MZV ČR chce vytvořit právní základ pro cílené národní sankce

Vyplývá to z materiálu resortu, který má ČTK k dispozici a který v brzké době projedná kabinet.

Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací vojenské křídlo hnutí. Politické křídlo ale není na žádném z unijních či dalších mezinárodních sankčních seznamů, na jejichž základě ČR provádí mezinárodní sankce, uvedlo ministerstvo. Česku tak chybí právní základ pro uplatňování sankcí mimo jiné vůči politickému křídlu Hizballáhu. Země by tak v případě vytvoření národního seznamu teroristických organizací při zahrnutí tohoto křídla byla odkázána jen na deklaratorní politiku, pokud by jeho činnost nemohla být předmětem trestního stíhání v České republice.

I po vytvoření právního základu pro přijímání národních sankcí by ale Česko nadále preferovalo přijímat sankce především v OSN a EU. "Výše uvedený případ politického křídla hnutí Hizballáh je příkladem, kdy mezinárodní shody k přijetí sankcí dlouhodobě dosaženo není," uvedl resort v předkládací zprávě.

"Ministerstvo zahraničních věcí proto navrhuje posílit schopnost prosazovat zahraniční a bezpečnostní politiku ČR vytvořením právního základu pro cílené vnitrostátní sankce přijímané na základě rozhodnutí ČR vycházející z bezpečnostních zájmů ČR a dále za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu," poznamenal úřad.

Ministerstvo ale nechce možnost národních sankcí omezit pouze na boj proti terorismu. Předpokládá, že definice vnitrostátních sankcí bude vycházet především z již existujících tematických sankčních režimů EU. Ty jsou zaměřené proti osobám, skupinám a subjektům zapojeným do teroristických činů, hrubého porušování lidských práv, šíření a používání chemických zbraní a kybernetických útoků s významným dopadem, včetně pokusů o ně. O sankcích by podle návrhu mohla rozhodovat vláda, případně jiný orgán. Předcházet by rozhodnutí mohla i předběžná konzultace s Parlamentem.

Vláda by se podle usnesení poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také v říjnu konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Dolní komora tehdy vyzvala vládu k tomu, aby začala připravovat návrh zákona, který by umožnil vytvořit národní seznam teroristických organizací po vzoru Francie, Velké Británie, Nizozemska, Lotyšska a Estonska. Podle ministerstva jsou variantami novelizace zákona o provádění mezinárodních sankcí, což resort preferuje, nebo nový zákon.