Ústavní právníci nemají na Zemanův dopis stejný názor. Budou poslanci znovu řešit daňový balíček?

Vládní ČSSD bude jednat o dalším postupu se stranami, které mají stejný pohled na daňový balíček. Jejích 14 poslanců je připraveno připojit své podpisy k případné žádosti o přezkum dopisu prezidenta Miloše Zemana předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) u Ústavního soudu. ČTK to napsal předseda sociální demokracie Jan Hamáček.

Daňový balíček by měl začít platit od začátku ledna. V prosinci normu zahrnující zrušení superhrubé mzdy schválili poslanci a senátoři. Zeman oznámil, že zákon nepodepíše, ale ani nebude vetovat, a toto pondělí návrh daňových změn bez podpisu vrátil Vondráčkovi. Podle některých právníků i politiků je ale možné, že Zeman formulací dopisu zřejmě omylem zákon vetoval, tím pádem by o něm měla znovu hlasovat Sněmovna. Na konci dopisu adresovaného Vondráčkovi totiž prezident napsal, že zákon "vrací k dalšímu opatření", uvedl v úterý server Info.cz.

"Jediný, kdo může rozhodnout, zda lze dopis prezidenta vykládat jako veto, je Ústavní soud. Případná žádost o přezkum vyžaduje podpisy nejméně 41 poslanců. ČSSD je připravena svých 14 připojit a o dalším postupu budeme jednat se stranami, které mají na zákon stejný pohled," uvedl Hamáček.

Zákon prošel díky hlasům ANO a ODS. Sociální demokraté podle Hamáčka sdílejí Zemanovy obavy o stabilitu veřejných financí a považují přijetí zákona v současné podobě za nezodpovědné. Trvají na tom, že by daňové změny měly odpovídat stavu veřejných rozpočtů.

Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) dnes uvedl, že zákon nelze omylem schválit ani vetovat. Platí tedy, že mu Zeman vrátil daňový balíček bez podpisu a ministerstvo vnitra by jej mělo 31. prosince publikovat ve Sbírce zákonů. Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek pokládá spor o veto daňového balíčku za bouři ve sklenici kvůli jednomu slovu. 

Předseda Pirátů Ivan Bartoš serveru Info.cz v úterý řekl, že podle textu dopisu a formulace v závěru prezident návrh vetoval, takže se k němu bude Sněmovna muset sejít. Šéf hnutí STAN Vít Rakušan dnes ČTK napsal, že dolní komora by zákon měla projednat zcela jistě.

Přála bych si prezidenta, který by svou vůli byl schopný vykonávat jednoznačně, ale bohužel. Pro daňový balíček jsme nehlasovali, pozítří má však začít platit a týká se statisíců daňových subjektů. Jistota daňového systému teď musí být pro všechny politiky na prvním místě.

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) December 30, 2020

Šéf KDU-ČSL Marian Jurečka míní, že vzhledem k tomu, co prezident opakovaně deklaroval, nelze "naprosto nevhodnou formulaci" považovat za veto. "Ale měli by to umět především posoudit lidé ze sněmovní legislativy," poznamenal. Předpokládá, že Vondráček s legislativci tak učinili a že byli v kontaktu s prezidentem a jeho kanceláří.

Ústavní právníci nemají na Zemanův dopis stejný názor

Ústavní právník Jan Kysela nepovažuje formulaci v Zemanově dopise předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) za veto daňového balíčku. Podle dalšího ústavního právníka Jana Kudrny o veto podle Ústavy jde, diskusi o právní podstatě ale považuje spíše za akademickou záležitost. Jedná se podle něj o věc, která se bude řešit v politické rovině bez ohledu na právní stanoviska.

"Podle mého soudu o veto nejde. Vyjádřil se tak předem prezident, následně i jeho mluvčí," napsal Kysela ČTK. "Vrácení k dalšímu opatření" je podle něj neobratná formulace, znamená ale spíše zajištění publikace ve Sbírce zákonů než nové hlasování o návrhu v Poslanecké sněmovně.

Ve smyslu článku 50 Ústavy je prezidentův dopis podle Kudrny vetem. "Obsahuje jak výraz 'vracím zákon', tak i zdůvodnění jeho vrácení. Není podstatné, zda v dopisu je obsažený odkaz na konkrétní ustanovení Ústavy, rozhodující je obsah," sdělil. "Samozřejmě můžeme brát v potaz vyjádření prezidenta republiky jak z minulého týdne, tak i včerejší (úterní), a neptat se, proč písemné vyjádření vůle není naformulováno tak, jak by odpovídalo těmto vyjádřením," dodal.

V zásadě ale diskusi o právní podstatě prezidentova stanoviska považuje za akademickou záležitost bez většího praktického významu. Věc se podle něj bude řešit v politické rovině bez ohledu na právní stanoviska, jež ani nejsou jednotná. "S konečnou platností patrně vše jednou, a to nikoliv rychle, vyřeší až Ústavní soud. Do té doby bude zákon platit a nejspíš bude i mnohokrát znovelizovaný," napsal Kudrna.

Tajemník katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Ondřej Preuss a právník Jakub Blažek z advokátní kanceláře Blažek a Bureš serveru Info.cz v úterý sdělili, že prezidentovo stanovisko lze považovat za veto. Za klíčový považují termín, že Zeman "vrací" zákon k dalšímu opatření.

Postup, který ohlásil Zeman, tedy ani nevetovat, ani nepodepsat zákon, využil několikrát jeho předchůdce ve funkci hlavy státu Václav Klaus, například u zákona o takzvaných církevních restitucích. "Ten ale v těch případech, které jsem zaznamenal, nikdy nepoužil slovo 'vrátit' v jakékoliv podobě, a co je důležitější, dopisy předsedovi Poslanecké sněmovny nepsal on, ale vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Jiří Weigl. Tím byla hned dvakrát vyloučena možná nejasnost," doplnil na dotaz ČTK Kudrna.

Související

Miloš Zeman

Zeman prý koketuje s další prezidentskou kandidaturou

Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk. 

Více souvisejících

Miloš Zeman ústava čr ČSSD zákony prezident čr Jan Hamáček Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Dolly Parton

Smrt Dolly Parton zasáhla celý svět. Amerika se halí do smutku, Trump nařídil svěsit vlajky

Hudební svět postihla těžká ztráta, když ve věku 80 let zemřela legendární americká country zpěvačka, skladatelka a filantropka Dolly Parton. Zástupci jejího týmu potvrdili, že umělkyně podlehla v nemocnici v Nashvillu krátkému boji s rakovinou. V posledních měsících musela hvězda zrušit řadu veřejných vystoupení a plánovaných koncertů kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu.

před 1 hodinou

včera

Vladimir Putin

Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.

včera

Evropský parlament

Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned

Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.

včera

včera

včera

Donald Trump a nový ředitel CIA John Ratcliffe

V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí

Nečekané přistání amerického vojenského transportního letounu na moskevském letišti Vnitřkovo vyvolalo řadu otázek a mezinárodní pozornost. Podle informací webu CBS NEws byl na palubě stroje ředitel Ústřední zpravodajské služby John Ratcliffe. Přítomnost jednoho z nejvýše postavených bezpečnostních představitelů Spojených států v ruské metropoli nebyla předem oznámena a obě strany o ní zpočátku mlčely.

včera

Šanghaj

Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce

Peking se ostře ohradil proti novému balíku hospodářských sankcí, kterými se Spojené státy americké snaží izolovat Írán a jeho obchodní partnery. Čínské ministerstvo zahraničí označilo americká opatření za nelegální jednostranné kroky a varovalo, že podnikne všechna nezbytná opatření k ochraně svých národních zájmů. Bleskový nárůst napětí přichází poté, co Washington vyhlásil rozsáhlou finanční ofenzívu zaměřenou na úplné odstřižení íránského režimu od globálních příjmů.

včera

Scott Bessent, ministr financí USA

USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně

Nové sankční hrozby ze strany Spojených států amerických zamířené na odběratele íránské ropy míří především na Čínu. Ministr financí USA Scott Bessent oznámil záměr uplatnit výrazný ekonomický tlak na země, které z Íránu surovinu importují. Ačkoliv oficiální místa konkrétní stát nejmenovala, analytici i dostupná data podle CNN ukazují, že hlavním cílem tohoto opatření je právě Peking, který představuje největšího odběratele íránské ropy na světě.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele

Blížící se parlamentní volby v Izraeli výrazně ovlivňují styl i obsah politické kampaně premiéra Benjamina Netanjahua. Volební kampaň vládní strany Likud staví do popředí nového vnějšího protivníka, kterým se stalo Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdogan. Na velkoplošných billboardech v Tel Avivu se turecký vůdce objevil po boku představitelů Íránu, Hizballáhu a starosty New Yorku pod ústředním heslem, že všichni ti, kteří jsou na snímku zobrazeni, si přejí Netanjahuovu porážku a voliči by jim to neměli dovolit.

včera

Ilustrační foto

Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí

Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.

včera

Kanada

I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?

Obchodní spor mezi Kanadou a Spojenými státy získává na intenzitě a Ottawa zvažuje své možnosti odvety proti administrativě prezidenta Donalda Trumpa. Ačkoliv Kanada vyváží do USA přibližně 70 procent svého zboží, disponuje významnými pákami, kterými může americkou ekonomiku citelně zasáhnout. Zemi javorového listu hraje do karet fakt, že je největším obchodním odběratelem pro 26 amerických států a mezi první tři klíčové trhy patří celkem pro 45 z 50 států USA.

včera

Dmitrij Peskov

"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.

včera

německá policie v akci

Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou

Němečtí vyšetřovatelé objevil v blízkosti letiště Lipsko/Halle už třetí bezpilotní letoun a podezřelé výbušniny, které podle dostupných informací souvisejí s pokusem o útok z počátku tohoto měsíce. O nových nálezech informovala německá veřejnoprávní média NDR a WDR společně s deníkem Süddeutsche Zeitung. Třetí dron byl nalezen v západní části od letištního areálu s odstupem deseti dnů od samotného incidentu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada

Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.

včera

Letní počasí

Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil nový měsíční výhled počasí pro období od 24. srpna do 20. září 2026. Po třech týdnech extrémních veder a sucha na přelomu července a srpna přinesl uplynulý týden zmírnění teplot i návrat srážek. Nejvíce dešťových srážek přitom meteorologové zaznamenali na území Čech.

24. srpna 2026 22:00

Lunární sonda Chang'e

Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci

Čína odložila start své vesmírné mise Čchang-e 7, jejímž hlavním cílem je vyhledávání zásob vodního ledu v oblasti jižního pólu Měsíce. Sonda měla podle původních plánů odstartovat z kosmodromu Wen-čchang na ostrově Chaj-nan. Čínský úřad pro pilotované vesmírné lety však v oficiálním prohlášení uvedl, že mise nesplňuje potřebné podmínky pro start a v letošním plánovaném okně k oběžné dráze neodletí.

24. srpna 2026 20:49

Ilustrační foto

Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí

Rychle se šířící lesní požár v blízkosti amerického města Reno ve státě Nevada vyhnal z domovů desítky tisíc lidí. Příkaz k okamžité evakuaci obdrželo přibližně 90 tisíc obyvatel Rena a přilehlého údolí North Valley. Živel postupuje velmi agresivně a žene jej silný vítr, který plameny směřuje přímo k zastavěným obytným zónám.

24. srpna 2026 19:36

Vlny / tsunami

Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět

Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.

24. srpna 2026 18:19

Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců

Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování ve veřejném sektoru, která přinese automatickou valorizaci platů i změnu tarifních tabulek. Od příštího roku by se platy měly zvyšovat v závislosti na růstu průměrné mzdy. Návrh zároveň počítá s novým nastavením tarifů tak, aby žádný ze stupňů nespadal pod úroveň minimální mzdy, přičemž mezi jednotlivými platovými třídami bude stanoven minimálně čtyřprocentní rozdíl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy