K uzavření průmyslu není důvod, firmy vynakládají obrovské peníze na testování, říká Skopeček

Místopředseda Sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) je zásadně proti návrhu, aby se o Velikonocích uzavřel průmysl, o což například usiluje šéf odborů Josef Středula, anebo epidemiolog IKEM Petr Smejkal. Vypnutí ekonomiky by podle nich mělo přinést úlevu přetíženému zdravotnictví během koronavirové pandemie. „Jelikož se ve firmách často testuje a jejich vedení na ně vynakládá nemalé náklady, potom tvrdý lockdown není dobrým řešením. Za rozumný nápad jej nepovažují ani ředitelé velkých společností,“ říká pro EuroZprávy.cz Jan Skopeček.

Patří mezi kritiky návrhu, aby se o Velikonocích uzavřel průmysl. Místopředseda Poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček pro jeho vypnutí nevidí jediný důvod. „Nejedná se o cestu, kterou bychom se měli vydat. Rozhodně není dobré, abychom vypnuli poslední část ekonomiky, která funguje a postižený sektor táhne. Je otázkou, jaký smysl by uzávěra měla, když firmy testují své zaměstnance, zda nejsou pozitivní na covid-19.“

Ekonom připomíná, že náklady na testování stojí společnosti nemalé finance. „A teď si uvědomme, že by nyní ještě přišly o další peníze, když by nemohly vyrábět. V reálu by vypnutí ekonomiku ničemu nepomohlo, neboť dosavadní testy prokazují, že zaměstnanci jsou převážně zdraví,“ míní.

Ovšem lidovci, s nimiž ODS a TOP 09 tvoří koalici SPOLU, upozorňují, že na českém trhu jsou převážně necertifikované antigenní testy, které nákazu stoprocentně neodhalí. Záchyt tak podle KDU-ČSL nemusí odpovídat skutečnosti.

„Nejsem expert na zdravotnictví, ale jsem přesvědčený, že firmy si hlídají, čím testují a určitě pořizují jen schválené testy. Pokud ne, samy by se vystavovaly riziku, že jejich lidé onemocnění. Nemám však přesné informace, v jakém množství se v zemi pohybují necertifikované antigenní testy. Rozhodně je nutné užívat kvalitní zdravotnické produkty,“ apeluje Skopeček.

Uzavření průmyslu veřejně prosazuje epidemiolog IKEM Petr Smejkal, vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES), anebo předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Vypnutí segmentu by podle nich mělo snížit šíření nákazy. Šéf největší odborové centrály v zemi, který akci nazval Velikonoční pomoc zdravotnictví, nedávno v rozhovoru pro EuroZprávy.cz prohlásil: „Nejedná se o čtyři dny, jak se píše, ale o deset dní. Naposledy by lidé šli do práce na Zelený čtvrtek a od Velkého pátku by bylo volno, které by se od Velikonočního pondělí prodloužilo na zbytek dalšího pracovního týdne, včetně následujícího víkendu.“

„Za náklady čtyř pracovních dnů se nám nabízí deset dní klidu. Takovou příležitost už mít nebudeme. A rovněž se musím ohradit proti tvrzení, že odbory chtějí vypnout zemi. V žádném případě. My hovoříme o nedělním provozu, který by trval deset dní. Je jasné, že kdo musí i v neděli chodit do zaměstnání, pracoval by i nyní. Ale ostatní, kteří světí neděli, by nepracovali,“ dodal Středula.

Středula by jej svými argumenty nepřesvědčil

Skopeček se Středulou v posledních dnech o jeho záměru nehovořil, ani se s ním osobně nesešel. „A nemyslím si, že by mně při eventuální schůzce svými argumenty přesvědčil. Jestli se vypnutí průmyslu schová za nedělní provoz, pak se jedná pouze o hru se slovíčky, ale význam zůstává stejný. Navíc se domnívám, že lockdown ekonomiky by vládě posloužil jen jako zástěrka, že něco dělá, ale ničemu by neprospěl.“

Bývalý poradce exprezidenta Václava Klause si nedovolí odhadnout, na kolik by uzavření průmyslu vyšlo státní kasu. „Vyčíslit přesné odhady neumím, k tomu bych potřeboval pověstnou křišťálovou kouli. Ale jeden den vyjde přibližně na několik miliard.“

Zákonodárce Občanských demokratů upozorňuje, že výluku by firmy odnesly tím, že by následně musely prodlužovat směny, aby stihly výrobní plán. „Narušily by se odběratelsko-dodavatelské vztahy a zaměstnanci by se dostali pod tlak, například ohledně výroby součástek, která by při uzávěře stála. Díky pandemii jsme se ocitli ve složité situaci a já bych moc prosil, abychom si ji ještě více nekomplikovali,“ konstatuje absolvent ekonomiky a managmentu na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Politik, jenž přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze, zdůrazňuje, že průmyslové společnosti mají testování propracované do posledních detailů. „Některé dokonce testují i rodinné příslušníky svých zaměstnanců, neboť si moc dobře uvědomují, jaké riziko by provozu hrozilo, kdyby se infekce přenesla na jejich blízké.“

Skopeček měl v minulosti možnost hovořit s představiteli velkých firem, jak se dívají na eventuální uzavření průmyslu. „Pro jeho výluku nevidí nejmenší důvod, navíc argumentují už zmíněnými obřími náklady na testování, díky nimž mají přehled o zdravotním stavu svých zaměstnanců,“ uzavírá pro EuroZprávy.cz expert na ekonomiku.

Související

Karel Havlíček

Havlíček se opřel do "megapopulisty" Fialy. Debata o německých platech pokračuje

Mohou mít Češi výhledově německé mzdy? Slova premiéra Petra Fialy (ODS) se řeší i po týdnu. Podle místopředsedy dolní parlamentní komory Jana Skopečka (ODS) se rozdíl určitě nepodaří vyrovnat za čtyři roky. Fialu ostře zkritizoval exministr Karel Havlíček (ANO), podle kterého se předseda vlády mohl dopustit šíření poplašné zprávy. 

Více souvisejících

Jan Skopeček (ODS) Josef Středula Průmysl Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

před 6 hodinami

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

před 9 hodinami

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

před 10 hodinami

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

před 10 hodinami

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

před 11 hodinami

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

před 14 hodinami

včera

včera

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

včera

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

včera

včera

Trumpova bezohlednost odhalila jedno podstatné. Americká ekonomická hegemonie je spíše impozantní dům z papíru

Rekordní americký shutdown odkryl nejen politickou krizi, ale i hlubší problém – drahotu a nerovnost amerického zdravotního systému. Prezident Donald Trump využil rozpočtové paralýzy k nátlaku na demokraty a neváhal přitom sáhnout na potravinové lístky i mzdy federálních zaměstnanců. Zatímco miliony Američanů se ocitly bez jistoty jídla a zdravotní péče, Evropa zůstává připomínkou, že základní sociální bezpečí nemusí být luxusem, ale právem každého občana.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy