Jurečka Zemanovi řekl, jaké má plány s důchody

Kandidát na ministra práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v nové vládě, kterou utvoří Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráti se Starosty a nezávislými (STAN), by chtěl změny důchodů v Česku prosadit v příštích dvou letech. Zmínil zavedení minimální zaručené penze ve výši nejméně 10.000 korun pro všechny či zvýšení penzí za výchovu dětí. Své plány v resortu práce představil dnes prezidentovi Miloši Zemanovi na zámku v Lánech. Novinářům řekl, že hlava státu k jeho vizím neměla výhrady.

"Poměrně podrobně jsme hovořili o mých představách a představách naší koalice dotáhnout důchodovou reformu. Chtěl bych, abychom věci, na kterých je už dnes shoda po jednání minulé odborné skupiny, velmi rychle připravili do legislativy a ideálně během prvních dvou letech dokázali tuto část důchodové reformy velmi rychle aplikovat do praxe," řekl Jurečka.

Prosazovat chce, aby se ve výši penze víc odrážela výchova dětí. Od roku 2023 se má důchod za každé vychované dítě zvednout o 500 korun, nejvýš však o 1500 korun. Tento zákon už je ale schválený, přijal se v minulém volebním období.

Budoucí ministr ČTK po schůzce s prezidentem řekl, že rodičům by k důstojné penzi měla stačit výchova více dětí a bezdětní si budou muset na důchod výrazněji naspořit. "Já bych chtěl, aby rodiče, kteří dnes vychovávají dvě nebo tři děti, případně víc, a mají dneska, řekněme, průměrné příjmy, mohli počítat s tím, že toto je ta základní investice, která jim bude stačit pro důstojný důchod v budoucnu. Pro ty lidi, kteří z různých důvodů osobních, zdravotních a tak dále děti nemají, nemohou mít, nedělají investici do dětí, tak tam musí být motivace ze strany státu, aby oni výraznějším způsobem si spořili na budoucí důchod," uvedl Jurečka.

Shoda podle něj je na minimálním důchodu. "Tady budeme hledat jenom tu výši a ten parametr, který by to pravidelně pak valorizoval nějakým indexem," dodal budoucí ministr. Podle něj by zaručený minimální důchod pro všechny měl být minimálně 10.000 korun.

Jurečka dnes řekl, že základem financování penzí by měl být stále takzvaný průběžný pilíř, do kterého plynou odvody. Míní, že by se navýšením penze za výchovu dětí mohla udržet vyšší porodnost, zajistili by se tak budoucí plátci do systému. Podle expertů bude ale nutné do financování penzí zapojit daně, z nichž by se měl základní důchod platit. Jinak se jen dosavadní vybraná suma z odvodů přerozdělí. Polepšili by si sice lidé s nízkou penzí, ale ostatním by důchod klesal. Vedlo by to podle odborníků k nivelizaci důchodů.

Jurečka ČTK řekl, že by zavedení minimální penze nemělo znamenat zásadní výdaje navíc a využily by se peníze z uspořených dávek, které by lidé díky navýšení důchodů přestali pobírat. Národní rozpočtová rada ale už dřív spočítala, že by na dorovnání nejnižších penzí na 10.000 korun bylo potřeba asi 3,6 miliardy korun, na dávkách by se pak ušetřilo 200 milionů. Pokud by minimální důchod činil 11.000 korun, výdaje na navýšení do této částky by činily asi 6,7 miliardy a úspora na dávkách 300 milionů.

Jurečka dnes se Zemanem debatoval i o sladění práce a rodiny, valorizaci minimální mzdy, práci v důchodovém věku či zabránění zneužívání dávek. Zeman se v minulosti zajímal o fungování hospiců. Budoucí ministr řekl, že dnes mluvil s hlavou státu i o důležitosti paliativní péče a terénních sociálních služeb. "On sám (prezident) je dnes, řekněme, příkladem toho, že sociální péče v ČR umí velice dobře fungovat," dodal Jurečka. Jednání označil za konstruktivní. Podle něj se hlava státu na některá témata doptávala.

Dnešní schůzka uzavřela první týden Zemanových rozhovorů s kandidáty a kandidátkami do ministerských funkcí, Jurečka byl osmý návštěvník v Lánech. Setkání mají skončit 10. prosince. Prezident kvůli svému nakažení covidem musí být v izolaci, při setkáních tak sedí na invalidním vozíku v prosklené buňce. Debata se vede přes mikrofony.

Někteří právníci a politologové poukazují na to, že pohovory prezidenta s kandidáty na ministerské funkce nemají oporu v Ústavě ČR. Kritici považují dvoutýdenní cyklus setkání za průtahy při jmenování nové vlády v době, kdy se Česko potýká se silnou vlnou covidové epidemie a zdražováním. Pětice stran uzavřela koaliční dohodu 8. listopadu.

Související

Miloš Zeman se vrátil do pražské kanceláře.

Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.
Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

Více souvisejících

Miloš Zeman Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

včera

Donald Trump

Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě

Během posledních hodin došlo k výraznému vyostření konfliktu na Blízkém východě, který trvá již téměř tři týdny. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zcela zničit ložisko South Pars, což je největší pole zemního plynu na světě. Tato hrozba přišla v reakci na íránské útoky cílící na energetickou infrastrukturu v Kataru.

včera

včera

Trump podlehl lobbistům, Írán nechystal 11. září ani Pearl Harbor, říká končící šéf protiteroristického oddělení

Bývalý šéf protiteroristického oddělení v administrativě Donalda Trumpa Joe Kent vystoupil ve středu s prohlášením týkajícím se zpravodajských informací o Íránu. Učinil tak pouze jeden den poté, co se rozhodl na svou funkci v rámci vládního aparátu rezignovat. Podle jeho slov neexistovaly žádné indicie, které by naznačovaly, že se Teherán chystá k masivnímu úderu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy