Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a práce Jana Maláčová (ČSSD) se dnes nedohodly na podobě rozpočtu resortu práce na příští rok. Důvodem jsou hlavně výdaje na sociální služby a na přídavek na děti. Ministerstvo práce na ně požaduje navíc kolem 7,5 miliardy. Novinářům to po jednání řekla Schillerová. Podle ní bude jednání pokračovat ještě tento týden.
Podle ministryně financí žádá ministerstvo práce tři miliardy na sociální služby a 4,5 miliardy na zvýšení přídavků na děti. Kolem miliardy by pak mělo být navíc na podporu zaměstnanosti či dotace. Ministerstvo práce letos hospodaří s příjmy zhruba 530 miliard a výdaji 694 miliard. Kolik by to mělo být příští rok, ministryně neupřesnily.
"Rozpočet musí kopírovat ekonomiku a sledovat nejnutnější potřeby lidí. Na ministerstvu práce chceme ušetřit 80 milionů. Naopak chceme investovat do sociálních služeb (přidat personálu a investovat do výstavby domovů pro seniory) a přídavků na děti pro pracující rodiny s dětmi a samoživitelky," uvedla na twitteru Maláčová.
Rozpočet musí kopírovat ekonomiku a sledovat nejnutnější potřeby lidí. Na MPSV chceme ušetřit 80 mil. Naopak chceme investovat do sociálních služeb (přidat personálu a investovat do výstavby domovů pro seniory) a přídavků na děti pro pracující rodiny s dětmi a samoživitelky.
— Jana Maláčová (@JMalacova) September 22, 2020
Její náměstkyně Zuzana Jentschke Stöcklová (ČSSD) dnes řekla, že resort chce navýšení platů pro pracovníky v sociálních službách o deset procent a půl miliardy na investice do domovů seniorů.
"Až dnes zaznělo, že je požadavek na tři miliardy, ale to je tak velká částka, že musí být doložena," uvedla Schillerová. Podotkla, že letos se na dotacích sociálním službám má vyplatit 18,6 miliardy korun. Mimořádné dotace jsou pak na odměny pro pracovníky za dobu epidemie a na pokrytí zvýšených nákladů kvůli nákaze.
Navýšení výdělků je podle Schillerové potřeba "dát do kontextu celého jednání o platech a případného snížení daní zaměstnanců". Už dřív šéfka státní pokladny uvedla, že by se platy ve veřejném sektoru po zrušení superhrubé mzdy navyšovat nemusely, lidem by zůstalo víc peněz po snížení daní. První návrh schodku rozpočtu zrušení superhrubé mzdy ale nezohledňoval.
Na přídavky na děti žádá ministerstvo práce navíc 4,5 miliardy. Členové vlády se o možnosti navýšení dávky zmínili koncem června jako o pomoci rodinám v koronavirové krizi. Od té doby se k záměru ale nevrátili a návrh nezveřejnili. Není tak jasné, jak vysoká by podpora měla být a kdo by na ni měl mít nově nárok.
"Toto téma nebylo diskutováno na koalici a není připravena legislativa. Není to možné poskytnout. Musela bych vidět nějaký návrh, pak se o tom bavme. Nicméně nemůžu poskytnout bianco šek," řekla Schillerové.
Přídavek na dítě pobírají domácnosti s příjmem pod 2,7násobkem životního minima. Dávka činí 500, 610 či 700 korun měsíčně podle věku dítěte. Pokud aspoň jeden z rodičů pracuje, je částka o 300 korun vyšší. Přídavek se zvyšoval od ledna 2018. Rozšířil se tehdy i okruh rodin, které na něj dosáhnou.
Úřady práce letos v červenci vyplatily 238.600 přídavků, o rok dřív jich bylo 254.400. Letošní výdaje za sedm měsíců činily 1,28 miliardy korun, loňské 1,39 miliardy. Sociolog Daniel Prokop před nedávnem uvedl, že by úprava přídavku mohla rodinám s nízkými příjmy pomoci. Zmínil dočasné navýšení.
Související
Maláčová definitivně skončila v čele SOCDEM. Novým předsedou je Nedvěd
Exministryně Maláčová odchází z vrcholné politiky
Jana Maláčová (ČSSD) , Alena Schillerová , Ministerstvo práce a soc. věcí , sociální péče , státní rozpočet
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové
před 1 hodinou
Americe se nelíbí, že ji Netanjahu neposlouchá. Prosazuje zájmy které se neshodují s USA, prohlásil Vance
před 2 hodinami
Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí
před 3 hodinami
Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí
před 4 hodinami
Rok od tragického zřícení letu AI171: Jediný přeživší se dodnes potýká s problémy. Stále neví, proč letadlo spadlo
před 5 hodinami
Spojené státy a dalších 20 zemí včetně Česka varují před útoky Íránu v Evropě
před 6 hodinami
Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla
před 6 hodinami
Mašínová si zachovala pevný charakter, ocenil prezident Pavel
před 7 hodinami
Útoky slibované Trumpem přišly. Írán tvrdí, že opět uzavřel Hormuzský průliv
před 8 hodinami
K dešti se přidají bouřky, vyplývá z předpovědi počasí na dnešek
včera
Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS
včera
Malou propustili z nemocnice. Zítra už by měla opět šéfovat poslancům ANO
včera
Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách
včera
Policie objasnila vraždu novorozence na Sokolovsku. Matce hrozí až doživotí
včera
Zemřela Zdena Mašínová
včera
Útěk z vězení nevyšel. Zločinec si pobyt na Pankráci zřejmě prodlouží
včera
Deštivé počasí pokračuje. Meteorologové prozradili, kde má napršet nejvíc
včera
Napětí na Blízkém východě roste: Írán po nočních útocích zvažuje konec mírových jednání
včera
Parlamentní volby v Izraeli se blíží. Netanjahu potvrdil kandidaturu, jistotu výhry ale nemá
včera
Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí
Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.
Zdroj: Libor Novák