Zeman podepíše pandemickou novelu. Vyjádřil se ke skartaci zprávy o Vrběticích

Prezident Miloš Zeman uvedl, že podepíše vládní pandemickou novelu. V dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News Zeman poukázal na sněmovní úpravy předlohy, které se týkaly omezení platnosti zákona do konce listopadu, snížení horní hranice pokut a nařizování karantény nebo izolace.

Pokud by měla novela od počátku tuto formu, Zeman míní, že její obstrukce ve Sněmovně by nebyla tak výrazná a demonstrace proti zákonu by byly méně početné. Prezident také odsoudil počínání účastníků protestů, kteří na ně přinesli makety šibenic.

Sněmovna pandemickou novelu schválila ve středu večer po zhruba 35 hodinách od zahájení jednání v úterý dopoledne. Debatu o předloze provázela tvrdá obstrukce poslanců opozičního hnutí SPD. Ve čtvrtek novelu projedná Senát, pokud ji schválí, poputuje na Hrad. "Ano, v té upravené verzi ten zákon podepíšu," řekl Zeman.

Kritizoval to, že v původním znění novely měl zákon platit "dost nesmyslně" časově neomezenou dobu a že karanténu nebo izolaci by bylo možné nařídit bez dalšího i jen krátkou textovou zprávou. Horní hranice peněžitých postihů byla podle prezidenta nesmyslně vysoká. Sněmovna je snížila na pětinu. Pandemická novela zejména rozšiřuje okruh činnosti, která mohou omezí mimořádná protikoronavirová opatření.

"Každý má svůj politický názor. Pan prezident není členem SPD," komentoval dnešní Zemanovo oznámení o podpisu zákona v následné debatě na CNN Prima News lídr hnutí Tomio Okamura. Zopakoval, že zákon pokládá za útok na práva a svobody obyvatel. Naopak ministerstvo zdravotnictví prezidentův postoj uvítalo. "Je to dobrá zpráva, že prezident pandemický zákon podepíše hned poté, jak předpokládám, co projde příští týden Senátem. Zákon bude pojistkou pro případ, že bychom čelili v budoucnu nástupu nové vlny pandemie," sdělil ČTK mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Prezident se také opřel do počínání demonstrantů, kteří ke Sněmovně dopravili při schvalování zákona makety šibenic. Jak uvedl, nesouhlasí ani s tím, že se nejednalo o přestupek. "Ti lidé, kteří ty šibenice přinesli, by měli být potrestáni," míní. Zeman také poukazoval na to, že účastníci protestu nedodržovali rozestupy a neměli respirátory. "A už tady bez změny zákona máte dostatečný důvod k zákroku," poznamenal. Zmínil navíc, že v okruhu 100 metrů od parlamentních budov jsou demonstrace zakázané. Nynější znění shromažďovacího zákona ale vyjmenovává konkrétní ulice, náměstí a místa kolem Sněmovny a Senátu.

Budoucí policejní prezident Martin Vondrášek v tomto týdnu označil makety šibenic na protestech proti přijetí pandemické novely za krajně nevhodný a nešťastný symbol. Pokud ale nejde o konkrétní pohrůžku osobě nebo skupině osob, není nezákonný, uvedl. Rovněž ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že se s šibenicemi na demonstracích vnitřně smířit nedokáže, o trestný čin se ale nejedná.

O obstrukcích, jak je rozpoutali poslanci SPD, prezident uvedl, že patří k "běžnému pořádku parlamentní práce v demokraciích". Připomněl, že v minulém volebním období je využívaly v tehdejší opoziční roli i nynější vládní strany. Zeman také podotkl, že bývalý kubánský komunistický vůdce Fidel Castro mluvil ještě déle než nyní předseda SPD Tomio Okamura. "Poslancům bych zbytečně náhubek nenasazoval," uvedl k úvahám o možných změnách sněmovního jednacího řádu.

Za chybu vlády Petra Fialy (ODS) označil Zeman to, že upustila od povinného očkování některých skupin obyvatel podle profesí a věku proti covidu-19, jak o tom rozhodla bývalá vláda Andreje Babiše (ANO). Zeman řekl, že se tento krok snažil Fialovi rozmluvil. Premiér ale podle prezidenta v této záležitosti dá na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09).

Debaty o skartaci zprávy k Vrběticím má Zeman za bouři ve sklenici vody

Za bouři ve sklenici vody označil prezident Miloš Zeman nynější diskuse o skartaci zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. V dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News se prezident podivil nad tím, že dokument adresovaný Hradu nebyl označen jako tajný, ale v nižším stupni jako důvěrný.

"Myslím si, ale to bych nevyčítal, to je chyba, která se že může stát, chyba BIS, že měla tuto zprávu, pokud ji přikládala takovou důležitost, označit jako tajnou. Mohu odpřisáhnout, protože jsem tu zprávu měl v ruce, že měla označení důvěrné," řekl Zeman. Několikrát uvedl, že skartační předpisy nezná, míní ale, že jsou odlišné pro tajné a pro důvěrné materiály. Prezident poukazoval na zveřejněné informace Kanceláře prezidenta republiky, podle nichž se nejednalo o omyl, ale skartace se uskutečnila podle řádu.

Policisté podle Radiožurnálu a serveru Respekt.cz na Hradě zjišťovali, zda se se zprávou o Vrběticích neseznamovali lidé bez bezpečnostní prověrky. Prezidentská kancelář v pondělním prohlášení potvrdila, že dokument skartovala. Odmítá ale, že by tím porušila předpisy. Dokument BIS podle Hradu dorazil v hrubém nepořádku. Civilní kontrarozvědka toto tvrzení odmítla, připustila jen drobnou administrativní chybu.

Zeman nepřímo uvedl, že neexistují žádné důkazy o tom, že by zprávu měli k dispozici vedoucí kanceláře Vratislav Mynář a prezidentův poradce Martin Nejedlý, kteří nemají bezpečnostní prověrku. "Pokládám za poněkud ubohé ptát se, jestli na nějaké zprávě jsou nějaké otisky prstů, téměř mi to připadá jako špionománie," zdůraznil. Veškeré informace obsažené ve zprávě se už podle prezidenta objevily v médiích. A to včetně té nejzákladnější, že BIS nemá důkazy ani svědectví, že by byli dva ruští agenti v muničním areálu, uvedl.

Zpráva podle prezidenta existuje v několika exemplářích, mají ji podle něho i další ústavní činitelé. "Jestli ji i oni na svých pracovištích skartovali, nebo ne, to samozřejmě nevím," dodal.

Sněmovní bezpečnostní výbor tento týden doporučil Národnímu bezpečnostnímu úřadu a archivní a spisové službě ministerstva vnitra, aby zkontrolovaly to, jak se v prezidentské kanceláři dodržovaly požadavky na ochranu utajovaných informací. Záležitostí se chce výbor zabývat i na další schůzi koncem února, pozval i zástupce Kanceláře prezidenta republiky. Zástupce z Hradu by měl seznámit výbor například s vnitřními normami a procesy zacházení s písemnostmi. Zeman uvedl, že na jednání výbory by mohly přijít dvě pracovnice tajné spisovny, které mají prověrku na nejvyšší stupeň utajení přísně tajné.

Zeman by opět nejmenoval Koudelku z BIS do generálské hodnosti

Prezident Miloš Zeman by opět nejmenoval nyní pověřeného ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku do generálské hodnosti, pokud by ho vláda na povýšení navrhla. Zeman to dnes řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Prezident má proti Koudelkovi i civilní kontrarozvědce výhrady dlouhodobě. Návrhy bývalých kabinetů jmenovat plukovníka Koudelku brigádním generálem odmítl v minulosti už šestkrát.

Vláda Petra Fialy (ODS) by měla Koudelku příští týden jmenovat řádným ředitelem BIS. Návrh už projednal sněmovní bezpečnostní výbor, což je zákonná podmínka. "Plně uznávám, že toto je v kompetenci vlády, nikoli prezidenta. Kdyby to bylo v kompetenci prezidenta, tak bych pana Koudelku nikdy šéfem BIS nejmenoval," řekl Zeman.

Koudelkovi skončilo pětileté funkční období v čele civilní kontrarozvědky loni v polovině srpna. Bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO) se rozhodl výběr ponechat na příští vládě a po letním uplynutí Koudelkova funkčního období ho pověřil zastupováním ředitele do jmenování nového plnohodnotného šéfa. Vlády, ministři, premiéři či parlamentní komory opakovaně hodnotili práci BIS pod Koudelkovým vedením kladně.

Zeman v minulosti o Koudelkovi prohlásil, že není člověkem na svém místě. Pozornost vzbudil prezidentův komentář k výroční zprávě BIS z prosince 2018, ve které tajná služba varovala před ruskými a čínskými agenty. Zeman zprávu označil za "plácání" a zpravodajce za "čučkaře". Předloni si prezident nechal zpracovat materiál, v němž se podle týdeníku Respekt o Koudelkovi psalo, že "neplní své povinnosti, dlouhodobě zamlčuje a neposkytuje informace zákonným adresátům a zveřejňuje informace v rozporu se zákonem".

V poslední době vznikla pře mezi prezidentskou kanceláři a BIS kvůli zprávě kontrarozvědky o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. Hrad obvinil BIS, že dokument dorazil v hrubém nepořádku. Tajná služba toto tvrzení odmítla, připustila jen drobnou administrativní chybu.

Související

Miloš Zeman se vrátil do pražské kanceláře.

Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.
Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

Více souvisejících

Miloš Zeman Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) výbuch ve Vrběticích na Zlínsku Michal Koudelka (BIS) BIS

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 57 minutami

před 2 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 4 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

včera

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy