Senátní zahraniční výbor dnes jednomyslně podpořil začlenění Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Horní komora o návrhu rozhodne ve středu. Oba severské státy se rozhodly požádat o vstup do NATO kvůli ruské invazi na Ukrajinu a ukončit svou neutralitu, na což poukázal předseda výboru Pavel Fischer (nezávislý). Švédské a finské členství v alianci už schválilo 23 ze 30 členských států NATO.
Ruský prezident Vladimir Putin podle Fischera předvedl, jak agresivní může být Ruská federace, a podařilo se mu tím naplnit jeho záměr měnit Evropu. "Inspiroval nebo donutil neutrální země, jako jsou Švédsko a Finsko, aby podaly přihlášku do NATO," řekl Fischer novinářům. Přičlenění obou zemí bude podle něj přínosem pro alianci, neboť "Švédsko a Finsko jsou skutečné velmoci z hlediska obrany a obranných schopností".
V červenci zástupci 30 členských zemí NATO podepsali protokoly o přistoupení obou skandinávských zemí, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všechny alianční státy.
Ratifikaci finské a švédské přihlášky do NATO dnes dokončily Spojené státy, když příslušný návrh po schválení v Kongresu podepsal americký prezident Joe Biden. USA jsou 23. členem aliance, který rozšíření o skandinávskou dvojici odsouhlasil. Zbývá ještě dalších sedm zemí včetně Česka, přičemž Biden tyto spojence vyzval, aby co nejrychleji následovali USA a další státy.
Ratifikace ještě čeká kromě Česka také Slovensko, Maďarsko, Španělsko, Portugalsko, Řecko a Turecko. Otázky vzbuzuje přístup Turecka, které si vymínilo splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické.
Protokoly jsou formálně mezinárodními smlouvami prezidentského typu. Obě parlamentní komory dávají souhlas s ratifikací, kterou představuje následný podpis prezidenta.
Fischer také uvedl, že se koncem srpna chystá do Kyjeva. Řekl, že jeho cesta bude součástí mise, na kterou předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk pozval dvě desítky zákonodárců z celého světa. Senátní zahraniční výbor cestu posvětil.
Související
Pavel dostane návrhy na vyznamenání. Zapojili se poslanci i senátoři
Česko shání nové vojáky. Nabídne jim až milion korun, schválil Senát
Senát ČR , NATO , Finsko , Švédsko
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek