KOMENTÁŘ | Soudruh Filip zamrzl v Bartolomějské a oprášil bolševické praktiky. U Koláře narazil, naštěstí

Dějepis a bolševické praktiky ožily v přímém přenosu. Šéf  komunistů Vojtěch Filip názorně ukázal mladé generaci, která se narodila až po Listopadu 1989, jak minulý režim uměl zatočit s nepohodlnými. Když vyšetřovatelům u oběti došly argumenty, rozhodli se, že ho zlomí jinak. Zaútočili špinavými a nechutnými lžemi na jeho nejslabší článek, kterou je téměř u každého vlastní rodina. Přesně tento styl používají Rusové i Filip na starostu Ondřeje Koláře, když zjistili, že zastupitel maršála Koněva na podstavec nevrátí. A to i přesto, že mu to přikázal brunátný ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Jako by nestačilo, že díky ruským výhrůžkám má Kolář přidělenou policejní ochranu.

Ideologie je prostě svatá, pravda musí jít stranou

A tak znovu ožila podzimní špína a lež, podle níž měl starostův dědeček Otto Kolar kolabovat s nacisty. Co na tom, že zmiňovaný Kolar zemřel v roce 1945 a starostův otec, známý diplomat se narodil až o 17 let později, co na tom, že Kolar pocházel z jižních Čech, zatímco rod Kolářů je z Moravy. Ideologie je prostě svatá, pravda musí jít v tom případě stranou. Pokud si něco komunisté usmyslí, tak musí být po jejich a na fakta se zkrátka neohlížejí. A je jedno, zda se píše rok 1980 anebo 2020. Jenže Kolář se bolševických metod nezalekl a komunista narazil. Jistě už na něj nyní píše trestní oznámení pro pomluvu.

Filip, jehož komunistická partaj toleruje současnou vládu Andreje Babiše, zkrátka zamrzl v pražské Bartolomějské ulici, někdejším hlavním sídle Státní bezpečnosti, s níž podle historických pramenů udržoval od července 1985 kontakt. A o rok později byl získán jako ideologický pracovník pod krycím jménem „Falmer“.

Za tajnou spolupráci s StB, která především spočívala v typování osob, byl opakovaně finančně odměněn a se svými řídícími pracovníky i příslušníky absolvoval celkem 55 schůzek, přičemž údajně poslední peníze měl inkasovat ještě 1. prosince 1989. Pořád si zřejmě myslí, že díky nechutnostem, i když jsou úplně mimo mísu, bude mít navrch. Není tedy divu, že díky svému kádrovému profilu je pro Rusy ideálním spojencem, aby pomáhal zkrotit zlobivého starostu z „nějaké městské části Prahy 6.“

Ještě je velkým štěstím, že jedním z televizních respondentů nebyl horkokrevný starosta Pavel Novotný, který kvůli svým protiruským aktivitám má stejně jako Kolář a primátor Zdeněk Hřib policejní ochranu. Zastupitel Řeporyj Filipa dlouhodobě označuje za komunistickou svini, jež podle něj za peníze udávala StB lidi a prohlašuje o něm, že je lhář. Kdyby o Novotném řekl či jen naznačil, že jeho předek kolaboroval, pak by Filip v nejlepším případě už nyní ležel na jednotce intenzivní péče (JIP). Kolářova reakce, kdy předsedovi KSČM řekl: „Pane Filipe, vy jste prase,“ působí ve srovnání s Novotného rétorikou vlastně mile až roztomile.

Právník, co příliš neověřuje skutečnosti

Nadsázku ale ponechme raději stranou. Zarážející na celém vystupování Vojtěcha Filipa je skutečnost, že je I.místopředsedou Poslanecké sněmovny, kde by neměla hrát hlavní roli stranická legitimace, ale především slušnost a noblesa. Rovněž šokující je fakt, že před své jméno si šéf komunistů píše JUDr. Je tedy právník a u něj by člověk předpokládal, že cokoli řekne, bude mít stoprocentně podložené, jinak se může dostat do obtíží. Říci o někom, že jeho příbuzný kolaboroval, i když je to relevantně vyvrácené, svědčí o dvou věcech: buďto stranické přesvědčení zřejmě zatemňuje Filipovi mozek anebo si věří, že justice je na něj krátká a sází na určitou arogantnost.

Už jednou rodák z Českých Budějovic překvapil ostrým atakem. Loni v prosinci naznačil, že spolek Milion chvilek pro demokracii pořádající demonstrace proti premiérovi by mohl mít spojitost s kybernetickým útokem na nemocnici v Benešově. Student práva na Masarykově univerzitě v Brně Ondřej Zeman proto podal trestní oznámení, které však státní zástupce Zdeněk Michora letos v únoru odmítl s tím, že komunistův výrok je demagogický, nekorektní, ale nikoliv trestný. Nyní Filip poté, co se přiklání k ruské verzi, která tvrdí, že Kolařův předek byl nacistický kolaborant, zaměstná státního zástupce zřejmě znovu, pokud starosta dodrží slib a trestní oznámení skutečně podá. Zřejmě komunistický poslanec zkouší, co žalobci jsou ochotni vydržet a snést. Za čárou je i jeho bagatelizování komunálních politiků, kterým ze zahraničí podle tajných služeb hrozí nebezpečí. Ohroženému primátoru Hřibovi a starostům Kolářovi s Novotným vzkázal, že když se se bojí, neměli do politiky vůbec chodit a naznačil, že to byli oni, kdo o ochranu policie požádali sami.

StB chránila režim bitím a týráním kritiků

Filip jednoznačně představuje pro demokracii velkou hrozbu. Historii si přetváří k obrazu svému, když například 29. srpna 2018 poskytl rozhovor internetové televizi XTV, uvedl v něm, že StB nebyla zločineckou organizací, ale chránila tehdejší režim. V čem tehdejší ochrana spočívala, soudruhu Filipe? Ve fyzickém bití oponentů, vydírání nepohodlných, vyhrožování smrtí všem, kteří se odmítali podvolit? Kdo na vlastní kůži poznal praktiky zákeřné StB, ten je doživotně psychicky poznamenaný, někteří se léčí dodnes. Bohatě stačilo, když vám tajní uprostřed noci každou hodinu stiskli zvonek bytu a po otevření jste zjistili, že se nic neděje, že nic nechtějí, prostě vás jen psychicky trýznili. Odporné také bylo vyvážení za Prahu i z jiných měst do temných lesů, a to  uprostřed noci, kde kritici režimu zůstali napospas bez jediné koruny, mnozí i bez části oblečení. Tak to byla ta ochrana státu, o níž tak láskyplně Filip, který v roce 2011 i později velebil masové vrahy v KLDR, hovořil.

A nebylo to poprvé, co překrucuje a falšuje dějiny. Jeho tvrzení, že za vojenskou invazí Československa z roku 1968 nestojí Rusové, ale Ukrajinci, neboť Leonid Brežněv byl Ukrajincem, už navzdory této obrovské celostátní tragédie působí opravdu směšně. Je to asi stejný nesmysl, jako kdyby někdo tvrdil, že 2. světovou válku nerozpoutali Němci, ale Rakušané, na jejichž území se Adolf Hitler narodil. Pobavilo by i konstatování, že za tuhou komunistickou normalizaci v sedmdesátých a osmdesátých letech mohou u nás jen Slováci, protože Gustav Husák má slovenský původ.

Komunisté, kteří za rok 16. května oslaví 100 let od svého založení v tehdejším Československu, opravdu nejsou jen do počtu ani pro legraci. A z jejich vyjádření 31 let po Sametové revoluci začíná mrazit. Stalinistka Marta Semelová prohlašovala, že Milada Horáková byla popravena právem, když se přiznala. Kdo se nevyzná v historii, mohl by naletět. Jenže je nutné zdůraznit, že to přiznání bylo vynucené, obžalovaní se nazpaměť pod dohledem svých vyšetřovatelů museli učit dlouhé pasáže a na služebnách z nich byli ještě zkoušeni, než předstoupili před tribunál.

Život Pavla Wonky má cenu levné navigace

Místopředseda komunistické strany a její poslanec Stanislav Grospič zase zneuctil zemřelé při okupaci v srpnu roku 1968, a to když poslanci rozhodli, že  21. srpen bude významným dnem k připomínce obětí invaze . Loni na podzim totiž Grospič uvedl, že se nejednalo o okupaci a ti mrtví v ulicích byli obětí dopravních nehod. I když své tvrzení později korigoval, pachuť lži se nevytratila. Invaze totiž podle novodobého zjištění historiků připravila o život 137 Čechoslováků. Kdyby žil československý generálporučík a stíhací pilot RAF František Fajtl, jistě by na to reagoval svým citátem, který by pronesl pořádně nahlas. Otevřeně totiž říkal: „Komunisté? Co slovo, to lež. Co čin, to zločin.“

Nikdo z komunistů se za zmiňovaná zvěrstva, která se zde na lidech napáchali, neomluvil. Naopak, získávají převahu a jejich oběti na nich vymohou jen směšné odškodnění jako tomu je v případu protibolševického aktivisty a disidenta Pavla Wonky, který se v dubnu 1988 stal poslední obětí zločineckého režimu, když zemřel ve vazbě. Stát totiž rodině proplatí pouze ušlou mzdu za tři týdny nezákonného věznění, která činí směšných 2473 Kč. I dnes, v době svobody, se tak vlastně dozvídáme, že lidský život má finanční hodnotu levné navigace GPS, kterou ještě obchodník nabízí ve slevě.

Není divu, že komunisté, i když jsou zvoleni v řádných demokratických volbách, necítí žádnou vinu a dokonce drží vládu v šachu. Jejich šéf Vojtěch Filip se nyní čerstvě domáhá rezignace ministra zahraničí Tomáše Petříčka jehož, viní z fašistických tendencí v Česku. A to jen pouhý den poté, co se Filip připojil na stranu Rusů, že Kolářův předek byl fašistický kolaborant. I kdyby náhodou šéf komunistů přišel k rozumu, starosta Ondřej Kolář by neměl od něj přijmout omluvu. Ale ta nehrozí. S omluvou totiž vždy přicházejí jen opravdoví chlapi...