Rychetský chce překreslit soudní mapu ČR, dostal se do sporu s Benešovou

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský zkritizoval na dnešní justiční konferenci v Senátu současnou podobu soudní soustavy, především výraznou asymetrii u okresních soudů. Upozornil na to, že některé okresní soudy mají desítky soudců, kdežto u jiných je počet soudců v řádu jednotek. Podotkl, že tato soustava již dávno nekopíruje územněsprávní uspořádání státu, protože okresní správa byla zrušena.

"Vyzývám k zahájení věcné diskuse k překreslení mapy celé soudní soustavy tak, aby byla profesně i územně vyvážená," uvedl Pavel Rychetský. Poukázal na to, že zatímco například Okresní soud v Ostravě má 80 soudců, u rokycanského okresního soudu jich pracuje sedm.

"Za optimální model považuji soustavu, kdy v prvním stupni budou působit soudy nalézací, ve druhém soudy apelační a Nejvyšší soud bude působit jako soud výlučně kasační," dodal. Vyslovil se tak pro třístupňový model soustavy oproti stávajícímu čtyřstupňovému s tím, že soudy druhého stupně by řešily výhradně odvolání.

Na dotaz ČTK doplnil, že mu stávající situace připadá absurdní. Podle něj není nutné část okresních soudů rušit, jejich práci je ale potřeba rovnoměrně rozložit.

"Pan Rychetský má pravdu. V tom myslím, že souzníme, protože ty okresy jsou dneska problém. Také zmínil třístupňovou soustavu, ale myslím si, že v tomto volebním období už to jaksi nebude na pořadu dne," řekla poté novinářům ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

Okresních soudů je nyní v Česku 86, a to včetně deseti obvodních soudů v hlavním městě a městského soudu v Brně. Krajských soudů má ČR osm, přičemž v několika dalších městech - Liberci, Pardubicích, Táboře, Jihlavě, Olomouci a Zlíně - fungují jejich pobočky. O možném zrušení dvojice vrchních soudů, které sídlí v Praze a Olomouci, se dlouhodobě diskutuje. Soustavu zastřešují Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud.

Tématem dnešní konference bylo zhodnocení stavu českého soudnictví, a to zejména z hlediska délky soudního řízení a kvality soudního systému. Ministryně Benešová ve svém projevu konstatovala s odkazem na srovnávací statistiky EU, že český systém je v evropském kontextu navzdory dílčím potížím standardní.

Rychetský ale validitu údajů zpochybnil s tím, že je v českém případě zkresluje řada vydaných elektronických platebních rozkazů a trestních příkazů. "Nenechte se statistikami ošálit. V rámci Evropy vykazujeme dobré výsledky, je ale navýsost sporné, že tím nešidíme sami sebe," vzkázal účastníkům konference.

Ministryně připomněla, že české soudnictví patří mezi rychlé systémy u občanských a obchodních sporů. Složitější situace panuje u správního soudnictví. Výhodu ČR Benešová spatřuje ve funkčním systému datových schránek, které soudům umožňují provádět úkony vůči účastníkům řízení elektronicky. Práci soudů by měl dále zkvalitnit a usnadnit elektronický soudní spis. Ministryně slíbila, že se jeho zavedení bude snažit urychlit.

Rychetský i předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal zmínili, že délku soudního řízení ovlivňuje mimo jiné i složitost českého právního řádu. Zákonodárcům vytkli časté a mnohdy protichůdné novelizace právních předpisů a také zastaralost procesních kodexů, tedy trestního a občanského soudního řádu.

Šámal nicméně připustil, že na délku řízení má vliv i subjektivní přístup soudců a jejich chyby. Kritizoval nerespektování závazných právních názorů vyšších soudů a ustálené judikatury i tzv. soudní ping-pong, tedy opakované rušení rozhodnutí prvostupňových soudů místo toho, aby odvolací soudy samy rozhodly.

Ze statistik ministerstva vyplývá, že u okresních soudů loni činila délka civilních řízení v průměru 276 dní, což je o 22 dní méně než předloni. Trestní řízení se loni naopak o den prodloužilo, a trvalo tak průměrně 202 dní. Rovněž u krajských soudů se délka civilních řízení zkrátila a délka trestních řízení vzrostla. Mezi jednotlivými soudy ovšem i loni panovaly výrazné rozdíly. Správní řízení, která se nejčastěji týkají pobytu cizinců, azylu či daňové problematiky, loni u krajských soudů trvala v průměru 440 dní.

Související

Ivan Bartoš (Piráti)

Vláda slibuje dokončení trestního řádu i digitalizace veřejné správy

Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) chce do tří let dokončit digitalizaci služeb veřejné správy. Nejpozději v roce 2023 by podle ní měla také skončit povinnost nosit s sebou průkazy a dokumenty, pokud si je stát může ověřit jinak. Plánuje vytvořit Portál podnikatele a jednotné digitální tržiště. Hodlá rovněž vytvořit platformu pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru na poli kybernetické bezpečnosti. Vyplývá to z vládního programového prohlášení.
Marie Benešová

Končící ministryně Benešová souhlasí s justičním programem koalice, má i výhrady

Dosluhující ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) má z návrhů nově vznikající vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty v justici výhrady zejména k posilování role Senátu. S programovým prohlášením ale souhlasí. Některé z avizovaných bodů ministerstvo již připravilo v dosavadním volebním období, sdělila ČTK. Některé plánované kroky by ale podle ní měly být konkrétnější.

Více souvisejících

justice Pavel Rychetský Marie Benešová Pavel Šámal (nový předseda NS) Ústavní soud ČR soudy Ministerstvo spravedlnosti

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 6 minutami

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy