Kvůli českému předsednictví v Evropské unii ve druhé polovině roku 2022 by měly české úřady přijmout 200 zaměstnanců, náklady by se měly vejít do 1,24 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu finančního a personálního zajištění příprav pro roky 2020 až 2023, kterým se bude dnes zabývat vláda. Námitky k materiálu mělo v připomínkovém řízení několik ministerstev.
Plán kritizoval zejména ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), který označil výdaje i personální zabezpečení za podhodnocené, stejný názor má i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
V letech 2007 až 2009 bylo na přípravu a předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy korun, což je v dnešních cenách 4,32 miliardy. Premiér Andrej Babiš (ANO) na začátku roku uvedl, že původní návrh rozpočtu počítal s výdaji 2,6 miliardy, sám požadoval maximálně polovinu. Podle aktuálního návrhu připadne 584 milionů korun na akce spojené s předsednictvím v ČR. Náklady na nové pracovníky mají činit 215 milionů, náklady za vysílání pracovníků do stálého zastoupení ČR v Bruselu 250 milionů.
Nejvíc zaměstnanců by mělo přijmout ministerstvo zahraničí, plán počítá se vznikem 58 míst v Bruselu. Třicítka lidí by měla přibýt na úřadu vlády, který bude předsednictví koordinovat. Ve dvojciferných číslech se pohybují i počty nových zaměstnanců na ministerstvech financí, vnitra, životního prostředí, průmyslu a obchodu a spravedlnosti.
Česko by mělo podle materiálu uspořádat jeden summit na úrovni hlav států a premiérů, 14 neformálních ministerských zasedání, jednání vlády s Evropskou komisí, s konferencí předsedů Evropského parlamentu a přes 250 neformálních pracovních jednání. "Kvalitní výkon předsednické funkce má na řadu následujících let významný dopad na prestiž a vliv daného členského státu v rámci EU, a je tak jedinečnou příležitostí k prezentaci ČR nejenom v rámci EU, ale i mimo ni," stojí v materiálu.
Jako o příležitosti pro prezentaci země a priorit EU mluví o předsednictví také komunikační koncepce přiložená k plánu na personální a finanční krytí akce. Jedním z hlavních kanálů pro informování podle ní bude webová stránka www.eu2022.cz. Do příprav komunikace chce úřad vlády zapojit veřejnost. "V této souvislosti se uvažuje například o vyhlášení veřejné soutěže o logo českého předsednictví nebo organizace takzvaných focus groups v rámci procesu formulace jednotlivých komunikačních sdělení," uvádí materiál. Kvůli očekávanému zvýšenému zájmu o dění v EU očekává úřad nárůst dotazů na informační lince Eurofon 800 200 200.
Petříček minulý týden řekl novinářům, že ve srovnání s podobně velkými zeměmi, které měly nedávno předsednictví v EU, jsou plánované české výdaje zhruba o 20 milionů eur (515 milionů korun) nižší. Kritizoval i návrh personálního zabezpečení, kdy by na stálém zastoupení v Bruselu mělo pracovat 156 lidí. Rakousko, Slovensko či Estonsko pro tyto účely měly přes 200 zaměstnanců.
Hamáček dnes uvedl, že z hlediska vnitra rozpočet není dostatečný. "My tam vidíme velké rezervy v personální oblasti, oblasti zajištění bezpečnosti. Já na to pana premiéra upozornil. Tak, jak to je, tak s tím ministerstvo vnitra nesouhlasí," uvedl před jednáním vlády. Bývalý šéf diplomacie a nynější ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) dodal, že podpoří Petříčkovy požadavky, aby bylo dost lidí pro přípravy. "Je to prestižní věc a možnost sebepropagace země. Když na tohle rezignujeme, je to spíš k naší škodě," uvedl.
Babiš minulý týden kritiku odmítl, podle něj má Petříček v rozpočtu rezervy a není zvyklý šetřit. Premiér také uvedl, že Česko chce pojmout předsednictví jako přátelské vůči klimatu, a proto omezit lety do Bruselu a některá osobní jednání nahradit internetovými voláními a virtuálními kancelářemi.
Související
Babiš si zahrává. Česko se v očích NATO dostává na velmi tenký led
Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump
Česká republika , EU (Evropská unie) , Tomáš Petříček , Andrej Babiš , Alena Schillerová , Lubomír Zaorálek
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Hořelo v Divadle Komedie. Hasiči evakuovali stovky lidí
před 1 hodinou
Babiš se rozčílil kvůli cenám na benzinkách. Problém má se dvěma firmami
před 2 hodinami
Padlo obvinění v případu vraždy dítěte v Praze. Hrozí výjimečný trest
před 2 hodinami
Náměstek z SPD spojil Mináře s podezřelým z pardubického útoku. Okamura se možná bude omlouvat
před 3 hodinami
Rakušan opět neuspěl ve volbě místopředsedy Sněmovny. Zřejmě naposledy
před 4 hodinami
Ostuda pro český fotbal před baráží. Řeší největší korupční skandál v historii
před 5 hodinami
Fico je vyšetřován pro podezření z vlastizrady, tvrdí slovenský politik
před 5 hodinami
Polsko začne v reakci na válku v Íránu zastropovat ceny paliv a razantně sníží daně, oznámil Tusk
před 6 hodinami
Maduro se vrací před soud. Chce přesvědčit soudce, aby zrušil jeho obžalobu
před 7 hodinami
Kim Čong-un a Alexandr Lukašenko podepsali v Pchjongjangu smlouvu o přátelství
před 8 hodinami
Izrael zlikvidoval velitele íránského námořnictva, který stál za blokádou Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Chladné počasí umocní silný vítr. Meteorologové vydali varování
před 9 hodinami
Írán je šílený národ a vy jste absolutně nic neudělali, naštval se Trump na NATO
před 9 hodinami
AfD má plán, jak uspět ve volbách. Distancuje se od Trumpa
před 10 hodinami
Trump trvá na svém: Írán chce dohodu, i když to popírá. Pokud se nevzdá, rozpoutáme peklo
před 11 hodinami
Mír není na dohled. Cesta k ukončení války mezi USA a Íránem naráží na zásadní překážky
před 12 hodinami
Vance pojede do Maďarska. Osobně podpoří Orbána před volbami
před 14 hodinami
Počasí bude do konce března chladné. Teploty citelně klesnou
včera
Revoluční verdikt: Facebook, Instagram a YouTube škodí zdraví. Způsobují závislost dětí na sociálních sítích
včera
Nevíme, co Trump vlastně chce, spolupráce uvízla na mrtvém bodě, říkají evropští lídři
Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem vyvolává mezi evropskými spojenci značné rozpaky. Podle vysokých představitelů několika vlád jsou požadavky Washingtonu na pomoc při zajištění Hormuzského průlivu natolik zmatené a protichůdné, že jakákoliv reálná spolupráce uvízla na mrtvém bodě, píše server Politico. Evropské státy sice deklarovaly ochotu pomoci s obnovením námořního obchodu, v praxi se však k vyslání vojenské techniky do válečné zóny nikoho nespěchá.
Zdroj: Libor Novák