Jurečka věří v dohodu s odboráři o růstu platů

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) věří tomu, že vládní strany a odbory na dnešním večerním jednání najdou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru. Novinářům to řekl ve Sněmovně.

Odbory požadují přidání od července. Odboráři se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují.

Jurečka řekl, že platy ve veřejné sféře a další sociální a daňové podpory nelze valorizovat o inflaci. Pokud by to tak bylo, vláda by inflační spirálu nadále roztáčela. "Zní to nepopulárně, ale musíme udělat kroky, které budou inflační tempo brzdit," řekl. Zvýšení platů je podle něj nutné vnímat i v kontextu dalších opatření, jako jsou úsporný tarif, chystaný růst existenčního a životního minima a podobně.

Ministr opětovně kritizoval stávkovou pohotovost, nepřijde mu korektní ve chvíli, kdy druhá strana má vůli jednat a najít shodu. "Jednáme, chceme se dohodnout ideálně dnes. Věřím, že to dneska uzavřeme," uvedl. Než bude dohoda hotová, nechtěl spekulovat o tom, odkdy a o kolik by mohly platy růst.

Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656.500 lidí. Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil. Meziroční inflace v Česku v květnu dosáhla 16 procent.

Odboroví předáci veřejných služeb a správy se členy vlády jednali o přidání dvakrát. Naposledy to bylo před třemi týdny. Stěžovali si na to, že nedostali od ministrů žádné jasné návrhy. Požadovali jednání s lídry koaličních stran. Do stávkové pohotovosti vstoupily úřednické odbory či svazy školství a zdravotnictví.

Premiér a předseda vládní ODS Petr Fiala už dřív řekl, že plošná opatření by mohla inflační spirálu dál roztáčet. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně uvedl, že jakýkoliv růst platů je nyní na dluh. V neděli řekl, že kabinet počítá s navýšením platů od ledna, přidání o inflaci ale není realistické.

Jurečka chce před případným zavedením sektorové daně analýzu

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby ministerstvo financí předložilo analýzu, kterým odvětvím se aktuálně daří. Na základě dat lze podle něj uvažovat o sektorové dani, byl by rád, pokud by byla zavedena na omezenou dobu. Řekl to na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně.

Čtyři koaliční strany podle nedělního vyjádření jejich představitelů pro Českou televizi připouštějí zavedení speciální daně pro energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí a jádra. Piráti a hnutí STAN by měli návrh předložit na příštím jednání koaliční rady. TOP 09 a lidovci se chtějí bavit o podobě daně. Spíše skeptická je zatím pouze nejsilnější vládní strana ODS. Speciální daň z příjmů by byla ve výši 25 procent.

"Debata se vede. Jsme si vědomi toho, že s příchodem války na Ukrajině nejsme schopni zvládnout konsolidaci veřejných rozpočtů jen u výdajové stránky," řekl Jurečka. "Bavíme se o tom, kde najít dodatečné příjmy. Můžeme to nazývat pojmem sektorová nebo válečná daň," doplnil.

Resort financí by podle něj měl připravit analýzu toho, kterým odvětvím se aktuálně daří a která při válečném konfliktu vydělávají například více než v minulosti. Zmínil, že výrazně vydělávají například společnosti v oblasti energií. Zároveň by byl rád, kdyby případná sektorová daň byla zavedena jen dočasně.

Piráti přišli se třemi variantami. Podle první by ji platily firmy vyrábějící elektřinu z uhlí, podle druhé i firmy vyrábějící elektřinu z jádra a třetí varianta počítá s tím, že by daň byla pro všechny energetické firmy s obratem nad 500 milionů korun ročně. Zavedená by mohla být buď už od října, nebo až od ledna, a to na dva až tři roky. Podle Pirátů by tak mohlo do rozpočtu přibýt deset až 20 miliard korun ročně.

Například čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun. Důvodem růstu je mimo jiné enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích a rekordní zisk z obchodování s komoditami na západoevropských trzích. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.

Opozice se domnívá, že stát by získal více peněz do rozpočtu právě díky vyšší dividendě od ČEZ. Ministerstvo financí v tomto týdnu navrhlo, aby ČEZ vyplatila akcionářům dividendu 48 korun za jednu akcii. Vedení společnosti chce na dnešní valné hromadě firmy navrhnout dividendu 44 korun.

Související

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Novinka u žádostí o dávky a příspěvky. Stát spustil mobilní aplikaci

Výrazné zjednodušení a zefektivnění celého procesu podávání žádostí přináší nová aplikace Klientské zóny Jenda, kterou si může každý nainstalovat do svého chytrého mobilního telefonu. Jenda je již dostupný v App Store i Google Play. Klientům aplikace umožní sledovat stav svých žádostí, které budou mít přehledně na jednom místě. Komunikace s úřady tak bude opět snazší.

Více souvisejících

Marian Jurečka (KDU-ČSL) mzdy / platy Odbory

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj mění svá vlastní pravidla hry: Boj proti korupci přechází pod státní dohled, návrat k centralizaci moci v čase války je znepokojivý

Ukrajinské nejvyšší složky moci podkopávají své vlastní základy v nejcitlivější chvíli. Zákon, který podřizuje protikorupční úřady vládnímu dohledu, působí jako rezignace na hodnoty, které země deklarovala od Euromajdanu. Přijat byl navíc překotně, bez debaty a v atmosféře sílícího tlaku na občanskou společnost. Místo důvěry a reformní vyspělosti tak Kyjev vysílá signál, že v čase války volí staré metody – centralizaci, loajalitu a kontrolu.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Tlak na Zelenského roste. Rozvrátil protikorupční struktury a čelí vlně kritiky, píše ukrajinský tisk

Ukrajina zažila podle webu Kyiv Independent jeden z nejzásadnějších zvratů v poválečné historii. Prezident Volodymyr Zelenskyj 22. července podepsal kontroverzní zákon, který de facto ruší nezávislost klíčových protikorupčních institucí – Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializovaného protikorupčního státního zastupitelství (SAPO). Podle kritiků to znamená konec snah o skutečný boj proti korupci v zemi a vážné ohrožení její evropské integrace.

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Partnerství odsouzené k zániku: Francouzsko-německý motor se zadrhává

Když v květnu nový německý kancléř Friedrich Merz navštívil jako první zahraniční destinaci Paříž, hovořil o „novém francouzsko-německém startu pro Evropu“. S francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem si okamžitě vytvořili osobní vazbu, která měla podle obou lídrů pomoci překonat roky napětí mezi Berlínem a Paříží. Jenže navzdory teplému tónu a společné afinitě k byznysu a deregulaci se ukazuje, že obnovené partnerství rychle naráží na realitu – hluboké neshody v oblasti obrany, obchodu i energetiky zůstávají.

před 2 hodinami

Žloutenka

Žloutenka je na vzestupu, letos v Česku zabila už 10 lidí. Šíří se také svrab a spalničky

Letní sezóna přináší výrazný nárůst infekčních onemocnění. Klíšťová encefalitida, spalničky i virová hepatitida A podle mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánky Čechové ohrožují stále více lidí, zejména kvůli nízké proočkovanosti a podcenění prevence. Letos bylo v Česku zaznamenáno již 928 případů hepatitidy A, kvůli které zemřelo už deset lidí. Roste i výskyt svrabu. Nejhorší situace je v Praze, kde hygienici řeší více než 300 případů žloutenky typu A.

před 3 hodinami

Palestina

Více než stovka humanitárních organizací varuje před masovým hladověním v Gaze

Více než sto humanitárních organizací, včetně Save the Children a Lékařů bez hranic (Médecins Sans Frontières), vydalo společné prohlášení, v němž varují před "masovým hladověním", které podle nich zachvátilo celou Gazu. Vyzývají k okamžitému příměří a otevření hranic pod dohledem OSN, které by umožnilo nepřetržitý přísun potravin a základní pomoci pro dva miliony obyvatel.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Nově objevené záběry a fotografie vrhají nové světlo na Trumpovy vazby s Epsteinem

Nové archivní fotografie a videozáznamy, které odhalil tým CNN KFile, přinášejí další podrobnosti o dřívějším vztahu Donalda Trumpa s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Tato nová zjištění přicházejí v době, kdy se veřejná i politická debata znovu rozhořela kvůli rozhodnutí ministerstva spravedlnosti nezveřejnit očekávané materiály související s Epsteinovým případem.

před 6 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čeští fotbaloví zástupci v Evropě znají další možné soupeře. Nejtěžší výběr má Plzeň, co Ostrava a Sparta?

Ještě předtím než všichni tuzemští pohároví zástupci vstoupili do bojů o účast v hlavních fází evropských soutěží, už vědí, s kým se utkají v další fázi předkol. Z pondělního losování ve švýcarském Nyonu tak vyplývá, že nejtěžší vyhlídky má z českých účastníků Viktoria Plzeň. Český vicemistr by se totiž v případě postupu z 2. předkola Ligy mistrů přes Servette Ženeva utkal s někým z dvojice Glasgow Rangers-Panathinaikos Atény. To v bojích o Evropskou ligu čeká Ostravu po případném postupu do 3. předkola buď slovinské Celje nebo kyperská AEK Larnaka. A své možné příští soky má na vybranou i pražská Sparta, která po kazašském Aktobe může změřit síly s dalšími méně známými celky – s Ararat-Armenia či s rumunským klubem Universitateu Kluž.

Aktualizováno včera

Ozzy Osbourne

Zemřel legendární Ozzy Osbourne

Svět rockové hudby přišel o jednu z největších legend. Ve věku 76 let zemřel slavný britský zpěvák Ozzy Osbourne, frontman metalové skupiny Black Sabbath. Větších komerčních úspěchů dosáhl během následné sólové kariéry. V posledních letech se potýkal se zdravotními problémy. 

včera

včera

Prezident Trump

Trumpa podruhé přijme britský panovník. V programu zůstává jeden otazník

V září naruší běžný chod britské společnosti velká událost. Na návštěvu přijede americký prezident Donald Trump, jeden z nejmocnějších mužů světa. Program šéfa Bílého domu se stále připravuje a on sám do harmonogramu svým způsobem zasahuje. Podle zjištění BBC si nepřeje, aby se speciálně kvůli němu scházeli britští zákonodárci. 

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Íránský režim zdrcený válkou míchá víru s nacionalismem. Jde o nebezpečnou hru, problémy ale nezakryje

Po dvanáctidenní válce s Izraelem a americkým zásahem čelí Írán těžkým následkům – zničené armádě, jadernému programu i ztrátám civilistů. Vedení režimu však v krizi sází na nacionalismus a šíitské rituály, aby obnovilo podporu obyvatel. Ve veřejném prostoru se objevují mytologické motivy a vlastenecké symboly. Nová rétorika íránského režimu ale zřejmě nestačí k překrytí hlubokých ekonomických a sociálních problémů.

včera

Marco Rubio na zápase UFC 316

Škrty v zahraniční pomoci nikoho nezabijí, tvrdí USA. Zemře 14 milionů lidí, spočítali vědci

Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a jejich reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár vyvolává silné emoce. Mrazivou kulisou příběhu je pláč ženy, jejíž roční syn Muhammad Umar zemřel na následky podvýživy a meningitidy. Chlapec měl zdravotní problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav zhoršily drastické škrty v humanitární pomoci USA, které letos zasáhly i tento region.

včera

včera

Gaza

OSN: Pásmo Gazy je peklem na Zemi. Lékaři omdlévají, děti umírají hlady

Situace v Pásmu Gazy se dál dramaticky zhoršuje a OSN varuje, že podmínky v oblasti se proměnily v „peklo na Zemi“. Podle agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) hlásí lékaři, humanitární pracovníci i novináři kolapsy z hladu a vyčerpání, přičemž někteří během služby přímo omdlévají. Od konce května přišlo podle odhadů UNRWA o život až 1 000 lidí ve snaze získat potravinovou pomoc.

včera

Breivik, Anders

14 let po útocích na ostrově Utøya je internet inkubátorem extremismu. Navzdory nespočtu varování

Před čtrnácti lety provedl Anders Breivik nejhorší útok v dějinách moderního Norska. Jeho radikalizace odhalila temnou stránku internetu – svět osamělých vlků, nenávisti a ideologické manipulace. Dnes, s rozmachem umělé inteligence a personalizovaného obsahu, se digitální prostředí stává ještě nebezpečnějším inkubátorem extremismu, kde se „noví Breivikové“ mohou zrodit rychleji a tišeji než kdy dřív.

včera

Británii dochází trpělivost. Izraeli zaslala důrazné varování

Velká Británie varovala Izrael, že může čelit dalším sankcím, pokud se nezlepší humanitární situace v Gaze. Šéf britské diplomacie David Lammy v úterním rozhovoru pro Times Radio uvedl, že Londýn zvažuje další opatření, pokud nedojde ke zmírnění utrpení civilistů. Británie je jedním z 28 států, které podepsaly společné prohlášení ostře kritizující izraelskou politiku distribuce humanitární pomoci v Pásmu Gazy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy