Pokud Česko dodalo Rusku od roku 2015 nějaké zbraně, pak to bylo na základně smluv uzavřených před 1. srpnem 2014. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Vojtěch Srnka. Ministerstvo obrany nevydalo od roku 2014, kdy Evropská unie uvalila embargo na obchod s vojenským materiálem na Rusko, žádné souhlasné stanovisko s vývozem významného materiálu do této země.
ČTK o tom informovala vedoucí tiskového oddělení ministerstva Jana Zechmeisterová. Oba úřady tak reagovaly na informace sobotního vydání britského listu The Daily Telegraph, podle něhož Česko dodalo v letech 2015 až 2020 Rusku navzdory embargu zbraně za 14,3 milionu eur (349 milionů Kč).
Podle deníku, který se odvolává na analýzu EU, je pravděpodobné, že zbraně, včetně bomb a raket, Rusko využívá při nynější vojenské agresi proti Ukrajině.
Ministerstvo průmyslu upozornilo, že mu zákon neumožňuje uvádět detaily o konkrétních vývozech. "Obecně lze uvést, že šlo o plnění smluv uzavřených před 1. srpnem 2014 nebo o dodávky náhradních dílů či služeb nezbytných pro údržbu stávajících kapacit," sdělil dnes ČTK Srnka. Ministerstvo zahraničních věcí chystá reakci na pondělí.
"Vydávání licencí pro obchod s vojenským materiálem je primárně v kompetenci MPO, soulad dovozu a vývozu se zbrojními embargy pak MZV. Ministerstvo obrany se v dílčích stanoviscích vyjadřuje k žádostem o vývoz významného vojenského materiálu. Od uvalení embarga na Rusko ze strany EU roku 2014 nevydalo žádné souhlasné stanovisko s vývozem významného vojenského materiálu do Ruska," uvedla Zechmeisterová
Francie a Německo podle britského listu dodaly v letech 2015 až 2020 Rusku navzdory embargu zbraně za 274 milionů eur (6,7 miliardy Kč). EU přijala zbrojní embargo po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Mezery v opatřeních ale nejméně deseti členským zemím umožnily v letech 2015 až 2020 do Ruska vyvézt zbraně za téměř 350 milionů eur (8,5 miliardy Kč). Odstranit mezery v embargu se podařilo až letos, když Rusko znovu napadlo Ukrajinu.
Největším vývozcem zbraní do Ruska byla v šestiletém období Francie (152 milionů eur), následovaná Německem (121,8 milionu eur), Itálií (22,4 milionu eur), Rakouskem (18,5 milionu eur) a Bulharskem (16,5 milionu eur). Česko bylo na šestém místě.
Berlín podle britského listu využil toho, že embargo umožňovalo do Ruska exportovat vybavení dvojího užití, tedy takové, které lze využít jak vojensky, tak pro civilní potřeby. Moskva se přitom zavázala, že ho bude používat právě pouze pro civilní účely. Francie pak využila možnosti naplnit smlouvy dojednané před rokem 2014.
Loni, kdy už se Rusko připravovalo na válku s Ukrajinou, země EU Moskvě dodaly zbraně v hodnotě 39 milionů eur (951 milionů Kč). O vývozu evropských zbraní do Ruska informoval už v březnu novinářský tým Investigate Europe (IE), i když bez přesných čísel pro jednotlivé země.
Související
Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
Aktuálně se děje
včera
Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod
včera
Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného
včera
OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů
včera
Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska
včera
Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu
včera
Velkou cenu Ázerbájdžánu ovládl George Russell, nad Verstappenem zvítězil ani ne o sekundu
včera
Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku
včera
Pozvání Putina na summit G20 tříští Evropu. Z Německa zní nesouhlas i naděje
včera
Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One
včera
Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost
včera
Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI
včera
Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl
včera
Počasí bude příjemné i po víkendu. Babí léto má pokračovat
25. září 2026 21:54
Metro čeká třídenní výluka. Praha využije prodlouženého víkendu
25. září 2026 20:15
Policie žene podezřelé z prosincové vraždy na Šternbersku k soudu
25. září 2026 19:09
Je to odpovědné řešení, říká Juchelka o dvou tisících pro důchodce
25. září 2026 18:23
Policie vyšetřuje epidemii salmonely na pražské škole. Sazba jsou až dva roky
25. září 2026 17:41
Smrtící mix několika látek. Koroner odtajnil, proč zemřela Hayden Panettiere
25. září 2026 16:57
Čas nakoupit se krátí. Obchody se během dnů volna podřídí zákonu
25. září 2026 16:22
Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Zdroj: Libor Novák