Předsednictví v EU: Kolik Česko zaplatí? Petříček cupuje návrh Babiše

Kvůli českému předsednictví v Evropské unii ve druhé polovině roku 2022 by měly české úřady přijmout 200 zaměstnanců, náklady by se měly vejít do 1,24 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu finančního a personálního zajištění příprav pro roky 2020 až 2023, kterým se bude dnes zabývat vláda. Námitky k materiálu mělo v připomínkovém řízení několik ministerstev.

Plán kritizoval zejména ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), který označil výdaje i personální zabezpečení za podhodnocené, stejný názor má i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

V letech 2007 až 2009 bylo na přípravu a předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy korun, což je v dnešních cenách 4,32 miliardy. Premiér Andrej Babiš (ANO) na začátku roku uvedl, že původní návrh rozpočtu počítal s výdaji 2,6 miliardy, sám požadoval maximálně polovinu. Podle aktuálního návrhu připadne 584 milionů korun na akce spojené s předsednictvím v ČR. Náklady na nové pracovníky mají činit 215 milionů, náklady za vysílání pracovníků do stálého zastoupení ČR v Bruselu 250 milionů.

Nejvíc zaměstnanců by mělo přijmout ministerstvo zahraničí, plán počítá se vznikem 58 míst v Bruselu. Třicítka lidí by měla přibýt na úřadu vlády, který bude předsednictví koordinovat. Ve dvojciferných číslech se pohybují i počty nových zaměstnanců na ministerstvech financí, vnitra, životního prostředí, průmyslu a obchodu a spravedlnosti.

Česko by mělo podle materiálu uspořádat jeden summit na úrovni hlav států a premiérů, 14 neformálních ministerských zasedání, jednání vlády s Evropskou komisí, s konferencí předsedů Evropského parlamentu a přes 250 neformálních pracovních jednání. "Kvalitní výkon předsednické funkce má na řadu následujících let významný dopad na prestiž a vliv daného členského státu v rámci EU, a je tak jedinečnou příležitostí k prezentaci ČR nejenom v rámci EU, ale i mimo ni," stojí v materiálu.

Jako o příležitosti pro prezentaci země a priorit EU mluví o předsednictví také komunikační koncepce přiložená k plánu na personální a finanční krytí akce. Jedním z hlavních kanálů pro informování podle ní bude webová stránka www.eu2022.cz. Do příprav komunikace chce úřad vlády zapojit veřejnost. "V této souvislosti se uvažuje například o vyhlášení veřejné soutěže o logo českého předsednictví nebo organizace takzvaných focus groups v rámci procesu formulace jednotlivých komunikačních sdělení," uvádí materiál. Kvůli očekávanému zvýšenému zájmu o dění v EU očekává úřad nárůst dotazů na informační lince Eurofon 800 200 200.

Petříček minulý týden řekl novinářům, že ve srovnání s podobně velkými zeměmi, které měly nedávno předsednictví v EU, jsou plánované české výdaje zhruba o 20 milionů eur (515 milionů korun) nižší. Kritizoval i návrh personálního zabezpečení, kdy by na stálém zastoupení v Bruselu mělo pracovat 156 lidí. Rakousko, Slovensko či Estonsko pro tyto účely měly přes 200 zaměstnanců.

Hamáček dnes uvedl, že z hlediska vnitra rozpočet není dostatečný. "My tam vidíme velké rezervy v personální oblasti, oblasti zajištění bezpečnosti. Já na to pana premiéra upozornil. Tak, jak to je, tak s tím ministerstvo vnitra nesouhlasí," uvedl před jednáním vlády. Bývalý šéf diplomacie a nynější ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) dodal, že podpoří Petříčkovy požadavky, aby bylo dost lidí pro přípravy. "Je to prestižní věc a možnost sebepropagace země. Když na tohle rezignujeme, je to spíš k naší škodě," uvedl.

Babiš minulý týden kritiku odmítl, podle něj má Petříček v rozpočtu rezervy a není zvyklý šetřit. Premiér také uvedl, že Česko chce pojmout předsednictví jako přátelské vůči klimatu, a proto omezit lety do Bruselu a některá osobní jednání nahradit internetovými voláními a virtuálními kancelářemi.

Související

Více souvisejících

Česká republika EU (Evropská unie) Tomáš Petříček Andrej Babiš Alena Schillerová Lubomír Zaorálek

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy