99 % lidí má lehký průběh. U Jílkové se řešil koronavirus a někteří bojkotovali roušky

Ve čtvrtek se v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové, po delší době již s omezeným počtem lidí v publiku, opět diskutovalo o koronaviru, tentokrát o takzvané chytré karanténě a její legitimitě. Rovněž se mluvilo i o tom, zda je ještě opodstatněné se těsně před poslední vlnou rozvolňování restrikcí obávat návratu do běžného života, když Covid-19 momentálně nejsme schopní zlikvidovat. Máme rovněž počítat i s druhou vlnou epidemie?

Na tyto ožehavé otázky se snažili odpovědět Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví a vedoucí projektu Chytrá karanténa, Olga Richterová, poslankyně Pirátské strany, Zdeněk Hostomský, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, Karel Drbal, imunolog Katedry buněčné biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Tomáš Alexandr Pásek, bankovní úředník z Prahy a Vlastimil Sehnal, podnikatel z Brna. 

Moderátorka Jílková vyzvala podnikatele Sehnala, aby informoval odborníky, proč mu přijdou současné obavy z epidemie přehnané. Bylo jí odpovězeno, že vláda nařídila roušky (tu měl pod nosem, čímž nesplnil požadavek zakrytí ústní dutiny a dýchacích cest), pomalu zakázala lidem se stýkat, a že se lidé častokrát bojí sami sebe, a to i v rámci rodin. Tohle přeci není normální! Prymula ale oponoval, že situace už je jiná, a že lidé se vyjma masových akcí už vídat mohou. Pokud jde o roušky, tak ty se zruší ve venkovním prostoru. Ve vnitřním zůstanou, jelikož celá řada studií prokázala jejich oprávněnost, jelikož zabraňují vydechování aerosolu. Když je mají všichni, pak jsou chráněni. Po stabilizaci situace se zruší úplně.

"No, ale já už se skoro cítím jako muslimka!," zareagovala na to Jílková a opět stočila diskuzi k obavám veřejnosti. Sehnalovi například nikdo nepřijde na oslavu a na benzínce před ním utíkají. Prostě není normální, aby se zpřetrhaly rodinné vazby, a aby nebyly povoleny návštěvy v domovech důchodců (ty v dohledné době budou za přísných podmínek umožněny). Měli bychom zase žít normálně. Za pravdu mu dal i Hostomský, rovněž i on sem tam neměl zakryté dýchací cesty. V Sehnalovi nicméně našel spojence. Dále je toho názoru, že strach a zpřetrhání sociálních struktur může mít vážné dopady na imunitní systém.

Vir musíme přijmout do populace! 

Pásek ale oponoval, že veškerá restriktivní opatření, včetně povinného nošení roušek, přispěla nízkému počtu úmrtí. Imunolog Drbal mu na to odpověděl, že největším kamenem úrazu je neznámý virus transportovaný z opačné strany Zeměkoule. To ostatně vytváří pandemii. Dále mluvil o Itálii a různých opatřeních ve dvou ohniscích nákazy, z nichž se pak šířila do celé Evropy. Benátsko zareagovalo pohotově, začalo testovat a izolovat infikované, a proto na to bylo výrazně lépe než Lombardie, která to podcenila. Ta ostatně má více obětí než celý zbytek Itálie. Jediný způsob, jak se s virem vypořádat, je přijmout ho do populace. Ani snahy ostrovních států jako je Taiwan nebo Nový Zéland o eliminaci se nesetkají s úspěchem. Stále se bude vracet.

Náměstek Prymula s Drbalem úplně nesouhlasil, jelikož koronavirus pořád považuje za neznámý a divně se chovající. Každopádně bychom se měli přestat bát a být více racionální. To, co se stalo v první vlně, tak celý svět nasadil velmi restriktivní opatření, aby se epidemie zastavila, což bylo dobře. V té době jsme se skutečně potýkali s něčím novým. "Momentálně startujeme normální život, ale stále některá opatření dodržovat budeme. Rouška nás podle mého nezabije. Žádná plošná opatření už zavádět nebudeme. Stačí, když budeme vychytávat ty rizikové jedince, kteří jsou infekční, " ubezpečil Prymula Páska. 

Jílková proto apelovala na občany, aby se přestali zbytečně bát, a že rizikové skupiny jsou pouze lidé například s těžkou obezitou, kardiovaskulární problémy, chronické zánětlivé choroby atd., přičemž musí být jejich souběh. I 105letá babička se z koronaviru vyléčila. Páska tím uklidnil. Sehnal na to reagoval konstatováním, že se lidé kvůli nedostatečné informovanosti bojí. Pirátka Richterová vysvětlila, že projekt chytré karantény je především o trasování, a že už v březnu Piráti upozorňovali na rizikovost některých profesí, zejména horníků. Dnes máme lokální ohnisko v dolech OKD na Karvinsku. Žádná opatření, včetně zkrácení směn, nebyla přijatá, a nákaza se šíří do škol. 

Desítky tisíce testů denně! Kapacity na to jsou

"Kde se vyskytne ohnisko, tak do tří dnů v podstatě by měla být provedená tato opatření, a to se týkalo především Chebu, Domažlic a dalších lokalit. Teď se to týká domovů, kde bydlí cizinci dělníci," řekl Prymula. Drbal řekl, že teď bychom měli masově testovat, tzn. desítky tisíc testů denně. V USA se počítá i s miliony. Sarközi z Pedagogické komory si postěžoval na některá podle něj zbytečná opatření ve školství. Například MŠ byly po celou dobu karantén neomezeně otevřené, ale ZŠ se teď otevřely v takovém podivném režimu připomínajícím bojovku. "Jakou logiku má, když šestileté dítě může být ve 28členné skupině v mateřince bez roušky, kterou nemusí mít ani učitelka, zatímco jeho vrstevník na základce musí nosit roušku na chodbě, na toaletě a být jenom v 15členném kolektivu?," ptal se.

Bylo mu odpovězeno, že se vycházelo se zkušeností v jiných zemí. Sarközi ale vůbec nerozumí těm omezením ve škole, když se děti z různých škol a skupin po vyučování scházejí na kroužkách nebo v nákupních centrech. "Nemá to hlavu, ani patu! Kdo to vymyslel?," zeptal se. Richterová si postěžovala na to, že se ještě pořád nevyřešily speciální školy. Jílková konstatovala, že už se o tom hovořilo s ministrem Plagou, který to slíbil zajistit, ale skutek utek. Nevidomé a autistické děti jsou přitom kolikrát izolované a pláčou doma. Prymula řekl, že toto spadá do kompetence resortu školství. "Hm, tak ministr to tady slíbil! Udělejte si obrázek sám," vyzvala Sarköziho Jílková.

Posléze se mluvilo o tom, že se někteří skutečně bojí. Hostomský by viděl řešení ve švédském modelu. Prostě, kdo má strach, ať nechodí do školy, restaurace, či na operu. "Proč to přikázat plošně?! Někteří lidé nikdy nesednou na letadlo, zatímco jiní normálně létají! Proč zakazovat?!," ptal se. Jílková opět zdůrazňovala, že pro 99 % lidí není koronavir nic vážného. Zdravotní sestra v domácí péči z publika si po získání mikrofonu postěžovala, že se jí jako asmatičce, co musí nosit 8 hodin denně roušku, špatně pracuje. Má pocit na omdlení. Pásek by byl pro roušky jenom ve vnitřních prostorách.

"Osvědčený" švédský model?

Prymula řekl, že už se to uvolní od pondělí 25. května, a že i některým ohrožením skupinám se v tomhle vyjde vstříc. Hostomský opět žádal, aby se lidem dopřála větší svoboda v rozhodování, zda se bojí, či nikoliv. Vyjádřil obavy, že si lidé přestanou vážit vlády. Připustil i rozdíly průběhu nemoci Covid-19 v různých národech, včetně nedostatku vitamínu D. Teorie jsou různé. Někteří experti jsou toho názoru, že muži jsou více náchylní, nebo že vakcína proti tuberkulóze je prevencí proti koronaviru. Slováci jsou na tom lépe než Češi, protože tolik nejezdí na hory, jelikož mají Tatry.

Lékárník z publika si postěžoval na vládní postup, včetně pozdního vysvětlení účelu roušky a respirátoru. Například papírové jsou jednorázové a měly by se vyhazovat. O nákupní době pro seniory nemluvě! Málem si sundal roušku. "To nedělejte!," zarazila ho Jílková. Vyzval pak k větší informovanosti a méně populismu. V Rakousku tím prošli docela v klidu. Rovněž nechápal, proč se zaváděla dvojí ochrana pro kadeřnice, když pokladním zaměstnavatelé ani nemuseli zajišťovat roušku. 

V závěru diskuze se ještě Vaněk z publika zeptal Prymuly, zda se zdravotnictví připravuje na druhou vlnu, a řekl, že strach je horší než nějaký koronavirus. Podělil se svým příběhem, kdy se vrátil z Londýna, a nepustili ho za babičkou do domova důchodců. "Není horší než koronavirus strach a v jeho důsledku oslabená imunita? Bojím se, že mě babička po dvou a půl měsících ani nepozná," tázal se. Prymula mluvil o tom, že se do několika zařízení pro seniory dostal koronavirus. Jílková oznámila konec diskuze a téma příštího týdne, jímž bude zdražování potravin.

Související

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo

"Lidi, vzpamatujte se. Cestujte po Česku," apelovala u Jílkové seniorka

Globální pandemie nového koronaviru zcela ochromila dopravu a tím pádem i cestování a zahraniční dovolené. Více než polovina Čechů se momentálně chystá strávit prázdniny v tuzemsku. Máme ale jistotu, že když si zakoupíme zájezd, ať už v rámci Česka nebo v cizině, tak skutečně odjedeme, a v pořádku se vrátíme? Toto bylo tématem čtvrtečního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové.

Více souvisejících

Máte slovo Olga Richterová (Piráti) osobní údaje Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

21. července 2026 19:37

21. července 2026 18:24

Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova

Vnitropolitická krize na Ukrajině se dále vyostřuje v důsledku nedávného odvolání populárního ministra obrany Mychajla Fedorova prezidentem Volodymyrem Zelenským. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy