Senátní výbor navrhl, aby Rusko a Čína nebyly ani subdodavatelé Dukovan. Pochvala pro Koudelku

Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost dnes vyzval vládu hnutí ANO a ČSSD, aby nepřipustila účast Ruska a Číny v soutěži o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. A to ani jako součást společných projektů či konsorcií, zejména v roli dodavatele reaktoru.

Dvoustránkové usnesení, které ČTK představil předseda výboru Pavel Fischer (nezávislý), chce výbor ve středu projednat na plénu horní komory.

Výbor konstatoval, že Bezpečnostní strategie státu z roku 2015 výslovně uvádí povinnost vlády zajistit energetickou bezpečnost tak, aby projekty "nepředstavovaly hrozbu jejich zneužití při prosazování hospodářských a politických zájmů cizí moci na úkor Česka". Současně připomenul, že Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výročních zprávách už víc než deset let pravidelně přináší informace o pokusech Ruské federace ovlivnit rozhodování Česka v oblasti energetiky, a že Čína je v této souvislosti uvedena ve výroční zprávě BIS za rok 2017.

Podle výboru výběr partnera strategického odvětví, jako je jaderná energetika, zavazuje na desítky let, a proto je nezbytné beze zbytku prosadit bezpečnostní záruky formulované na základě současných doporučení bezpečnostních institucí. Vláda si podle výboru vyhradila na posouzení bezpečnostních aspektů projektu velmi málo času, nevypořádala uspokojivě připomínky bezpečnostních institucí a projevovala spěch s vyhlášením soutěže.

"Je nežádoucí, aby se na strategické stavbě jaderného bloku podílely společnosti s účastí států, které přistupují k zemím NATO jako k nepřátelským nebo jejichž představitelé jsou na sankčním seznamu EU," uvedl výbor.

Vyzval proto vládu, aby "považovala bezpečnost Česka včetně energetické bezpečnosti za prioritu, jež je z principu nadřazena ekonomické výhodnosti staveb a projektů" a bez odkladu zapracovala bezpečnostní garance do kritérií závazných pro realizaci soutěže na stavbu jaderného bloku. Vláda by pak neměla Rusko a Čínu do soutěže vpustit, a to ani v roli subdodavatelů.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) minulý týden uvedl, že chce shodu nad tendrem nového jaderného bloku v Dukovanech s opozicí. Výběrové řízení na nový blok proto nebude vypsáno do konce roku, jak dosud plánovala společnost ČEZ, která bude investorem. Stálý výbor pro jadernou energetiku podle něj diskutoval o čtyřech možných variantách, které do konce ledna proberou šéfové parlamentních stran a následně se rozhodne.

Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP. Možnou účast Ruska a Číny v tendru dlouhodobě kritizuje část opozice. Havlíček považuje za nejpřijatelnější variantu, kde by se Rusko a Čína mohly zúčastnit v dodavatelských konsorciích, ale nebyly by vůdčí, a zbylí členové by byli z Evropské unie a NATO.

Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost dnes vzal na vědomí výroční zprávu Bezpečnostní informační služby (BIS), ocenil dlouhodobou práci služby a poděkoval jejímu řediteli Michalovi Koudelkovi. 

BIS svou výroční zprávu za rok 2019 zveřejnila před měsícem. Popisuje v ní mimo jiné aktivity čínských a ruských špionů v ČR či úspěšné hackerské útoky na české úřady. Označila také za možné riziko, kdyby se významných energetických a kybernetických projektů účastnily subjekty, které by mohly zneužít svého postavení pro své cíle nebo dosažení zájmů jiných států.

Práci BIS opakovaně kritizuje prezident Miloš Zeman, v listopadu předal premiérovi Andreji Babišovi (ANO) materiál, který podle prezidenta ukazuje, že Koudelka, kterého pětkrát odmítl povýšit, není dobrý manažer. Tento materiál senátoři podle Fischera od Hradu nedostali.

Související

Vláda ČR

Fialova vláda se ještě zabývala vojenskou pomocí Ukrajině. Řešily se i Dukovany

Zhruba 12 miliard korun chce Česko vynaložit v následujících letech na řešení dopadů, které s sebou přináší projekt dostavby dvou jaderných bloků v Dukovanech. Akční plán s 35 konkrétními opatřeními schválila vláda na středečním zasedání. Kabinet se zabýval také souhrnem dosavadní vojenské pomoci Ukrajině a vyhlásil výběrové řízení na nového předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Armáda, ilustrační fotografie.

Armáda má být atraktivnější. Vojáci si finančně polepší, rozhodla vláda

Vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů Ministerstva vnitra si od července finančně polepší. Na další navýšení příjmů se pak mohou těšit od Nového roku. Na modelu, jak zvýšit atraktivitu služby, se vláda shodla na středečním jednání. Kabinet se zabýval také stavem příprav dopravní infrastruktury potřebné k hladkému průběhu dostavby jaderné elektrárny Dukovany.

Více souvisejících

Jaderná elektrárna Dukovany Pavel Fischer Senát ČR Rusko Čína Michal Koudelka (BIS) BIS

Aktuálně se děje

včera

Jejich Veličenstva jsou vyfocena v Trůnním sále v Buckinghamském paláci.

Karel III. má 77. narozeniny. Krátce po zásadním rozhodnutí o bratrovi

Velká Británie je jako monarchie zemí některých zvláštních zvyků a dnešek je toho důkazem. Na den přesně před 77 lety se narodil současný král Karel III., ale jeho narozeniny už se letos slavily. Až dlouho po oslavě musel panovník učinit jedno zcela zásadní personální rozhodnutí. 

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

včera

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

včera

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

včera

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

včera

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

včera

včera

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

včera

13. listopadu 2025 21:59

13. listopadu 2025 21:09

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

13. listopadu 2025 20:48

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

13. listopadu 2025 19:30

Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci

Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy