Koalici Pirátů a Starostů (PirSTAN) volily v říjnových sněmovních volbách často mladé ženy, koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) zase mimo jiné mladí muži, hnutí ANO důchodci a hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) neočkovaní. Vyplývá to z několika průzkumů společnosti PAQ Research, kterých se zúčastnily tisíce lidí.
Obě koalice opozičních stran - Spolu a PirSTAN - měly velkou podporu mezi mladými. Volily je téměř dvě třetiny lidí ve věkové skupině 18 až 34 let. ČSSD a KSČM ztratily podporu svých tradičních voličů z řad nezaměstnaných a lidí s nízkými příjmy a nakonec se do Sněmovny nedostaly.
Koalice Spolu měla podle průzkumu výraznou podporu voličů ve středním věku. Získala zhruba třetinu hlasů lidí ve věku mezi 35 až 54 lety. Uspěla i u vysokoškoláků, mladých mužů a živnostníků a zaměstnanců s vyššími příjmy. Ve všech těchto kategoriích získala okolo 35 až 40 procent hlasů. Další opoziční koalici, PirSTAN, zase volila více než třetina žen ve věku 18 až 34 let. U mladých žen ale byla podle průzkumu nižší volební účast než u mladých mužů.
Nynější vládní hnutí ANO volila velká část lidí v důchodu, a to skoro polovina. ANO také získalo asi čtvrtinu z voličů s nízkými příjmy a nezaměstnaných a čtvrtinu hlasů lidí ve věku 35 až 54 let bez maturity. K volbám ale podle PAQ Research chodí méně lidí s nižšími příjmy a vzděláním než lidí s vyšším vzděláním a výdělkem. Vládní partner ANO, sociální demokraté, ztratil spolu s komunisty, kteří vládu ANO a ČSSD podporovali, tradiční voliče z řad nezaměstnaných a lidí s nízkým příjmem. ČSSD a KSČM volilo jen osm procent lidí z této skupiny.
SPD měla podobně jako ANO ve volbách podporu například u lidí s nižším vzděláním. Získalo 21 procent hlasů lidí bez maturity ve věku 35 až 54 let. Navíc měla obecně podporu velké části lidí, kteří nebyli očkováni proti nemoci covid-19. SPD volilo podle průzkumu 22 procent neočkovaných lidí starších 55 let.
U lidí v téměř všech věkových skupinách stoupla podle PAQ Research letos oproti předchozím sněmovním volbám z roku 2017 volební účast. Nejvýrazněji rostla právě u mladých lidí, kteří častěji volili opoziční koalice. Ve věkové skupině 18 až 34 let se volební účast zvýšila z 52 procent v roce 2017 na letošních 63 procent. Jedinou výjimkou z růstu účasti byli lidé ve věku nad 65 let, u kterých účast mírně klesla ze 72 na 69 procent.
Opoziční koalice měly rovněž podporu většiny lidí s vyšším vzděláním. Z vysokoškoláků volilo Spolu a PirSTAN podle průzkumu 62 procent lidí. Naopak ze středoškolsky vzdělaných bez maturity si tyto koalice dokázaly získat jen asi čtvrtinu lidí, zatímco ANO a SPD volilo 54 procent lidí bez maturity. Právě u vysokoškoláků je však podle PAQ Research dlouhodobě nejvyšší volební účast. Letos dorazilo k volbám 76 procent vysokoškoláků, 68 procent středoškoláků s maturitou, 59 procent středoškoláků bez maturity a pouze 56 procent voličů se základním vzděláním.
Volební účast letos rostla napříč voliči z různých ekonomických skupin. Například u důchodců a nezaměstnaných to bylo pouze o jeden procentní bod, ale třeba u studentů se zvýšila z 55 procent za minulé sněmovní volby na 73 procent. Výrazně stoupla také u živnostníků, a to ze 70 na 78 procent. ANO dominovalo mezi lidmi v důchodu, z nichž hnutí volilo 47 procent. Koalice PirSTAN pak uspěla mezi studenty se ziskem 40 procent hlasů. I koalici Spolu ale volila řada studentů, asi 34 procent. Spolu pak získalo nejvyšší podíl hlasů ze všech stran mezi živnostníky a zaměstnanci. Spolu volilo 39 procent živnostníků a 31 procent zaměstnanců.
Speciální skupinou voličů byli lidé neočkovaní proti covidu-19. Asi dvě pětiny z nich dali hlas hnutím SPD a Volný blok a uskupení Trikolora Svobodní Soukromníci, které se vymezovaly proti vládním protiepidemickým opatřením. Neočkovaní ale měli ve volbách výrazně nižší účast než lidé, kteří dostali alespoň jednu dávku vakcíny. Například z očkovaných ve věku 18 až 34 let dorazilo k urnám 76 procent, kdežto u neočkovaných ve stejné věkové skupině činila účast jen 51 procent.
Volby do Sněmovny letos v říjnu vyhrála koalice Spolu se ziskem 27,79 procenta hlasů, těsně za ní skončilo ANO s 27,12 procenta hlasů. Jak Spolu, tak ANO získaly kolem 1,5 milionu hlasů. Do Sněmovny se dostala ještě koalice PirSTAN s 15,62 procenta a více než 800.000 hlasy a SPD s 9,56 procenta a zhruba 500.000 hlasy. Podle PAQ Research koalice Spolu přebrala od průzkumu z letošního dubna do říjnových voleb 370.000 voličů koalici PirSTAN a také dokázala zmobilizovat nerozhodnuté voliče. Druhé ANO zase přebralo asi 200.000 voličů ČSSD, KSČM, SPD a Přísaze Roberta Šlachty.
Koalice PirSTAN také přišla o velkou část podpory kvůli tomu, že 240.000 lidí, kteří by ji volili v dubnu, nakonec k volbám vůbec nepřišli. Takto přišla o 200.000 možných voličů také SPD. Z voličů, kteří dali hlasy stranám, jež se pak do Sněmovny nedostaly, patřila podle PAQ Research většina k lidem s nízkým příjmem. Zhruba polovina propadlých hlasů také patřila lidem ve věku nad 55 let.
Související

Spolu odolává možným dopadům bitcoinové kauzy, ukazuje průzkum

Volby by vyhrálo ANO, koalice Spolu navzdory bitcoinové kauze posiluje
Volby , volby 2021 , Česká pirátská strana , Starostové a nezávislí (STAN) , Hnutí ANO , Svoboda a přímá demokracie (SPD)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Írán je v sevření paranoie. Úřady kvůli obavám z další infiltrace Mosadu zatýkají a popravují
před 1 hodinou

"Ležel jsem v posteli, když na mě spadl strop." Pacienti popsali zásah izraelské nemocnice íránskou raketou
před 3 hodinami

Útok na íránské jaderné zařízení Fordo by způsobil únik radiace, tvrdí experti
před 4 hodinami

Napětí na Blízkém východě eskaluje: Teherán varuje před zahraniční intervencí, USA přesouvají vojenskou techniku
před 4 hodinami

Psycholožka Wolf: Tragické útoky nejsou náhlé. Předchází jim varovné chování, trauma a vliv okolí
před 5 hodinami

Macron má opět ambice změnit svět. Rozhodl, že EU vyřeší konflikt Íránu s Izraelem
před 6 hodinami

Netanjahu vyzval Íránce k povstání, Izrael chce vytvořit podmínky pro změnu režimu
před 7 hodinami

Napětí v arabských státech Perského zálivu strmě stoupá. Lidé se chystají na jadernou katastrofu
před 8 hodinami

Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Hoaxy mění klimatickou krizi v katastrofu
před 9 hodinami

Ajatolláh Alí Chameneí: Kdo je tajemný vůdce Íránu, který utváří osud Blízkého východu?
před 9 hodinami

Izrael: Chameneí už nemá právo na existenci
před 10 hodinami

Izrael potvrdil vzdušnou převahu nad Íránem. Případné americké zapojení může znamenat definitivní porážku
před 10 hodinami

Ministryně spravedlnosti Decroix neoprávněně používala titul magistra
před 11 hodinami

Vyřešil by něco atentát na Chameneího? Historie ukazuje, co by následovalo
před 11 hodinami

Izrael dotlačil USA do velice obtížné pozice. Není jasné, jestli se do války s Íránem zapojí přímo, říká Salem
před 11 hodinami

Sebeobrana, nebo vyhlášení války? Expert prozradil, jak se právo dívá na izraelské útoky na Írán
před 12 hodinami

Nádherný zákon vs odporná ohavnost. Blíží se USA vážné finanční krizi?
před 13 hodinami

Trump schválil vojenský úder USA proti Íránu
před 14 hodinami

EU splní sen Kyjevu. Pomůže Ukrajině z ruských peněz
před 15 hodinami
Izraelská armáda provedla další útoky na íránská jaderná zařízení včetně Natanzu a Aráku
Izraelské obranné síly (IDF) dnes ráno potvrdily sérii nočních leteckých úderů na území Íránu, přičemž jedním z hlavních cílů byl areál v Natanzu, který je podle Izraele klíčovým místem pro vývoj jaderných zbraní. Druhým terčem byl neaktivní jaderný reaktor v Aráku. Izrael tvrdí, že se jednalo o preventivní kroky proti íránskému jadernému programu, který podle něj směřuje k vojenskému využití.
Zdroj: Libor Novák