"Loď se řítí na útes." Rozpočet neodpovídá ekonomické realitě, varují Fiala a Kalousek

Veřejné finance se podle předsedy ODS Petra Fialy začaly rozpadat už před epidemií nového koronaviru a vláda ji nevyužila k moudřejšímu přístupu. Rozpočtová loď se řítí na útes, řekl Fiala při dnešním úvodním kole sněmovního projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok.

Podle šéfa poslanců TOP 09 a bývalého ministra financí Miroslava Kalouska je návrh nepravdivý, neodráží ekonomickou realitu. Chce, aby Sněmovna vrátila rozpočet vládě k přepracování.

Na dnešním jednání sněmovny navrhnu vrátit návrh státního rozpočtu k přepracování. Jsem přesvědčen, že 30 denní rozpočtové provizorium je mnohem menší problém, než rozpočet, který je zcela mimo ekonomickou realitu. Vláda to však vidí jinak.

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) November 11, 2020

Parametry návrhu vycházejí podle Kalouska z nesprávných výhledů vývoje ekonomiky. "Jak máme komentovat rozpočet, který rozpočtem není, protože je zcela mimo ekonomickou realitu?" tázal se. Vláda by měla podle Kalouska přepracovat rozpočet tak, aby příjmy odpovídaly ekonomické realitě a výdaje byly připraveny na případné pokračování koronavirové krize. Případné měsíční rozpočtové provizorium pokládá bývalý ministr financí za menší problém, než aby Česko mělo nepravdivý rozpočet.

Fiala uvedl, že vláda se chovala nezodpovědně už před epidemií. Všechno to směřovalo k tomu, že kabinet by už za první čtvrtletí konzumoval naplánovaný celoroční schodek, uvedl. Tehdy činil 40 miliard korun, vláda ho pak postupně navýšila kvůli dopadům epidemie až na 500 miliard korun. "Nevidíme žádný moudřejší přístup," poznamenal Fiala. "Pokračujeme v hostině, po nás potopa," komentoval postup kabinetu ANO a ČSSD.

Návrhu rozpočtu vyčetl Fiala nejen to, že podle něho neodpovídá ekonomické realitě, ale také mimo jiné malé úspory na provozu státu, a naopak podle něho nízké výdaje na výzkum nebo na investice. "Vláda je bezradná, rezignovaná, bez představy co dál," dodal předseda ODS.

Tvrzení pravicové opozice odmítl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Existuje podle něj řada českých ekonomů, kteří v současné situaci naopak doporučují fiskální expanzi a dokonce říkají, že je to jediný způsob, jak se z krize dostat. Jsou to podle něj "všichni, kteří jsou soudní". Vláda by měla podle něj vysvětlit veřejnosti, že nejde o rozmařilé rozhazování peněz, ale o cestu z krize.

Základní problémem návrhu rozpočtu je podle Piráta Mikuláše Ferjenčíka to, že nepředpokládá plánované daňové změny. Připomněl, že schvalovaný daňový balíček počítá mimo jiné se zavedením stravenkového paušálu, se snížením spotřební daně z nafty a případně se snížením daně z příjmů zaměstnanců. "Vláda se tváří, že to s rozpočtem nesouvisí. S tímto přístupem nesouhlasíme," uvedl Ferjenčík. S projednáváním návrhu rozpočtu by se podle něho mělo počkat do doby, až bude jasné, které daňové změny budou schváleny.

Lidovci a STAN se obávají, že rozpočtový schodek poroste

Opoziční lidovci a Starostové se obávají toho, že skutečný rozpočtový schodek bude příští rok vyšší než navrhovaných 320 miliard korun. Návrh nepočítá s výpadky příjmů souvisejícími například s plánovaným snížením daně z příjmů zaměstnanců. Řekli to předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek a místopředsedkyně STAN Věra Kovářová.

"Celý příběh připravování státního rozpočtu v mnohém připomíná Cimrmanovu pohádku Kterak chudák ještě do větší bídy přišel. Už teď víme, že čísla, která v něm jsou, nesouhlasí," uvedl Bartošek. Kabinet podle něj nebude mít příští rok rezervy na řešení případných neočekávaných událostí a rozmělňování fiskálních pravidel může do budoucna vést k růstu daní, omezování veřejných služeb a ke snížení životní úrovně lidí.

Kovářová se v souvislosti s plánovaným snížením daně z příjmu tázala, zda bude navrhovaný schodek platit, nebo ne. Souhlasila sice se zvýšením výdajů na zdravotnictví, na důchody a na platy učitelů, pozastavila se ale nad investicemi. "Mrzí nás, že investice se budou opírat zejména o státní, nikoli o regionální projekty," uvedla.

Předseda SPD Tomio Okamura míní, že dlouhodobým cílem by měl být vyrovnaný rozpočet, navrhovaný schodek označil za astronomický. "Neslyšíme nic o strategických vizích, kam a proč máme investovat," podotkl. Okamura zopakoval, že vláda by měla přestat financovat nepřizpůsobivé lidi, politické neziskové organizace, společné vzdělávání ve školství nebo takzvané solární barony. Poslanci SPD k tomu podají pozměňovací návrhy.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová vládě vytkla, že nehledá úspory a přivedla rozpočet do stavu trvalého strukturálního deficitu. Nelíbilo se jí se také to, že v sále nebyl přítomen premiér Andrej Babiš (ANO), který se podle jejích slov zmizel jako pára nad hrncem a k rozpočtu neutrousil ani větu. "To mi přijde velmi podivné, vypadá to, že si za ním příliš nestojí," poznamenala.

V úvodním kole Sněmovna schvaluje základní parametry rozpočtu, tedy zejména příjmy, výdaje a výši schodku, jenž je naplánován na 320 miliard korun. Očekává se, že dolní komora ukazatele schválí. Vláda se v prvním čtení opře o hlasy poslanců KSČM, kteří menšinový kabinet ve Sněmovně tolerují.

V dalším projednávání už budou možné jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Závěrečné schvalování návrhu je plánováno na 16. prosince.

Související

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

Více souvisejících

státní rozpočet Petr Fiala (ODS) Miroslav Kalousek Poslanecká sněmovna ODS top 09 Lubomír Zaorálek Mikuláš Ferjenčík (Pirátská strana) Markéta Pekarová Adamová KDU - ČSL Starostové a nezávislí (STAN)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Bleskové povodně v Nepálu

V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé

Dva pracovníci byli zachráněni z tunelu vodní elektrárny v Nepálu devět dní poté, co oblast zasáhly katastrofální bleskové povodně. Záchranářům se podařilo oba muže vyprostit v pátek v brzkých ranních hodinách z hloubky přibližně 170 metrů pod zemí. K neštěstí došlo v komplexu vodní elektrárny Upper Trishuli 3A, který se nachází v jedné z nejvíce postižených oblastí celé země.

před 2 hodinami

včera

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

včera

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

včera

včera

včera

včera

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

včera

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

včera

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

včera

včera

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

včera

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

včera

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

včera

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

včera

včera

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy