Zeman podepíše pandemickou novelu. Vyjádřil se ke skartaci zprávy o Vrběticích

Prezident Miloš Zeman uvedl, že podepíše vládní pandemickou novelu. V dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News Zeman poukázal na sněmovní úpravy předlohy, které se týkaly omezení platnosti zákona do konce listopadu, snížení horní hranice pokut a nařizování karantény nebo izolace.

Pokud by měla novela od počátku tuto formu, Zeman míní, že její obstrukce ve Sněmovně by nebyla tak výrazná a demonstrace proti zákonu by byly méně početné. Prezident také odsoudil počínání účastníků protestů, kteří na ně přinesli makety šibenic.

Sněmovna pandemickou novelu schválila ve středu večer po zhruba 35 hodinách od zahájení jednání v úterý dopoledne. Debatu o předloze provázela tvrdá obstrukce poslanců opozičního hnutí SPD. Ve čtvrtek novelu projedná Senát, pokud ji schválí, poputuje na Hrad. "Ano, v té upravené verzi ten zákon podepíšu," řekl Zeman.

Kritizoval to, že v původním znění novely měl zákon platit "dost nesmyslně" časově neomezenou dobu a že karanténu nebo izolaci by bylo možné nařídit bez dalšího i jen krátkou textovou zprávou. Horní hranice peněžitých postihů byla podle prezidenta nesmyslně vysoká. Sněmovna je snížila na pětinu. Pandemická novela zejména rozšiřuje okruh činnosti, která mohou omezí mimořádná protikoronavirová opatření.

"Každý má svůj politický názor. Pan prezident není členem SPD," komentoval dnešní Zemanovo oznámení o podpisu zákona v následné debatě na CNN Prima News lídr hnutí Tomio Okamura. Zopakoval, že zákon pokládá za útok na práva a svobody obyvatel. Naopak ministerstvo zdravotnictví prezidentův postoj uvítalo. "Je to dobrá zpráva, že prezident pandemický zákon podepíše hned poté, jak předpokládám, co projde příští týden Senátem. Zákon bude pojistkou pro případ, že bychom čelili v budoucnu nástupu nové vlny pandemie," sdělil ČTK mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Prezident se také opřel do počínání demonstrantů, kteří ke Sněmovně dopravili při schvalování zákona makety šibenic. Jak uvedl, nesouhlasí ani s tím, že se nejednalo o přestupek. "Ti lidé, kteří ty šibenice přinesli, by měli být potrestáni," míní. Zeman také poukazoval na to, že účastníci protestu nedodržovali rozestupy a neměli respirátory. "A už tady bez změny zákona máte dostatečný důvod k zákroku," poznamenal. Zmínil navíc, že v okruhu 100 metrů od parlamentních budov jsou demonstrace zakázané. Nynější znění shromažďovacího zákona ale vyjmenovává konkrétní ulice, náměstí a místa kolem Sněmovny a Senátu.

Budoucí policejní prezident Martin Vondrášek v tomto týdnu označil makety šibenic na protestech proti přijetí pandemické novely za krajně nevhodný a nešťastný symbol. Pokud ale nejde o konkrétní pohrůžku osobě nebo skupině osob, není nezákonný, uvedl. Rovněž ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že se s šibenicemi na demonstracích vnitřně smířit nedokáže, o trestný čin se ale nejedná.

O obstrukcích, jak je rozpoutali poslanci SPD, prezident uvedl, že patří k "běžnému pořádku parlamentní práce v demokraciích". Připomněl, že v minulém volebním období je využívaly v tehdejší opoziční roli i nynější vládní strany. Zeman také podotkl, že bývalý kubánský komunistický vůdce Fidel Castro mluvil ještě déle než nyní předseda SPD Tomio Okamura. "Poslancům bych zbytečně náhubek nenasazoval," uvedl k úvahám o možných změnách sněmovního jednacího řádu.

Za chybu vlády Petra Fialy (ODS) označil Zeman to, že upustila od povinného očkování některých skupin obyvatel podle profesí a věku proti covidu-19, jak o tom rozhodla bývalá vláda Andreje Babiše (ANO). Zeman řekl, že se tento krok snažil Fialovi rozmluvil. Premiér ale podle prezidenta v této záležitosti dá na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09).

Debaty o skartaci zprávy k Vrběticím má Zeman za bouři ve sklenici vody

Za bouři ve sklenici vody označil prezident Miloš Zeman nynější diskuse o skartaci zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. V dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News se prezident podivil nad tím, že dokument adresovaný Hradu nebyl označen jako tajný, ale v nižším stupni jako důvěrný.

"Myslím si, ale to bych nevyčítal, to je chyba, která se že může stát, chyba BIS, že měla tuto zprávu, pokud ji přikládala takovou důležitost, označit jako tajnou. Mohu odpřisáhnout, protože jsem tu zprávu měl v ruce, že měla označení důvěrné," řekl Zeman. Několikrát uvedl, že skartační předpisy nezná, míní ale, že jsou odlišné pro tajné a pro důvěrné materiály. Prezident poukazoval na zveřejněné informace Kanceláře prezidenta republiky, podle nichž se nejednalo o omyl, ale skartace se uskutečnila podle řádu.

Policisté podle Radiožurnálu a serveru Respekt.cz na Hradě zjišťovali, zda se se zprávou o Vrběticích neseznamovali lidé bez bezpečnostní prověrky. Prezidentská kancelář v pondělním prohlášení potvrdila, že dokument skartovala. Odmítá ale, že by tím porušila předpisy. Dokument BIS podle Hradu dorazil v hrubém nepořádku. Civilní kontrarozvědka toto tvrzení odmítla, připustila jen drobnou administrativní chybu.

Zeman nepřímo uvedl, že neexistují žádné důkazy o tom, že by zprávu měli k dispozici vedoucí kanceláře Vratislav Mynář a prezidentův poradce Martin Nejedlý, kteří nemají bezpečnostní prověrku. "Pokládám za poněkud ubohé ptát se, jestli na nějaké zprávě jsou nějaké otisky prstů, téměř mi to připadá jako špionománie," zdůraznil. Veškeré informace obsažené ve zprávě se už podle prezidenta objevily v médiích. A to včetně té nejzákladnější, že BIS nemá důkazy ani svědectví, že by byli dva ruští agenti v muničním areálu, uvedl.

Zpráva podle prezidenta existuje v několika exemplářích, mají ji podle něho i další ústavní činitelé. "Jestli ji i oni na svých pracovištích skartovali, nebo ne, to samozřejmě nevím," dodal.

Sněmovní bezpečnostní výbor tento týden doporučil Národnímu bezpečnostnímu úřadu a archivní a spisové službě ministerstva vnitra, aby zkontrolovaly to, jak se v prezidentské kanceláři dodržovaly požadavky na ochranu utajovaných informací. Záležitostí se chce výbor zabývat i na další schůzi koncem února, pozval i zástupce Kanceláře prezidenta republiky. Zástupce z Hradu by měl seznámit výbor například s vnitřními normami a procesy zacházení s písemnostmi. Zeman uvedl, že na jednání výbory by mohly přijít dvě pracovnice tajné spisovny, které mají prověrku na nejvyšší stupeň utajení přísně tajné.

Zeman by opět nejmenoval Koudelku z BIS do generálské hodnosti

Prezident Miloš Zeman by opět nejmenoval nyní pověřeného ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku do generálské hodnosti, pokud by ho vláda na povýšení navrhla. Zeman to dnes řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Prezident má proti Koudelkovi i civilní kontrarozvědce výhrady dlouhodobě. Návrhy bývalých kabinetů jmenovat plukovníka Koudelku brigádním generálem odmítl v minulosti už šestkrát.

Vláda Petra Fialy (ODS) by měla Koudelku příští týden jmenovat řádným ředitelem BIS. Návrh už projednal sněmovní bezpečnostní výbor, což je zákonná podmínka. "Plně uznávám, že toto je v kompetenci vlády, nikoli prezidenta. Kdyby to bylo v kompetenci prezidenta, tak bych pana Koudelku nikdy šéfem BIS nejmenoval," řekl Zeman.

Koudelkovi skončilo pětileté funkční období v čele civilní kontrarozvědky loni v polovině srpna. Bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO) se rozhodl výběr ponechat na příští vládě a po letním uplynutí Koudelkova funkčního období ho pověřil zastupováním ředitele do jmenování nového plnohodnotného šéfa. Vlády, ministři, premiéři či parlamentní komory opakovaně hodnotili práci BIS pod Koudelkovým vedením kladně.

Zeman v minulosti o Koudelkovi prohlásil, že není člověkem na svém místě. Pozornost vzbudil prezidentův komentář k výroční zprávě BIS z prosince 2018, ve které tajná služba varovala před ruskými a čínskými agenty. Zeman zprávu označil za "plácání" a zpravodajce za "čučkaře". Předloni si prezident nechal zpracovat materiál, v němž se podle týdeníku Respekt o Koudelkovi psalo, že "neplní své povinnosti, dlouhodobě zamlčuje a neposkytuje informace zákonným adresátům a zveřejňuje informace v rozporu se zákonem".

V poslední době vznikla pře mezi prezidentskou kanceláři a BIS kvůli zprávě kontrarozvědky o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. Hrad obvinil BIS, že dokument dorazil v hrubém nepořádku. Tajná služba toto tvrzení odmítla, připustila jen drobnou administrativní chybu.

Související

Miloš Zeman

Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty

Kampaň před parlamentními volbami v Maďarsku dnes vstoupila do závěrečného týdne. Nejisté je zatím pokračování premiéra Viktora Orbána ve vrcholné vládní funkci. Orbán se dlouhodobě těší podpoře některých českých politických osobností. Znovu mu ji v těchto dnech vyjádřil exprezident Miloš Zeman.
Miloš Zeman se vrátil do pražské kanceláře.

Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.

Více souvisejících

Miloš Zeman Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) výbuch ve Vrběticích na Zlínsku Michal Koudelka (BIS) BIS

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

včera

Andrej Babiš

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

včera

Petr Macinka

Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Česká diplomacie reagovala na stupňující se napětí ve vztazích s Ruskou federací. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl předvolat ruského velvyslance v Praze, aby podal vysvětlení k nedávným výhrůžkám adresovaným českým společnostem. Tento krok ministerstva přichází v reakci na zprávu ruského rezortu obrany a následné kontroverzní výroky exprezidenta Dmitrije Medveděva.

včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Do Prahy přijel šéf NATO Rutte. Jedná s Babišem o českých závazcích

Do České republiky dnes nečekaně dorazil generální tajemník NATO Mark Rutte. Jeho návštěva byla Aliancí oznámena teprve den předem a odehrává se v kritické době, kdy zbývají pouhé tři měsíce do klíčového letního summitu v Ankaře. Hlavním bodem programu je večerní jednání s premiérem Andrejem Babišem, po kterém bude následovat společná tisková konference.

včera

Česká televize

Politico: Plánem české vlády na zrušení koncesionářských poplatků se bude zabývat Evropská komise

Vládní plán na zásadní reformu financování veřejnoprávních médií v České republice vyvolal ostrou vlnu kritiky nejen na domácí scéně, ale i v Bruselu. Záměr kabinetu Andreje Babiše zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu vyvolává vážné obavy o budoucí nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Kritici varují, že tento krok by mohl vést k modelu vládnutí podobnému tomu, který v Maďarsku zavedl Viktor Orbán.

včera

Letadla, ilustrační foto

Evropa má zásoby leteckého paliva už jen na šest týdnů. Pak začne uzemňovat letadla

Evropa se ocitla na pokraji vážné energetické krize, která může již v nejbližší době ochromit leteckou dopravu na celém kontinentu. Podle Fatiha Birola, výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury (IEA), zbývají evropským zemím zásoby leteckého paliva na pouhých šest týdnů. Pokud nedojde k rychlému obnovení dodávek ropy z Blízkého východu, které zastavila válka s Íránem, začnou aerolinky hromadně rušit své spoje.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

EU musí kvůli zhoršující se globální situaci radikálně zrychlit investice do obrany, shodují se lídři

Evropská unie musí v reakci na zhoršující se globální bezpečnostní situaci radikálně zrychlit investice do obrany a navýšit průmyslovou produkci. Shodli se na tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a generální tajemník NATO Mark Rutte během společného jednání, které bylo zaměřeno na přípravu nadcházejícího červencového summitu Aliance v Ankaře. Podle von der Leyen je nezbytné investovat více, vyrábět více a v obou případech postupovat výrazně rychleji než doposud.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře

Papež Lev během své čtvrteční návštěvy Kamerunu ostře zkritizoval současné světové lídry a prohlásil, že svět je „pustošen hrstkou tyranů“. Ve svých neobvykle tvrdých projevech odsoudil politiky, kteří utrácejí miliardy za vedení válek, zatímco obyčejní lidé trpí. Tato vyjádření přišla jen krátce poté, co se hlava katolické církve stala terčem opakovaných útoků ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích.

včera

Hormuzský průliv

Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na zahájení rozsáhlé odminovací operace v Hormuzském průlivu, což je klíčová součást snahy o znovuotevření této strategické vodní cesty. Průliv byl pro námořní dopravu fakticky uzavřen Íránem poté, co koncem února vypukl konflikt s USA a Izraelem. Odstraňování min však bude podle expertů extrémně pracné a nebezpečné, protože i když je průliv úzký, zaminovaná oblast představuje rozsáhlé území.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko

Ruské ministerstvo obrany učinilo krok, který evropské politické elity dosud odmítaly brát v potaz. Namísto obecných proklamací o dodávkách zbraní zveřejnilo konkrétní seznam adres evropských podniků, kde se montují bezpilotní letouny určené k útokům na ruské území. Tento seznam již není pouhým diplomatickým gestem, ale faktickým označením cílů po celé Evropě – od Londýna až po Rigu a Vilnius.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Vláda vyšachovala prezidenta. Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla

Česká vláda na svém pondělním zasedání jasně vymezila, kdo bude zemi reprezentovat na klíčovém červencovém summitu NATO v Ankaře. Podle schváleného usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů se s účastí prezidenta Petra Pavla nepočítá. Vládní speciál má do Turecka dopravit pouze delegaci vedenou premiérem Andrejem Babišem.

včera

Hormuzský průliv

Írán chce potápět americké lodě hlídkující v Hormuzském průlivu

Vojenský poradce íránského nejvyššího vůdce vyslal Washingtonu ostré varování, v němž pohrozil potopením amerických lodí v Hormuzském průlivu. Teherán takto reaguje na snahy Spojených států o námořní kontrolu nad touto strategickou vodní cestou. Tato eskalace přichází v době, kdy v oblasti platí křehké příměří, jehož platnost má vypršet příští týden.

včera

Ilustrační foto

Evropská unie představila systém pro ověřování věku na internetu

Evropská unie se chystá v nejbližších týdnech spustit nový systém pro ověřování věku na internetu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že největší technologické platformy už nemají žádné výmluvy, proč neprověřovat věk uživatelů předtím, než jim umožní přístup k omezenému obsahu. Tato iniciativa míří především na ochranu dětí před rizikovými službami, jako je pornografie, hazard nebo v budoucnu i sociální sítě.

včera

včera

Ilustrační foto

Trump v Íránu zásadně mění strategii. Místo útoků zahajuje ekonomickou válku

Strategie prezidenta Donalda Trumpa v konfliktu s Íránem prochází zásadní proměnou, když se těžiště operací přesouvá od přímých vojenských úderů k ekonomické válce. Hlavním nástrojem tohoto postupu se stala námořní blokáda íránských přístavů a lodí. Cílem Washingtonu je ukončit vleklý spor bez nutnosti zahajovat další vlnu masivních americko-izraelských útoků.

včera

15. dubna 2026 21:20

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán se po volební porážce už v EU nechce ukazovat. Na summitu ho zastoupí Fico

Evropská komise vysílá do Budapešti delegaci vysokých úředníků, aby zahájili jednání s nově zvoleným maďarským premiérem Péterem Magyarem o uvolnění zmrazených unijních miliard. Podle mluvčí komise Pauly Pinhoové se zástupci Bruselu setkají s představiteli vítězné strany Tisza již tento pátek. Schůzka se uskuteční jen několik dní po drtivém vítězství Magyara v nedělních parlamentních volbách, které ukončilo šestnáctiletou éru Viktora Orbána.

15. dubna 2026 20:13

Írán, ilustrační foto

Jaký je skutečný stav? Írán navenek projevuje vzdor, uvnitř se ale hroutí

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se v posledních dnech příměří dostaly do bodu, kdy ani jedna ze stran nemá jinou reálnou možnost než dospět k dohodě. Pro Donalda Trumpa je uzavření míru naprostou prioritou, protože rostoucí inflace a drahé pohonné hmoty vyvolávají nepokoje i mezi jeho nejvěrnějšími příznivci. Přestože se jeho vyjednávací taktika může zdát zmatečná, jeho cílem je prezentovat výsledek jako mnohem úspěšnější ujednání, než byla dohoda Baracka Obamy z roku 2015.

15. dubna 2026 19:51

Je to v rozporu se závěry schůzky s Klempířem, reaguje ČT na návrh mediální novely

Česká televize se poprvé vyjádřila k představenému návrhu na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od příštího roku by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. ČT dala najevo, že preferuje pokračování poplatků. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy