Ústavní soud (ÚS) se postavil proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí. Spornou část zákona zrušil, vyhověl tak návrhu senátorů. Zdanění prosadila vláda s podporou poslanců KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal v květnu.
Dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu, konstatoval Ústavní soud.
Plánované zdanění finančních náhrad podle ÚS vůbec nebylo daní v pravém slova smyslu. Ve skutečnosti šlo o snížení náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv o vypořádání. Nešlo primárně o čestný úmysl naplnit státní pokladnu, řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.
Zdůraznil, že žádnému jinému okruhu restituentů se po roce 1989 nestalo to, co církvím, tedy aby stát zpětně zpochybnil jejich restituční nárok. Nález argumentuje také tím, že finanční náhrada má vedle restitučního účelu také další funkci - měla by připravit církve a náboženské společnosti na budoucí ekonomickou odluku od státu. Církve vykonávají řadu činností ve zdravotnictví a sociální oblasti, které stát není schopen sám zajistit, uvedl Jirsa.
V plénu ÚS, které má aktuálně 14 členů, uplatnili k dnešnímu nálezu dva soudci odlišná stanoviska. Šlo o Josefa Fialu a Radovana Suchánka.
Soud vyškrtl z právní úpravy jen několik slov, v praxi to ale znamená, že zrušil zdanění církevních restitucí, zdůraznil hned na začátku dnešního vyhlašování soudce zpravodaj Jirsa. Kdyby soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek 19procentnímu zdanění od ledna 2020.
Ze zrušení zdanění církevních restitucí mám velkou radost. Mrzí mě jen, že ono zdanění bezhlavě podpořilo tolik poslanců. Považoval bych normálně za nemyslitelné, že by se proti téhle věci muselo brojit až u ÚS. To by se ale nesmělo jednat o poplatek vlády komunistům.
— Dominik Feri (@DominikFeri) October 15, 2019
První návrh na zrušení kontroverzního zdanění podaly čtyři desítky senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů, za něž dnes k soudu přijel Zdeněk Papoušek (za KDU-ČSL). Zdanění bylo podle něj od počátku politickým obchodem a bylo jasné, že je protiústavní. Šlo prý o nešťastný, na hlavu postavený nápad. "Může se zrodit jen v komunistické hlavě," řekl Papoušek.
Později doručené návrhy 62 poslanců opozice a 19 senátorů za STAN soud odmítl, avšak dále s jejich signatáři počítal jako s vedlejšími účastníky řízení. Podle poslance ODS Marka Bendy bylo od počátku jasné, jak to se zdaněním náhrad dopadne. "Každý z těch poslanců by se měl podívat do svého svědomí, pro co hlasoval," uvedl Benda.
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi stanovil, že církve dostanou od státu nemovitý majetek zabavený za komunistické totality v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Roční splátka činí přibližně dvě miliardy korun, do konce loňského roku tedy bylo vyplaceno přibližně 12 miliard korun.
Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030. V prvních třech letech platnosti zákona činil státní příspěvek na podporu činnosti církví, tedy především na platy duchovních, přibližně 1,44 miliardy korun. Letos to bylo 1,16 miliardy korun.
Související
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
"Podvod na voliče" legalizován. Rozhodnutí Ústavního soudu může mít velké dopady
Ústavní soud ČR , církevní restituce , Poslanecká sněmovna , Senát ČR , Miloš Zeman , Česká republika
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu
před 1 hodinou
Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné
před 1 hodinou
Počasí přispěchá s další ledovkou. Nebezpečí pomine zítra
před 2 hodinami
Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa
před 2 hodinami
Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům
před 3 hodinami
Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným
před 4 hodinami
Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny
před 5 hodinami
Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko
před 5 hodinami
Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu
před 5 hodinami
2400 mrtvých v Íránu. Teherán dnes plánuje popravovat demonstranty, Trump hrozí tvrdou odplatou
před 7 hodinami
Předpověď počasí na víkend. Mrznout má hlavně v noci, teplejší bude sobota
včera
Britská královna Camilla poprvé popsala napadení ve vlaku
včera
Babišova vláda určila nové zmocněnce. Turek se musí spokojit s dočasným řešením
včera
Augusta po dalším úspěchu na juniorském MS potvrdil konec u dvacítky
včera
Tragédie v rakouských Alpách. Český chlapec spustil lavinu, zraněním podlehl
včera
"Protestujte, pomoc je na cestě." Trump poslal zajímavý vzkaz do Íránu
včera
Výhled meteorologů až do února. Počasí se má vrátit k zimnímu normálu
včera
Žádný internet, žádné hovory. Íránská vláda vypilovala okamžitý informační blackout celého státu k dokonalosti
včera
Hlasování o důvěře: Česko se zaměří na protidronovou obranu. Euro nepřijmeme, prohlásila vláda
včera
Trump sliboval ochranu íránských demonstrantů. Ani my nevíme, co teď udělá, přiznává Bílý dům
Rozhodující chvíle pro americkou politiku na Blízkém východě se blíží. Prezident USA Donald Trump stojí před otázkou, jak reagovat na brutální zásah íránského režimu proti vlastním občanům. Před několika dny prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrujícím na pomoc, pokud proti nim vláda v Teheránu použije násilí. Nyní, když na veřejnost pronikají zprávy o stovkách až tisících mrtvých, svět s napětím očekává, zda šéf Bílého domu svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ přetaví v činy.
Zdroj: Libor Novák