Sněmovna dnes odpoledne projednává návrh státního rozpočtu na příští rok. V dnešním druhém čtení můžou poslanci vznášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Po prvním čtení už nemůžou měnit jeho základní parametry. Dosud vložili do sněmovního systému návrhy v celkovém objemu přes 180 miliard korun. Loni při této příležitosti navrhli přesuny peněz za zhruba 177 miliard. Do rozpravy se v úvodu přihlásilo 25 poslanců.
Návrh rozpočtu počítá se schodkem 320 miliard. Nepočítá ale s dopady schváleného daňového balíčku, který podle dosavadních předpokladů připraví veřejné rozpočty asi o 130 miliard korun.
Peníze chtějí poslanci přesouvat na sociální služby nebo na kulturu a na památky. Přidat chtějí i peníze na důchody. Opět se objevily návrhy odebrat nebo snížit dotaci Českému svazu bojovníků za svobodu. Komunisté předložili návrh odebrat ministerstvu obrany z rozpočtu deset miliard korun. Chtějí o ně posílit vládní rozpočtovou rezervu.
Jdeme na 2. čtení nejdůležitějšího zákona roku - zákona o státním rozpočtu. Je už takovým mým evergreenem předložení pozměňujícího návrhu, kterým chci podpořit vědu a výzkum ve zdravotnictví. Peníze by vláda mohla vzít z balíku pro úřad vlády a/nebo z kanceláře prezidenta.
— Vlastimil Válek (@vlvalek) December 2, 2020
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) upozornila poslance, že pokud chtějí odebírat peníze z kapitoly Všeobecná pokladní správa, musí přesně uvést konkrétní položku.
Navržený rozpočet zkritizoval předseda SPD Tomio Okamura. Vláda podle něj odmítá škrtat zbytné výdaje. Vytkl jí třeba nákupy vojenské techniky ze zahraničí nebo vysílání vojáků do zahraničních bojových misí. Rozpočet je podle Okamury třeba restrukturalizovat, ale vláda na to podle něj nemá odvahu. Poukazoval na to, že rozpočet počítá s výnosy z digitální daně, která ještě nebyla schválena, nebo s dopady zrušení superhrubé mzdy, které připraví rozpočet asi o 50 miliard korun.
Předseda ODS Petr Fiala řekl, že rozpočty z minulých let nevyužívaly unikátní dlouhé období ekonomického růstu, ale stále víc peněz daňových poplatníků směřovalo na provoz státu nebo na uplácení voličů. Za dobrou zprávu označil nedávné schválení daňového balíčku, který podle něj představuje snížení daní pro 4,5 milionu zaměstnanců. Sněmovna v něm mimo jiné zrušila superhrubou mzdu a zvýšila daňovou slevu na poplatníka.
Fiala mimo jiné uvedl, že letošní plánovaný deficit 500 miliard korun nevyvolal takovou mediální a politickou bouři, jako těch, jak řekl, několik desítek miliard korun, o které má mít státní rozpočet v příštím roce méně. Podle ministerstva financí má přímo na státní rozpočet schválená podoba balíčku negativní dopad asi 86 miliard korun.
Vůči Fialovi se ohradil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). "Deficit má oprávnění, pokud nakopne ekonomiku," řekl. Fiala podle Zaorálka přednesl "zombie myšlenky staré české pravice". Snížení daní lidem s vysokými příjmy podle Zaorálka ekonomice nepomůže.
Místopředseda ČSSD Roman Onderka řekl, že sociální demokracie podpoří rozpočet, který schválila vláda s deficitem 320 miliard korun. Onderka se při hlasování v rozpočtovém výboru o doporučujícím stanovisku pro Sněmovnu zdržel stejně jako zástupci KSČM, takže výbor nakonec doporučující stanovisko nepřijal. Vadilo mu stejně jako komunistům, že výbor nepodpořil jeho pozměňovací návrhy.
Daňovým balíčkem se nyní zabývá Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl senátorům v balíčku změny, mimo jiné kompenzovat výpadky příjmů obcí a krajů 20 miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let. Zároveň navrhl, aby Senát zrušil zvýšení slevy na poplatníka schválené Sněmovnou a ponechal zrušení superhrubé mzdy společně se zavedením sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent.
Prezident Miloš Zeman v úterý oznámil, že se rozhodl daňový balíček vetovat. Důvodem je pozměňovací návrh v balíčku, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Podle Zemana výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu.
Související

Schodek státního rozpočtu za rok 2024 klesl na 271,4 miliardy korun

Pavel zavrhl veto. Vládou navržený rozpočet nakonec podepíše
státní rozpočet , Poslanecká sněmovna , Petr Fiala (ODS) , Lubomír Zaorálek , Roman Onderka , Tomio Okamura , Alena Schillerová
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek