Zeman podepíše pandemickou novelu. Vyjádřil se ke skartaci zprávy o Vrběticích

Prezident Miloš Zeman uvedl, že podepíše vládní pandemickou novelu. V dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News Zeman poukázal na sněmovní úpravy předlohy, které se týkaly omezení platnosti zákona do konce listopadu, snížení horní hranice pokut a nařizování karantény nebo izolace.

Pokud by měla novela od počátku tuto formu, Zeman míní, že její obstrukce ve Sněmovně by nebyla tak výrazná a demonstrace proti zákonu by byly méně početné. Prezident také odsoudil počínání účastníků protestů, kteří na ně přinesli makety šibenic.

Sněmovna pandemickou novelu schválila ve středu večer po zhruba 35 hodinách od zahájení jednání v úterý dopoledne. Debatu o předloze provázela tvrdá obstrukce poslanců opozičního hnutí SPD. Ve čtvrtek novelu projedná Senát, pokud ji schválí, poputuje na Hrad. "Ano, v té upravené verzi ten zákon podepíšu," řekl Zeman.

Kritizoval to, že v původním znění novely měl zákon platit "dost nesmyslně" časově neomezenou dobu a že karanténu nebo izolaci by bylo možné nařídit bez dalšího i jen krátkou textovou zprávou. Horní hranice peněžitých postihů byla podle prezidenta nesmyslně vysoká. Sněmovna je snížila na pětinu. Pandemická novela zejména rozšiřuje okruh činnosti, která mohou omezí mimořádná protikoronavirová opatření.

"Každý má svůj politický názor. Pan prezident není členem SPD," komentoval dnešní Zemanovo oznámení o podpisu zákona v následné debatě na CNN Prima News lídr hnutí Tomio Okamura. Zopakoval, že zákon pokládá za útok na práva a svobody obyvatel. Naopak ministerstvo zdravotnictví prezidentův postoj uvítalo. "Je to dobrá zpráva, že prezident pandemický zákon podepíše hned poté, jak předpokládám, co projde příští týden Senátem. Zákon bude pojistkou pro případ, že bychom čelili v budoucnu nástupu nové vlny pandemie," sdělil ČTK mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Prezident se také opřel do počínání demonstrantů, kteří ke Sněmovně dopravili při schvalování zákona makety šibenic. Jak uvedl, nesouhlasí ani s tím, že se nejednalo o přestupek. "Ti lidé, kteří ty šibenice přinesli, by měli být potrestáni," míní. Zeman také poukazoval na to, že účastníci protestu nedodržovali rozestupy a neměli respirátory. "A už tady bez změny zákona máte dostatečný důvod k zákroku," poznamenal. Zmínil navíc, že v okruhu 100 metrů od parlamentních budov jsou demonstrace zakázané. Nynější znění shromažďovacího zákona ale vyjmenovává konkrétní ulice, náměstí a místa kolem Sněmovny a Senátu.

Budoucí policejní prezident Martin Vondrášek v tomto týdnu označil makety šibenic na protestech proti přijetí pandemické novely za krajně nevhodný a nešťastný symbol. Pokud ale nejde o konkrétní pohrůžku osobě nebo skupině osob, není nezákonný, uvedl. Rovněž ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že se s šibenicemi na demonstracích vnitřně smířit nedokáže, o trestný čin se ale nejedná.

O obstrukcích, jak je rozpoutali poslanci SPD, prezident uvedl, že patří k "běžnému pořádku parlamentní práce v demokraciích". Připomněl, že v minulém volebním období je využívaly v tehdejší opoziční roli i nynější vládní strany. Zeman také podotkl, že bývalý kubánský komunistický vůdce Fidel Castro mluvil ještě déle než nyní předseda SPD Tomio Okamura. "Poslancům bych zbytečně náhubek nenasazoval," uvedl k úvahám o možných změnách sněmovního jednacího řádu.

Za chybu vlády Petra Fialy (ODS) označil Zeman to, že upustila od povinného očkování některých skupin obyvatel podle profesí a věku proti covidu-19, jak o tom rozhodla bývalá vláda Andreje Babiše (ANO). Zeman řekl, že se tento krok snažil Fialovi rozmluvil. Premiér ale podle prezidenta v této záležitosti dá na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09).

Debaty o skartaci zprávy k Vrběticím má Zeman za bouři ve sklenici vody

Za bouři ve sklenici vody označil prezident Miloš Zeman nynější diskuse o skartaci zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. V dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News se prezident podivil nad tím, že dokument adresovaný Hradu nebyl označen jako tajný, ale v nižším stupni jako důvěrný.

"Myslím si, ale to bych nevyčítal, to je chyba, která se že může stát, chyba BIS, že měla tuto zprávu, pokud ji přikládala takovou důležitost, označit jako tajnou. Mohu odpřisáhnout, protože jsem tu zprávu měl v ruce, že měla označení důvěrné," řekl Zeman. Několikrát uvedl, že skartační předpisy nezná, míní ale, že jsou odlišné pro tajné a pro důvěrné materiály. Prezident poukazoval na zveřejněné informace Kanceláře prezidenta republiky, podle nichž se nejednalo o omyl, ale skartace se uskutečnila podle řádu.

Policisté podle Radiožurnálu a serveru Respekt.cz na Hradě zjišťovali, zda se se zprávou o Vrběticích neseznamovali lidé bez bezpečnostní prověrky. Prezidentská kancelář v pondělním prohlášení potvrdila, že dokument skartovala. Odmítá ale, že by tím porušila předpisy. Dokument BIS podle Hradu dorazil v hrubém nepořádku. Civilní kontrarozvědka toto tvrzení odmítla, připustila jen drobnou administrativní chybu.

Zeman nepřímo uvedl, že neexistují žádné důkazy o tom, že by zprávu měli k dispozici vedoucí kanceláře Vratislav Mynář a prezidentův poradce Martin Nejedlý, kteří nemají bezpečnostní prověrku. "Pokládám za poněkud ubohé ptát se, jestli na nějaké zprávě jsou nějaké otisky prstů, téměř mi to připadá jako špionománie," zdůraznil. Veškeré informace obsažené ve zprávě se už podle prezidenta objevily v médiích. A to včetně té nejzákladnější, že BIS nemá důkazy ani svědectví, že by byli dva ruští agenti v muničním areálu, uvedl.

Zpráva podle prezidenta existuje v několika exemplářích, mají ji podle něho i další ústavní činitelé. "Jestli ji i oni na svých pracovištích skartovali, nebo ne, to samozřejmě nevím," dodal.

Sněmovní bezpečnostní výbor tento týden doporučil Národnímu bezpečnostnímu úřadu a archivní a spisové službě ministerstva vnitra, aby zkontrolovaly to, jak se v prezidentské kanceláři dodržovaly požadavky na ochranu utajovaných informací. Záležitostí se chce výbor zabývat i na další schůzi koncem února, pozval i zástupce Kanceláře prezidenta republiky. Zástupce z Hradu by měl seznámit výbor například s vnitřními normami a procesy zacházení s písemnostmi. Zeman uvedl, že na jednání výbory by mohly přijít dvě pracovnice tajné spisovny, které mají prověrku na nejvyšší stupeň utajení přísně tajné.

Zeman by opět nejmenoval Koudelku z BIS do generálské hodnosti

Prezident Miloš Zeman by opět nejmenoval nyní pověřeného ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku do generálské hodnosti, pokud by ho vláda na povýšení navrhla. Zeman to dnes řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Prezident má proti Koudelkovi i civilní kontrarozvědce výhrady dlouhodobě. Návrhy bývalých kabinetů jmenovat plukovníka Koudelku brigádním generálem odmítl v minulosti už šestkrát.

Vláda Petra Fialy (ODS) by měla Koudelku příští týden jmenovat řádným ředitelem BIS. Návrh už projednal sněmovní bezpečnostní výbor, což je zákonná podmínka. "Plně uznávám, že toto je v kompetenci vlády, nikoli prezidenta. Kdyby to bylo v kompetenci prezidenta, tak bych pana Koudelku nikdy šéfem BIS nejmenoval," řekl Zeman.

Koudelkovi skončilo pětileté funkční období v čele civilní kontrarozvědky loni v polovině srpna. Bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO) se rozhodl výběr ponechat na příští vládě a po letním uplynutí Koudelkova funkčního období ho pověřil zastupováním ředitele do jmenování nového plnohodnotného šéfa. Vlády, ministři, premiéři či parlamentní komory opakovaně hodnotili práci BIS pod Koudelkovým vedením kladně.

Zeman v minulosti o Koudelkovi prohlásil, že není člověkem na svém místě. Pozornost vzbudil prezidentův komentář k výroční zprávě BIS z prosince 2018, ve které tajná služba varovala před ruskými a čínskými agenty. Zeman zprávu označil za "plácání" a zpravodajce za "čučkaře". Předloni si prezident nechal zpracovat materiál, v němž se podle týdeníku Respekt o Koudelkovi psalo, že "neplní své povinnosti, dlouhodobě zamlčuje a neposkytuje informace zákonným adresátům a zveřejňuje informace v rozporu se zákonem".

V poslední době vznikla pře mezi prezidentskou kanceláři a BIS kvůli zprávě kontrarozvědky o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. Hrad obvinil BIS, že dokument dorazil v hrubém nepořádku. Tajná služba toto tvrzení odmítla, připustila jen drobnou administrativní chybu.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) výbuch ve Vrběticích na Zlínsku Michal Koudelka (BIS) BIS

Aktuálně se děje

včera

Paříž, ilustrační foto

Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud

Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.

včera

Pete Hegseth

Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth představil nový plán zaměřený na kontrolu hladiny hormonů u vojáků. Ministerstvo obrany zavede program screeningu nedostatku testosteronu pro příslušníky armády starší třiceti let. Cílem této iniciativy je zajistit, aby měli vojáci optimální hladinu tohoto hormonu pro podávání nejlepších možných výkonů. Hegseth to oznámil ve videu, které zveřejnil na sociální síti X.

včera

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

včera

včera

včera

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

včera

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

včera

včera

včera

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

včera

Aktualizováno včera

včera

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

včera

včera

včera

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

včera

včera

Počasí: Bouřky se objeví i v dalších dnech, o víkendu dorazí tropy

Vysoká oblačnost a bouřky budou pokračovat až do konce pracovního týdne, kdy dorazí tropické teploty. Ty se ale dlouho neudrží a během víkendu se opět ochladí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy