Mnoho Čechů je kvůli koronaviru v nouzi. Exekucí přibude, sociolog by uvítal změny

"Zhruba 11 % domácností klesl příjem o 40 a více procent. Odpovídá to tomu, kolik lidí přišlo o práci, a kolik živnostníků přestalo vykonávat svojí činnost," konstatoval sociolog v rozhovoru pro Český rozhlas Plus a varoval, že krize zatím nejvíce zasáhla pracovníky ve službách, a to především nižší pozice a lidi s nestabilními úvazky, včetně takzvaných dohodářů. Právě ti už ale byli ohroženi i před pandemií covid-19.

Opatření proti ekonomickým dopadům koronaviru, včetně odkladu splátek a programů na podporu zaměstnanosti, navíc nezůstanou v platnosti věčně. Už v červenci se přestane vyplácet ošetřovné a postupně uplynou i výpovědní lhůty, což bude mít za následek nárůst nezaměstnaných. S koncem programu Antivirus nastane mimo jiné také druhá vlna vyhazovů.

Pomáhejme všem

„Připravujeme akční plán, jak pomoci trhu práce,“ reagoval náměstek ministryně práce a sociálních věcí Michal Pícl (ČSSD). Podpořit by chtěl především osoby s nepravidelným příjmem. Řešení by viděl například ve zvýšení životního minima, z něhož se vypočítává nezabavitelné minimum, o nějž lidé v exekuci nemohou přijít. Prokop by byl ale raději, kdyby obdrželi kompenzační bonus podobně jako živnostníci, a to i zpětně. Inspiraci by také hledal u přídavků na děti po německém vzoru.

„Přídavek u nás kdysi pobíralo 600 tisíc lidí, především nízkopříjmových pracujících, dnes je to jen 150 tisíc. Pravidla lze ale jednoduše změnit, aby pomohl lidem ohrožených poklesem příjmů. Jeho výhodou je, že se vyplácí hned a bez ohledu na typ úvazku,“ navrhl sociolog.

Rovněž by také uvítal revizi parametrů kurzarbeitu, který resort plánuje uzákonit trvale. Momentálně dostává zaměstnanec cca 60 % své mzdy, které mu zaměstnavatel vyplácí ze státního příspěvku. Některé státy ale proplácejí mzdové náklady i v jejich celkové výši.

„Díky tomu neklesne kupní síla zaměstnanců a zaměstnavatelé nejsou motivovaní systém obcházet – například tím, že jim sníží mzdu na 70 procent, omezí benefity nebo je pošle na dlouhodobou dovolenou,“ vysvětlil Prokop.

"Byl bych štědřejší v tom, jaký je ten náhradový poměr – tedy kolik zůstává zaměstnanci a kolik dává stát zaměstnavateli. Potřebujeme držet kupní sílu, abychom znovu nastartovali ekonomiku," dopověděl sociolog a ředitel PAQ Research.

Rostou exekuce. Pomůže chráněný účet?

Oproti loňskému červnu také došlo k nárůstu počtu insolvenčních řízení a exekuce padly na téměř půl milionu Čechů. Podle odborníků specializujících se na dluhovou problematiku se může jednat o vážnou překážku v zaměstnání, což pak vede k prohloubení koronavirové krize.

„Lidé padají do dalších a dalších exekucí. Ne teď, ale ono to přijde, je to otázka půl roku,“ upozornila prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová.

S problémy se setkávají i OSVČ pečující o děti, kteří z důvodu exekuce nedosáhli na ošetřovné. Pomoci by jim mohlo zavedení takzvaného chráněného účtu, kam by dostávali nezabavitelné minimum, které by mohli spořit, aniž by jim na peníze sáhl exekutor. V tom by viděli řešení jak Prokop, tak i Rohanová.

Dále by také uvítali liberalizaci podmínek pro vyhlášení osobního bankrotu a teritorialitu exekutorů, aby mezi sebou nemohli soutěžit v tom, kdo je více striktní vůči dlužníkům.