Většina z příštího rozpočtu EU připadá v ČR na kohezní politiku

Na kohezní politiku připadá největší část z 35,7 miliardy eur (přes 930 miliard korun), které bude Česko čerpat z rozpočtu EU zvýšeného o fond pokrizové obnovy v příštích sedmi letech. Jde o více než 19 miliard eur (zhruba 500 miliard korun).

Z nového nástroje na podporu oživení a odolnosti, financovaného z fondu obnovy, Česko dostane přibližně 6,7 miliardy eur (175 miliard korun), o něco více pak půjde do zemědělství a na podporu venkova. ČTK to sdělili zástupci ministerstva financí.

Česká republika si proti končícímu sedmiletému období polepší o téměř čtyři miliardy eur (přes 100 miliard korun). Navíc bude mít možnost si dalších 15,4 miliard eur (400 miliard korun) za výhodných podmínek v rámci fondu vypůjčit. V rámci víceletého finančního rámce dostane ČR 27 miliard eur (707 miliard korun), z fondu obnovy bude čerpat 8,7 miliardy (zhruba 230 miliard korun).

Kohezní politika slouží k narovnávání rozdílů mezi bohatšími a chudšími evropskými regiony. Dané peníze budou směřovány na projekty ze schválených operačních programů, například do infrastruktury, dopravy, výzkumu, vzdělávání nebo sociální oblasti. "Kohezní politika bude navíc posílena i z fondu obnovy (nový program React-EU), zde by prostředky měly být určeny na zmírnění dopadu pandemie a zvýšení odolnosti, v případě ČR budou směřovány především do zdravotnictví," uvedl resort.

Zhruba 1,5 miliardy eur (40 miliard korun) dostane Česko z nového Fondu pro spravedlivou transformaci určeného pro regiony s ekologickou zátěží na podporu hospodářského přerodu. V ČR jde o Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj. Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním jednání vlády uvedl, že ministerstvo pro místní rozvoj má do 15. října předložit návrh využití peněz z fondu.

Z fondu obnovy bude financovaný nový nástroj na podporu oživení a odolnosti určený na strukturální reformy a investice. "Pro čerpání prostředků z tohoto nástroje připraví členské státy plány, ve kterých stanoví konkrétní oblasti a investice, do kterých chtějí prostředky směřovat a které bude následně schvalovat Evropská komise," poznamenalo ministerstvo. Plán bude podle něj vycházet z doporučení Rady pro Českou republiku, první verzi je možné předložit na podzim, konečný plán do příštího dubna.

Asi sedm miliard eur (450 miliard korun) bude z víceletého finančního rámce směřovat do zemědělství a na podporu venkovských oblastí. ČR dále bude moci využívat prostředky z dalších unijních programů fungujících na bázi soutěže například na vědu, výzkum a inovace, podporu malých a středních firem, dopravu, digitalizaci či kulturu, dodal resort.

Podle ministerstva byly po nedávném maratonském jednání Evropské rady zachovány, případně mírně navýšeny peníze na kohezní a společnou zemědělskou politiku. Sníženy byly centrálně řízené unijní programy a částečně i Fond pro spravedlivou transformaci.

Související

Zbyněk Stanjura

Stanjurovo ministerstvo zatím nerozhodlo, kdy předloží novelu rozpočtu

Ministerstvo financí zatím nerozhodlo, zda novelu zákona o letošním státním rozpočtu předloží ještě před prázdninami nebo až po vládních prázdninách v druhé půlce srpna. Debata se totiž stále vede o tom, zda upřednostnit rychlost nebo přesnější data o vývoji rozpočtu. Vyplývá to z dnešního vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na tiskové konferenci k valorizaci plateb za státní pojištěnce.

Více souvisejících

rozpočet EU (Evropská unie) Česká republika

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 50 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy