KOMENTÁŘ | Nespílejme hejtmanům, Babišovi zabránili v další anarchii a opozice začne být slyšet

Během pandemie proflákal moře času, spoléhal na komunisty, a tak místo infekce chtěl dokonce řešit zahrádkářský zákon, čímž by v současné situaci nepotěšil ani krále kutilů Přemka Podlahu. Ministerský předseda Andrej Babiš už téměř rok neřeší onemocnění covid-19, jemuž doposud podlehlo přes osmnáct tisíc pacientů. Ze začátku koronavirového průšvihu si užíval tiskových vládních konferencí, na nichž tvrdil, jak každému, kdo nemá roušku, osobně ústenku doveze.

Věděl, že citlivá hejtmanské duše ho neodmítne

Když se kabinetu nedařilo virus zkrotit, stáhl se ze světla kamer a vše přehodil na kolegy z vlády, aby mohl říkat své obvyklé: Já nic, to oni. Už asi zapomněl, že loni na jaře před národem prohlásil, že je osobně za veškeré kroky odpovědný. Po roce je realita taková, že ve veškerých opatřeních dělá jen chaos, naprostou anarchii a ministři se jeho řevu bojí jako králíci, jak trefně uvedl místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Ondřej Veselý.

Babiš se od říjnového vyhlášení nouzového stavu ohledně nepříznivé epidemiologické situace začal poflakovat. Věděl, že za sebou má v Poslanecké sněmovně komunisty, kteří mu neustále šli na ruku. Tak proč by byl aktivní, vždyť vypnout zemi, je tak snadné řešení? Opozicí a jejími návrhy pohrdal, vyžíval se v ignoraci. Ze zhoršující situace se nehroutil a nezdar v očkovací strategii tradičně svaloval na všechny kolem sebe. Měl jistotu, že v narůstající zkáze tradičně zatáhne za záchrannou brzdu, kterou pro něj představoval nouzový stav. Šel pozdravit soudruhy, poplácal se s nimi po ramenou, udělal jim ústupky, jak si rozkázali, a předplatil si tak, že zase nemusí téměř nic dělat či řešit.

Jenže rudá partaj mu náhle vypověděla poslušnost. Zřejmě i ona už žasla, jak Babiš devastuje nicneděláním zemi a možná si říkali, že ani jejich bolševičtí předchůdci tak neplundrovali během totality stát jako on. Premiér ale jejich varování, že ho už nehodlají podpořit, nebral vážně. Byl přesvědčený, že si je jako poněkolikáté nakloní na svoji stranu. V něčem jim vyjde vstříc a bude zase pohoda. Ale nebyla, KSČM se vzbouřila.

A tak se od čtvrteční noci musel Babiš rychle probudit z kocoviny. Dlouho dezorientovaný nebyl. Svoji pozornost zaměřil na hejtmany. Šéfové krajů nejsou celostátnímu politiky, byli zvoleni, aby se podle svého nejlepšího svědomí starali o svěřený správní celek. Předseda vlády využil, že hejtmani se každodenně potýkají s realitou ničivé koronavirové pandemie. Chodí do nemocnic, jsou vlastně v první linii. Když na ně Babiš udeřil, co vše se může dít, když od pondělí bude muset rozvolnit, dostal je pod tlak. Nedovedli si představit, že jejich odmítnutím by mohli umírat další lidé, a tak o prodloužení nouzového stavu jednotně požádali, aby situace byla všude stejná. Ministerský předseda dobře věděl, kam zacílit. Dobře predikoval, že citlivá hejtmanská duše, která denně vidí tolik utrpení, neřekne ne, zatímco někteří poslanci ani netuší, kde u nich stojí nejbližší nemocnice a veškerá dramata, která se v zařízení odehrávají, mají jen zprostředkovaná z televizních záběrů či článků z médií. Doslova zneužil jejich citlivosti či dobrosrdečnosti.

Zatímco Babiš nepřestává hejtmanům děkovat, oni samotní se stávají terčem zloby. Pravicovým šéfům krajů spílají koaliční spolustraníci. Vyčítají jim, že jednali protiústavně a jedině, čeho dosáhli je zrušení omezujících hodin na úřadě či otevření výdejního okénka v knihovně, což je podle nich zatraceně hodně málo. A pozadu s kritikou nezůstala ani veřejnost. Část populace jim píše vulgární, vyhrožující e-maily, v nichž stojí, že díky nim živnostníci zkrachují, protože od pondělí už mohli otevřít a všichni už byli natěšeni a prostory na zákazníky už připraveny.

Premiér dobře ví, jak obalamutit národ

A právě tady se odkrývá Babišova mistrnost, jak obalamutit část národa. V největší vřavě si na jeho jméno nikdo nevzpomene a lidé nadávají těm, kteří za nic nemohou. Vláda se totiž během nouzového stavu ani jednou neobtěžovala lidem vysvětlit, k čemu vlastně slouží. A tak si část společnosti sama namluvila, že až skončí, život se konečně vrátí do běžného režimu, přestanou platit veškeré restrikce, což je od začátku obrovský omyl. A nyní, když nouzový stav stále trvá, viní část populace hejtmany, že jim zadusali světélko na konci dekadentního tunelu. Nadávají jim podnikatelé, živnostníci i lazebníci. Na jméno jim nemohou přijít vlekaři i lyžařská střediska.

Hejtmani ale tady skutečně nejsou od toho, aby řídili stát a celorepublikově rozhodovali, co se během pandemie bude dít. Babiš si jen dobře zanalyzoval, kde mu pomoc neodepřou, byť je mu jasné, že pravicoví hejtmani se obětovali proti svému stranickému přesvědčení. Pokud by stav nouze vyhlásil jen v některých regionech, bylo by zaděláno na totální zkázu. Kdyby například nesouhlasil Středočeský kraj a rozvolnil, celá republika by jej obsadila a vrhla se do obchodů i na služby.

Zatracovat a špinit hejtmany není moudré, ačkoli kdo někdy byl OSVČ, může nářkům živnostníkům dobře rozumět a jejich stesky chápat. Podařila se jim jedna zásadní věc. Přinutili Babiše něco dělat, přivedli ho k jednacímu stolu, což se doposud opozici nikdy nepodařilo. Jasně mu naznačili, že mu dávají jen čtrnáct dní, ani o vteřinu navíc. Během nich musí konečně přijít s logickými opatřeními. Sami se zapojují do otázky návratu žáků do škol a vymýšlejí formu testování a dumají, jak zajistit distribuci neinvazivních testů, neboť pro některé rodiče je nepřijatelné, aby se jejich potomkovi někdo šťoural v nose.

Až opadnou emoce u veřejnosti i spolustraníků, dostanou se hejtmani do jiného světla. Vždyť už zítra má s Babišem jednat opozice, která doposud byla šéfem vlády urážlivě přehlížena, a premiér si liboval, jak ji degraduje. A kdyby do jednání nevstoupili, co by se stalo? Na několik dní by se rozvolnilo, pak by nákaza začala dosahovat rekordních čísel, Babiš by zašel za komunisty, na základě tragické statistiky a některých ústupků by je přesvědčil, a byl by opět vyhlášen Poslaneckou sněmovnou měsíc trvající stav, během něhož by se kromě chaosu a zmatků nic rozumného nedělo, opozice by si svoje návrhy mohla jen psát na sociální sítě, neboť by ji šéf kabinetu zase přehlížel. Místo toho jim najednou bude muset naslouchat a řešit pandemický zákon. Babiš si konečně uvědomil, že skutečně musí začít makat a probrat se a nic na tom nezmění, že Poslanecká sněmovna může obnovený nouzový stav hned zrušit. A tak vlastně můžeme říci: Díky, hejtmani.