Okamura dál povede SPD. Na sjezdu kritizoval rozhodování politiků

Předsedou hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) se opět stal jeho dosavadní šéf Tomio Okamura. Na volební stranické konferenci dnes dostal hlasy 84 delegátů z 85 možných, sám Okamura se hlasování zdržel. ČTK to sdělila mluvčí SPD Barbora Šťastná. Konference se kvůli pandemii koronaviru koná online. Okamura bude v čele SPD stát další tři roky, hnutí vede od jeho založení v roce 2015.

Delegáti dnes volili i další členy vedení. Místopředsedou hnutí se podle Šťastné opět stal poslanec Radim Fiala. Posty v předsednictvu obhájili i poslanci Radovan Vích a Radek Rozvoral, bývalého poslance Jaroslava Holíka nahradil europoslanec Ivan David.

Okamura byl jediným kandidátem na předsedu. "Pro mě je to velké ocenění mojí práce, moc si toho vážím. Je to pro mě velký závazek vůči členům," řekl staronový předseda na následné tiskové konferenci.

Sněm SPD začal dnes dopoledne, s projevem na něm mimo jiné vystoupil právě Okamura. Řekl, že Česko zažívá kvůli nekompetentnímu rozhodování politiků skutečnou krizi. Vládu opětovně kritizoval za protikoronavirová opatření, která podle něj zabila tisíce lidí. Zopakoval návrhy hnutí týkající se zákona o obecném referendu nebo o odvolatelnosti politiků. Straníky vyzval, aby vedli permanentní kampaň za svobodu a demokracii.

Na tiskové konferenci po skončení jednání řekl Okamura novinářům, že delegáti uložili celému hnutí, aby se otevřelo pro "vlastenecky smýšlející občany" v regionech. Členové také dostali za úkol na veřejnosti maximálně propagovat program hnutí a získávat tak nové členy. V komunálních volbách chce příští rok SPD tvořit kandidátní listiny se všemi politickými subjekty a lidmi, kteří sdílejí stejné programové hodnoty.

Fiala novinářům řekl, že hlavními programovými body hnutí je například "odmítnutí diktátu Evropské unie", prosazování práva na referendum a na vystoupení z EU nebo budování energetické a potravinové bezpečnosti. SPD chce také změnit koncepci obrany země a podporovat Maďarsko a Polsko.

Okamura v projevu připomněl výsledek voleb do Sněmovny, ve které budou poslanci SPD zastoupeni druhé volební období. Hnutí je podle něj ve Sněmovně oslabeno o hlasy statisíců voličů, kteří smýšlejí stejně, ale ovlivnila je "mystifikační kampaň malých stran". Další statisíce stejně smýšlejících podle něj volily strany, které ve skutečnosti prosazují opak toho, co občané chtějí.

Hnutí SPD je podle Okamury jediné, které ve Sněmovně skutečně prosazuje svobodu a demokracii. "Většinu systémových problémů naší země nevyřeší žádné řádné ani mimořádné volby za stávajících nedemokratických pravidel," uvedl. Problémem Česka podle něj je špatný systém, který občanovi neumožňuje své politiky a jejich práci účinně kontrolovat.

Česko podle Okamury zažívá kvůli nekompetentnímu rozhodování politiků skutečnou krizi. "Máme rekordní dluh, vláda donekonečna likviduje podnikatele jak byrokracií, tak covidovými restrikcemi, a samozřejmě vláda stále víc dusí i všechny občany," řekl. Vládní restrikce podle něj občany zabíjí, označil je za šikanu. Miliony lidí podle něj žijí ve stresu a statisíce lidí zanedbalo kvůli omezenému přístupu k lékařské péči prevenci.

Straníky vyzval, aby vedli permanentní kampaň za svobodu a demokracii, čímž zároveň povedou kampaň i za SPD. Každý podle něj musí "programově bojovat na ulici". Okamura věří, že SPD pomůže k úspěchu vznikající vláda. "O jejím zničujícím vlivu na naši zemi si nedělám iluze a pevně věříme, že parta složená z bruselofilských multikulturalistů, promigračních aktivistů a pološílených protižidovských anarchistů o iluze připraví i většinu národa," řekl.

SPD založil politik a podnikatel Okamura po rozkolu v hnutí Úsvit přímé demokracie v roce 2015. Členy hnutí se stali někteří poslanci zvolení do Sněmovny v roce 2013 na kandidátce Úsvitu. Ve volbách v říjnu 2017 získalo hnutí 22 mandátů za 10,64 procenta hlasů. V letošních volbách dostala SPD 9,56 procenta hlasů, což stačilo k získání 20 poslaneckých křesel.

Související

Marine Le Pen Analýza

Evropští národovci: Jak pravicové strany využívají krize k uchopení moci?

Evropské krajně pravicové a takzvaně národovecké strany získávají na síle. Zatímco Německem a Francií zmítají politické krize, na vrchol se drápou pravicové subjekty. Nejdál se dostala italská premiérka Giorgia Meloniová, která má podstatný vliv na vedení celé Evropské unie a zřejmě hodlá využít oslabených francouzských a německých lídrů.č

Více souvisejících

Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy