Ústavní soud (ÚS) se postavil proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí. Spornou část zákona zrušil, vyhověl tak návrhu senátorů. Zdanění prosadila vláda s podporou poslanců KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal v květnu.
Dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu, konstatoval Ústavní soud.
Plánované zdanění finančních náhrad podle ÚS vůbec nebylo daní v pravém slova smyslu. Ve skutečnosti šlo o snížení náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv o vypořádání. Nešlo primárně o čestný úmysl naplnit státní pokladnu, řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.
Zdůraznil, že žádnému jinému okruhu restituentů se po roce 1989 nestalo to, co církvím, tedy aby stát zpětně zpochybnil jejich restituční nárok. Nález argumentuje také tím, že finanční náhrada má vedle restitučního účelu také další funkci - měla by připravit církve a náboženské společnosti na budoucí ekonomickou odluku od státu. Církve vykonávají řadu činností ve zdravotnictví a sociální oblasti, které stát není schopen sám zajistit, uvedl Jirsa.
V plénu ÚS, které má aktuálně 14 členů, uplatnili k dnešnímu nálezu dva soudci odlišná stanoviska. Šlo o Josefa Fialu a Radovana Suchánka.
Soud vyškrtl z právní úpravy jen několik slov, v praxi to ale znamená, že zrušil zdanění církevních restitucí, zdůraznil hned na začátku dnešního vyhlašování soudce zpravodaj Jirsa. Kdyby soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek 19procentnímu zdanění od ledna 2020.
Ze zrušení zdanění církevních restitucí mám velkou radost. Mrzí mě jen, že ono zdanění bezhlavě podpořilo tolik poslanců. Považoval bych normálně za nemyslitelné, že by se proti téhle věci muselo brojit až u ÚS. To by se ale nesmělo jednat o poplatek vlády komunistům.
— Dominik Feri (@DominikFeri) October 15, 2019
První návrh na zrušení kontroverzního zdanění podaly čtyři desítky senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů, za něž dnes k soudu přijel Zdeněk Papoušek (za KDU-ČSL). Zdanění bylo podle něj od počátku politickým obchodem a bylo jasné, že je protiústavní. Šlo prý o nešťastný, na hlavu postavený nápad. "Může se zrodit jen v komunistické hlavě," řekl Papoušek.
Později doručené návrhy 62 poslanců opozice a 19 senátorů za STAN soud odmítl, avšak dále s jejich signatáři počítal jako s vedlejšími účastníky řízení. Podle poslance ODS Marka Bendy bylo od počátku jasné, jak to se zdaněním náhrad dopadne. "Každý z těch poslanců by se měl podívat do svého svědomí, pro co hlasoval," uvedl Benda.
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi stanovil, že církve dostanou od státu nemovitý majetek zabavený za komunistické totality v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Roční splátka činí přibližně dvě miliardy korun, do konce loňského roku tedy bylo vyplaceno přibližně 12 miliard korun.
Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030. V prvních třech letech platnosti zákona činil státní příspěvek na podporu činnosti církví, tedy především na platy duchovních, přibližně 1,44 miliardy korun. Letos to bylo 1,16 miliardy korun.
Související
Exministr Blažek komentoval rozhodnutí Ústavního soudu
Exministr Blažek si stěžoval u Ústavního soudu. Narazili i další obvinění
Ústavní soud ČR , církevní restituce , Poslanecká sněmovna , Senát ČR , Miloš Zeman , Česká republika
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Machadová se nečekaně vrátila do Venezuely. Trump neskrývá překvapení
před 1 hodinou
Bolsonaro, nebo da Silva? V Brazílii probíhají ostře sledované prezidentské volby
před 3 hodinami
"To jste přehnali, ruce pryč." Přeplněné Staroměstské náměstí odsoudilo rušení televizních poplatků, příště bude Letná
před 4 hodinami
Děti se stále častěji přesouvají k závažným násilným činům, tvrdí Bradáčová. Trestní odpovědnost chce snížit
před 5 hodinami
V Praze se demonstruje proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky
před 6 hodinami
"Na válku musíme být nachystaní do 1000 dní." Británie radí lidem, jak se připravit
před 8 hodinami
Fiala v televizi varoval před ohrožením demokracie. Občané jsou zrušením poplatků nadšení, oponoval Okamura
před 9 hodinami
Statisíce demonstrantů, téměř tisíc zatčených. Francie zažila další noc plnou nepokojů
před 10 hodinami
Trump dostal po "šampiónovi čistého uhlí" další vymyšlenou cenu. Tetelil se blahem
před 11 hodinami
Spojené státy potají urychleně stahují diplomaty z Blízkého východu
před 12 hodinami
Americká předvolební kampaň se vyostřuje. Politici se uchylují k osobním útokům
před 13 hodinami
V noci začal v Evropě platit zimní čas
před 14 hodinami
Předpověď počasí na příští týden: Česko pokryjí mlhy, teploty místy klesnou pod nulu
včera
Ve StarDance skončila kaskadérka Hana Dvorská
včera
Sikorski zkritizoval Muska za míchání do politiky. Poslal ho na Mars
včera
V ulicích Francie jsou statisíce lidí, policie nasadila slzný plyn. Demonstruje se i v dalších evropských zemích
včera
Po celém Česku se protestovalo proti změnám financování ČT. Kalousek a další nechtějí ze svých daní platit Okamuru
včera
Babiš přirovnal protesty před Sněmovnou k útoku na Kapitol. Pavel vyzval ke zklidnění emocí
včera
Ve Francii opět začínají nepokoje. Policie místy tvrdě zasahuje
včera
Francie se chystá na novou vlnu násilností. Povolala desetitisíce policistů
Francie se o víkendu připravuje na další vlnu rozsáhlých protestů, přičemž úřady mobilizují masivní bezpečnostní složky ve snaze předejít opakování násilností a nepokojů z minulého týdne. Podle ministerstva vnitra bude v celé zemi nasazeno zhruba sedmdesát tisíc policistů. Tato opatření mají za cíl udržet veřejný pořádek a ochránit majetek před případnými útoky radikálů.
Zdroj: Libor Novák