnitury i opozice. Situace, kdy se k nemocnému prezidentovi dostanou jen zástupci některé z politických stran, není žádoucí, míní Kosař.

"Každopádně je nutné vnímat i lidskou a etickou rovinu. Všichni si přejí brzké uzdravení pana prezidenta, ale to nic nemění na tom, že čeští občané by měli mít základní informace o tom, nakolik jeho zdravotní stav ohrožuje výkon jeho pravomocí," uzavřel Kosař.

Související

Miloš Zeman

Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil

Exprezident Miloš Zeman i letos přednesl vánoční poselství, ačkoliv od roku 2023 nevykonává žádnou politickou funkci. Bývalý vrcholný politik v televizním vystoupení na CNN Prima News kritizoval bývalého premiéra Petra Fialu či některé členy jeho kabinetu. Překvapil tím, že v jedné věci ocenil svého nástupce Petra Pavla. 

Více souvisejících

Miloš Zeman Pražský Hrad Ústřední vojenská nemocnice Praha

Aktuálně se děje

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

včera

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

včera

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

včera

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

včera

včera

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

včera

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

včera

včera

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

včera

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

včera

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

včera

včera

včera

Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit

Počasí se v závěru probíhajícího týdne obejde většinou beze srážek. Meteorologové je očekávají až v neděli večer, přičemž může jít o déšť i sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy