Poslanec Žáček chtěl v rozhlasu zdiskreditovat ÚSTR, tvrdí vědci

Zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), nyní poslanec Pavel Žáček, se podle vědeckých pracovníků tohoto ústavu pokusil ve vysílání Českého rozhlasu diskreditovat práci zaměstnanců. Tvrdí to sami pracovníci ÚSTR, jejichž prohlášení server EuroZprávy.cz zveřejňuje v původním znění.

Prohlášení vědeckých pracovníků ÚSTR k rozhlasovému vystoupení Pavla Žáčka

Vystoupení bývalého ředitele a následně šéfa kanceláře ředitele ÚSTR, nyní poslance Pavla Žáčka v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu dne 13. ledna 2020 bylo další v dlouhé řadě jeho osobně motivovaných snah diskreditovat práci Ústavu pro studium totalitních režimů a tím pádem i nás, coby jeho odborných pracovníků. Navzdory korekcím ze strany moderátora Pavel Žáček prezentoval množství zavádějících tvrzení i flagrantních lží, které se nás přímo dotýkají. Naštěstí je lze jednoduše vyvrátit.

Nejzávažnější je Žáčkovo obvinění, že publikace vydávané ústavem ve skutečnosti nejsou dílem jeho zaměstnanců, ale že je za finanční odměnu zpracovává „někdo jiný“. Jde o argumentační posun, který je důsledkem neudržitelnosti dřívějších tvrzení Pavla Žáčka, že ÚSTR a jeho odborní pracovníci nevykazují publikační činnost. Od roku 2013, tedy v období po odchodu Pavla Žáčka, vydal ÚSTR celkem 83 knižních publikací (44 klasifikovaných jako monografie, 39 jako kolektivní monografie/sborník), z nichž 61 – téměř tři čtvrtiny – nese autorství jeho zaměstnanců. Je tedy patrné, že překlady cizojazyčných knih, případně publikace externích autorů tvoří jen naprostou menšinu aktuálních publikací. Pro úplnost dodejme, že překlady a práce externistů vydával ÚSTR i v době, kdy jeho chod Pavel Žáček výrazně ovlivňoval.

Úspěchy, kterých ÚSTR dosáhl po roce 2013, Pavel Žáček zlehčuje tvrzením, že se týkají projektů, které byly započaty v jeho éře. Příkladem je jedna z hlavních publikací ÚSTR, dvoudílný Biografický slovník vedoucích funkcionářů KSČ v letech 1921–1989. Žáček zdůrazňuje, že projekt zahájilo jeho vedení. Ve skutečnosti však byl do roku 2013 sepsán zlomek výsledného textu, a to zejména z důvodu časté fluktuace odborných pracovníků způsobené do značné míry jeho vlastní personální politikou.Pavel Žáček zpochybnil i úroveň vzdělání pracovníků ÚSTR. Stačí se ovšem podívat na počet odborných pracovníků s vědeckým titulem Ph.D. Uvedený titul má 32 z 58 současných zaměstnanců výzkumných a vzdělávacích oddělení. Mnoho dalších doktorské studium dokončuje. Titul Ph.D., případně probíhající doktorské studium v pokročilé fázi, se po roce 2013 stalo podmínkou při přijímání nových pracovníků do výzkumných oddělení, což před uvedeným datem rozhodně neplatilo. Značná část těch, kteří doktorát nemají, na ÚSTR nastoupila právě v éře Pavla Žáčka.Další kritika Pavla Žáčka směřovala ke skutečnosti, že na ÚSTR v současné době pracuje málo docentů a žádný profesor. To však vyplývá z charakteru a poslání celé instituce. Docent a profesor jsou akademické vysokoškolské tituly související s pedagogickou prací se studenty. Pro chod a cíle ÚSTR jakožto výzkumné, nikoliv vysokoškolské instituce nejsou tedy primárně potřebné. Zároveň však dodejme, že spolupráce ÚSTR s univerzitními pracovišti je dnes na nesrovnatelně vyšší úrovni, než tomu bylo v éře Pavla Žáčka.

Je s podivem, že Pavel Žáček opakovaně zmiňuje nízkou kvalifikaci stávajícího vedení ÚSTR. Uniklo mu snad, že Daniel Herman, pod kterým působil v pozici vedoucího kanceláře ředitele, titul Ph.D. na rozdíl od stávajícího ředitele Zdeňka Hazdry neměl, nebo jde jen o další zavádějící tvrzení, které má zmást veřejnost?

Pavel Žáček hovoří o značné fluktuaci zaměstnanců. Ve skutečnosti po roce 2013 odešlo minimum odborných pracovníků působících v odděleních výzkumu a vzdělávání. Hned 24 těch současných své působení na ÚSTR započalo před rokem 2013. Ústav opustilo proti tomu pouze 6, a to z velmi rozdílných důvodů. Příchody nových odborných pracovníků po roce 2013 nelze označit za fluktuaci – ve skutečnosti šlo o rozšíření odborné sekce ústavu, která neměla na další působení služebně starších badatelů vliv.Další známé, nyní opět zopakované tvrzení Pavla Žáčka zní, že ÚSTR ztratil „své postavení“ a ostatní instituce s ním odmítají spolupracovat. Ve skutečnosti však ÚSTR intenzivně kooperuje s předními výzkumnými pracovišti v ČR, ať již jde o historické ústavy Akademie věd ČR či jednotlivých univerzit. Pořádají se společné konference a workshopy, publikace ústavu vycházejí v koedicích s prestižními vydavatelstvími typu Academia či Karolinum. Odborní pracovníci pravidelně vystupují v médiích a o jejich komentáře je značný zájem, jak naposledy ukázalo 30. výročí sametové revoluce.

Aktivity ÚSTR se Pavel Žáček pokusil znehodnotit také tvrzením, že na konferenci pořádané v senátu u příležitosti 30. výročí sametové revoluce vystoupili za ústav pouze ředitel Zdeněk Hazdra s krátkým úvodním slovem a dále jeho náměstek Ondřej Matějka v pozici moderátora jednoho z panelů. Opět jde o nepravdivé tvrzení. Ve skutečnosti příspěvek přednesli další tři odborní pracovníci ÚSTR (Jaroslav Pažout, Kristýna Bušková a Klára Pinerová).

Další tvrzení Pavla Žáčka, že ÚSTR vůbec nezkoumá represe, jak mu ukládá zákon, se stalo úsměvným folklórem. Naneštěstí ale silně rezonuje v médiích, aniž by byla ověřována jeho pravdivost. Žáček v Českém rozhlasu mluvil o „likvidaci instituce, která nyní studuje výstavbu panelových domů a další ptákoviny“. Realita je ovšem zcela odlišná. Aktuálně v ÚSTR běží 41 výzkumných projektů. Letmý pohled na ně ukáže, že se zabývají například dějinami StB a nacistického represivního aparátu, československými oběťmi represí v Sovětském svazu, perzekucí církví, disentem, protesty obyvatelstva, kolektivizací či kritickými životopisy významných komunistických politiků. Marně mezi nimi hledáme cokoliv, co by naplňovalo Žáčkovo počítání paneláků.

Pavel Žáček v Českém rozhlasu prohlásil, že „zvítězila (údajná) teze“ sociologa Michala Uhla, že v ÚSTR musí působit „levicoví historici“. V reálu je politická orientace zaměstnanců velmi pestrá (mezi výzkumnými pracovníky nalezneme osoby kandidující do politických funkcí za ODS nebo člena hnutí Trikolóra) a není vůbec kritériem braným v úvahu při jejich působení v instituci.

Výše uvedené skutečnosti si lze snadno ověřit z otevřených zdrojů, webových stránek ÚSTR a jeho výročních zpráv schvalovaných senátem. Pavel Žáček si musí být vědom nepravdivosti svých, ve veřejném prostoru často opakovaných tvrzení. Média jim naneštěstí – mnohdy nekriticky – naslouchají. Pavel Žáček diskredituje práci nás a našich kolegů, proto se proti jeho výpadům důrazně ohrazujeme.

Mgr. Petr AnevPhDr. Matěj Bílý, Ph.D.PhDr. Markéta DoležalováPhDr. Dita Homolová, Ph.D.PhDr. Jan Mervart, Ph.D.PhDr. Jaromír Mrňka, Ph.D.PhDr. Pavla Plachá, Ph.D.Mgr. Libor Svoboda, Ph.D.PhDr. Jakub Šlouf, Ph.D.Mgr. Jan VajskebrStanislava Vodičková, DiS.PhDr. Ondřej Vojtěchovský, Ph.D.Lic.iur.can. Eva Vybíralová, Ph.D.Mgr. Jan Zumr, Ph.D.

Související

ÚSTR Původní zpráva

Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?

Po kritickém komentáři Matěje Bílého poskytly EuroZprávy.cz začátkem června vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prostor pro vyjádření, což vyvolalo vlnu negativních reakcí. Někteří bývalí zaměstnanci a odborníci postupně anonymně sdíleli své obavy ohledně současného vedení ÚSTR. Na světlo světa vycházejí dříve nezveřejněné informace a také sporné údaje o vyplácení odměn vedení. Ekonomické otázky a údajné nehospodárné jednání dokonce měly vést k destabilizaci sekce ekonomiky. Rovněž se podařilo vyvrátit některé osobní útoky a nepravdivá tvrzení vůči Bílému.
Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

ústr Pavel Žáček (novinář)

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump

Trump poprvé přiznal, že válku na Ukrajině možná nedokáže ukončit

Prezident Donald Trump připustil, že si není jistý, zda dokáže ukončit válku na Ukrajině, čímž se výrazně odchýlil od svých sebevědomých předvolebních slibů. Na palubě letounu Air Force One odpověděl novinářům na otázku, zda je přesvědčen, že se mu podaří zastavit boje mezi Ruskem a Ukrajinou: „Nevím. Nemohu říct, jestli se to stane.“

včera

Pedro Sánchez

Španělskou vládou otřásá další skandál: Pod Sánchezem se houpe židle

Snaha španělského premiéra Pedra Sáncheze obnovit důvěru v jeho Socialistickou dělnickou stranu (PSOE) po sérii korupčních skandálů dostala v pátek večer tvrdou ránu. Vysoce postavený stranický představitel Francisco Salazar rezignoval poté, co byl obviněn z několika případů sexuálního obtěžování. Aféra přišla v nejméně vhodnou chvíli, kdy se Sánchez snažil na víkendovém sjezdu strany zvrátit klesající důvěru veřejnosti a stabilizovat vládní koalici.

včera

Elon Musk

Musk zvažuje založení nové strany, která by hodila vidle do plánů Trumpa

Elon Musk, nejbohatší muž světa a šéf společností Tesla a SpaceX, dál rozvíjí myšlenku na založení nové americké politické strany. Tvrdí, že by jeho takzvaná America party mohla cílit jen na několik klíčových křesel ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu – s cílem stát se jazýčkem na vahách při rozhodování o zásadních zákonech, které dnes často procházejí jen o jeden či dva hlasy.

včera

Donald Trump

Trump: Putin chce dál zabíjet, USA možná pošlou Patrioty na Ukrajinu

Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuálnímu vývoji války na Ukrajině a prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin podle všeho „nechce válku ukončit“. Řekl to během cesty prezidentským letounem Air Force One, kde také přiznal svou nespokojenost s nedávným telefonátem s Putinem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Trump podepsal kritizovaný rozpočtový zákon. Opět z toho udělal divadlo

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek odpoledne podepsal klíčový zákon o daních a vládních výdajích, jen den poté, co návrh těsně prošel Kongresem. Bílý dům se při slavnostním podpisu, který předcházel oslavám Dne nezávislosti, proměnil v dějiště triumfu pro prezidenta i jeho spojence.

včera

4. července 2025 22:03

Ilustrační fotografie.

První Vary bez Bartošky. Začal 59. ročník filmového festivalu

V Karlových Varech začal 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Po letech na něm chybí jeho dlouholetý prezident Jiří Bartoška, který počátkem května zemřel ve věku 78 let. Už dnes dorazili první hvězdní hosté, konkrétně americký herec Peter Sarsgaard a jeho lucemburská kolegyně Vicky Krieps. Oba si převzali Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. 

4. července 2025 21:27

4. července 2025 20:54

4. července 2025 20:12

4. července 2025 19:26

Diogo Jota

Útočník Liverpoolu Jota je po smrti. Zemřel tragicky se svým bratrem při autonehodě

Ještě nedávno slavil se svým Liverpoolem zisk anglického titulu a hrál s Portugalskem v Lize národů. Po konci sezóny se navíc otec tří malých dcer oženil. Vypadalo to na růžovou budoucnost, jenže krátce po svatbě přichází pro světový fotbal hrozivá zpráva. V pouhých 28 letech zemřel při tragické autonehodě u španělské Zamory portugalský útočník Liverpoolu Diogo Jota spolu se svým bratrem André Filipem.

4. července 2025 19:01

4. července 2025 18:23

Blackout způsobila technická závada, oznámil Fiala. Poprvé se ozval i prezident

Páteční blackout v Česku způsobila technická závada, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání Ústředního krizového štábu. Podle jeho slov se přepokládá, že ještě dnes budou obnoveny dodávky elektrické energie ve všech zasažených místech. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy