Útokem na Ukrajinu zahájilo Rusko válku v rozporu s právem a etikou, tvrdí vědci

Ruská federace dnes útokem na Ukrajinu zahájila nespravedlivou válku jako agresor, jehož činy jsou v rozporu s právem a etikou. Ve svém dnešním prohlášení to uvedli vědci z mezioborového Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice, které sdružuje odborníky ze tří pracovišť Akademie věd ČR (AV) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK).

ČTK o tom informovala mluvčí AV Markéta Růžičková. Vedení Ruska se podle vědců rozhodlo uvrhnout svět zpět do doby imperialismu a dobyvačných válek. Ukrajině je podle nich nutné poskytnout podporu.

Vědci z Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice poukázali na to, že dlouhá historie válčení mezi státy v minulosti vedla k dodnes respektované etické doktríně o spravedlivé válce. Doktrína určuje, za jakých podmínek je vstup do válečného konfliktu a jeho vedení správné a kdy je naopak agresivní. Vstoupit do války je podle ní legitimní při útoku agresora a ohrožení suverenity státu. Současná válka Ruské federace proti Ukrajině podle vědců podmínky pro spravedlivou válku nesplňuje.

"Teorie spravedlivé války uznává, že mohou nastat humanitární situace, kdy je vojenský zásah na území jiného státu legitimní, například pokud zde probíhá genocida nějaké skupiny obyvatel (humanitární válka). Podle všech spolehlivých informací z nezávislých médií ovšem na Ukrajině žádná genocida ruského obyvatelstva neprobíhá," uvedli vědci. Reagovali tak na slova ruského prezidenta Vladimíra Putina, podle kterého je útok na Ukrajinu snahou o záchranu ruských občanů, kteří tam žijí.

"Ruská invaze na Ukrajinu je tudíž neospravedlněnou agresí, která si vyžádá mnoho nevinných lidských životů, obrovské ekonomické ztráty a krizi mezinárodních vztahů," shrnuli vědci. Podotkli, že podle nejnovějších zpráv se rovněž zdá, že ruská armáda porušuje i pravidla vedení války a útočí na civilisty. "Je-li tomu tak, staví se na úroveň válečných zločinců," míní akademici.

Rusko podle nich vyvolalo mezinárodní konflikt v době, kdy se lidstvo sotva vyrovnalo s epidemií covidu-19 a místo války by mělo napnout síly spíše ke zmírnění následků nadcházející klimatické změny nebo sociálních dopadů robotizace.

Nyní je podle vědců nutné poskytnout Ukrajině informační, logistickou a materiální podporou, stejně jako zasáhnout Rusko ekonomickými sankcemi. Jaké další prostředky k obraně svobodného světa bude nutné použít, ukáže další vývoj, dodali.

Centrum Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice (CEVAST) vzniklo jako mezioborová platforma v roce 2018. Spojuje odborníky z Filosofického ústavu AV, Ústavu informatiky AV, Ústavu státu a práva AV a Přírodovědecké fakulty UK. Cílem centra je studium etických a sociálně-politických otázek souvisejících s umělou inteligencí, robotikou a biotechnologiemi. S nastupující pandemií covid-19 se vědci zaměřují také na témata spojená s etikou pandemie. Výzkum je součástí programu Strategie AV21.

Související

Ilustrační foto

Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU

Evropská unie musí začít připravovat konkrétní plány na život na kontinentu, který bude do konce století o 4 stupně Celsia teplejší. V úterý to ve své zásadní zprávě uvedli vědečtí poradci bloku z Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu (ESABCC). Podle nich je nutné přijmout fakt, že svět směřuje ke katastrofálnímu nárůstu teploty, který výrazně překročí cíle Pařížské dohody a masivně naruší život všech Evropanů, uvedl server Politico.
Severní bílý nosorožec

Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor

Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi znovu vrátit.

Více souvisejících

Vědci Ruská armáda Rusko

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Evropská unie

Prokáže věk, umožní elektronický podpis. Do roku 2030 bude moci mít digitální identitu každý, plánuje EU

Evropská komise usiluje o to, aby do roku 2030 disponovali všichni občané a rezidenti členských států Evropské unie digitální identitou známou jako EUDI wallet. Tento nástroj má sloužit jako bezpečný digitální prostředek pro prokazování totožnosti při cestování, práci, využívání veřejných služeb, provádění plateb či podepisování dokumentů napříč celou unií.

před 2 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Írán dal Trumpovi košem. Odmítnul další jednání s USA

Teherán v současnosti neplánuje účast na nových jednáních se Spojenými státy. Íránská státní média o tomto rozhodnutí informovala v neděli večer. K odmítnutí dialogu došlo krátce poté, co íránská armáda obvinila USA z porušení křehkého příměří. Situace se vyostřila jen několik hodin poté, co Donald Trump oznámil vyslání vyjednavačů do Pákistánu.

před 3 hodinami

Ropná rafinerie

Ceny ropy po uzavření Hormuzského průlivu opět strmě rostou

Světové ceny ropy v pondělí ráno zamířily vzhůru poté, co prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy zachytily a zajistily nákladní loď plující pod íránskou vlajkou. Reakce trhů byla okamžitá. Termínované kontrakty na ropu Brent vzrostly o 4,74 procenta na 94,66 dolaru za barel. Cena lehké americké ropy West Texas Intermediate se zvýšila o 5,6 procenta na 88,55 dolaru.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

USS Lassen

Příměří se hroutí. USA zadržely íránský tanker, Teherán poslal na americká vojenská plavidla drony

Americké námořnictvo se zmocnilo íránské nákladní lodi M/V Touska, která se pokusila proplout americkou blokádou íránských přístavů. Během operace v Ománském zálivu zahájily americké síly palbu a poškodily strojovnu plavidla. Incident eskaloval po šesti hodinách, kdy loď nereagovala na opakovaná varování. Americké velitelství CENTCOM potvrdilo, že následně námořní pěchota na palubu vstoupila.

před 5 hodinami

včera

včera

Markéta Vondroušová

Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest

Nedávno se představila v rámci kvalifikace Poháru Billie Jean Kingové proti Švýcarkám a jednalo se o jeden z mála jejích startů v tomto roce, protože se v předešlé době trápila se zraněním ramene. Už to tak tovypadalo, že vítězka Wimbledonu z roku 2023 Markéta Vondroušová se pomalu začne vracet do pravidelného zápasového kolotoče, jenže nyní přišla nečekaná rána. České reprezentantce hrozí až čtyři roky zákazu činnosti poté, co vyšlo najevo, že loni v prosinci neodevzdala dopingový vzorek komisařce tak, jak podle pravidel měla.

včera

Daně, ilustrační fotografie.

Daňová přiznání už jsou přijímána jen elektronicky. Čas máte do začátku května

Už ve středu 1. dubna 2026 uplynula základní lhůta pro podání přiznání k daním z příjmů. Nyní je možné podat daňové přiznání už jen elektronicky. Finanční správa zatím eviduje přes 1,6 milionu daňových přiznání. Podíl elektronických podání dosáhl více než 62 %, což potvrzuje pokračující trend digitalizace v oblasti správy daní. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Vystrčil nemůže letět armádním letounem na Tchajwan, rozhodla vláda

Babišova vláda neumožní předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) letět na Tchajwan armádním letounem. Premiér Andrej Babiš (ANO) to odůvodnil současnou politikou k Číně, která si ostrov dlouhodobě nárokuje. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy