Kvůli českému předsednictví v Evropské unii ve druhé polovině roku 2022 by měly české úřady přijmout 200 zaměstnanců, náklady by se měly vejít do 1,24 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu finančního a personálního zajištění příprav pro roky 2020 až 2023, kterým se bude dnes zabývat vláda. Námitky k materiálu mělo v připomínkovém řízení několik ministerstev.
Plán kritizoval zejména ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), který označil výdaje i personální zabezpečení za podhodnocené, stejný názor má i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
V letech 2007 až 2009 bylo na přípravu a předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy korun, což je v dnešních cenách 4,32 miliardy. Premiér Andrej Babiš (ANO) na začátku roku uvedl, že původní návrh rozpočtu počítal s výdaji 2,6 miliardy, sám požadoval maximálně polovinu. Podle aktuálního návrhu připadne 584 milionů korun na akce spojené s předsednictvím v ČR. Náklady na nové pracovníky mají činit 215 milionů, náklady za vysílání pracovníků do stálého zastoupení ČR v Bruselu 250 milionů.
Nejvíc zaměstnanců by mělo přijmout ministerstvo zahraničí, plán počítá se vznikem 58 míst v Bruselu. Třicítka lidí by měla přibýt na úřadu vlády, který bude předsednictví koordinovat. Ve dvojciferných číslech se pohybují i počty nových zaměstnanců na ministerstvech financí, vnitra, životního prostředí, průmyslu a obchodu a spravedlnosti.
Česko by mělo podle materiálu uspořádat jeden summit na úrovni hlav států a premiérů, 14 neformálních ministerských zasedání, jednání vlády s Evropskou komisí, s konferencí předsedů Evropského parlamentu a přes 250 neformálních pracovních jednání. "Kvalitní výkon předsednické funkce má na řadu následujících let významný dopad na prestiž a vliv daného členského státu v rámci EU, a je tak jedinečnou příležitostí k prezentaci ČR nejenom v rámci EU, ale i mimo ni," stojí v materiálu.
Jako o příležitosti pro prezentaci země a priorit EU mluví o předsednictví také komunikační koncepce přiložená k plánu na personální a finanční krytí akce. Jedním z hlavních kanálů pro informování podle ní bude webová stránka www.eu2022.cz. Do příprav komunikace chce úřad vlády zapojit veřejnost. "V této souvislosti se uvažuje například o vyhlášení veřejné soutěže o logo českého předsednictví nebo organizace takzvaných focus groups v rámci procesu formulace jednotlivých komunikačních sdělení," uvádí materiál. Kvůli očekávanému zvýšenému zájmu o dění v EU očekává úřad nárůst dotazů na informační lince Eurofon 800 200 200.
Petříček minulý týden řekl novinářům, že ve srovnání s podobně velkými zeměmi, které měly nedávno předsednictví v EU, jsou plánované české výdaje zhruba o 20 milionů eur (515 milionů korun) nižší. Kritizoval i návrh personálního zabezpečení, kdy by na stálém zastoupení v Bruselu mělo pracovat 156 lidí. Rakousko, Slovensko či Estonsko pro tyto účely měly přes 200 zaměstnanců.
Hamáček dnes uvedl, že z hlediska vnitra rozpočet není dostatečný. "My tam vidíme velké rezervy v personální oblasti, oblasti zajištění bezpečnosti. Já na to pana premiéra upozornil. Tak, jak to je, tak s tím ministerstvo vnitra nesouhlasí," uvedl před jednáním vlády. Bývalý šéf diplomacie a nynější ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) dodal, že podpoří Petříčkovy požadavky, aby bylo dost lidí pro přípravy. "Je to prestižní věc a možnost sebepropagace země. Když na tohle rezignujeme, je to spíš k naší škodě," uvedl.
Babiš minulý týden kritiku odmítl, podle něj má Petříček v rozpočtu rezervy a není zvyklý šetřit. Premiér také uvedl, že Česko chce pojmout předsednictví jako přátelské vůči klimatu, a proto omezit lety do Bruselu a některá osobní jednání nahradit internetovými voláními a virtuálními kancelářemi.
Související
Česko nesplnilo svůj závazek vůči NATO, potvrdil Rutte
Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu
Česká republika , EU (Evropská unie) , Tomáš Petříček , Andrej Babiš , Alena Schillerová , Lubomír Zaorálek
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
před 2 hodinami
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
před 3 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, nejméně pět mrtvých
před 4 hodinami
Trump: V nejbližší době prohlásím Hormuzský průliv za území Spojených států
před 5 hodinami
Předpověď počasí na příští týden slibuje déšť. Meteorologové ale mírní očekávání
včera
Sucho v Evropě způsobuje i fenomén, který experti pozorují už desítky let
včera
Podvod připravil seniora o miliony. Myslel si, že investuje s premiérem
včera
Sparta se ke Slavii v Lize mistrů nepřidá. V předkole nestačila na Lyon
včera
Plány monarchie odhaleny. Figuruje stále i jméno bývalého prince Andrewa
včera
Policie zastavila pátrání po pohřešovaném z jezera Most. Zmizel při bouřce
včera
Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací
včera
Motocyklista Salač senzačně zvítězil na okruhu Silverstone. Vyhrál ve třídě Moto2
včera
Počasí o víkendu: Česko sejmou další vedra, místy se čeká až 37 stupňů
včera
Zelenskyj má další problém. Nikomu se k Trumpovi nechce
včera
Rozsáhlé razie ve Francii: Kvůli požárům byly zatčeny stovky lidí
včera
Tusk: Polské bezpečnostní složky zmařily ruský atentát na amerického občana ve Varšavě
včera
Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska
včera
Trumpovi se nelíbí drony ze zahraničí. Uvalil na ně stoprocentní cla
včera
V chorvatském Omiši vypukl rozsáhlý požár, pomáhají i čeští policisté
včera
Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou
Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.
Zdroj: Libor Novák