Přínos podpory demolic ve vyloučených lokalitách je minimální, zjistil NKÚ

Přínos pro řešení situace v sociálně vyloučených lokalitách je minimální a MMR jej nesledovalo, o podporu mělo zájem jen málo obcí, uvedl NKÚ.

Podle ministerstva jsou závěry ryze formální a byrokratické. MMR si stojí za tím, že vynaložené peníze programu byly pro stovku obcí jednoznačným přínosem. "Kontrola NKÚ nezohledňuje vůbec podstatu komplexní sociálně-ekologické problematiky lokalit, která spočívá primárně v profylaxi, nikoli v likvidaci. Nezohledňuje ani fakt, že specifika každé obce, její rizika a potenciality, jsou pokaždé jiné," uvedlo ministerstvo.

Ministerstvo pro místní rozvoj na demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách v rámci zvláštního podprogramu vyčlenilo na roky 2016 až 2021 ročně 100 milionů korun. NKÚ prověřil celkem 23 demolic za více než 46 milionů korun. Kontrola ukázala, že tato podpora pomáhá obcím zejména s likvidací nepotřebných objektů a s obnovou území. Podle kontrolorů ale MMR nesledovalo, jaký má podpora vliv na sociálně vyloučené lokality. "Zajímaly jej jen kvantitativní ukazatele u jednotlivých demolic, jako například velikost revitalizované plochy," uvedl NKÚ.

Podpora na demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách: přínosy jen minimální a peníze i na demolice mimo vyloučená území. Více se dozvíte zde: https://t.co/fUNf1CfUTp pic.twitter.com/s2BEhD5qjQ

Podle kontrolorů ministerstvo navíc dostatečně nevymezilo podmínky pro čerpání podpory. Demolice se měly týkat objektů k bydlení a rekreaci nebo ubytovacích zařízení. Podporu ale přidělilo MMR v některých případech i na demolice garáží nebo hospodářských budov. Ministerstvo oponuje, že u rizikových objektů, v nichž jsou často ubytovací prostory technicky úzce spojeny s dalšími prostory, pak nestačí pouhé zbourání ubytovací části, je třeba demolic i ostatních objektů v areálu.

Resort odmítá i kritiku, že se vyčerpalo jen 38 procent vyčleněných peněz. Podle kontrolorů je důvodem malý zájem obcí o podporu a také nadhodnocení předpokládaných cen demolic. Skutečné ceny byly zhruba o 60 procent nižší. "To je ovšem nepochopení principu výběrových řízení," uvedl náměstek pro řízení sekce evropských a národních programů Zdeněk Semorád. "Kdybychom věděli přesně cenu, za kterou se bude realizovat, nemuseli bychom koncipovat zákon o veřejných zakázkách. Veřejný sektor by ale nikdy neušetřil," dodal.

Podle ministryně Kláry Dostálové (za ANO) peníze pomohly nejenom zkrášlit životní prostředí, ale v nemálo případech ušetřit zdraví a patrně i životy. "Zprávu bych proto považovala za podstatně objektivnější, kdyby v ní byly uvedeny i reakce starostů a starostek obcí, které byly příjemcem této dotace a byly zároveň ve vybraném kontrolním vzorku," uvedla.

NKÚ při kontrole zadávání veřejných zakázek u dvou příjemců zjistil, že u demolic celkem za devět milionů korun porušili podmínky podpory, když zakázku nezadali v otevřeném řízení. NKÚ proto oznámil finančním úřadům podezření na porušení rozpočtové kázně.