Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a práce Jana Maláčová (ČSSD) se dnes nedohodly na podobě rozpočtu resortu práce na příští rok. Důvodem jsou hlavně výdaje na sociální služby a na přídavek na děti. Ministerstvo práce na ně požaduje navíc kolem 7,5 miliardy. Novinářům to po jednání řekla Schillerová. Podle ní bude jednání pokračovat ještě tento týden.
Podle ministryně financí žádá ministerstvo práce tři miliardy na sociální služby a 4,5 miliardy na zvýšení přídavků na děti. Kolem miliardy by pak mělo být navíc na podporu zaměstnanosti či dotace. Ministerstvo práce letos hospodaří s příjmy zhruba 530 miliard a výdaji 694 miliard. Kolik by to mělo být příští rok, ministryně neupřesnily.
"Rozpočet musí kopírovat ekonomiku a sledovat nejnutnější potřeby lidí. Na ministerstvu práce chceme ušetřit 80 milionů. Naopak chceme investovat do sociálních služeb (přidat personálu a investovat do výstavby domovů pro seniory) a přídavků na děti pro pracující rodiny s dětmi a samoživitelky," uvedla na twitteru Maláčová.
Rozpočet musí kopírovat ekonomiku a sledovat nejnutnější potřeby lidí. Na MPSV chceme ušetřit 80 mil. Naopak chceme investovat do sociálních služeb (přidat personálu a investovat do výstavby domovů pro seniory) a přídavků na děti pro pracující rodiny s dětmi a samoživitelky.
— Jana Maláčová (@JMalacova) September 22, 2020
Její náměstkyně Zuzana Jentschke Stöcklová (ČSSD) dnes řekla, že resort chce navýšení platů pro pracovníky v sociálních službách o deset procent a půl miliardy na investice do domovů seniorů.
"Až dnes zaznělo, že je požadavek na tři miliardy, ale to je tak velká částka, že musí být doložena," uvedla Schillerová. Podotkla, že letos se na dotacích sociálním službám má vyplatit 18,6 miliardy korun. Mimořádné dotace jsou pak na odměny pro pracovníky za dobu epidemie a na pokrytí zvýšených nákladů kvůli nákaze.
Navýšení výdělků je podle Schillerové potřeba "dát do kontextu celého jednání o platech a případného snížení daní zaměstnanců". Už dřív šéfka státní pokladny uvedla, že by se platy ve veřejném sektoru po zrušení superhrubé mzdy navyšovat nemusely, lidem by zůstalo víc peněz po snížení daní. První návrh schodku rozpočtu zrušení superhrubé mzdy ale nezohledňoval.
Na přídavky na děti žádá ministerstvo práce navíc 4,5 miliardy. Členové vlády se o možnosti navýšení dávky zmínili koncem června jako o pomoci rodinám v koronavirové krizi. Od té doby se k záměru ale nevrátili a návrh nezveřejnili. Není tak jasné, jak vysoká by podpora měla být a kdo by na ni měl mít nově nárok.
"Toto téma nebylo diskutováno na koalici a není připravena legislativa. Není to možné poskytnout. Musela bych vidět nějaký návrh, pak se o tom bavme. Nicméně nemůžu poskytnout bianco šek," řekla Schillerové.
Přídavek na dítě pobírají domácnosti s příjmem pod 2,7násobkem životního minima. Dávka činí 500, 610 či 700 korun měsíčně podle věku dítěte. Pokud aspoň jeden z rodičů pracuje, je částka o 300 korun vyšší. Přídavek se zvyšoval od ledna 2018. Rozšířil se tehdy i okruh rodin, které na něj dosáhnou.
Úřady práce letos v červenci vyplatily 238.600 přídavků, o rok dřív jich bylo 254.400. Letošní výdaje za sedm měsíců činily 1,28 miliardy korun, loňské 1,39 miliardy. Sociolog Daniel Prokop před nedávnem uvedl, že by úprava přídavku mohla rodinám s nízkými příjmy pomoci. Zmínil dočasné navýšení.
Související
Maláčová definitivně skončila v čele SOCDEM. Novým předsedou je Nedvěd
Exministryně Maláčová odchází z vrcholné politiky
Jana Maláčová (ČSSD) , Alena Schillerová , Ministerstvo práce a soc. věcí , sociální péče , státní rozpočet
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák