Zaorálek odmítá připojení k žalobě na směrnici o právech na internetu

"Česká republika by se podle našeho názoru neměla přidat k polské žalobě," uvedl Zaorálek, jenž toto stanovisko doporučil i premiéru Andreji Babišovi (ANO). Ministr kultury poukázal na to, že Česko se stejně jako další členské státy zúčastnilo složitých vyjednávání o příslušném článku směrnice. "Výsledek je jakýsi kompromis, my jsme se na kompromisu podíleli," poznamenal.

Norma především ukládá velkým internetovým firmám, jako je například Google, platit vydavatelům a umělcům za použití jejich děl. Internetové platformy budou muset prověřovat, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva.

Pirátům vadí především zavádění automatických filtrů, které podle nich omezí svobodu vyjadřování. Polsko podalo kvůli stejné výhradě v srpnu žalobu k Soudnímu dvoru EU. Česko by se mohlo připojit do 23. září. "Pokud se na přijaté směrnici nic nezmění, vydá se Evropa cestou cenzury internetu," míní Profant.

Zaorálek ale zdůraznil, že cílem je zabránit masivnímu poškozování práv autorů. K obecnému sledování by směrnice podle něho vést neměla.

Na podobě evropské směrnice se v polovině února po dlouhé diskusi dohodli zástupci unijních zemí a Evropského parlamentu. Europarlament pak normu schválil koncem března. Směrnici uvítala Unie vydavatelů, podle ní umožní vydavatelům chránit jimi vytvořený obsah před bezplatným komerčním využíváním.

Cílem reformy autorského práva je přizpůsobit ho digitální éře. Nová pravidla posilují především postavení umělců a vydavatelů. Jednotlivé země budou mít dva roky na to, aby je převedly do svého práva. Mnozí komentátoři směrnici o copyrightu označovali za dosud nejspornější normu, jakou se Evropský parlament v minulém funkčním období zabýval.