KOMENTÁŘ | Blatný doplatil na spolčení s ďáblem, před nímž jako občan varoval. Babiš nesnese vzdor

Pokaždé, když hnutí ANO tone v problémech, opouští vládu ministr zdravotnictví. Stačí se pozastavit u 21. září loňského roku. Tehdy započal Krajský soud v Brně, který projednával údajnou korupční aféru Stoka, do níž se měl zaplést i bývalý komunální politik a také exradní městské části Brno – střed Jiří Švachula. Premiérovi Andreji Babišovi bylo hned jasné, že média budou plna zmíněné kauzy a hnutí ANO, které na politickou scénu vstupovalo v roli andílka, jenž je alergický na korupci, se bude propírat. A tak velký boss hned v osm hodin ráno odvolal tehdejšího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a tisk i veřejnost už nic jiného nezajímalo.

Premiér by v první řadě  měl odvolat sám sebe

A historie se se opakuje znovu. Jako by Babiš měl v šuplíku uschovaný stejný scénář, na němž jen přepsal jména a obsazení. Sotva se rozjíždí další stranický malér, v němž hraje hlavní roli vlivný I. místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek se svým diářem plným poznámek o propojení politiky a byznysu, tak Babiš opět zacílil na resort zdravotnictví. Exšéfa Jana Blatného si vzal jako svého rukojmího, neboť tušil, že kolem Faltýnka není vše v pořádku. A tak mu začal posílat vytýkací dopisy, ale stále tvrdil, že jej v březnu odvolat nehodlá, poté připustil, že možná duben bude měsícem, kdy dá resortu vale. Babiš čekal, až atmosféra kolem Faltýnka zhoustne, a poté se rozhodl vypoklonkovat Blatného, čímž se opět pozornost rozměnila.

Premiér Babiš si počíná jako diktátor, není schopen sebereflexe. Kdyby uměl uznat své chyby, musel by v první řadě odvolat sám sebe. Téměř třicet tisíc zemřelých na covid-19 jdou za ním. Je ministerským předsedou a loni na jaře se přihlásil k osobní odpovědnosti. Jednoznačně selhal, koronavirovou krizi nezvládl, mnohdy neposlouchal odborníky a dal přednost politické linii. Ze scény by tak měl zmizet on. Ano, Jan Blatný jistě nevejde do dějin jako expert, který na konci temného tunelu rozsvítil světlo. Dopustil se mnoha přešlapů: souhlasil s prosincovým rozvolněním, upadl do podezření, že má blízko k dezinformátorům, když tvrdil, že do úmrtí na covid-19 počítáme i oběti autonehod, anebo nevysvětlil, proč odvolal hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou. Rovněž v lednu podcenil agresivní britskou mutaci. Také se ztrapnil příšernou reklamou na očkování, kterou o třídu předčila i prvorepubliková propagace mýdla Jelen. Pokud by zmíněné nedostatky stály za jeho koncem v ministerském křesle, šlo by o logický, relevantní krok. A nikdo by se nemohl divit.

I přes mnoho záporů nebyl Blatný loutkou, která by vše poslušně premiérovi odkývala, jako ministři Hamáček či Schillerová, kteří jsou na Babišovi závislí, neboť odborně by nikdy nemohli prorazit. A tak zvolili patolízalství. Exšéf zdravotnického  resortu je v první řadě lékařem a od svého jmenovaní zdůrazňoval, že nepřišel dělat politiku, což se mu nakonec stalo osudným. Jako lékař nemohl dovolit, aby se lidem očkoval ruský Sputnik V, který neschválila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Správně odmítal riskovat zdraví svých spoluobčanů a plést do boje o životy politiku. Tady se choval zodpovědně a dodržoval pravidla. Jednal, jako by na sobě měl bílý lékařský plášť a nikoli vyžehlený oblek s kravatou.

Unavený stařec jménem Miloš Zeman, který si myslí, že Česká republika je gubernií Ruské federace, však trval na svém, i když Západ několikrát opakoval, že uvedená očkovací látka ani na trhu už není nutná, neboť k dispozici je řada firem, jejíž vakcína je anebo v krátké době bude schválená. Zeman vsadil, že si Babiš nemůže hradního pána rozhádat. Moc dobře si uvědomuje, jak moc jej hlavně po volbách bude potřebovat, když už nyní prohrává v předvolebních preferencích s aliancí Pirátů a hnutí Starostů a nezávislých. Jeho podporu bude při vyjednání kolem nové vlády potřebovat. A tak se nyní bude prosazovat necertifikovaná vakcína Sputnik V, po jejíž aplikaci měla argentinská hlava státu Alberto Fernandéz pozitivní antigenní test na covid-19.

Pozice nového ministra zdravotnictví Petra Arenbergera, který byl za normalizace rovněž členem KSČ, bude nesmírně složitá. Mnozí experti mu vyčítají, že nekolegiálně vzal post a nepodržel Blatného. Například ve školství se nenašel žádný Arenberger, který by šel proti ministru Robertu Plagovi. Navíc je jasné, že nový šéf půjde na ruku Zemanovi. Jeho přízeň si zajistil už před časem, kdy na rozdíl od Blatného neodvrhl ruskou vakcínu Sputnik V. Po hematologovi opět nepřichází žádný epidemiolog, ale dermatolog a venerolog, u něhož nehrozí, že by se dvěma mocným mužům vzpíral.

Vrací se doba, kdy se opět vyplácí držet ústa a krok

A to je pro Zemana a Babiše klíčové. Vrací se prostě doba, kdy se zase vyplácí držet ústa a krok. Navíc ožívají časy prověřených stranických kádrů. Dosavadní ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady byl totiž za hnutí ANO v roce 2018 zvolen poslanci do Rady Českého rozhlasu, dříve byl jeho nominantem před sněmovními volbami v roce 2017. Babiš tedy vybral člověka, který nebude dělat problémy a pozvolna se bude snažit Čechy za Zemanova potlesku přesvědčit, že Sputnik V je dobrý a na nějaké certifikaci tak moc přece nesejde. A Babiš má jistotu, že Arenberger v minulosti proti němu nepodepsal jako Blatný petici, aby kvůli své minulosti odstoupil, jak vyzýval spolek Milion chvilek pro demokracii. Mít loajální lidi ve vládě je nyní pro šéfa Strakovy akademie k nezaplacení. Babiš zkrátka nesnese vzdor.

Exministr totiž není jediným, který se kvůli své neposlušnosti musel loučit. Podobně dopadl i zmocněnec vlády pro jadernou energetiku Jaroslav Míl, který nesouhlasil, aby kabinet kvůli tendru na nový blok jaderné elektrárny oslovoval ruský Rosatom. Babiš šel však do sebe, zatímco Míl se o svém konci dozvěděl z tiskové konference na ČT 24, tak Blatnému dovolil, aby si odchod oznámil sám, neboť do poslední chvíle nenašel odvahu svůj verdikt oznámit. Premiér je přeborníkem se proměnit v paní Columbovou, když se má zachovat státnicky.

Pro Andreje Babiše není výměna ministra ale dobrou zprávou. Opět prokázal, že není krizovým manažerem, ale rozhoduje se na základě pokynů prezidenta Zemana a jeho proruského okolí. Ministerský předseda během třináct měsíců trvající pandemie vyměnil už čtvrtého ministra v čele resortu zdravotnictví. Neustálé rotace vysílají jasný signál, že současný nejdůležitější úřad v zemi je nestabilní a podléhá chaosu a zmatku.

Blatný, byť zdůrazňoval, že není politikem, paradoxně nakonec mezi lidi zasel velkou nedůvěru k politikům. Ještě včera večer tvrdil, že o žádném chystaném odvolání neví a premiér mu prý ani nic neavizoval. Přitom už moc dobře věděl, že je mužem na odstřel. I když se před svým nástupem proti Babišovi vymezoval, nakonec se mu zcela podvolil a hrál podle jeho not až do samého závěru. Kdyby na úterní tiskové konferenci řekl, že jeho vládnutí na ministerstvu po necelém půl roce končí, odcházel by jako morální vítěz, jemuž je cizí dělat z veřejnosti hlupáky. Bohužel na nějaký vzdor mu už nezbyly síly.

Jan Blatný, který jako občan vyzýval Babiše, aby odstoupil, už ví, že šéf kabinetu představuje ďábla, s nímž se člověk nikdy nedohodne a vždy si prosadí svůj pekelný plán bez ohledu na okolnosti. Sám jako občan před ním přitom varoval. Když dostal od ministerského předsedy nabídku, měl ji odmítnout. Rozumný člověk přece musí vědět, jak dopadne spolupráce s mužem, jehož minulost zneklidňuje všechny demokraticky a svobodně smýšlející lidi. Blatný se o svém omylu dokonale přesvědčil a jeho odbornost tím může i utrpět. Babiš zase ukázal, že u něj se musí poslouchat a pluralita u něj nemá místo. Se starými časy se prostě nerozešel. A to se píše rok 2021...