"Loď se řítí na útes." Rozpočet neodpovídá ekonomické realitě, varují Fiala a Kalousek

Veřejné finance se podle předsedy ODS Petra Fialy začaly rozpadat už před epidemií nového koronaviru a vláda ji nevyužila k moudřejšímu přístupu. Rozpočtová loď se řítí na útes, řekl Fiala při dnešním úvodním kole sněmovního projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok.

Podle šéfa poslanců TOP 09 a bývalého ministra financí Miroslava Kalouska je návrh nepravdivý, neodráží ekonomickou realitu. Chce, aby Sněmovna vrátila rozpočet vládě k přepracování.

Na dnešním jednání sněmovny navrhnu vrátit návrh státního rozpočtu k přepracování. Jsem přesvědčen, že 30 denní rozpočtové provizorium je mnohem menší problém, než rozpočet, který je zcela mimo ekonomickou realitu. Vláda to však vidí jinak.

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) November 11, 2020

Parametry návrhu vycházejí podle Kalouska z nesprávných výhledů vývoje ekonomiky. "Jak máme komentovat rozpočet, který rozpočtem není, protože je zcela mimo ekonomickou realitu?" tázal se. Vláda by měla podle Kalouska přepracovat rozpočet tak, aby příjmy odpovídaly ekonomické realitě a výdaje byly připraveny na případné pokračování koronavirové krize. Případné měsíční rozpočtové provizorium pokládá bývalý ministr financí za menší problém, než aby Česko mělo nepravdivý rozpočet.

Fiala uvedl, že vláda se chovala nezodpovědně už před epidemií. Všechno to směřovalo k tomu, že kabinet by už za první čtvrtletí konzumoval naplánovaný celoroční schodek, uvedl. Tehdy činil 40 miliard korun, vláda ho pak postupně navýšila kvůli dopadům epidemie až na 500 miliard korun. "Nevidíme žádný moudřejší přístup," poznamenal Fiala. "Pokračujeme v hostině, po nás potopa," komentoval postup kabinetu ANO a ČSSD.

Návrhu rozpočtu vyčetl Fiala nejen to, že podle něho neodpovídá ekonomické realitě, ale také mimo jiné malé úspory na provozu státu, a naopak podle něho nízké výdaje na výzkum nebo na investice. "Vláda je bezradná, rezignovaná, bez představy co dál," dodal předseda ODS.

Tvrzení pravicové opozice odmítl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Existuje podle něj řada českých ekonomů, kteří v současné situaci naopak doporučují fiskální expanzi a dokonce říkají, že je to jediný způsob, jak se z krize dostat. Jsou to podle něj "všichni, kteří jsou soudní". Vláda by měla podle něj vysvětlit veřejnosti, že nejde o rozmařilé rozhazování peněz, ale o cestu z krize.

Základní problémem návrhu rozpočtu je podle Piráta Mikuláše Ferjenčíka to, že nepředpokládá plánované daňové změny. Připomněl, že schvalovaný daňový balíček počítá mimo jiné se zavedením stravenkového paušálu, se snížením spotřební daně z nafty a případně se snížením daně z příjmů zaměstnanců. "Vláda se tváří, že to s rozpočtem nesouvisí. S tímto přístupem nesouhlasíme," uvedl Ferjenčík. S projednáváním návrhu rozpočtu by se podle něho mělo počkat do doby, až bude jasné, které daňové změny budou schváleny.

Lidovci a STAN se obávají, že rozpočtový schodek poroste

Opoziční lidovci a Starostové se obávají toho, že skutečný rozpočtový schodek bude příští rok vyšší než navrhovaných 320 miliard korun. Návrh nepočítá s výpadky příjmů souvisejícími například s plánovaným snížením daně z příjmů zaměstnanců. Řekli to předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek a místopředsedkyně STAN Věra Kovářová.

"Celý příběh připravování státního rozpočtu v mnohém připomíná Cimrmanovu pohádku Kterak chudák ještě do větší bídy přišel. Už teď víme, že čísla, která v něm jsou, nesouhlasí," uvedl Bartošek. Kabinet podle něj nebude mít příští rok rezervy na řešení případných neočekávaných událostí a rozmělňování fiskálních pravidel může do budoucna vést k růstu daní, omezování veřejných služeb a ke snížení životní úrovně lidí.

Kovářová se v souvislosti s plánovaným snížením daně z příjmu tázala, zda bude navrhovaný schodek platit, nebo ne. Souhlasila sice se zvýšením výdajů na zdravotnictví, na důchody a na platy učitelů, pozastavila se ale nad investicemi. "Mrzí nás, že investice se budou opírat zejména o státní, nikoli o regionální projekty," uvedla.

Předseda SPD Tomio Okamura míní, že dlouhodobým cílem by měl být vyrovnaný rozpočet, navrhovaný schodek označil za astronomický. "Neslyšíme nic o strategických vizích, kam a proč máme investovat," podotkl. Okamura zopakoval, že vláda by měla přestat financovat nepřizpůsobivé lidi, politické neziskové organizace, společné vzdělávání ve školství nebo takzvané solární barony. Poslanci SPD k tomu podají pozměňovací návrhy.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová vládě vytkla, že nehledá úspory a přivedla rozpočet do stavu trvalého strukturálního deficitu. Nelíbilo se jí se také to, že v sále nebyl přítomen premiér Andrej Babiš (ANO), který se podle jejích slov zmizel jako pára nad hrncem a k rozpočtu neutrousil ani větu. "To mi přijde velmi podivné, vypadá to, že si za ním příliš nestojí," poznamenala.

V úvodním kole Sněmovna schvaluje základní parametry rozpočtu, tedy zejména příjmy, výdaje a výši schodku, jenž je naplánován na 320 miliard korun. Očekává se, že dolní komora ukazatele schválí. Vláda se v prvním čtení opře o hlasy poslanců KSČM, kteří menšinový kabinet ve Sněmovně tolerují.

V dalším projednávání už budou možné jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Závěrečné schvalování návrhu je plánováno na 16. prosince.

Související

Peníze, ilustrační foto

Schodek státního rozpočtu za rok 2024 klesl na 271,4 miliardy korun

Státní rozpočet České republiky uzavřel rok 2024 s deficitem ve výši 271,4 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 17,1 miliardy korun. Proti schválenému plánu byl výsledek lepší o 10,6 miliardy korun. Vláda premiéra Petra Fialy tak třetí rok po sobě nejen dodržela plánovaný deficit, ale dokonce jej snížila oproti schválenému návrhu. Tento výsledek byl dosažen díky lepšímu výběru daní a pojistného, a zároveň umírněnému růstu výdajů.
Petr Pavel přivítal na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. (12.12.2024)

Pavel zavrhl veto. Vládou navržený rozpočet nakonec podepíše

Prezident Petr Pavel oznámil, že podepíše státní rozpočet na příští rok, jak ho sestavila vláda Petra Fialy (ODS). Podle Pavla bylo důležité upozornit na jeho nedostatky. Prezident si však uvědomuje, že případné veto by poslanci jednoduše přehlasovali. 

Více souvisejících

státní rozpočet Petr Fiala (ODS) Miroslav Kalousek Poslanecká sněmovna ODS top 09 Lubomír Zaorálek Mikuláš Ferjenčík (Pirátská strana) Markéta Pekarová Adamová KDU - ČSL Starostové a nezávislí (STAN)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Arktida

Jak zachránit počasí na Zemi? Po celém světě začaly zásadní experimenty

Britská vládní agentura ARIA (Advanced Research and Invention Agency) oznámila zahájení několika experimentů s geoengineeringem po celém světě – od Arktidy až po Velký bariérový útes. Cílem je otestovat různé způsoby, jak dočasně snížit globální teploty a získat klíčová vědecká data, která by mohla pomoci odvrátit blížící se klimatické zlomy.

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Polsko se profiluje jako nová vojenská velmoc. Po Evropě chce zásadní změnu

Polsko se profiluje jako nový pilíř evropské obrany a po evropských spojencích požaduje, aby byli obranyschopní. V reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí masivně investuje do armády, navyšuje stavy profesionálních vojáků a udržuje robustní tankové vojsko. Díky těmto krokům se zařadilo mezi nejvýznamnější vojenské síly nejen v Evropě, ale i na globální scéně.

včera

včera

včera

včera

Indie, ilustrační foto

Indie: Celý národ je šťastný, že jsme se pomstili

Indický ministr pro zahraniční záležitosti Kirti Vardan Singh v reakci na nedávné raketové útoky na Pákistán prohlásil, že „celý národ je šťastný, že jsme se pomstili“. Podle něj Indie „důstojně odpověděla těm, kdo zabili nevinné lidi a zanechali po sobě ovdovělé ženy“, přičemž narážel na smrtící útok na turisty v Pahalgamu, ke kterému došlo minulý měsíc.

včera

včera

včera

Indická armáda, ilustrační fotografie.

Indie, nebo Pákistán? Velké srovnání vojenských kapacit. Převaha ale nemusí být rozhodující

Na první pohled by se mohlo zdát, že Indie má v ozbrojeném střetu s Pákistánem jednoznačnou převahu, ať už z hlediska velikosti armády, ekonomiky, nebo technologií. Tento dojem je však klamavý. Obě země totiž disponují téměř totožným počtem jaderných hlavic, které, a to je podstatné, budovaly primárně jako protiváhu tomu druhému. Nepřátelství mezi dvěma jadernými státy v jedné z nejhustěji zalidněných oblastí světa je mimořádně riskantní a zdaleka nepřináší ohrožení pouze pro jižní Asii.

včera

včera

včera

Vatikán, ilustrační foto

Kdo nahradí Františka? Favorité na papeže už nejsou jen z Evropy

Dnes se v Sixtinské kapli ve Vatikánu sejdou kardinálové, aby zahájili konkláve, tajnou volbu nového papeže. Mezi favority hlasování, které může zásadně ovlivnit směřování katolické církve na desítky let dopředu, nefigurují pouze Evropané, ale také kandidáti z USA, Ghany, Konga či Filipín.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo

Nový německý kancléř Friedrich Merz vstupuje do úřadu s podlomeným mandátem. Už samotná skutečnost, že musel být zvolen až na druhý pokus kvůli vzpouře vlastních koaličních poslanců, je signálem hluboké nestability. Znamená to jediné: Merz nemusí mít sílu prosadit zásadní body svého programu. Pro Evropu, která od Berlína očekává jasné vedení v době geopolitické nejistoty, je to varovný signál.

včera

včera

včera

včera

Policie zasahuje na škole v Berouně. Jde o reakci na výhrůžky střelbou

Policie vyjížděla ve středu dopoledne do jedné ze škol ve středočeském Berouně. Důvodem byly výhrůžky střelbou. Vedení ústavu se o nich dozvědělo z komunikace mezi dvěma žákyněmi. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy