KOMENTÁŘ | Nespílejme hejtmanům, Babišovi zabránili v další anarchii a opozice začne být slyšet

Zase se mu podařilo od sebe odvrátit negativní pozornost a přehodit ji na jiné. Premiér Andrej Babiš zatáhl do prodloužení nouzového stavu hejtmany, jimž nyní spílají spolustraníci i veřejnost, která je viní, že země je díky nim stále zamčená. Předseda Senátu Miloš Vystrčil rozhodnutí považuje za obcházení pořádků a hodlá se obrátit na Ústavní soud. Šéf vlády si ale myslí, že je spasitelem. Přitom způsobil jen totální chaos a opět prokázal, že stát vede jen do záhuby. Hejtmanům, kteří jsou nyní všude očerňováni, se podařila nevídaná věc: Přinutili Babiše jednat a naslouchat. Zabránili mu, aby pokračoval v další anarchii.

Během pandemie proflákal moře času, spoléhal na komunisty, a tak místo infekce chtěl dokonce řešit zahrádkářský zákon, čímž by v současné situaci nepotěšil ani krále kutilů Přemka Podlahu. Ministerský předseda Andrej Babiš už téměř rok neřeší onemocnění covid-19, jemuž doposud podlehlo přes osmnáct tisíc pacientů. Ze začátku koronavirového průšvihu si užíval tiskových vládních konferencí, na nichž tvrdil, jak každému, kdo nemá roušku, osobně ústenku doveze.

Věděl, že citlivá hejtmanské duše ho neodmítne

Když se kabinetu nedařilo virus zkrotit, stáhl se ze světla kamer a vše přehodil na kolegy z vlády, aby mohl říkat své obvyklé: Já nic, to oni. Už asi zapomněl, že loni na jaře před národem prohlásil, že je osobně za veškeré kroky odpovědný. Po roce je realita taková, že ve veškerých opatřeních dělá jen chaos, naprostou anarchii a ministři se jeho řevu bojí jako králíci, jak trefně uvedl místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Ondřej Veselý.

Babiš se od říjnového vyhlášení nouzového stavu ohledně nepříznivé epidemiologické situace začal poflakovat. Věděl, že za sebou má v Poslanecké sněmovně komunisty, kteří mu neustále šli na ruku. Tak proč by byl aktivní, vždyť vypnout zemi, je tak snadné řešení? Opozicí a jejími návrhy pohrdal, vyžíval se v ignoraci. Ze zhoršující situace se nehroutil a nezdar v očkovací strategii tradičně svaloval na všechny kolem sebe. Měl jistotu, že v narůstající zkáze tradičně zatáhne za záchrannou brzdu, kterou pro něj představoval nouzový stav. Šel pozdravit soudruhy, poplácal se s nimi po ramenou, udělal jim ústupky, jak si rozkázali, a předplatil si tak, že zase nemusí téměř nic dělat či řešit.

Jenže rudá partaj mu náhle vypověděla poslušnost. Zřejmě i ona už žasla, jak Babiš devastuje nicneděláním zemi a možná si říkali, že ani jejich bolševičtí předchůdci tak neplundrovali během totality stát jako on. Premiér ale jejich varování, že ho už nehodlají podpořit, nebral vážně. Byl přesvědčený, že si je jako poněkolikáté nakloní na svoji stranu. V něčem jim vyjde vstříc a bude zase pohoda. Ale nebyla, KSČM se vzbouřila.

A tak se od čtvrteční noci musel Babiš rychle probudit z kocoviny. Dlouho dezorientovaný nebyl. Svoji pozornost zaměřil na hejtmany. Šéfové krajů nejsou celostátnímu politiky, byli zvoleni, aby se podle svého nejlepšího svědomí starali o svěřený správní celek. Předseda vlády využil, že hejtmani se každodenně potýkají s realitou ničivé koronavirové pandemie. Chodí do nemocnic, jsou vlastně v první linii. Když na ně Babiš udeřil, co vše se může dít, když od pondělí bude muset rozvolnit, dostal je pod tlak. Nedovedli si představit, že jejich odmítnutím by mohli umírat další lidé, a tak o prodloužení nouzového stavu jednotně požádali, aby situace byla všude stejná. Ministerský předseda dobře věděl, kam zacílit. Dobře predikoval, že citlivá hejtmanská duše, která denně vidí tolik utrpení, neřekne ne, zatímco někteří poslanci ani netuší, kde u nich stojí nejbližší nemocnice a veškerá dramata, která se v zařízení odehrávají, mají jen zprostředkovaná z televizních záběrů či článků z médií. Doslova zneužil jejich citlivosti či dobrosrdečnosti.

Zatímco Babiš nepřestává hejtmanům děkovat, oni samotní se stávají terčem zloby. Pravicovým šéfům krajů spílají koaliční spolustraníci. Vyčítají jim, že jednali protiústavně a jedině, čeho dosáhli je zrušení omezujících hodin na úřadě či otevření výdejního okénka v knihovně, což je podle nich zatraceně hodně málo. A pozadu s kritikou nezůstala ani veřejnost. Část populace jim píše vulgární, vyhrožující e-maily, v nichž stojí, že díky nim živnostníci zkrachují, protože od pondělí už mohli otevřít a všichni už byli natěšeni a prostory na zákazníky už připraveny.

Premiér dobře ví, jak obalamutit národ

A právě tady se odkrývá Babišova mistrnost, jak obalamutit část národa. V největší vřavě si na jeho jméno nikdo nevzpomene a lidé nadávají těm, kteří za nic nemohou. Vláda se totiž během nouzového stavu ani jednou neobtěžovala lidem vysvětlit, k čemu vlastně slouží. A tak si část společnosti sama namluvila, že až skončí, život se konečně vrátí do běžného režimu, přestanou platit veškeré restrikce, což je od začátku obrovský omyl. A nyní, když nouzový stav stále trvá, viní část populace hejtmany, že jim zadusali světélko na konci dekadentního tunelu. Nadávají jim podnikatelé, živnostníci i lazebníci. Na jméno jim nemohou přijít vlekaři i lyžařská střediska.

Hejtmani ale tady skutečně nejsou od toho, aby řídili stát a celorepublikově rozhodovali, co se během pandemie bude dít. Babiš si jen dobře zanalyzoval, kde mu pomoc neodepřou, byť je mu jasné, že pravicoví hejtmani se obětovali proti svému stranickému přesvědčení. Pokud by stav nouze vyhlásil jen v některých regionech, bylo by zaděláno na totální zkázu. Kdyby například nesouhlasil Středočeský kraj a rozvolnil, celá republika by jej obsadila a vrhla se do obchodů i na služby.

Zatracovat a špinit hejtmany není moudré, ačkoli kdo někdy byl OSVČ, může nářkům živnostníkům dobře rozumět a jejich stesky chápat. Podařila se jim jedna zásadní věc. Přinutili Babiše něco dělat, přivedli ho k jednacímu stolu, což se doposud opozici nikdy nepodařilo. Jasně mu naznačili, že mu dávají jen čtrnáct dní, ani o vteřinu navíc. Během nich musí konečně přijít s logickými opatřeními. Sami se zapojují do otázky návratu žáků do škol a vymýšlejí formu testování a dumají, jak zajistit distribuci neinvazivních testů, neboť pro některé rodiče je nepřijatelné, aby se jejich potomkovi někdo šťoural v nose.

Až opadnou emoce u veřejnosti i spolustraníků, dostanou se hejtmani do jiného světla. Vždyť už zítra má s Babišem jednat opozice, která doposud byla šéfem vlády urážlivě přehlížena, a premiér si liboval, jak ji degraduje. A kdyby do jednání nevstoupili, co by se stalo? Na několik dní by se rozvolnilo, pak by nákaza začala dosahovat rekordních čísel, Babiš by zašel za komunisty, na základě tragické statistiky a některých ústupků by je přesvědčil, a byl by opět vyhlášen Poslaneckou sněmovnou měsíc trvající stav, během něhož by se kromě chaosu a zmatků nic rozumného nedělo, opozice by si svoje návrhy mohla jen psát na sociální sítě, neboť by ji šéf kabinetu zase přehlížel. Místo toho jim najednou bude muset naslouchat a řešit pandemický zákon. Babiš si konečně uvědomil, že skutečně musí začít makat a probrat se a nic na tom nezmění, že Poslanecká sněmovna může obnovený nouzový stav hned zrušit. A tak vlastně můžeme říci: Díky, hejtmani.

Související

Donald Trump Komentář

Trump je šílenější a vzteklejší než minule. Z USA může být druhé Rusko

Kandidáti na šéfa Bílého domu Kamala Harrisová a Donald Trump mají za sebou závěrečné řeči. Zatímco demokratka ukázala na směřování kampaně proti svému protivníkovi, republikán pronesl dosud nejextrémnější výrok za celou svou kampaň – chce zahájit masivní deportační program. Ideologií se velice rychle blíží k současnému ruském politickému vedení, což pro USA může být nesmírně nebezpečné. 

Více souvisejících

komentář Hejtmani Andrej Babiš Vláda ČR kraje Asociace krajů ČR politika

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy