Plán legislativních prací vlády na rok 2021 obsahuje 53 legislativních úkolů. Vyplývá to z návrhu, který v pondělí projedná kabinet. Více než dvě pětiny úkolů pro ministerstva vyplývají z nutnosti začlenit do českých zákonů evropské předpisy. Úřady mají vypracovat návrhy čtyř zcela nových zákonů, 15 novel zákonů a ve 31 případech předložit nové nebo novelizované vládní opatření.
Menšinový kabinet ANO a ČSSD v lednu vstoupí do závěrečného kalendářního svého vládnutí, na podzim čekají Česko sněmovní volby. Před rokem plán obsahoval 97 úkolů.
Nejvyšší počet 12 legislativních úkolů má v plánu ministerstvo práce a sociálních věcí. V červnu by mělo představit věcný záměr zákona o sociální práci, řešit bude i výši příplatku k důchodům na rok 2022. V závěru roku pak má předložit návrh, o kolik zvýšit minimální mzdu v následujícím roce, ale také návrhy na úpravy životního a existenčního minima.
Ministerstvo průmyslu má do listopadu předložit návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivních odpadů. Ten by měl upravit postavení obcí v procesu přípravy úložiště. Připravit má také nařízení vlády, které upraví obsahové náplně živností v návaznosti na novelu živnostenského zákona. V nařízení o podporovaných zdrojích energie by mělo o prázdninách stanovit množství peněz určených na dotace na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů na rok 2022.
Ministerstvo životního prostředí by mělo v březnu poslat vládě novelu zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu. Podle plánu má zjednodušit systém vydávání certifikátů pro nakládání s regulovanými látkami a fluorovanými skleníkovými plyny. Upravit by mělo také plán odpadového hospodářství či do zákona o ochraně zemědělského půdního fondu zanést nový druh zemědělské půdy. Tzv. mimoprodukční půda by měla souhrnně označovat žádoucí krajinné prvky jako meze, travnaté údolnice, skupiny dřevin, stromořadí, tůně či mokřady, a to s cílem zvýšit ekologickou stabilitu krajiny.
Sedm legislativních úkolů má před sebou ministerstvo financí. Vedle návrhu státního rozpočtu na rok 2022 má například předložit v únoru novelu zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, která má usnadnit přístup k informacím o příjmech či posílit automatické výměny informací. Další předpisy mají do českého práva převést unijní předpisy, ministerstvo má ale také do konce rok zpracovat věcný záměr zákona o finančním arbitrovi.
Převodu unijních pravidel do českých předpisů se týkají všechny úkoly ministerstva dopravy na změny zákonů o pozemních komunikacích, o vnitrozemské a o silniční dopravě. Také chystané legislativní práce ministerstva zdravotnictví se týkají unijních předpisů. Ministerstvo kultury má za úkol pouze nařízení o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky.
Premiér by měl do června předložit mimo jiné novelu zákona o zpravodajských službách, který má zpřesnit působnost Bezpečnostní informační služby (BIS) a sjednotit terminologii v předpisu. Ministerstvo vnitra má v plánu jen úkoly na listopad a prosinec, kdy má předložit obvyklé úpravy tarifů odměn pro příslušníky bezpečnostních sborů.
Související
Babišova vláda pokračuje. Opozice neuspěla se snahou o vyslovení nedůvěry
Sněmovna druhý den jedná o vyslovení nedůvěry. Opozice tepe Macinku i Babišův postoj k němu
Vláda ČR , zákony , ministerstva , hnutí ANO , ČSSD
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Babiš se domnívá, že mírová jednání o Ukrajině se blíží ke zdárnému konci
před 1 hodinou
Zabystřan ve sjezdu zajel olympijské maximum, Janatová ve skiatlonu v TOP 10
před 1 hodinou
Počasí způsobilo oblevu. Sněhu ubylo i na horách, ukazují data
před 2 hodinami
Pohonné hmoty v Česku zdražily, ceny mají stoupat i nadále
před 3 hodinami
Policie objasnila podvod s elektronikou. Škoda činí několik miliard
před 3 hodinami
Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík
před 4 hodinami
Babiš chtěl Turkovi zakázat sociální sítě, pokud by byl ministrem
před 4 hodinami
Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů
před 5 hodinami
Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj
před 6 hodinami
ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat
před 6 hodinami
Lipavský se ptá Babiše na Epsteinovu kauzu. Navrhuje české vyšetřování
před 7 hodinami
Olympiáda začala. Slavnostní zahájení nabídlo silné okamžiky i propojení se čtyřmi středisky
před 7 hodinami
Babiš označil Brejchovou za ikonu. Klempíř zmínil hlubokou stopu jejího herectví
před 8 hodinami
Zajímavý moment zahájení her. Vance zabraly kamery a ozval se pískot
před 8 hodinami
Pokus o vraždu v Jaroměři. Roli sehrály drogy, zjistili kriminalisté
před 9 hodinami
Trumpova další kontroverze je u konce. Video s Obamovými konečně zmizelo
před 10 hodinami
Vážná nehoda na D1 u Prahy. Převrátil se kamion, dálnice byla večer uzavřená
před 11 hodinami
Počasí se příští týden citelně oteplí. Naměříme až 10 stupňů
včera
Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová
včera
Falešný sníh a vykácené lesy. Miliardové arény pro pár týdnů slávy vytváří v Itálii olympijský přelud
Pierre de Coubertin, zakladatel moderních olympijských her, nebyl myšlence zimní olympiády zpočátku vůbec nakloněn. Téměř dvě desetiletí lobboval za letní hry, zatímco zimní sporty považoval za „zcela zbytečné“ a postrádající jakékoli užitečné uplatnění. Ačkoliv nakonec ustoupil a v roce 1924 se v Chamonix uskutečnil první týden zimních sportů, tehdy jej vnímal pouze jako jakýsi přívěsek k letním hrám v Paříži. Teprve později Mezinárodní olympijský výbor tuto událost zpětně označil za první oficiální zimní olympiádu.
Zdroj: Libor Novák