SPD vadí vládní plán na povinné očkování, debatu ve Sněmovně neprosadila

Opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) dnes neprosadilo ve Sněmovně debatu o povinném očkování proti koronaviru, které odmítá. Nepomohla ani přímluva dosluhujícího premiéra Andreje Babiše (ANO), který chtěl debatu využít k objasnění nezbytnosti očkování.

Pro diskusi bylo pouze 26 ze 181 přítomných poslanců. S debatou kromě 17 zástupců SPD souhlasilo jen devět poslanců ANO. Proti bylo 17 zákonodárců, ostatní členové dolní komory se hlasování zdrželi.

Předseda SPD Tomio Okamura návrh zdůvodnil mimo jiné tím, že je absurdní očkovat zdravé lidi, a to jen na základě vyhlášky ministerstva zdravotnictví. Bylo by to podle něj za hranou právní i lidské etiky. Povinné očkování, které se má kromě lidí starších 60 let týkat i vybraných profesí, by podle Okamury vedlo k odlivu části policistů, hasičů či zdravotníků. Sněmovna proto měla podle Okamury uložit vládě, aby povinné očkování proti viru SARS-CoV-2 nezaváděla.

Babiš namítl, že očkování je jediná cesta, jak mohou lidé předejít těžkému průběhu nemoci covid-19. "Vyčerpali jsme všechny možnosti pozitivní motivace k očkování," řekl. "My jsme přesvědčeni, že povinné očkování psychologicky podpoří ochotu občanů se očkovat," dodal premiér. Podle něj hrozí to, že bez devadesátiprocentní proočkovanosti populace bude stále hrozit přetížení nemocnic. Končící ministerský předseda rovněž řekl, že stát chce navýšit kapacitu očkování až na 150.000 dávek denně.

Babiš argumentoval tím, že povinné očkování už zavedlo Rakousko, pro zdravotníky pak Maďarsko, Itálie nebo Francie. Babiš také uvedl, že příští ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) může vyhlášku změnit. Válek před týdnem uvedl, že budoucí vláda je proti povinnému očkování pro některé věkové skupiny.

SPD také podle Okamury minulý týden podala správní žalobu proti koronavirovým opatřením, protože spatřuje diskriminaci v tom, že se jako covidové certifikáty neuznávají negativní výsledky testů. Šéfka poslaneckého klubu ANO a končící ministryně financí Alena Schillerová novinářům řekla, že konzultace se konají s jednotlivými resorty, profesními svazy i AntiCovid týmem koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN.

Podle vlády ANO a ČSSD v demisi by mohli od března příštího roku mít povinnost podstoupit očkování senioři, zdravotníci, sociální pracovníci, hasiči, policisté, vojáci, celníci nebo příslušníci vězeňské služby či lidé nad 60 let. Stát by podle Okamury neměl nutit do očkování zdravé a odolné lidi, kteří by se měli sami rozhodnout, zda se naočkují "nebo s virem poperou", a získají tak imunitu, dodal.

Lidé, kteří chtějí pracovat v určitých profesích, se už teď musejí nechat očkovat proti některým infekčních nemocem. Očkování proti žloutence typu B musejí mít zdravotníci, záchranáři, pracovníci v sociálních službách, hasiči či policisté, ale i medici či účastníci některých rekvalifikačních kurzů. Záchranáři, policisté a hasiči musí pak mít i očkování proti žloutence A. Na vybraných pracovištích musí mít personál očkování proti spalničkám či vzteklině.

SPD v závěru minulého týdne podala správní žalobu proti vládním opatřením, doplnil Okamura. Kabinet se podle něj dopouští diskriminace zdravých lidí, kteří dosud mohli místo dokladu o očkování či prodělání nemoci využívat jako covidový certifikát negativní PCR test. "Přesto tito lidé nemůžou chodit například do restaurací či se účastnit dalších oblastí společenského života," uvedla SPD. Hnutí chce, aby se testy znovu jako covidové certifikáty využívaly, stát by měl také uznávat určitou hladinu protilátek.

Související

Marine Le Pen Analýza

Evropští národovci: Jak pravicové strany využívají krize k uchopení moci?

Evropské krajně pravicové a takzvaně národovecké strany získávají na síle. Zatímco Německem a Francií zmítají politické krize, na vrchol se drápou pravicové subjekty. Nejdál se dostala italská premiérka Giorgia Meloniová, která má podstatný vliv na vedení celé Evropské unie a zřejmě hodlá využít oslabených francouzských a německých lídrů.č

Více souvisejících

Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura očkování Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy