Rok od otravy řeky Bečvy. Vyšetřovat vědce, který rozporuje znalecký posudek, je návratem před Listopad, říká Jurečka

Přiznává, že rok stará ekologická katastrofa na řeče Bečvě se jej dotkla osobně. Předseda lidovců Marian Jurečka totiž bydlí dva kilometry od toku, který byl loni 20. září zamořen jedovatými kyanidy v délce 40 kilometrů, v kafilérii tehdy skončilo více než 40 tun ryb. „Pohled na mrtvou řeku mám pořád před očima. S rodinou k ní máme citový vtah, v létě se v ní koupeme a během roku se u vody procházíme. Stále nemohu uvěřit, co se v úseku mezi Valašským Meziříčím a Přerovem stalo. Pořád jsem v šoku, že neexistuje systém kontrol, který by podobné havárii zabránil, “ nezastírá své emoce. Než se život v ní plnohodnotně zotaví, může uplynout až patnáct let. „Obnovení pohlavní produkce opravdu nějakou dobu potrvá,“ míní soukromý zemědělec.

Babiš s Brabcem jsou spjati s Dezou, patří do Agrofertu

Sněmovní komise k vyšetřování otravy řeky Bečvy v pátek schválila mimořádnou zprávu a požádala Dolní komoru o mimořádnou schůzi. Své usnesení má zveřejnit v pondělí, tedy přesně v den, kdy od havárie uplyne jeden rok. „V drtivé většině jsme dospěli k většinovému názoru. Na čem jsme se shodli, se veřejnost dozví v pondělí. Rozhodně ale nikdo nemůže říci, že konečný verdikt je dílem opozice,“ míní Jurečka, místopředseda devítičlenné komise.

Připouští, že na některé věci měli její členové rozdílné pohledy. Detailně však odmítá komentovat, zda poslanec za hnutí ANO Jiří Strýček nevytvářel na kolegy tlak, aby se do pozornosti nedostávala chemička Deza, která patří do skupiny Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO). Společnost totiž původně čelila podezření, že za kontaminací stojí právě ona. „Nezlobte se, ale nebudu vynášet informace z interního zasedání.“

Pochybnosti však ohledně Dezy zůstávají. Deník Referendum loni 30. listopadu přinesl informaci, že v den otravy se ve firmě z Valašského Meziříčí odehrála havárie. Premiér Andrej Babiš pak médium označil za nejhorší žumpu a lháře. „Závěrečná zpráva obsahuje i zmíněnou informaci, kterou publikoval Deník Referendum. K Deze mohu jen podotknout, že považuji za nešťastné, jak je premiér Babiš, tak i ministr životního prostředí Richard Brabec (před rokem 2013 vykonával funkci ředitele Lovochemie patřící do portfólia Agrofertu - pozn. red.) profesně spojen s firmou spadající do holdingu Agrofert. Pro vyšetřování není vhodné, že klíčoví lidé mají vztah k Deze, jejíž jméno v kauze Bečva figuruje,“ tvrdí bývalý ministr zemědělství v Sobotkově vládě.

Zastupitel Olomouckého kraje, v němž je za KDU-ČSL, v nadcházejících volbách lídrem na kandidátce Spolu, nesouhlasí s názorem ministerského předsedy Babiše, že vyšetřovací komise supluje práci Policie České republiky a dopředu má o viníkovi jasno. Poslanec za hnutí ANO Jiří Strýček dokonce ve čtvrtečním pořadu České televize Události, komentáře prohlásil, že komise, jejímž je členem, může snižovat důvěru v policii. „S takovou rétorikou nesouzním. Cílem komise nebylo podkopávat její autoritu. Na celý případ jsme se chtěli podívat objektivně a nezaujatě. K naší činnosti jsme navíc 21. dubna dostali mandát od Sněmovny. Nešlo tedy o žádnou akci opozice, vždyť v komisi je zastoupena každá strana či hnutí, jež se před čtyřmi lety dostaly do parlamentu.“ Jurečka je přesvědčený, že komise měla svůj smysl. „Stoprocentně měla svůj význam, o čemž bude vypovídat i závěrečná zpráva, kterou zveřejníme v pondělí.“

Vzorky se měly odebírat i ze dna, chyběl trénink na havárii

V současné době bylo ohledně otravy řeky Bečva zahájeno trestní stíhání, které se týká společnosti Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm a jejího jednatele Oldřicha Havelky. Podle kriminalistů jde v kauze o spáchání dvou trestných činů, kterými jsou poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Havelkovi hrozí až pětiletý trest odnětí svobody, firmě zákaz činnosti a peněžitý trest. Energoaqua spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly. Zde zajišťuje i čištění odpadních vod, odcházejí z něj kanálem, který ústí ve Valašském Meziříčí do Bečvy. Státní zástupce Petr Bareš zamítl stížnosti obviněných jako nedůvodné. „Jestli je firma Energoaqua s jejím jednatelem panem Havelkou vinna, musí říci soud. Na finálový verdikt si ale budeme muset ještě dlouhou počkat,“ predikuje opoziční politik.

Absolvent Mendelovy univerzity v Brně se zatím nechce blíže vyjadřovat k rozporům, které hrají ve prospěch organizace Energoaqua. Firma totiž sídlí 16 kilometrů od místa výskytu otravy a zhruba 13 kilometrů od bodu, kde podle vyšetřovatelů kyanid do řeky vytekl. Další podivností je, že výpusť z rožnovského kanálu do Bečvy a místo, kde začaly umírat ryby, dělí tedy asi tři kilometry. „Nerad bych se pouštěl do spekulací před zveřejněním závěrečné zprávy vyšetřovací komise. Osobně mě spíše zaráží, jak se bezprostředně po ekologické havárii přistupovalo k odběru vzorků a jakým způsobem byly prováděny. Neměly se odebírat jen z vody, ale i ze dna. Znepokojující je, kolik času uplynulo od odběru vzorku až po jeho rozbor.“ Zákonodárci vadí, že vůbec neexistuje zdigitalizovaná mapa kanalizační sítě. „Ta by hasičům po katastrofě usnadnila práci, neboť by měli o všech výpustích do řeky přehled. Alarmující rovněž je, že před ekologickou havárií nebyly uskutečňovány tréninky simulující katastrofu na řece. Cvičně stavěné norné stěny nestačí.“

Jurečku v celé kauze ale zaujal experiment, za nímž stojí hydrochemik Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Společně s rybáři z Hustopeče nad Bečvou do toku v létě vysypali dvacet kilogramů kuchyňské soli a pokusem tak vyvrátili znalecký posudek soudního znalce Jiřího Klicpery. Profesor Hruška, který si na výzkum vzal dovolenou, protože nechtěl svoji aktivitou konfrontovat svého zaměstnavatele, označil za nepravděpodobné, že by kyanidy do toku Bečvy vypustila společnost Energoaqua. „Zaráží mě, že odpovědné instituce se v tak závažné kauze otočí zády k renomovanému vědci a jeho zjištěním se nezabývají,“ netají se kritikou místopředseda sněmovního hospodářského výboru. Ke znaleckému posudku Jiřího Klicpery, který právě na rožnovskou společnost ukázal jako na viníka, se Jurečka nechce vyjadřovat. „Můj postoj bych nechal bez komentáře.“

Tok měl při průzkumu jiný průtok než 20. září

Záhy po provedené zkoušce přišel anonymní podnět na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), že Jakub Hromada s rybáři z hustopečské organizace neměli od vodohospodářského úřadu povolení vylít chlorid sodný do řeky. „Pokud pan profesor Hruška rozporuje pokusem znalecký posudek a vzápětí jej s rybáři začala šetřit Česká inspekce životního prostředí, pak mně takové jednání připomíná návrat před Listopad roku 1989,“ zlobí se rodák z Přerova. Paradoxní je, že odbor životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje dospěl k názoru, že vypuštěním solného roztoku nedošlo k porušení vodního zákona. I zástupci hustopečské rybářské organizace tvrdí, že solí nemohli ohrozit kvalitu vodu ani tamní flóru a faunu. Řízení proti nim mělo být ze strany inspekce údajně zastaveno.

Zákonodárce mrzí, že vyšetřovací komise nemohla Hrušku vyslechnout. „Byli jsme pod velkým časovým tlakem a nestihli jsme jej pozvat, aby vypovídal.“ Bývalý šéf Poslaneckého klubu KDU-ČSL také upozorňuje, že vyšetřovatelé nezkoumali tok za stejných podmínek, jaké panovaly přesně 20. září loňského roku. „Když z jejich strany probíhalo šetření, průtoky vody nebyl stejný jako tehdy, při jejich akci byl vyšší. Měli se přiblížit co nejvíce k tehdejším poměrům,“ má jasno.

Jurečka se zdráhá zpravodajskému webu EuroZprávy.cz říci, jak se bude celá kauza ohledně otrávené řeky vyvíjet dále. „O tom pojednává právě mimořádná zpráva vyšetřovací komise, která bude odtajněna v pondělí.“ Ohledně mrtvé řeky by měla být svolána mimořádná schůze Poslanecké sněmovny. „Do konce volebního období už není naplánovaná žádná normální schůze, tak chceme vyvolat mimořádnou. O našem záměru jsme už informovali předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka. Mimořádná schůze by se měla uskutečnit příští týden,“ říká předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.