Ministerstva mají v roce 2021 celkem 53 legislativních úkolů

Plán legislativních prací vlády na rok 2021 obsahuje 53 legislativních úkolů. Vyplývá to z návrhu, který v pondělí projedná kabinet. Více než dvě pětiny úkolů pro ministerstva vyplývají z nutnosti začlenit do českých zákonů evropské předpisy. Úřady mají vypracovat návrhy čtyř zcela nových zákonů, 15 novel zákonů a ve 31 případech předložit nové nebo novelizované vládní opatření.

Menšinový kabinet ANO a ČSSD v lednu vstoupí do závěrečného kalendářního svého vládnutí, na podzim čekají Česko sněmovní volby. Před rokem plán obsahoval 97 úkolů.

Nejvyšší počet 12 legislativních úkolů má v plánu ministerstvo práce a sociálních věcí. V červnu by mělo představit věcný záměr zákona o sociální práci, řešit bude i výši příplatku k důchodům na rok 2022. V závěru roku pak má předložit návrh, o kolik zvýšit minimální mzdu v následujícím roce, ale také návrhy na úpravy životního a existenčního minima.

Ministerstvo průmyslu má do listopadu předložit návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivních odpadů. Ten by měl upravit postavení obcí v procesu přípravy úložiště. Připravit má také nařízení vlády, které upraví obsahové náplně živností v návaznosti na novelu živnostenského zákona. V nařízení o podporovaných zdrojích energie by mělo o prázdninách stanovit množství peněz určených na dotace na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů na rok 2022.

Ministerstvo životního prostředí by mělo v březnu poslat vládě novelu zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu. Podle plánu má zjednodušit systém vydávání certifikátů pro nakládání s regulovanými látkami a fluorovanými skleníkovými plyny. Upravit by mělo také plán odpadového hospodářství či do zákona o ochraně zemědělského půdního fondu zanést nový druh zemědělské půdy. Tzv. mimoprodukční půda by měla souhrnně označovat žádoucí krajinné prvky jako meze, travnaté údolnice, skupiny dřevin, stromořadí, tůně či mokřady, a to s cílem zvýšit ekologickou stabilitu krajiny.

Sedm legislativních úkolů má před sebou ministerstvo financí. Vedle návrhu státního rozpočtu na rok 2022 má například předložit v únoru novelu zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, která má usnadnit přístup k informacím o příjmech či posílit automatické výměny informací. Další předpisy mají do českého práva převést unijní předpisy, ministerstvo má ale také do konce rok zpracovat věcný záměr zákona o finančním arbitrovi.

Převodu unijních pravidel do českých předpisů se týkají všechny úkoly ministerstva dopravy na změny zákonů o pozemních komunikacích, o vnitrozemské a o silniční dopravě. Také chystané legislativní práce ministerstva zdravotnictví se týkají unijních předpisů. Ministerstvo kultury má za úkol pouze nařízení o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky.

Premiér by měl do června předložit mimo jiné novelu zákona o zpravodajských službách, který má zpřesnit působnost Bezpečnostní informační služby (BIS) a sjednotit terminologii v předpisu. Ministerstvo vnitra má v plánu jen úkoly na listopad a prosinec, kdy má předložit obvyklé úpravy tarifů odměn pro příslušníky bezpečnostních sborů.

Související

Filip Turek, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

Více souvisejících

Vláda ČR zákony ministerstva hnutí ANO ČSSD

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

včera

Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě

Během posledních hodin došlo k výraznému vyostření konfliktu na Blízkém východě, který trvá již téměř tři týdny. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zcela zničit ložisko South Pars, což je největší pole zemního plynu na světě. Tato hrozba přišla v reakci na íránské útoky cílící na energetickou infrastrukturu v Kataru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy