ROZHOVOR | Předčasné volby, kauzy hnutí ANO i budoucnost opozice. Ředitel STEMu Buchtík promluvil pro EZ

Z nedávného předvolebního průzkumu, který provedla právě agentura STEM na rozhraní května a června, nevyvozuje její ředitel Martin Buchtík žádné finální závěry. Podle absolventa doktorského studia na Fakultě sociálních věd na Univerzitě Karlově se zaměřením na metodologii sociologického výzkumu je zcela logické, že vládní strany v době koronavirové krize posílily. Hnutí ANO se vyhřívá na prvním místě s 33,7 procenty, ČSSD má 8,9 procent a poskočila až na čtvrté místo. „Když se podíváme na Evropu, tak všude vládnoucí strany s premiérem a koaličními partnery si po koronavirové pandemii polepšily. To je prostě určitý trend. V Německu dokonce uskupení CDU, CSU a SPD povyrostlo až o 12 procent. Vládní politici jsou totiž během krize vidět několikrát za den v televizi, pomáhají a řeší s lidmi jejich normální starosti, což by jindy nedělali,“ vysvětluje pro EuroZprávy.cz narůstající popularitu Buchtík.

Současné problémy hnutí ANO, které řeší údajný korupční skandál v Brně s názvem Stoka či nestandardní chování hejtmanky Středočeského kraje Jaroslavy Jermanové Pokorné, jejíž úřad kvůli kritice záchranářky Veroniky Brožové na nedostatek zdravotních prostředků v době pandemie podal trestní oznámení, se podle sociologa do nynějšího průzkumu nepromítly a nepředpokládá, že by ovlivnily i další výzkum. „Musíme si uvědomit, že to jsou události, které se týkají jen určité oblasti, respektive jde o problémy v daném regionu. Ostatní lidi v republice to příliš nezajímá, někteří o těchto problémech vůbec ani neví,“ tvrdí expert, který v minulosti mimo jiné řídil CVVM (Centrum pro výzkum veřejného mínění) a tým sociálního a politického výzkumu v MEDIANu.

Babišovu hnutí neškodí ani problémy týkající se premiérova případného střetu zájmu či údajného podvodu při zneužití čerpání evropských dotací na Čapí hnízdo. „Jsou to složité kauzy, v níž se normální člověk nevyzná. A tak, pokud jste příznivcem opozice, posloucháte či přejímáte jejich názory, máte jasno, že je vinen, v případě, že fandíte a volíte hnutí ANO, pak se ztotožňujete s vysvětlením pana premiéra či jeho kolegů a jste přesvědčeni, že nic protiprávního neprovedl. Tyto věci nemají na volební preference zas až tak velký vliv,“ je přesvědčený analytik, který v posledních deseti letech realizoval řadu výzkumů a sociologických studií spojených zejména s kvalitou života, životním stylem a formováním veřejného mínění. Buchtík je zvědavý, zda spolek Milion chvilek pro demokracii vstoupí do politiky jako samostatné uskupení. Na úterním protestu totiž šéf spolku Mikuláš Minář naznačil, že mu s opozicí, která se nedokáže spojit, už pomalu dochází trpělivost. „Osobně si myslím, že ani vedení Milionu chvilek pro demokracii nemá vnitřně jasno, co do budoucnosti udělají. Je ale možné, že pokud se platforma přerodí ve stranu, pak může dojít k dalšímu tříštění.“

Rezervovaně se staví i ke kritice, podle níž nemá opozice ve svém čele charismatickou osobnost, jakou byli bývalí předsedové ODS Václav Klaus či Mirek Topolánek. „Ale ani on, který je mimo jiné kontroverzní osobností, po svém zvolení nebyl klasickým lídrem. Víte, ono říkat, že dříve byla tráva zelenější než nyní, je směšné. Do role šéfa prostě musíte dozrát. A stát se jím není lehké. Mnozí ani o to nestojí, přijdete o veškerý soukromý život, jste pod drobnohledem médií i veřejnosti, ten tlak je obrovský. Přesto jsou zde určití politici, kteří by se této role mohli zhostit,“ konstatuje ředitel neziskové agentury STEM.

KAŽDÁ KRIZE VYNESE VLÁDNÍ KOALICI NA VÝSLUNNÍ

Pane řediteli a doktore Buchtíku, média i veřejnost ve čtvrtek překvapila zpráva, podle níž má premiér Andrej Babiš plánovat předčasné volby, jak uvedla redakce Neovlivní.cz. Lidi z hnutí ANO, kteří chtějí zůstat v anonymitě, údajně tvrdí, že Babiš si uvědomuje, že hnutí se na příznivé vlně nemusí vézt věčně, proto by volby uvítal na podzim, neboť začátkem příštího roku se předpokládá velká ekonomická krize s nezaměstnaností, která by hnutí mohla odčerpat dost hlasů a v parlamentních volbách v roce 2021 by výsledek nemusel být tak slavný. Jaká je na to váš názor?

Je to jedna z informací, která v kuloárech běží už nějakou dobu. Ale takových „zaručených“ zpráv slyším několik do roka a jen málokdy dojdou naplnění. Když to vezmeme realisticky, na předčasné volby je potřeba 120 hlasů. To znamená, že kromě hlasů hnutí ANO, které disponuje 78 mandáty, je k tomuto cíli nutné získat ještě dvě až tři další strany. V současném rozložení sil je to velmi nepravděpodobné.

Čím si vysvětlujete, že hnutí ANO navyšuje v předvolebních preferencích svůj náskok, jak uzkazuje průzkum, který vaše společnost STEM nyní provedla?

Je zcela logické, že vládní strany v době koronavirové krize posílily. Když se podíváme na Evropu, tak všude vládnoucí strany s premiérem a koaličními partnery si po koronavirové pandemii polepšily. To je prostě určitý trend. V Německu dokonce uskupení CDU, CSU a SPD povyrostlo až o 12 procent. Vládní politici jsou totiž během krize vidět několikrát za den v televizi, pomáhají a řeší s lidimi jejich normální starosti, což by jindy nedělali. Když se vrátíme do České republiky, pak vládnoucí strany si polepšovaly při každé krizi a nešlo jen o povodně v letech 2002 či 2013. Stačí si vzpomenout na plynovou krizi z roku 2009, kdy vázly dodávky z Ruska. Tehdy na této situaci vydělala vládnoucí ODS.

Zajímavé je, že si polepšila i ČSSD. Tady se asi potvrzují slova předsedy ODS Petra Fialy, který tvrdí, že pokud vláda během jakékoli krize nechodí hrát golf a nějakým způsobem ji řeší, pak zákonitě musí posílit.

Větší poluparitě ČSSD bezesporu pomohl ministr vnitra Jan Hamáček. A to tím, že se během koronavirové krize stal šéfem Ústředního krizového štábu vlády České republiky. Díky této funkci pravidelně vystupoval na tiskových konferencích kabinetu, kam jeden čas premiér Babiš vůbec nechodil. Hamáček a vlastně ČSSD tak byla denně na očích, vyhřívala se v záři reflektorů. Některé lidi třeba upoutal i jeho červený svetr, který ho během pandemie proslavil.

Jak váš průzkum probíhal? Myslím, které respondenty a kolik jste jich oslovili, jaký vzorek, v jakém regionu a podobně?

Metodika je mezinárodně shodná. Respondenti představují reprezentativní vzorek české populace ve věku od 15 let, který čítá řádově 1000 dotázaných, nyní jsme oslovili přesně 1086, a který z hlediska pohlaví, věku, nejvyššího stupně dokončeného vzdělání, velikosti místa bydliště a kraje odpovídá složení české populace od 15 let, které vyplývá z průběžně aktualizovaných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011, jež poskytuje Český statistický úřad. K dispozici tak například máme i údaje o občanech, kteří doposud ještě nemohli volit. Výzkum je také závislý na velikosti měst. Z Prahy je to 12 procent, z nejmenšího Karlovarského kraje jsou to tři procenta. Je to vlastně takový otisk národa.

Hnutí ANO má nyní řadu potíží. Začnu brněnskou kauzou, kterou Policie ČR pojmenovala Stoka. Hnutí vstupovalo do politiky jako spolek, jemuž je korupce cizí a hodlá s ní bojovat. Nyní se však toto prohlášení ocitá v jiném světle. Bývalý primátor Brna i místopředseda hnutí Petr Vokřál z hnutí vystoupil s tím, že některé brněnské buňky jsou napojeny na podsvětí a vzdal se i kandidatury na hejtmana. Ustojí podle vás u voličů hnutí tento skandál? Připomínám, že například bývalý radní části Brno-střed Jiří Švachula je už rok a čtvrt ve vazbě.

Musíme si uvědomit, že to je událost, která se týká jen určité oblasti, respektive jde o problémy v daném regionu. Ostatní lidi v republice to příliš nezajímá, někteří o těchto problémech ani neví. Událost, kterou policie pojmenovala jako Stoka, se dotýká Brna a okolí. Tam to může mít za následek nějaký odliv hlasů u hnutí ANO, ale celorepublikově se to neprojeví. Ano, Petr Vokřál byl ve městě jako primátor velice populární a oblíbený. Jenže lidská paměť je krátká a za chvíli si na něj mnozí už ani nevzpomenou. Podívejte se třeba na pány Stropnického, Pelikána či Zlatušku. Také oni byli známí a veřejnost je přijímala víceméně kladně a nyní si na ně málokdo vzpomene. Přišly a přijdou totiž další věci, které převálcují minulé zážitky. Proto ani vystoupení Petra Vokřála z hnutí nebude mít zásadní vliv na volební výsledek ANO a hnutí kauzu Stoka přežije.

PREMÉR MŮŽE V OBCÍCH SVOJI POZICI JEŠTĚ VYLEPŠIT

Určitou patálii lídru volebních preferencí „vyrobila“ i hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová, která za své počínaní ohledně trestního oznámení, které se týkalo kritiky nedostatku ochranných prstředků v době pandemie, sklidila kritiku i od premiéra a šéfa hnutí Andeje Babiše. Paní hejtmanka nejdříve tvrdila, že trestní oznámení, které nakonec policisté odložili, je od kraje adresováné na lokální zpravodajský web Náš region, respektive jeho vydavatleství A 11 s.r.o., které přetisklo prohlášení záchranářky Veroniky Brožové. Později se ukázalo, že Jermanová jej podala i na samotnou zdravotnici, ačkoli nedávno říkala, že klidně na její podporu podepíše petici, kterou inicializovali Piráti. Nemůže tato kauza některé voliče ANO zviklat?

Také zde mohu odpovědět podobně jako v předchozím dotazu. Tato kauza rovněž nic výrazného nezmění. Posílí jen přesvědčení voličů, kteří nesouhlasí s hnutím ANO a utvrdí je, že s nimi nikdy nebudou sympatizovat, stejně jako s Andrejem Babišem, který je velice polarizujícím politikem. Možná ANO zváží, zda paní hejtmanku nasadí znovu na kadidátku do blížících se voleb do krajských zastupitelstev. Tam hrozí, že opozice by si z této věci mohla udělat jakési PR anebo by mohla vzniknout i nějaká koalice, která by předvolební boj postavila hlavně na tom, aby lidé nevolili tuto osobu. Opozice by tak měla jasnou předvolební motivaci.

Naznačujete tedy, že hejtmanka Pokorná Jermanová nebude na kandidátce?

To v žádném případě! Nic takového netvrdím. Skutečnost, že premiér Babiš veřejně kritizuje politiky, ještě neznamená, že by je hned odvolával anebo na ně okamžitě zanevřel. Ale jasné, že nějak se k této nastalé situaci musí hnutí ANO postavit.

Problémem se může jevit i vládní návrh, podle něhož se obce a kraje mají ze svého rozpočtu podílet z jedné třetiny na kompenzačním bonusu pro živnostníky ohledně koronavirové pandemie. Přiškrcení obecního rozpočtu se ale dotkne i lidí, kteří se normálně o politiku nezajímají, protože rozhodnutí přinese například zastavení hřišť pro děti, rekonstrukci škol a školek. Nemůže to pro hnutí ANO znamenat případné mínus, a to zvláště v letošních podzimních volbách do krajských zastupitelstev? Navíc mnozí starostové nevěří, že vláda dodrží slib a peníze vrátí.

Tady bych si dovolil oponovat. Tím, že stát navrhuje 1200 Kč za každého obyvatele v obci, což je o ještě o 200 Kč více (Senát nyní navrhuje rovněž 1200 Kč - pozn. red.), než původně v květnu navrhoval Senát, pak se domnívám, že si hnutí ANO v této záležitosti může u mnohých svoji pozici vylepšit, včetně premiéra. Navíc vrácení je formulováno přesně, nejedná se, že by obce žádaly o složité dotace, které by náročně vyplňovaly a řešily by, zda na ně vůbec dosáhnou a podobně. Lidé to mohou brát jako velkorysou odměnu ze strany Andreje Babiše a jeho hnutí. A pak je tu další věc. Řada obcí má nějaké úspory a některým obyvatelům se nelíbí, že leží ladem na účtech a lidé z nich nemají žádný užitek. Tím, že nyní vedení obcí musí na ně sáhnout a pomohou tak místním živnostníkům, kteří z toho budou mít profit, a podpoří i aktivity pro místní, způsobí vzájemnou spokojenost i pocit, že se něco děje.

Zatím je ale vše v rovině návrhů a peníze obce ještě neobdržely. Nemáte obavy, aby to nakonec neskončilo jako s odměnami pro mediky, které jim slíbil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za enormní úsilí během pandemie? Jen připomenu, že se nyní bonus zase odsouvá a šéf rezortu tvrdí, že jej asi vyplatí až půl roku po odeznění pandemie.

Opravdu se domnívám, že obce prostředky dostanou. Co se týká Adama Vojtěcha, tak tam se to ještě musí vyřešit a myslím si, že se o to bude i Andrej Babiš zajímat. Kritici mohou premiéra vnímat jakkoli, ale jedno se mu nedá upřít, a to, že je nesmírně pracovitý.

NA SLIBOVANÉ ROUŠKY V KASTLÍCÍCH LIDÉ ZAPOMENOU

To nedovedu posoudit, ovšem řadu slibů už nedodržel, a to je holý fakt. Už se totiž pomalu zapomíná na premiérův výrok při začátku krize, že pokud někdo nemá ochranné prostředky, tak mu je osobně hned doveze anebo roušky občanům nechá dodat do schránek, kde je nikdo nenašel...

Opět musím zmínit, že lidská paměť je krátká. Správně jste řekl, že na tuto věc se už zapomíná. Pokud má někdo velký odpor k Andreji Babišovi anebo je analytik, pak si to bude pamatovat dost dlouho, ale normální člověk už o tom neví, zvláště jeho příznivci. Ti vám řeknou, že doba při počátku infekce byla vyhrocená, nikdo netušil, co přijde. Fanoušci hnutí ANO vám spíše připomenou, že vláda nakonec ochranné pomůcky, které zpočátku nebyly, sehnala a situaci tak stabilizovala.

Jenže nešlo o žádnou humanitární pomoc, ale o obyčejný kšeft ze strany Číny a ještě se asijské zemi, které jsme v polovině února pomůcky zdarma věnovali, členové vlády na letišti klaněli jako normalizační soudruzi při Brežněvově příletu.

To už je ale jiná věc a jiná kapitola. Pro většinu lidí je hlavní, že stát nakonec vše sehnal a zabezpečil.

Dovolím si nesouhlasit, ale pojďme dál. V příznivých předvolebních preferencích hnutí ANO se ale může odrážet i skutečnost, že premiér Babiš si z koronavirové pandemie udělal vlastní PR, prezentuje se jako záchrance až spasitel národa a všechny úspěchy vydává za své. Na to vše mohou slyšet i lidé, kteří původně ANO volit nechtěli, co myslíte? Navíc je téměř denně v televizích.

Bylo by asi naivní si myslet či čekat, že by jeho PR tým této situace nevyužil, zvláště když premiér byl téměř denně v médiích. Co by se dalo v souvislosti s pandemií ministerskému předsedovi vytknout, je skutečnost, že když bylo jasné, že situaci nezvládne jednotlivec a vyvořil se tým odborníků kolem deseti až třiceti lidí, neměl se zajímat o zdravotní stav jednotlivých pacientů a komentovat ho. Tohle mu nepřísluší, měl dbát, aby fungoval systém jako takový. Zbytečně si starostí o jednotlivé lidi zahlcoval svoji kapacitu, což mu mohlo odvádět pozornost od závažnějších věcí.

Jak je pod vás možné, že s ministerským předsedou neotřese nic, a to ani případný střet zájmů, údajný podvod při zneužití čerpání evropských dotací na Čapí hnízdo, členství v bývalé KSČ i pravomocné rozhodnutí soudu, podle něhož se měl zaplést s StB anebo i fakt, že nepodpořil pražské komunální politiky, kteří díky svým protiruským aktivitám mají policejní ochranku?

Každá věc má své vysvětlení. Například fakt, že byl v KSČ už je polovině národa lhostejné a vůbec se tím nezabývá. Co se týče případného střetu zájmu či údajného zneužití dotací, pak je třeba si uvědomit, že jsou to tak složité kauzy, v níž se normální člověk nevyzná, přestože žalobci Čapí hnízdo stále řeší. A tak, pokud jste příznivcem opozice, posloucháte či přejímáte jejich názory, máte jasno, že je vinen. V případě, že fandíte a volíte hnutí ANO, pak se ztotožňujete s vysvětlením pana premiéra či jeho kolegů a jste přesvědčeni, že nic protiprávního neprovedl. Tyto věci nemají na volební preference zas až tak velký vliv. Podívejte se, každý předchozí premiér měl nějaké problémy. Například kabinet Petra Nečase před sedmi lety padl po policejním zásahu ve Strakově akademii. Lidé si už zkrátka zvykli, že politiky provázejí určité patálie či skandály a vlastně jsou k těmto událostem svým způsobem už imunní. Proto není divu, ža ani Babišovy kauzy předvolební průzkumy zásadně neovlivní.

PRAVICE BĚHEM PANDEMIE DEBAKL NEUTRPĚLA

Musíme se v rozhovoru dotknout i opozice. Co říkáte na její počínání v době pandemie a jaké máte k jejímu vystupování největší výtky? Něco ale asi pravice dělá špatně, když oslabuje, včetně Pirátů i ODS.

Nabízí se otázka, zda opozice vůbec mohla něco dělat. Když koronavirus vypuknul, všichni byli vyděšení, protože nikdo tuto situaci nezažil a nemohl tušit, jak se pandemie bude dále vyvíjet. Pravice proto neměla vůbec žádný prostor v médiích, protože ten dostávali vládní politici a epidemiologové. Dost dobře si ani nedovedu představit, že by opozice v této době nějak útočila na koalici či vedla nějaký boj. V té době to ani nešlo. Na druhou stranu neřekl bych, že pravice během pandemii utrpěla nějaký debakl. Sice v posledním našem průzkumu lehce oslabila, ale pořád osciluje kolem svých výsledků, co měli před krizí.

Často se stranám kritizujícím vládní koalici vytýká, že mají slabý PR marketing, zatímco třeba hnutí ANO, které tuto oblast má dokonale propracovanou...

Máte pravdu, ale je nutné si uvědomit, a teď mně, prosím, neberte doslovně, když máte v hnutí ANO k dispozici na PR záležitosti osm lidí na plný pracovní úvazek a tři zaměstnance, jež se naplno věnují analytice a na druhé straně mají tyto věci na starosti externisté či dva asistenti poslanců, pak je to znát. Proto je ten rozdíl v komunikaci tak markantní. Osobně mám ale pocit, že širší veřejnost vnímá funkci PR týmů jako něco negativního, nebo že je zřízen proto, aby překrucoval pravdu. PR je velice důležitá, protože slouží k vysvětlení složitých věcí, vlastně je zjednodušuje. Vezměme si například špičkové vědce, kteří publikují v prestižních světových magazínech. Kdyby ale měli něco vysvětlit obyčejným občanům, nedovedou to a lidé je nepochopí. A právě v těchto momentech má nastoupit právě PR tým.

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan vyzývá ke spojení stran demokratického bloku, aby se utvořila do parlamentních voleb koalice proti hnutí ANO. Má podle vás Rakušan, jehož hnutí by se podle vašeho průzkumu do Sněmovny nedostalo, šanci se svým návrhem uspět? Anebo se domníváte, že vyhraje ego jednotlivých předsedů a odmítnou se na tomto plánu podílet? Každopádně se něco musí stát, protože jinak jsou výsledky příštích voleb téměř jasné, co myslíte?

Při podzimních krajských volbách do zastupitelstev je možná nějaká spolukandidatura či spolupráce. Co se týče samotných parlamentních voleb jsem k nějakému propojení dost skeptický. Je to téměř nerealizovatelné, když pominu složité debaty o tom, kdo a na jaké pozici by byl na kandidátkách, pak je tu zásadní problém. A to, kdo by eventuální koalici financoval, odkud by ty peníze šly. Pak je také nutné, aby nastala řada shod, a to na úrovni osobností, úrovni voličů stran. Některým voličům se třeba nemusí líbit, že jejich strana se spojila s druhou, kterou nemusí, a nastane tak odklon. Jsou to složitá jednání, která nemusí vést ke zdárnému konci. Pominout nelze ani volební kvórum, pokud jdou dva subjekty do voleb, musejí přesáhnout desetiprocentní hranici. Zářným příkladem může být avizovaná spolupráce hnutí STAN s KDU-ČSL před minulými parlamentními volbami. Už téměř byli domluveni, nechali natočit spoty, když najednou KDU-ČSL cukla, neboť její voliči jsou takoví konzervativní až ortodoxní, a to zejména na Zlínsku a jižní Moravě. Hnutí STAN pak horko těžko lepilo nový program, aby se dostalo do Sněmovny. Případné spojování sil nevidím dobře, jak jsem řekl, je tam řada překážek, dokonce bych si troufl říci, že nepřekonatelných.

MILION CHVILEK NAPÍNÁ STAGNUJÍCÍ POLITICKOU SCÉNU

Původně ke spojení sil už dříve na letenských demonstracích vyzýval loni i šéf spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář. Na úterním protestu ale naznačil, že mu s pravicovými stranami už pomalu dochází trpělivost. Nevysílá tímto signál, že opravdu vážně uvažuje o vstupu do politiky?

Osobně si myslím, že ani vedení Milionu chvilek pro demokracii nemá vnitřně jasno, co do budoucnosti udělají. Je ale možné, že pokud se platforma přerodí ve stranu, pak může dojít k dalšímu tříštění. Jejich výhodou je, že mají řadu podporovatelů a když někoho oficiálně podpoří, pak daná strana na tom vydělá. Rovněž spolek disponuje množstvím dobrovolníků, které mohou určité straně v předvolební kampani poskytnout.

Ovšem kdyby do ní Milion chvilek pro demokracii přece jen vstoupil, asi by to přineslo nejen vámi zmíněné tříštění pravice, ale spolek by mohl získat třeba jen osm procent a tím by hnutí ANO vůbec neohrozil a navíc by třeba převzal voliče TOP 09 či zmíněného STAN, tato uskupení by se v současnosti před pětiprocentní hranici nepřehoupla. A tak hrozí, že by spolek opravdu demokratické strany oslabil. Je to tedy dobrý nápad, aby „Minářovci“ šli do politky?

To je složitá otázka. Řadě lidí totiž vadí stagnující politická scéna a volá po novém spolku, který by osvěžil ovzduší a poukazují, že opozice je bezzubá a není tedy koho volit a je nutné nějaké oživení. Jiní zase tvrdí, že je to nesmysl, protože nové spojení by jen tříštilo síly. Teď je také důležité, zda by Milion chvilek pro demokracii vznikl hned anebo by vsadil na dlouhodobější etablování a směřoval by až k dalším parlamentním volbám, nikoli těm nadcházejícím. Když se pozastavíme už u několikrát zmíněného tříštění sil, opravdu hrozí, že může vzniknout situace jako u loňských jarních voleb do Evropského parlamentu, kdy určitá uskupení, jež neuspěla, odsála hlasy tradičním stranám.

Předseda ODS Petr Fiala je ale stále skálopevně přesvědčený, že vyhraje volby a stane se premiérem. Při pohledu na předvolební výsledky to zní jako sci-fi. Nezdá se to tak i vám?

Stejnou rétoriku užívá nejen Petr Fiala, ale i předseda Pirátů Ivan Bartoš. A je opravdu nutné, aby tak vystupovali. Jejich povinností je dávat pozitivní naději i šanci svým voličům. Vysílají tím tak jasný signál, že my jsme připraveni vzít na sebe zodpovědnost a ničeho se nebojíme, jsme sebevědomí. Kdyby vystupovali či působili rezignovaně, až poraženecky, hrozilo by, že by dopadli jako při slovenských volbách liberální koalice Progresívne Slovensko (jeho spoluzakladatelkou byla současná prezidentka Slovenska Zuzana Čaputová – pozn. red) a Spolu či jako samostatně vystupující strana Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky, která nikterak nezazářila. Jejich lídři byli v předvolebních kláních zakřiknutí, nevýrazní, nepůsobili sebevědomě a rázně, za což zaplatili. Progresivní Slovensko a Spolu dostali jen 6,96 procent hlasů, přičemž na vstup do parlamentu subjekty potřebovaly alespoň sedm procent. No a podívejte se na Hnutie Obyčajní Ľudia a nezávislé osobnosti (OĽANO) a jeho šéfa Igora Matoviče. Od začátku kampaně byl pro lidi autentický, oplýval sebevědomím a lidem jasně říkal, co udělá, pokud vyhraje. Když se tedy vrátím k pánům Filaovi a Bartošovi, lze říci, že jdou stejnou cestou.

Přesto mně přijde, že opozici chybí skutečná charismatická osobnost, jako byli třeba bývalí předsedové ODS Václav Klaus či Mirek Topolánek, která by se Babišovi tvrdě a nekompromisně postavila. Je podle Vás někdo, kdo by se této role za pravici vůbec dovedl zhostit?

Ale ani Topolánek, který je mimo jiné kontroverzní osobností, po svém zvolení nebyl klasickým lídrem. Víte, ono říkat, že dříve byla tráva zelenější než nyní, je směšné. Do role šéfa prostě musíte dozrát. A stát se jím není lehké. Mnozí ani o to nestojí, přijdete o veškerý soukromý život, jste pod drobnohledem médií i veřejnosti, ten tlak je obrovský. Mnoho akademiků, kteří nakoukli do politiky, zažili šok. Když jednali na akademické půdě s novináři, pochvalovali si jejich přístup, který byl takřka přátelský. Když najednou ale přišli do vrcholné politiky, žurnalisté je začali kritizovat a kamarádství vymizelo. Navíc v záři reflektorů se neustále museli hlídat, aby neřekli něco špatného, to je vysilující. Přesto jsou zde určití politici, kteří by se role lídra celé opozice mohli zhostit.