Zeman podepíše pandemickou novelu. Vyjádřil se ke skartaci zprávy o Vrběticích

Prezident Miloš Zeman uvedl, že podepíše vládní pandemickou novelu. V dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News Zeman poukázal na sněmovní úpravy předlohy, které se týkaly omezení platnosti zákona do konce listopadu, snížení horní hranice pokut a nařizování karantény nebo izolace.

Deník Shopaholičky

Pokud by měla novela od počátku tuto formu, Zeman míní, že její obstrukce ve Sněmovně by nebyla tak výrazná a demonstrace proti zákonu by byly méně početné. Prezident také odsoudil počínání účastníků protestů, kteří na ně přinesli makety šibenic.

Sněmovna pandemickou novelu schválila ve středu večer po zhruba 35 hodinách od zahájení jednání v úterý dopoledne. Debatu o předloze provázela tvrdá obstrukce poslanců opozičního hnutí SPD. Ve čtvrtek novelu projedná Senát, pokud ji schválí, poputuje na Hrad. "Ano, v té upravené verzi ten zákon podepíšu," řekl Zeman.

Kritizoval to, že v původním znění novely měl zákon platit "dost nesmyslně" časově neomezenou dobu a že karanténu nebo izolaci by bylo možné nařídit bez dalšího i jen krátkou textovou zprávou. Horní hranice peněžitých postihů byla podle prezidenta nesmyslně vysoká. Sněmovna je snížila na pětinu. Pandemická novela zejména rozšiřuje okruh činnosti, která mohou omezí mimořádná protikoronavirová opatření.

"Každý má svůj politický názor. Pan prezident není členem SPD," komentoval dnešní Zemanovo oznámení o podpisu zákona v následné debatě na CNN Prima News lídr hnutí Tomio Okamura. Zopakoval, že zákon pokládá za útok na práva a svobody obyvatel. Naopak ministerstvo zdravotnictví prezidentův postoj uvítalo. "Je to dobrá zpráva, že prezident pandemický zákon podepíše hned poté, jak předpokládám, co projde příští týden Senátem. Zákon bude pojistkou pro případ, že bychom čelili v budoucnu nástupu nové vlny pandemie," sdělil ČTK mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Prezident se také opřel do počínání demonstrantů, kteří ke Sněmovně dopravili při schvalování zákona makety šibenic. Jak uvedl, nesouhlasí ani s tím, že se nejednalo o přestupek. "Ti lidé, kteří ty šibenice přinesli, by měli být potrestáni," míní. Zeman také poukazoval na to, že účastníci protestu nedodržovali rozestupy a neměli respirátory. "A už tady bez změny zákona máte dostatečný důvod k zákroku," poznamenal. Zmínil navíc, že v okruhu 100 metrů od parlamentních budov jsou demonstrace zakázané. Nynější znění shromažďovacího zákona ale vyjmenovává konkrétní ulice, náměstí a místa kolem Sněmovny a Senátu.

Budoucí policejní prezident Martin Vondrášek v tomto týdnu označil makety šibenic na protestech proti přijetí pandemické novely za krajně nevhodný a nešťastný symbol. Pokud ale nejde o konkrétní pohrůžku osobě nebo skupině osob, není nezákonný, uvedl. Rovněž ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že se s šibenicemi na demonstracích vnitřně smířit nedokáže, o trestný čin se ale nejedná.

O obstrukcích, jak je rozpoutali poslanci SPD, prezident uvedl, že patří k "běžnému pořádku parlamentní práce v demokraciích". Připomněl, že v minulém volebním období je využívaly v tehdejší opoziční roli i nynější vládní strany. Zeman také podotkl, že bývalý kubánský komunistický vůdce Fidel Castro mluvil ještě déle než nyní předseda SPD Tomio Okamura. "Poslancům bych zbytečně náhubek nenasazoval," uvedl k úvahám o možných změnách sněmovního jednacího řádu.

Za chybu vlády Petra Fialy (ODS) označil Zeman to, že upustila od povinného očkování některých skupin obyvatel podle profesí a věku proti covidu-19, jak o tom rozhodla bývalá vláda Andreje Babiše (ANO). Zeman řekl, že se tento krok snažil Fialovi rozmluvil. Premiér ale podle prezidenta v této záležitosti dá na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09).

Debaty o skartaci zprávy k Vrběticím má Zeman za bouři ve sklenici vody

Za bouři ve sklenici vody označil prezident Miloš Zeman nynější diskuse o skartaci zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. V dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News se prezident podivil nad tím, že dokument adresovaný Hradu nebyl označen jako tajný, ale v nižším stupni jako důvěrný.

"Myslím si, ale to bych nevyčítal, to je chyba, která se že může stát, chyba BIS, že měla tuto zprávu, pokud ji přikládala takovou důležitost, označit jako tajnou. Mohu odpřisáhnout, protože jsem tu zprávu měl v ruce, že měla označení důvěrné," řekl Zeman. Několikrát uvedl, že skartační předpisy nezná, míní ale, že jsou odlišné pro tajné a pro důvěrné materiály. Prezident poukazoval na zveřejněné informace Kanceláře prezidenta republiky, podle nichž se nejednalo o omyl, ale skartace se uskutečnila podle řádu.

Policisté podle Radiožurnálu a serveru Respekt.cz na Hradě zjišťovali, zda se se zprávou o Vrběticích neseznamovali lidé bez bezpečnostní prověrky. Prezidentská kancelář v pondělním prohlášení potvrdila, že dokument skartovala. Odmítá ale, že by tím porušila předpisy. Dokument BIS podle Hradu dorazil v hrubém nepořádku. Civilní kontrarozvědka toto tvrzení odmítla, připustila jen drobnou administrativní chybu.

Zeman nepřímo uvedl, že neexistují žádné důkazy o tom, že by zprávu měli k dispozici vedoucí kanceláře Vratislav Mynář a prezidentův poradce Martin Nejedlý, kteří nemají bezpečnostní prověrku. "Pokládám za poněkud ubohé ptát se, jestli na nějaké zprávě jsou nějaké otisky prstů, téměř mi to připadá jako špionománie," zdůraznil. Veškeré informace obsažené ve zprávě se už podle prezidenta objevily v médiích. A to včetně té nejzákladnější, že BIS nemá důkazy ani svědectví, že by byli dva ruští agenti v muničním areálu, uvedl.

Zpráva podle prezidenta existuje v několika exemplářích, mají ji podle něho i další ústavní činitelé. "Jestli ji i oni na svých pracovištích skartovali, nebo ne, to samozřejmě nevím," dodal.

Sněmovní bezpečnostní výbor tento týden doporučil Národnímu bezpečnostnímu úřadu a archivní a spisové službě ministerstva vnitra, aby zkontrolovaly to, jak se v prezidentské kanceláři dodržovaly požadavky na ochranu utajovaných informací. Záležitostí se chce výbor zabývat i na další schůzi koncem února, pozval i zástupce Kanceláře prezidenta republiky. Zástupce z Hradu by měl seznámit výbor například s vnitřními normami a procesy zacházení s písemnostmi. Zeman uvedl, že na jednání výbory by mohly přijít dvě pracovnice tajné spisovny, které mají prověrku na nejvyšší stupeň utajení přísně tajné.

Zeman by opět nejmenoval Koudelku z BIS do generálské hodnosti

Prezident Miloš Zeman by opět nejmenoval nyní pověřeného ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku do generálské hodnosti, pokud by ho vláda na povýšení navrhla. Zeman to dnes řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Prezident má proti Koudelkovi i civilní kontrarozvědce výhrady dlouhodobě. Návrhy bývalých kabinetů jmenovat plukovníka Koudelku brigádním generálem odmítl v minulosti už šestkrát.

Vláda Petra Fialy (ODS) by měla Koudelku příští týden jmenovat řádným ředitelem BIS. Návrh už projednal sněmovní bezpečnostní výbor, což je zákonná podmínka. "Plně uznávám, že toto je v kompetenci vlády, nikoli prezidenta. Kdyby to bylo v kompetenci prezidenta, tak bych pana Koudelku nikdy šéfem BIS nejmenoval," řekl Zeman.

Koudelkovi skončilo pětileté funkční období v čele civilní kontrarozvědky loni v polovině srpna. Bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO) se rozhodl výběr ponechat na příští vládě a po letním uplynutí Koudelkova funkčního období ho pověřil zastupováním ředitele do jmenování nového plnohodnotného šéfa. Vlády, ministři, premiéři či parlamentní komory opakovaně hodnotili práci BIS pod Koudelkovým vedením kladně.

Zeman v minulosti o Koudelkovi prohlásil, že není člověkem na svém místě. Pozornost vzbudil prezidentův komentář k výroční zprávě BIS z prosince 2018, ve které tajná služba varovala před ruskými a čínskými agenty. Zeman zprávu označil za "plácání" a zpravodajce za "čučkaře". Předloni si prezident nechal zpracovat materiál, v němž se podle týdeníku Respekt o Koudelkovi psalo, že "neplní své povinnosti, dlouhodobě zamlčuje a neposkytuje informace zákonným adresátům a zveřejňuje informace v rozporu se zákonem".

V poslední době vznikla pře mezi prezidentskou kanceláři a BIS kvůli zprávě kontrarozvědky o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. Hrad obvinil BIS, že dokument dorazil v hrubém nepořádku. Tajná služba toto tvrzení odmítla, připustila jen drobnou administrativní chybu.

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) výbuch ve Vrběticích na Zlínsku Michal Koudelka (BIS) BIS

Aktuálně se děje

před 46 minutami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

včera

3. prosince 2025 21:58

3. prosince 2025 21:07

Bývalý princ Andrew je bez dvou dalších poct. Ztrácí status rytíře

Bývalý princ Andrew nadále ztrácí půdu pod nohama v souvislosti s kauzou kolem vazeb na finančníka Jeffreyho Epsteina. Mladší bratr krále Karla III. přišel o další dva tituly, informovala stanice Sky News

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy