Hrad i nemocnice by měli víc informovat o prezidentovi, míní ústavní právník

Veřejnost ani ústavní činitelé nemají v současnosti dostatek informací o stavu prezidenta Miloše Zemana a jeho schopnosti projevit svobodně svou vůli a přijímat rozhodnutí. Podle ústavního právníka Davida Kosaře by měli politici tlačit na prezidentovo okolí, aby informovalo transparentněji.

Kosař také doporučuje Ústřední vojenské nemocnici, aby přehodnotila svůj zdrženlivý přístup - v současné situaci převažuje právo veřejnosti na základní informace o zdravotním stavu prezidenta nad právem pacienta na soukromí. Vedoucí katedry ústavního práva a politologie brněnské právnické fakulty to řekl v rozhovoru s ČTK.

Informace a přístup k prezidentovi má nyní jen jeho nejbližší okolí, kromě rodiny zřejmě také spolupracovníci z Kanceláře prezidenta republiky. "Nevolení aktéři tak de facto drží Českou republiku v hrsti, neboť nevíme, zda náhodou nezneužívají přístup k prezidentovi republiky a nerozhodují o klíčových otázkách směřovaní naší země namísto něj," řekl Kosař. Dnes policie informovala, že všechny návštěvy budou potřebovat souhlas ošetřujícího lékaře.

Kancelář prezidenta podle Kosaře nemůže být státem ve státě, pro který neplatí žádná pravidla. Nejistota ohledně nynějšího zdravotního stavu prezidenta by mohla později vést ke zpochybňování jeho rozhodnutí, která se dostávají, případně ještě dostanou, na veřejnost právě prostřednictvím jeho spolupracovníků.

Kosař připomněl, že v době hospitalizací a léčení prezidenta Václava Havla se do médií dostávalo mnohem více informací o jeho stavu. Nemoc Ludvíka Svobody, který byl prezidentem v době komunistické totality, se sice zprvu tajila, poté však tehdejší státní moc informace uvolnila. "Je paradox, že totalitní režim informoval o zdravotním stavu nemocného prezidenta lépe - byť se zpožděním - než okolí současného prezidenta," řekl Kosař.

Dosavadní přístup Ústřední vojenské nemocnice, kde se prezident léčí, pokládá Kosař rovněž za problematický. Vedení nemocnice a ošetřující lékař vidí podle Kosaře problém jen z lékařské stránky, když maximálně chrání soukromí pacienta a jeho právo na informační sebeurčení. "Nastala situace, kdy pacientova práva nemohou být vykládána absolutně, a musí být naopak vybalancována s právem veřejnosti a dalších ústavních činitelů na nezbytné informace o zdravotním stavu prezidenta," míní Kosař.

Potenciální problém vidí ústavní právník v rozhodnutích prezidenta přijímaných v době, kdy nemá veřejnost dostatek informací o jeho stavu a schopnosti projevit svobodně svou vůli. Přetrvávají pochybnosti, zda jde skutečně o jeho vlastní rozhodnutí. "Pokud do té doby prezidenta nikdy neuvidí a neuslyší, bude to problém," řekl Kosař konkrétně s odkazem na očekávané pověření některého z politiků sestavením vlády. Je pak na dalších ústavních aktérech, zda vůbec takové rozhodnutí akceptují, což by mohlo vést k politické krizi a případně i ke kompetenčnímu sporu u Ústavního soudu.

Kdyby se v budoucnu zpětně ukázalo, že prezident nebyl schopen určitá rozhodnutí přijímat, mohlo by to mít pro jeho okolí v krajním případě i trestněprávní důsledky, upozornil Kosař. Taková rozhodnutí by navíc byla nicotnými akty, vydanými neoprávněným orgánem.

Česká ústava však podle odborníka skýtá dost možností, jak situaci řešit. Poslanecká sněmovna by se sešla i bez dokumentu, který z nemocnice od prezidenta ve čtvrtek přinesl dosluhující předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). Ústava také umožňuje odejmout prezidentovi jeho pravomoci, pokud se na tom usnesou obě komory parlamentu, a přenést je na další ústavní činitele.

Současná situace podle Kosaře vede k úvaze, zda by ústava neměla obsahovat také možnost prezidenta odvolat. Pokud by například těžce onemocněl na začátku mandátu, lze nyní pouze přenést jeho kompetence, nikoliv jej zbavit funkce a uspořádat nové prezidentské volby. Mělo by také být zajištěno, aby měli k informacím o zdravotním stavu, a v nezbytných případech také přímo k prezidentovi, klíčoví ústavní činitelé, ideálně zástupce vládní garnitury i opozice. Situace, kdy se k nemocnému prezidentovi dostanou jen zástupci některé z politických stran, není žádoucí, míní Kosař.

"Každopádně je nutné vnímat i lidskou a etickou rovinu. Všichni si přejí brzké uzdravení pana prezidenta, ale to nic nemění na tom, že čeští občané by měli mít základní informace o tom, nakolik jeho zdravotní stav ohrožuje výkon jeho pravomocí," uzavřel Kosař.

Související

Miloš Zeman se vrátil do pražské kanceláře.

Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.
Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

Více souvisejících

Miloš Zeman Pražský Hrad Ústřední vojenská nemocnice Praha

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem

Spojené státy se zahalily do barev protestu. Napříč celou zemí, od Alabamy až po Wyoming, se koná rozsáhlá vlna demonstrací pod jednotným heslem „No Kings“ (Žádní králové). Ulice velkoměst i malých městeček zaplnily davy lidí, kteří vyjadřují svůj hluboký nesouhlas s politikou prezidenta Donalda Trumpa, rostoucími životními náklady a probíhající válkou s Íránem.

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu

Německo už několik dní sleduje dramatický osud keporkaka, který byl od začátku týdne uvězněn na mělčině na pobřeží Baltského moře u letoviska Niendorf nedaleko Lübecku. Ačkoliv se po dnech intenzivního úsilí záchranářů konečně dostal do hlubších vod, deset metrů dlouhý mořský savec v nich dlouho nepobyl. Krátce po rozsáhlé záchranné operaci na mělčině uvízl znovu.

včera

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

včera

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

včera

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

včera

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

včera

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

včera

včera

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

včera

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

včera

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

27. března 2026 21:54

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

27. března 2026 21:01

27. března 2026 19:56

27. března 2026 19:13

27. března 2026 18:29

27. března 2026 17:45

27. března 2026 16:40

Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země

Ruský prezident Vladimir Putin se v reakci na tenčící se zdroje státní pokladny obrátil na domácí oligarchy s výzvou, aby finančně podpořili obranný rozpočet země. Podle informací deníku Financial Times hodlá Moskva pokračovat v invazi na Ukrajinu minimálně do doby, než její síly plně ovládnou zbývající části východního Donbasu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy