Vláda je podle Jurečky ochotna zvýšit platy ještě letos, ale ne o inflaci

Vláda je připravena zvýšit platy ve veřejném sektoru ještě letos. Kloní se k úpravě, která ale nebude kopírovat inflaci. Jasno o termínu a výši přidání chce mít kabinet do dvou týdnů. Po jednání členů vlády s odboráři to novinářům řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že představil odborům čtyři varianty. Jaký růst zahrnují, nepřiblížil.

Podle mluvčího odborových svazů veřejné sféry Pavla Bednáře žádná z verzí reálný propad výdělků nedorovnává a stanovisko vlády je neakceptovatelné. Odboráři požadují přidání od července tak, aby zaměstnancům veřejné sféry neklesla za letošek kupní síla. Předáci se ve středu poradí o dalším postupu.

"Za vládu jsme jasně deklarovali, že jsme v letošním roce připraveni udělat úpravu a zvýšit platy zaměstnanců veřejného sektoru. Kloníme se k variantě zvýšení, které nebude kopírovat inflaci," uvedl Jurečka. Podle něj je potřeba zohlednit i kroky ke zmírnění dopadů zdražování, které vláda schválila a ještě chystá, nejen růst výdělků. V potaz je třeba brát i zadlužení státu, podotkl ministr.

Podle informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) zaměstnával loni veřejný sektor 656.500 lidí. Polovina z nich vydělávala přes 41.921 korun hrubého měsíčně. Průměrný plat ve veřejné sféře činil 44.782 korun. Průměrná mzda v soukromém sektoru byla loni 39.877 korun, polovina pracovníků měla pak méně než 33.552 korun. Za rozdílem je podle odborů i to, že ve státních a veřejných službách je vyšší podíl vysokoškoláků než v privátu.

Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil. Inflace dosáhla v dubnu meziročně 14,2 procenta. Pokud by se podle Jurečky měla všem zaměstnancům veřejné sféry dorovnávat, rozpočty státu, samospráv a zdravotních pojišťoven by to letos vyšlo asi na 20 miliard korun. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by výdaje na platy byly ve skutečnosti minimálně o třetinu nižší, protože by se peníze vrátily v odvodech a daních.

Jurečkovy varianty zahrnují buď navýšení jen zmražených výdělků, nebo přidání všem, a to stejně, nebo rozdílně podle profesí méně než o inflaci a o inflaci. Středula řekl, že nejlepší varianta počítala od července s přidáním o 15 procent lidem se zmraženými platy a o 7,6 procenta ostatním.

Podle Bednáře se na jednání probírala ale jen dvě řešení. "Jedno je takové, že by došlo k propadu reálných platů všech zaměstnanců, a druhé řešení, že by došlo k hlubokému propadu. Takže vláda nepřišla s žádným stanoviskem, které by pro nás bylo akceptovatelné," řekl ČTK Bednář. Podle něj není jasné, zda by výdělky měly růst od července, září, nebo jiného termínu. Předáci odborů veřejné sféry se ve středu poradí o dalším postupu.

Na dnešní schůzce s odbory byli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Návrhy proberou ještě šéfové vládních stran. S nimi pak podle Středuly chtějí jednat i předáci. Podle Jurečky by jasno o termínu a výši přidání mělo být "během dvou týdnů".

Zástupci odborů, vlády a zaměstnavatelů se dnes sešli i kvůli navýšení minimální mzdy. ČMKOS požaduje od července růst o 2000 korun na 18.200 korun. Zaměstnavatelé to odmítají. Poukazují na dopady covidové krize, války na Ukrajině a zdražování. Uvádějí také to, že s nejnižším výdělkem rostou i zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi výších podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Činí od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle Jurečky o případné úpravě bude také jednat koalice.

Související

Vít Rakušan a Petr Fiala v Poslanecké sněmovně

Vládní poslanci si zvýšili platy. Proti byla opozice, Senát i prezident

Poslanecká sněmovna hlasy vládních poslanců v úterý přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla a schválila zákon, který zvyšuje platy vrcholných politiků o 6,95 procenta. Plat řadového poslance nebo senátora se tak zvýší o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně, premiér si polepší o 20 tisíc korun a bude pobírat 294 tisíc korun. Plat prezidenta republiky vzroste o necelých 24 tisíc na 365 tisíc korun měsíčně. 
Senát ČR

Senát odmítl zvýšení platů politiků

Po intenzivní dvouhodinové debatě Senát odmítl novelu zákona, která měla zvýšit platy ústavních činitelů o téměř sedm procent. Tento krok způsobil komplikace při výpočtu lednových výplat soudců, státních zástupců a vrcholných politiků, neboť od 1. ledna chybí mechanismus upravující jejich výši v důsledku zásahu Ústavního soudu. Prezident dostane novelu k podpisu až 16. února, po uplynutí tzv. marné lhůty.

Více souvisejících

mzdy / platy Vláda ČR Odbory Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Donald Tusk

Tusk: Následující dva týdny budou rozhodující pro budoucnost Polska

Polský premiér Donald Tusk v pondělí varoval, že následující dva týdny budou rozhodující pro budoucnost Polska. Jeho slova zazněla krátce poté, co byly zveřejněny výsledky těsného prvního kola prezidentských voleb, které zemi směřují k rozhodujícímu druhému kolu, jež proběhne 1. června.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump ztrácí trpělivost. Rusko už za velmoc nepovažuje, připravuje se "drtivý" balík sankcí

Donald Trump, současný prezident Spojených států, ztrácí trpělivost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, uvedl finský prezident Alexander Stubb po dlouhém rozhovoru s americkým lídrem. Stubb zároveň varoval, že rozhodování o budoucnosti Ukrajiny nesmí probíhat bez účasti prezidenta Volodymyra Zelenského, a naznačil, že v americkém Kongresu může být brzy představen balík sankcí, který by zásadně podkopal ruské hospodářství.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump dnes plánuje telefonát s Putinem i Zelenským kvůli příměří na Ukrajině, zazněl první čas

Americký prezident Donald Trump se chystá v pondělí vést důležité rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci nového pokusu o ukončení války na Ukrajině. Očekávaný telefonát s Putinem, který potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, má podle informací státní agentury RIA Novosti proběhnout v 17 hodin moskevského času, u nás bude o hodinu dříve.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie

Konec hamburgerů za pár korun? Jestli chce Evropa přežít, musí přijít zásadní změny

Evropská závislost na intenzivním modelu živočišné výroby, známém jako velkochov, přináší nejen hospodářské výzvy, ale i vážné důsledky pro životní prostředí, společnost i veřejné zdraví. Autoři Lourenzo Fernández-Prieto a Daniel Lanero Táboas z Univerzity v Santiagu de Compostela v nedávno zveřejněné analýze upozorňují, že Evropa musí přehodnotit svůj přístup ke živočišné výrobě, pokud chce zabránit dalším krizím a zajistit udržitelnou budoucnost.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Joe Biden

Rakovina prostaty Joea Bidena: Co znamená agresivní forma, jaké jsou příznaky a jaké existují možnosti léčby?

Po oznámení, že bývalý americký prezident Joe Biden trpí agresivní formou rakoviny prostaty, se znovu dostává do popředí zájmu téma tohoto onemocnění. Rakovina prostaty je u mužů velmi rozšířená, často však zůstává bez příznaků až do pokročilé fáze. Bidenovi byl přitom přisouzen Gleasonův stupeň 9, což značí jednu z nejnebezpečnějších forem této nemoci. Tady je přehled toho, co je o této diagnóze potřeba vědět.

před 4 hodinami

Houby pod mikroskopem

Nečekaný dopad změn počasí: Nebezpečné houby ohrožují miliony lidí, varují vědci

S globálním oteplováním se nešíří jen sucho, záplavy nebo tropické nemoci, ale nově také houby, které mohou být pro lidské zdraví smrtelně nebezpečné. Britští vědci nyní varují, že změny klimatu zásadně mění geografii výskytu tří druhů hub rodu Aspergillus, které způsobují těžké infekce zejména u lidí s oslabenou imunitou. Ačkoliv nás tyto houby nepromění v zombie jako v populární sérii The Last of Us, důsledky jejich rozšíření mohou být zcela reálné a fatální.

před 5 hodinami

Izraelská armáda

Izrael zahájil rozsáhlou pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy

Izrael v neděli zahájil masivní pozemní operaci v severní a jižní části Pásma Gazy, zatímco letecké útoky izraelské armády v noci zabily podle palestinského ministerstva zdravotnictví přes sto lidí. Mezi zasaženými cíli byl i poslední fungující nemocniční komplex v severní části Gazy, což dále prohloubilo humanitární krizi.

před 6 hodinami

Brexit, ilustrační foto

Brexit obráceně: EU a Británie si k sobě opět hledají cestu, kvůli Putinovi a Trumpovi musí

Po letech relativního ticha se téma brexitu znovu vrátilo do popředí politické agendy Spojeného království i Evropské unie. Sedm let po formálním odchodu Velké Británie z EU se obě strany opět sešly u jednacího stolu, aby projednaly aktualizaci vzájemných vztahů. Důvodem je dramaticky proměněná geopolitická situace – především ruská invaze na Ukrajinu a proměna amerického postoje k evropské bezpečnosti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Dárci dostali možnost pomoci dvouleté Madlence.

Léčba Madlenky zabírá. Příběh holčičky výrazně zvýšil zájem o dárcovství

V ZOO Praha proběhl další velký nábor dárců kostní dřeně. Na akci pořádané Českým registrem dárců krvetvorných buněk a Nadačním fondem Kapka naděje oznámil Lukáš Přibyl, tatínek malé Madlenky, novinky o léčbě jeho dcery. Příběh malé pacientky s aplastickou anémií vzbudil před dvěma měsíci velký zájem veřejnosti a jen do Českého registru dárců krvetvorných buněk tak nově vstoupilo více než 8 800 potenciálních dárců kostní dřeně.

včera

včera

včera

Marek Výborný

"Česko mám moc rád." Výborný prozradil, co mu řekl papež

I Česko mělo zastoupení na nedělní inaugurační mši papeže Lva XIV. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na sociální síti X prozradil obsah rozhovoru s novou hlavou katolické církve. Papež podle jeho slov nezapomněl na to, jaký měl být jeho aktuální program, kdyby nezemřel jeho předchůdce.

včera

Čínská stealth stíhačka J-20

Čínské stíhačky na vzestupu. Důkazy přišly z pomezí Indie a Pákistánu

Čínské stíhačky J-20 nasazené pákistánským letectvem během nedávného střetu s Indií prokázaly, že dokážou obstát i proti evropským protivníkům. Západ, včetně Francie, Japonska a Spojených států, tak čelí rostoucí technologické i exportní výzvě. Čínská letecká produkce se rychle profesionalizuje a míří na trhy, které dosud ovládaly západní zbrojovky.

včera

včera

Švédsko si poradilo s Francií, Kanada se Slovenskem. Dánsko čeká přímý souboj o čtvrtfinále

Hokejisté Švédska nadále pokračují na světovém šampionátu v dominantní hře a tak není divu, že si v dalším zápase skupiny A poradili i s Francií. Zatímco předešlou výhru nad Slovinskem řídil Lindholm, tentokrát další tři body pro Seveřany zařídili dvěma kanadskými body za jeden gól a jednu asistenci Raymond a Lundeström. Ještě výrazněji si v dalším sobotním zápase skupiny A poradil další favorit turnaje Kanada se Slovenskem, jakkoli do tohoto utkání naši východní sousedé vstoupili sympaticky. Crosby, Celebrini a spol. však nakonec dirigovali výhru „javorových listů“ 7:0. Duel skupiny B mezi Dánskem a Norskem pak oba týmy usměrnil do závěrečných přímých soubojů o všechno. Zatímco Dánové budou bojovat s Německem o čtvrtfinále, Norové budou bojovat s Maďarskem o záchranu.

Zdroj: David Holub

Další zprávy