Ústavní právníci nemají na Zemanův dopis stejný názor. Budou poslanci znovu řešit daňový balíček?

Vládní ČSSD bude jednat o dalším postupu se stranami, které mají stejný pohled na daňový balíček. Jejích 14 poslanců je připraveno připojit své podpisy k případné žádosti o přezkum dopisu prezidenta Miloše Zemana předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) u Ústavního soudu. ČTK to napsal předseda sociální demokracie Jan Hamáček.

Daňový balíček by měl začít platit od začátku ledna. V prosinci normu zahrnující zrušení superhrubé mzdy schválili poslanci a senátoři. Zeman oznámil, že zákon nepodepíše, ale ani nebude vetovat, a toto pondělí návrh daňových změn bez podpisu vrátil Vondráčkovi. Podle některých právníků i politiků je ale možné, že Zeman formulací dopisu zřejmě omylem zákon vetoval, tím pádem by o něm měla znovu hlasovat Sněmovna. Na konci dopisu adresovaného Vondráčkovi totiž prezident napsal, že zákon "vrací k dalšímu opatření", uvedl v úterý server Info.cz.

"Jediný, kdo může rozhodnout, zda lze dopis prezidenta vykládat jako veto, je Ústavní soud. Případná žádost o přezkum vyžaduje podpisy nejméně 41 poslanců. ČSSD je připravena svých 14 připojit a o dalším postupu budeme jednat se stranami, které mají na zákon stejný pohled," uvedl Hamáček.

Zákon prošel díky hlasům ANO a ODS. Sociální demokraté podle Hamáčka sdílejí Zemanovy obavy o stabilitu veřejných financí a považují přijetí zákona v současné podobě za nezodpovědné. Trvají na tom, že by daňové změny měly odpovídat stavu veřejných rozpočtů.

Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) dnes uvedl, že zákon nelze omylem schválit ani vetovat. Platí tedy, že mu Zeman vrátil daňový balíček bez podpisu a ministerstvo vnitra by jej mělo 31. prosince publikovat ve Sbírce zákonů. Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek pokládá spor o veto daňového balíčku za bouři ve sklenici kvůli jednomu slovu. 

Předseda Pirátů Ivan Bartoš serveru Info.cz v úterý řekl, že podle textu dopisu a formulace v závěru prezident návrh vetoval, takže se k němu bude Sněmovna muset sejít. Šéf hnutí STAN Vít Rakušan dnes ČTK napsal, že dolní komora by zákon měla projednat zcela jistě.

Přála bych si prezidenta, který by svou vůli byl schopný vykonávat jednoznačně, ale bohužel. Pro daňový balíček jsme nehlasovali, pozítří má však začít platit a týká se statisíců daňových subjektů. Jistota daňového systému teď musí být pro všechny politiky na prvním místě.

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) December 30, 2020

Šéf KDU-ČSL Marian Jurečka míní, že vzhledem k tomu, co prezident opakovaně deklaroval, nelze "naprosto nevhodnou formulaci" považovat za veto. "Ale měli by to umět především posoudit lidé ze sněmovní legislativy," poznamenal. Předpokládá, že Vondráček s legislativci tak učinili a že byli v kontaktu s prezidentem a jeho kanceláří.

Ústavní právníci nemají na Zemanův dopis stejný názor

Ústavní právník Jan Kysela nepovažuje formulaci v Zemanově dopise předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) za veto daňového balíčku. Podle dalšího ústavního právníka Jana Kudrny o veto podle Ústavy jde, diskusi o právní podstatě ale považuje spíše za akademickou záležitost. Jedná se podle něj o věc, která se bude řešit v politické rovině bez ohledu na právní stanoviska.

"Podle mého soudu o veto nejde. Vyjádřil se tak předem prezident, následně i jeho mluvčí," napsal Kysela ČTK. "Vrácení k dalšímu opatření" je podle něj neobratná formulace, znamená ale spíše zajištění publikace ve Sbírce zákonů než nové hlasování o návrhu v Poslanecké sněmovně.

Ve smyslu článku 50 Ústavy je prezidentův dopis podle Kudrny vetem. "Obsahuje jak výraz 'vracím zákon', tak i zdůvodnění jeho vrácení. Není podstatné, zda v dopisu je obsažený odkaz na konkrétní ustanovení Ústavy, rozhodující je obsah," sdělil. "Samozřejmě můžeme brát v potaz vyjádření prezidenta republiky jak z minulého týdne, tak i včerejší (úterní), a neptat se, proč písemné vyjádření vůle není naformulováno tak, jak by odpovídalo těmto vyjádřením," dodal.

V zásadě ale diskusi o právní podstatě prezidentova stanoviska považuje za akademickou záležitost bez většího praktického významu. Věc se podle něj bude řešit v politické rovině bez ohledu na právní stanoviska, jež ani nejsou jednotná. "S konečnou platností patrně vše jednou, a to nikoliv rychle, vyřeší až Ústavní soud. Do té doby bude zákon platit a nejspíš bude i mnohokrát znovelizovaný," napsal Kudrna.

Tajemník katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Ondřej Preuss a právník Jakub Blažek z advokátní kanceláře Blažek a Bureš serveru Info.cz v úterý sdělili, že prezidentovo stanovisko lze považovat za veto. Za klíčový považují termín, že Zeman "vrací" zákon k dalšímu opatření.

Postup, který ohlásil Zeman, tedy ani nevetovat, ani nepodepsat zákon, využil několikrát jeho předchůdce ve funkci hlavy státu Václav Klaus, například u zákona o takzvaných církevních restitucích. "Ten ale v těch případech, které jsem zaznamenal, nikdy nepoužil slovo 'vrátit' v jakékoliv podobě, a co je důležitější, dopisy předsedovi Poslanecké sněmovny nepsal on, ale vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Jiří Weigl. Tím byla hned dvakrát vyloučena možná nejasnost," doplnil na dotaz ČTK Kudrna.

Související

Miloš Zeman

Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty

Kampaň před parlamentními volbami v Maďarsku dnes vstoupila do závěrečného týdne. Nejisté je zatím pokračování premiéra Viktora Orbána ve vrcholné vládní funkci. Orbán se dlouhodobě těší podpoře některých českých politických osobností. Znovu mu ji v těchto dnech vyjádřil exprezident Miloš Zeman.

Více souvisejících

Miloš Zeman ústava čr ČSSD zákony prezident čr Jan Hamáček Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 1 hodinou

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy