Maláčová: Odměny dostane 93 400 pracovníků sociálních služeb

Odměny za práci v době koronavirové epidemie dostane zatím 93.400 pracovníků sociálních služeb. Peníze by měli mít v červencové výplatě. Zaměstnavatelům, kteří o dotace na odměňování požádali, ministerstvo práce poslalo finance na účty. Na tiskové konferenci to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Podle Maláčové v sociálních službách pracuje celkem 144.838 lidí. Z nich 2960 je v zařízeních, kde se vyskytla koronavirová nákaza. Resort už dřív sdělil, že o dotace na odměny žádalo 1653 z 2163 poskytovatelů péče, tedy 76 procent. Celkem obdrží 2,03 miliardy korun.

"Udělali jsme všechno pro to, aby finanční prostředky zaměstnanci a zaměstnankyně dostali v červencových výplatách. V srpnu mohou být odměny vypláceny. Nic tomu nebrání, protože ministerstvo práce vše zprocesovalo a odeslalo včas," uvedla ministryně.

V prvním kole dostane odměny 93 400 pracovníků soc. služeb! A druhé kolo je v běhu do 27.7., takže ti poskytovatelé, kteří v prvním kole zaspali, mají teď šanci to napravit. Odměny si zaslouží všichni zaměstnanci sociálních služeb!

— Jana Maláčová (@JMalacova) July 21, 2020

Ministryně uvedla, že ministerstvo odeslalo peníze na odměny pro 93.448 pracovníků. Nárok na ohodnocení by mohlo mít ještě asi 30.000 dalších zaměstnanců, podotkla Maláčová. Poskytovatelé sociálních služeb, kteří o peníze nestihli v červnu požádat, to mohou udělat do 27. července.

Dotace pokrývají období po vyhlášení nouzového stavu od 13. března do konce května. Na odměny za odpracované hodiny se vyčlenilo 5,2 miliardy. Pečující pracovníci ze zařízení, kde se nemoc covid objevila, mohou dostat za plně odpracovaných 170 hodin měsíčně zhruba 40.000 korun hrubého a ostatní zaměstnanci 20.000 korun. Na hodinu odměna činí 235 a 115 korun. V domovech, kde nákaza nebyla, by personál měl dostat 10.000 korun hrubého měsíčně při plné pracovní době. Je to 59 korun na hodinu.

Ministerstvo zveřejnilo seznam poskytovatelů péče, kteří o dotace požádali. Uvedlo i částku, kterou na odměny získají. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly žádost o prostředky podala všechna zařízení, v nichž působí odbory. "Zaměstnanci si mohou seznam prohlédnout a přímo se ptát. Korektní zaměstnavatel si cení zaměstnanců. Věřím, že když tak neučiní (nežádá o dotace na odměny), zaměstnanci se ozvou," řekl Středula.

V srpnu pak bude možné začít žádat i o dotace na pokrytí zvýšených nákladů, které měli poskytovatelé péče kvůli nákaze. Vláda na to vyčlenila 990 milionů korun. Peníze by měly dorovnat výdaje na ochranné pomůcky, čisticí prostředky a dezinfekce, internet, energie a pohonné hmoty i přesčasy a také výpadek příjmů. Domovy musely vyčlenit desetinu kapacity na karanténu a nemohly přijímat nové klienty. Suma se dá využít i na příspěvek pro pracovníka, který se nakazil koronavirem, nebo který musel do karantény. Dostat by měl k výdělku 40.000 korun hrubého.

Související

Více souvisejících

Jana Maláčová (ČSSD) sociální péče zaměstnavatelé Ministerstvo práce a soc. věcí Josef Středula

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 4 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 8 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy