Koalice by pro volby mohly být výhodnější, odhadují odborníci

Tehdy koalice dvou stran musela získat sedm a tří stran devět procent, aby se dostala do Sněmovny. Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy míní, že pokud bude volební systém zpoměrněn, tak by pro malé strany mohlo být naopak výhodnější jít do voleb výhradně ve vlastním dresu. Politologové to uvedli na dotaz ČTK.

Ústavní soud zrušil část zákona o parlamentních volbách kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Koalicím stran a hnutí postačí pro vstup do Sněmovny získání pěti procent hlasů. Dosud potřebovaly dvojkoalice deset procent, trojkoalice 15 a koalice čtyř a více stran 20 procent. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů.

"Už v krajských volbách se ukázalo, že subjekty postavené na širším základě několika stran a hnutí mohou být úspěšná - a právě v krajských volbách už doposud platilo, že koaliční kandidátky nečelily vyšší uzavírací klauzuli. Takže nevylučuji, že zde nějaké inspirace ke společnému postupu ve volbách budou i nad rámec těch, které již byly oznámeny," uvedl Just. V koalici budou kandidovat Piráti a hnutí STAN a také ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.

"Sice odpadla sčítací klauzule, ale pokud bude volební systém opravdu zpoměrněn, tak i malá strana s výsledkem 5,5 procenta by měla získat 5,5 procenta mandátů a může být pro ni výhodnější strategie takříkajíc jít do boje výhradně ve vlastním dresu," poznamenal Mlejnek.

Podle Kopečka záleží na tom, jakou novou podobu zrušených paragrafů Parlament schválí. V případě systému z 90. let zůstanou koalice stále méně výhodné. Pro existující volební koalice je podle něj rozhodnutí Ústavního soudu spíše dobrou zprávou, protože nemusí řešit otázku, zda překročí vysokou klauzuli. "S ohledem na fakt, že menší strany v těch koalicích, STAN, lidovci, TOP 09, mají samostatně problém překročit hranici pěti procent, na které se nic nemění, jejich vůli zůstat v koalici to podle mne neovlivní," uvedl. "ODS a Piráti mají zájem vyhrát volby, navíc jsou obě jimi vedené koalice už vytvořené, takže na jejich uvažování udržet koalici to také spíš nebude mít vliv," dodal.

Kopeček si nemyslí, že by Parlament do léta, kdy se uzavírají kandidátní listiny, nedokázal schválit nějakou minimální náhradu zrušených paragrafů. Zjevně ale bude muset jít o velký kompromis. "Trochu nešťastné je, že to bude poměrně rychlé, což pro optimálnost řešení nebude asi šťastné," doplnil. Pokud by Parlament změnu do voleb neschválil, nebudou se podle Mlejnka moci uskutečnit, protože nebude známa metoda přepočtu hlasů na mandáty.

Politické strany budou podle Justa pod tlakem co nejdříve novelu přijmout. "Hlavně otázka výběru nové metody přepočtu hlasů na mandáty bude asi velmi citlivá, i proto, že existuje široká škála metod a každá má jiný účinek na jiný typ a jinou velikost politických stran," poznamenal.

Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci v České televizi řekl, že mu přijde jako problematické, že nález nemá časový odklad a dopadne už na letošní volby. Kvalitě nových volebních pravidel to podle něj neprospěje. Ústavní soud argumentoval tím, že odklad vykonatelnosti nálezu by snížil legitimitu nově ustavené Poslanecké sněmovny, vyvolal nedůvěru ve zvolenou politickou reprezentaci a mohl by vést k riziku zpětného zneplatnění hlasování správním soudem.