Sněmovna dnes odpoledne projednává návrh státního rozpočtu na příští rok. V dnešním druhém čtení můžou poslanci vznášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Po prvním čtení už nemůžou měnit jeho základní parametry. Dosud vložili do sněmovního systému návrhy v celkovém objemu přes 180 miliard korun. Loni při této příležitosti navrhli přesuny peněz za zhruba 177 miliard. Do rozpravy se v úvodu přihlásilo 25 poslanců.
Návrh rozpočtu počítá se schodkem 320 miliard. Nepočítá ale s dopady schváleného daňového balíčku, který podle dosavadních předpokladů připraví veřejné rozpočty asi o 130 miliard korun.
Peníze chtějí poslanci přesouvat na sociální služby nebo na kulturu a na památky. Přidat chtějí i peníze na důchody. Opět se objevily návrhy odebrat nebo snížit dotaci Českému svazu bojovníků za svobodu. Komunisté předložili návrh odebrat ministerstvu obrany z rozpočtu deset miliard korun. Chtějí o ně posílit vládní rozpočtovou rezervu.
Jdeme na 2. čtení nejdůležitějšího zákona roku - zákona o státním rozpočtu. Je už takovým mým evergreenem předložení pozměňujícího návrhu, kterým chci podpořit vědu a výzkum ve zdravotnictví. Peníze by vláda mohla vzít z balíku pro úřad vlády a/nebo z kanceláře prezidenta.
— Vlastimil Válek (@vlvalek) December 2, 2020
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) upozornila poslance, že pokud chtějí odebírat peníze z kapitoly Všeobecná pokladní správa, musí přesně uvést konkrétní položku.
Navržený rozpočet zkritizoval předseda SPD Tomio Okamura. Vláda podle něj odmítá škrtat zbytné výdaje. Vytkl jí třeba nákupy vojenské techniky ze zahraničí nebo vysílání vojáků do zahraničních bojových misí. Rozpočet je podle Okamury třeba restrukturalizovat, ale vláda na to podle něj nemá odvahu. Poukazoval na to, že rozpočet počítá s výnosy z digitální daně, která ještě nebyla schválena, nebo s dopady zrušení superhrubé mzdy, které připraví rozpočet asi o 50 miliard korun.
Předseda ODS Petr Fiala řekl, že rozpočty z minulých let nevyužívaly unikátní dlouhé období ekonomického růstu, ale stále víc peněz daňových poplatníků směřovalo na provoz státu nebo na uplácení voličů. Za dobrou zprávu označil nedávné schválení daňového balíčku, který podle něj představuje snížení daní pro 4,5 milionu zaměstnanců. Sněmovna v něm mimo jiné zrušila superhrubou mzdu a zvýšila daňovou slevu na poplatníka.
Fiala mimo jiné uvedl, že letošní plánovaný deficit 500 miliard korun nevyvolal takovou mediální a politickou bouři, jako těch, jak řekl, několik desítek miliard korun, o které má mít státní rozpočet v příštím roce méně. Podle ministerstva financí má přímo na státní rozpočet schválená podoba balíčku negativní dopad asi 86 miliard korun.
Vůči Fialovi se ohradil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). "Deficit má oprávnění, pokud nakopne ekonomiku," řekl. Fiala podle Zaorálka přednesl "zombie myšlenky staré české pravice". Snížení daní lidem s vysokými příjmy podle Zaorálka ekonomice nepomůže.
Místopředseda ČSSD Roman Onderka řekl, že sociální demokracie podpoří rozpočet, který schválila vláda s deficitem 320 miliard korun. Onderka se při hlasování v rozpočtovém výboru o doporučujícím stanovisku pro Sněmovnu zdržel stejně jako zástupci KSČM, takže výbor nakonec doporučující stanovisko nepřijal. Vadilo mu stejně jako komunistům, že výbor nepodpořil jeho pozměňovací návrhy.
Daňovým balíčkem se nyní zabývá Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl senátorům v balíčku změny, mimo jiné kompenzovat výpadky příjmů obcí a krajů 20 miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let. Zároveň navrhl, aby Senát zrušil zvýšení slevy na poplatníka schválené Sněmovnou a ponechal zrušení superhrubé mzdy společně se zavedením sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent.
Prezident Miloš Zeman v úterý oznámil, že se rozhodl daňový balíček vetovat. Důvodem je pozměňovací návrh v balíčku, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Podle Zemana výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu.
Související
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně
státní rozpočet , Poslanecká sněmovna , Petr Fiala (ODS) , Lubomír Zaorálek , Roman Onderka , Tomio Okamura , Alena Schillerová
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
před 1 hodinou
Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí
před 2 hodinami
Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii
před 2 hodinami
Počasí opět zvýšilo riziko požárů. Hrozí především na Moravě
před 2 hodinami
Spojenci nám v Íránu nepomohli, stávající americká podpora NATO je absurdní, prohlásil Trump
před 3 hodinami
Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska
před 4 hodinami
Po útoku na Kyjev už nejméně 30 mrtvých. Ukrajina poslala v odvetě rakety na Bělgorod
před 5 hodinami
Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku
před 6 hodinami
Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá
před 7 hodinami
Počasí bude během prodlouženého červencového víkendu proměnlivé
včera
Zájem Čechů o předčasné důchody se vrací k normálu, naznačují data
včera
Podvodníci lákají na 240 tisíc korun. Vydávají se za nás, upozornila ČSSZ
včera
Evropané promluvili. Nechtějí se spoléhat na USA, pochybují ale, že se bez nich EU ubrání
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž přežil pod troskami 8 dní, počet obětí zemětřesení dál roste
včera
Desítky mrtvých a zraněných. Na dosud nejsilnější útok na Kyjev odpovíme, vzkázal Zelenskyj
včera
Rusko drony vypouštěnými ze stínové flotily už téměř dva roky špehuje jaderná zařízení v Evropě
včera
EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev
včera
Zoufalé Rusko se snaží vyhnout další mobilizaci. Posílá na frontu bojovat i ženy
včera
Írán varoval Trumpa před tvrdou odvetou, pokud zaútočí během pohřbu Chameneího
včera
Z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, odhalilo vyšetřování
Vyšetřování Evropské komise potvrdilo, že z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, jejíž činnost zesílila zejména v roce 2015. Podrobnosti vyplývají z dokumentu Komise, který shrnuje závěry prověrky komisaře pro boj proti podvodům Piotra Serafina. Ten měl za úkol prověřit podezření, že maďarští zpravodajští důstojníci působící na tamním stálém zastoupení v polovině minulého desetiletí usilovali o nábor úředníků z unijních institucí. Maďarské tajné služby vyslaly mezi lety 2013 a 2016 na toto zastoupení několik svých pracovníků.
Zdroj: Libor Novák