Zaorálek odmítá připojení k žalobě na směrnici o právech na internetu

Pokud by se Česko přidalo k žalobě Poláků na evropskou směrnici o autorských právech na internetu, byla by to podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) zahraničněpolitická chyba. Zaorálek při dnešních sněmovních interpelacích na dotaz Piráta Ondřeje Profanta řekl, že takový krok by Česko znevěrohodnil.

"Česká republika by se podle našeho názoru neměla přidat k polské žalobě," uvedl Zaorálek, jenž toto stanovisko doporučil i premiéru Andreji Babišovi (ANO). Ministr kultury poukázal na to, že Česko se stejně jako další členské státy zúčastnilo složitých vyjednávání o příslušném článku směrnice. "Výsledek je jakýsi kompromis, my jsme se na kompromisu podíleli," poznamenal.

Norma především ukládá velkým internetovým firmám, jako je například Google, platit vydavatelům a umělcům za použití jejich děl. Internetové platformy budou muset prověřovat, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva.

Pirátům vadí především zavádění automatických filtrů, které podle nich omezí svobodu vyjadřování. Polsko podalo kvůli stejné výhradě v srpnu žalobu k Soudnímu dvoru EU. Česko by se mohlo připojit do 23. září. "Pokud se na přijaté směrnici nic nezmění, vydá se Evropa cestou cenzury internetu," míní Profant.

Zaorálek ale zdůraznil, že cílem je zabránit masivnímu poškozování práv autorů. K obecnému sledování by směrnice podle něho vést neměla.

Na podobě evropské směrnice se v polovině února po dlouhé diskusi dohodli zástupci unijních zemí a Evropského parlamentu. Europarlament pak normu schválil koncem března. Směrnici uvítala Unie vydavatelů, podle ní umožní vydavatelům chránit jimi vytvořený obsah před bezplatným komerčním využíváním.

Cílem reformy autorského práva je přizpůsobit ho digitální éře. Nová pravidla posilují především postavení umělců a vydavatelů. Jednotlivé země budou mít dva roky na to, aby je převedly do svého práva. Mnozí komentátoři směrnici o copyrightu označovali za dosud nejspornější normu, jakou se Evropský parlament v minulém funkčním období zabýval.

Související

Jakub Kulhánek

Novým ministrem zahraničí se má stát Kulhánek. Zaorálek zůstává ve funkci

Lubomír Zaorálek (ČSSD) zůstane ministrem kultury. Na jeho přání o tom dnes večer rozhodlo grémium strany. Na pozici ministra zahraničí sociální demokracie navrhne náměstka ministra vnitra Jakuba Kulhánka. Po jednání užšího vedení strany o tom informoval novináře ve Sněmovně statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka.

Více souvisejících

Lubomír Zaorálek autorská práva internet EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy