Stát bude platit výživné za neplatiče, schválila vláda

Vláda dnes schválila návrh zákona o náhradním výživném. ČTK to sdělila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle přijatého návrhu, který dnes zveřejnil kabinet na svém webu, by děti neplatičů mohly dostávat novou dávku.

Úřad práce by jim poskytoval stanovené výživné, ale nejvýš 3000 korun. Vyplácel by podporu nejdéle dva roky. Podmínkou by bylo to, že rodič nedostal peníze za čtyři měsíce a po dlužníkovi už je začal vymáhat v exekuci či u soudu. Aby zákon začal platit, musí ho schválit Parlament a podepsat prezident.

Ministerstvo práce pod vedením Jany Maláčové (ČSSD) předložilo zákon "o zálohovaném výživném" loni začátkem roku. Od té doby se norma několikrát zásadně změnila. Naposledy se upravil název. Nyní se předloha týká "náhradního výživného". Dva návrhy dostala Sněmovna před časem už od poslanců - o náhradním výživném od komunistů a o zálohovaném výživném od ČSSD. O předlohách začal jednat sněmovní sociální výbor. Jednání přerušil kvůli chystané vládní novele.

Návrh zákona dostanou poslanci. Maláčová několikrát řekla, že očekává bouřlivou debatu. Podle plánu by norma měla začít platit v polovině příštího roku.

Rodič, který výživné od neplatiče nedostává, nebo dostává jen část, by měl o náhradní alimenty požádat krajský úřad práce. Ten by vyplácel měsíčně soudem stanovenou částku. Pokud druhý rodič poslal jen část peněz, stát by doplatil zbytek. Nejvýš by ale poskytl 3000 korun.

"Snažíme se sociální dávkou řešit společenskou situaci. V naší společnosti přestalo být normální nést odpovědnost za své děti (...) Cílem je, aby začalo platit to, že se alimenty platí. Abychom dlužnou částku z dlužníka dostali," uvedla Maláčová. Řekla ale, že návrh je postavený na "hašení škod", neřeší příčiny problému.

Příjemce by každé čtyři měsíce dokládal, že má na pomoc dál nárok a partner či partnerka mu na děti neplatí. Přeplatky by bylo nutné vrátit. Pohledávky na výživném by po neplatiči vymáhal úřad práce.

Ministerstvo práce v podkladech k zákonu uvedlo, že by úřady mohly ročně dostat asi 24.000 žádostí o náhradní výživné a vyplatit by na něm mohly asi 861,31 milionu korun. Vymoci zpět by se mohla asi desetina částky. Dalších zhruba 115,48 milionu korun by bylo potřeba v prvním roce na přijetí 155 úředníků, kteří by agendu vyřizovali. Resort by za 38 milionů korun pořídil pak ještě nový informační systém o výživném, jeho provoz by ročně mohl stát 12 milionů korun, uvedli autoři ve zprávě k normě.

Podle původní verze zákona ze začátku loňského roku měly zálohované výživné dostávat děti neplatičů z rodin s příjmem pod 2,7násobek životního minima, nebo všechny děti. Dávka měla činit nejvýš 2500 korun. Podzimní verze počítala s tím, že by stát vyplácel soudem stanovené alimenty, ale nejvýš do 15 až 25 procent průměrné mzdy podle věku dítěte. Teď by to tedy bylo do 5119 až 8531 korun. Měnil se i čas, po kterém rodiče mohly stát o peníze žádat. V jednom z návrhů to bylo po dvou měsících, v jiném po čtyřech.

Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slibuje, že prosadí zákonnou úpravu, podle které by výživné za jasných podmínek poskytoval stát. Podobný plán měla v minulém volebním období Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. Shodnout se ale nedokázala. Proti nové dávce se stavělo ANO, chtělo posílit vymahatelnost.

Související

Úřad práce

Úřady práce vyplatily na náhradním výživném za první rok 107,8 milionu

Úřady práce vyplatily na náhradním výživném za první rok dětem neplatičů 107,8 milionu korun. Od loňského července, kdy se nová podpora zavedla, přijaly zhruba 10.600 žádostí o alimenty od státu. Celkem poskytly 59.700 těchto dávek. ČTK a České televizi to řekla náměstkyně ministerstva práce pro sociální pojištění a dávky Iva Merhautová (KDU-ČSL).

Více souvisejících

výživné Vláda ČR

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy