Zákaz dotací politickým neziskovkám? Okamurův návrh patrně u vlády narazí

Zákaz dotací politickým neziskovým organizacím by mohl mít podle vládních legislativců při širším výkladu až fatální důsledky. Mohl by se týkat třeba i projektů boje proti korupci nebo zastupování zájmů spotřebitelů, uvedli v předběžném stanovisku kabinetu. "Dotace by tak nemohly být poskytnuty de facto takřka žádné nestátní neziskové organizaci," stojí v dokumentu.

Obecná pravidla poskytování dotací, jak je komunisté navrhují, jsou podle vládních právníků natolik striktní, že by rozdělování příspěvků z rozpočtu prakticky znemožnily. Předloha celkově upravuje postup poskytování dotací od podávání žádostí přes rozhodování o nich a vyúčtování po kontrolu využití peněz, a to včetně termínů. Zákon by také například stanovil, že stát by mohl dotovat jen konkrétní projekty.

Příspěvek by mohl pokrýt nejvýše 70 procent celkových nákladů, přičemž by se započítávalo i spolufinancování z dalších veřejných peněz. Vláda upozorní na to, že některé aktivity by se kvůli tomu nemohly vůbec konat, konkrétně zmíní velké výstavní projekty.

Rozdělování dotací podle předkladatelů návrhu zákona nyní nedostatečně upravují vládní zásady. Úřady je podle nich nedodržují a neziskové organizace mohou čerpat příspěvky na stejný projekt i vícekrát. Navrhovaný zákon by tomu podle autorů zamezil, stejně jako případnému přelévání dotačních peněz mezi jednotlivými neziskovými organizacemi.

"Dotace by měly být poskytovány výhradně těm nestátním neziskovým organizacím, jejichž činnost napomáhá řešení problémů ve veřejném zájmu," napsali předkladatelé v důvodové zprávě. Proti financování "politických neziskovek" často vystupují vedle komunistů poslanci opozičního hnutí SPD Tomia Okamury.

Sankce za prohřešky proti zákonu by ukládal stát podle rozpočtových pravidel. Předloha by ale zavedla i některé další pokuty za porušení některých povinností. Nejvyšší by mohla činit až deset milionů korun. Podle vládní legislativců by mohly být sankce i likvidační.

Předlohu posuzovalo v připomínkovém řízení 14 ministerstev a dalších úřadů. Vláda od nich dostala bez výjimky záporná stanoviska.

O návrhu zákona poslanců KSČM, kteří menšinovou vládu ANO a ČSSD ve Sněmovně tolerují, budou rozhodovat zákonodárci. Není však jisté, zda dolní komora stihne návrh projednat do konce volebního období.