Opozice je pro kurzarbeit, pravidla chce ale upravit. ODS má 12 pozměňovacích návrhů

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích s částí mzdy od státu. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Kurzarbeit by se měl zavést podle vládního návrhu od listopadu, což se zřejmě nestihne. Navázal by na dočasný program Antivirus, který byl zaveden kvůli epidemii nového koronaviru.

Podle novely by přesné podmínky nastavila vláda ve svém nařízení po projednání s tripartitou. Stanovila by region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Dostat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek.

Piráti předkládají dva pozměňovací návrhy a doprovodné usnesení. Chtějí, aby byl strop 1,5násobek průměrné mzdy, ale pouze na dva měsíce. "Takto vysoká možnost podpory by měla být krátkodobá," řekla první místopředsedkyně strany Olga Richterová. Celková doba podpory by se podle ní měla zkrátit na půl roku. V doprovodném usnesení chtějí Piráti zavázat vládu, aby fungování kurzarbeitu čtvrtletně vyhodnocovala a předkládala informace Poslanecké sněmovně.

Předseda ODS Petr Fiala připomněl úterní slova premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše o tom, že návrh zákona se nepovedl. "To není dobrá vizitka pro vládu, připravovali to pět měsíců," konstatoval. Občanští demokraté mají připravených zhruba 12 pozměňovacích návrhů. Chtějí například, aby náhradu mzdy stát vyplácel jen firmám, které zajistí práci pro zaměstnance na víc než jeden den za týden, jak předpokládá vládní předloha. Zaměstnavatelům plánují ulevit tím, že by pojištění platil za zaměstnance na kurzarbeitu stát. Podle předsedy sněmovního klubu ODS Zbyňka Stanjury by bylo nejlepší, kdyby poslanci došli po jednání v prvním čtení zákona k principům, které by vládní legislativci do návrhu zákona dopracovali.

Lidovci podporují zvýšení maximální podpory na 1,5násobek průměrné mzdy. Pracovníci by podle nich měli dostávat za neodpracované hodiny 70 procent hrubého, nikoli čistého. Vláda podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky může do schválení novely prodloužit podpůrný program Antivirus, nebo pozměňovacím návrhem zavést zpětnou platnost kurzarbeitu i při jeho schválení ke konci roku.

Hnutí SPD chce do podpory zahrnout i pracovníky se smlouvou na dobu určitou, z návrhu zároveň chce odstranit podmínku na odpracovanou dobu minimálně tří měsíců u stávajícího zaměstnavatele. Také SPD se nebrání prodloužení programu Antivirus.

Podle TOP 09 by se měla pravidla kurzarbeitu české ekonomice pomoct vymanit se z energetické závislosti, přispět k větší inovativnosti, nikoli hospodářství konzervovat. "Je to investice do minulosti, nikoli do budoucnosti, proto návrh nemůžeme podpořit," uvedla poslankyně Helena Lanšádlová. Věra Kovářová z hnutí STAN uvedla, že nesouhlasí, aby o spuštění režimu kurzarbeitu rozhodovala vláda. Měly by se v tom angažovat Úřady práce, které mají znalosti o situaci na trhu práce v daných regionech, uvedla s odkazem na zkušenosti s kurzarbeitem v Německu. Vláda by podle ní měla návrh přepracovat.