Jurečka odhaduje schodek rozpočtu na 300 miliard. Hrad by kvůli milosti Balákovi mohl dostat méně

Vláda by mohla v souvislosti s milostí prezidenta Miloše Zemana udělené šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi navrhnout snížení rozpočtu Hradu, konkrétně lánské lesní správě. V dnešních Otázkách Václava Moravce České televize to uvedl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Pozastavil se nad tím, že Balák zůstává ve funkci.

"My na to chceme reagovat tím, že pokud to bude možné, tak výrazným způsobem omezit rozpočet, aby ten člověk, který tam je, prakticky nemohl disponovat s žádnými většími veřejnými financemi," řekl Jurečka bez bližších podrobností. Snížení rozpočtu prezidentovy kanceláře by podle něho mohlo nastat při chystané změně státního rozpočtu cestou vládního návrhu rozpočtovému výboru, který má takzvané chráněné rozpočtové kapitoly v pravomoci. Kapitola kanceláře prezidenta k nim patří.

Balák byl 24. března pravomocně odsouzen ke třem letům vězení za ovlivnění dvousetmilionové zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře. Také měl zaplatit 1,8 milionu korun a dostal čtyřletý zákaz činnosti. Milost od prezidenta dostal dva dny poté. Lesní správa Lány je příspěvkovou organizací Kanceláře prezidenta České republiky.

Prezidentská kancelář letos hospodaří podle schváleného rozpočtu s výdaji 398,4 milionu korun při příjmech asi 837.000 korun. Celkové výdaje na lesní hospodářství mají činit zhruba 44,9 milionu korun.

Zemanova milost Balákovi nebyla podle průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi vhodná podle 85 procent dotázaných lidí. Podpořilo ji sedm procent respondentů a zbylých osm procent se nepřiklonilo na žádnou stranu. Nakolik vhodné bylo, že udělil milost, odpovědělo 85 procent respondentů - není vhodná, 67 procent dotázaných s tím určitě nesouhlasí, 18 spíše nesouhlasí. Pavel Ranocha z agentury uvedl, že i mezi Zemanovými voliči byla míra souhlasu jen 14 procent.

Milostí se koncem dubna zabývala senátní ústavní komise, byla podle ní v rozporu s principy právního státu. Ústavní žaloba na Zemana pro velezradu se ale kvůli tomu podávat nebude, neměla by naději na úspěch, uvedl při jednání komise její předseda Zdeněk Hraba (STAN).

Prezidentská milost se nelíbí řadě politiků. "Tento typ prezidentské milosti zpochybňuje její místo v našem právním systému. Omilostnit blízkého spolupracovníka odsouzeného za ekonomický delikt je ukázkou protekcionismu a selektivního přístupu. Zarážející je i rychlost, s jakou byla milost udělena," reagoval na twitteru předseda STAN Vít Rakušan.

"Udělením milosti ing. Balákovi a zvláště zdůvodněním tohoto rozhodnutí prezidentem dostala spravedlnost těžce na frak. Další v řadě čekatelů je Babiš. Proto se v klidu fotí se zajíčky. Spojenectví lumpů a mafie," napsala senátorka za ODS Miroslava Němcová.

"To odůvodnění hradu je neskutečná hovadina. Když někdo kradl, je jedno, zda byl z hradu, obory nebo podhradí. Jen si říkám, zda Balákova milost patřila pouze Balákovi, nebo tím Miloš omilostnil také sebe a kluky kolem," napsal lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

"Z dnešní milosti pana prezidenta nemám vůbec dobrý pocit. Za mě je to velmi nešťastné rozhodnutí a jsem přesvědčený, že se nebude líbit ani lidem. Prezident má sice na takové rozhodnutí právo, ale nevrhá to dobrý dojem na prezidentský úřad a podrývá to i důvěru ve spravedlnost," uvedl expremiér Andrej Babiš (ANO)

"Pokud si někdo myslel, že se Zeman změnil, když odsoudil Putina, tak se hluboce mýlil. Je to pořád stejný Miloš Zeman, ohýbající pravidla tak, aby z toho měl největší prospěch on a jeho okolí. O dobro našeho státu mu nikdy nešlo. Je to ostuda a hanba České republiky," napsal lidovecký poslanec Jan Bartošek.

Jurečka předběžně odhaduje letošní schodek kolem 300 mld. Kč

Jurečka předběžně odhaduje, že hospodaření státu letos skončí se schodkem kolem 300 miliard korun. Jasněji by mělo podle něho být zhruba za dva měsíce. Jurečka to uvedl v dnešních Otázkách Václava Moravce České televize. Schválený deficit státního rozpočtu činí 280 miliard korun.

"Já si myslím, že to bude někde kolem hranice 300 miliard. Nerad střílím ta čísla, když jednání ještě probíhají," uvedl Jurečka. Velkou neznámou je nyní podle něho částka, kterou Česko dostane od Evropské unie na řešení uprchlické vlny z Ukrajiny po ruské invazi. Neví se ani to, kolik běženců vstoupí na český pracovní trh. Jurečka také zmiňoval náklady na pomoc k zmírnění dopadu inflace. Výdaje jsou a současný deficit neustojíme, podotkl.

Schválený rozpočet počítá s příjmy 1613,2 miliardy korun a výdaji 1893,2 miliardy. Jde o první rozpočet koaliční vlády Petra Fialy (ODS), prezident Miloš Zeman jej podepsal v půlce března. Do té doby Česko hospodařilo v provizoriu. Návrh rozpočtu bývalého kabinetu Andreje Babiše (ANO) na letošní rok předpokládal schodek o 97 miliard korun vyšší. Fiala už při schvalování rozpočtu ohlásil, že jej bude potřeba novelizovat, ale až budou jasné konkrétní potřeby úprav v návaznosti na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny i českým občanům a firmám kvůli rostoucím cenám tehdy zejména energií.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová v diskusi uvedla, že výhodou vlády jsou vyšší příjmy, porostou ale i výdaje. Nynější schválený deficit 280 miliard korun pokládá za nereálný. Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek uvedl, že odbory volají po plánu národní ekonomické obnovy, s nímž by byl spojený zcela nový rozpočet.

Související

Marian Jurečka

Jurečka nestrpěl slova Schillerové. Ujistil, že peníze na důchody budou

Průměrný tuzemský důchod po Novém roce a pravidelné valorizaci vzroste na více než 21 800 korun měsíčně. Státu tak opět vzrostou výdaje na penze. Podle odcházejícího ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale rozhodně nehrozí, že by se v rozpočtu nenašly peníze na důchody. 

Více souvisejících

Marian Jurečka (KDU-ČSL) státní rozpočet Pražský Hrad

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 6 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 7 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 8 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 8 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 9 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 10 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 11 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 12 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 13 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 14 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 15 hodinami

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy