Předseda hnutí SPD Tomio Okamura popírá, že by při nedávné návštěvě u prezidenta Miloše Zemana avizoval podporu nové vlády Andreje Babiše, když na oplátku získá post šéfa Poslanecké sněmovny. Podle informací zpravodajského serveru EuroZprávy.cz se v Lánech ale také hovořilo o chystaném odvolání pověřeného ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky, a to krátce po volbách. „Absolutně popírám, že bych u pana prezidenta vyjednával o nějakých funkcích a v žádném případě jsem si neřekl o post předsedy Poslanecké sněmovny. Jedná se o nesmysl. Nám jde o naplnění našeho program, nikoli o koryta,“ tvrdí pro EuroZprávy.cz Tomio Okamura, jehož redakce kontaktovala.
Do konce vládnutí na Hradě mu zbývá rok a půl, a tak prezident Miloš Zeman má po volbách ideální příležitost vyřídit si účty se svými oponenty, zkrátka se jim pomstít. Podle zdroje z politického prostředí, který si nepřeje být jmenován, ale redakce EuroZprávy.cz jeho jméno zná, chystá hlava státu provést čistky. Ve hře je odvolání pověřeného ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudely, proti němuž se nejvyšší ústavní činitel neustále vymezuje. O posty by měli přijít nejmenovaní náměstci na ministerstvu zahraničních věcí i někteří velvyslanci.
Po volbách se může zrodit nová opoziční smlouva
Předseda SPD Tomio Okamura měl při schůzce v Lánech Zemana ujistit, že po říjnových volbách podpoří Babišovu vládu, bude loajální, ale na oplátku údajně žádal o post šéfa Poslanecké sněmovny. Okamura ale důrazně popírá, že by se Zemanem vyjednával o svém prospěchu a zajišťoval si politické funkce. „O žádných pozicích jsem nerokoval a tím pádem jsem si nemohl říci o pozici předsedy Poslanecké sněmovny. Jedná se o nesmysl. V současné době se v SPD plně soustředíme na prosazování programu. Nikdy jej nevyměníme za nějaká politická koryta. My držíme slovo,“ vyjadřuje se Tomio Okamura pro EuroZprávy.cz.
Spojení Okamury se Zemanem ale dává smysl přednímu tuzemskému politologovi Ladislavu Mrklasovi. „Okamura má se Zemanem ještě vřelejší vztahy než s Babišem a prezidentovi se přes šéfa SPD skutečně nabízí velká příležitost srovnat si účty se všemi kritickými oponenty. Opravdu není vyloučené, že by Babiš s Okamurou mohl vytvořit další opoziční smlouvu jako před lety ČSSD s ODS. Jestli se ale jedná o realitu či jen pouhé spekulace, ukáží až povolební vyjednávání,“ upozorňuje odborný asistent na katedře politologie a mezinárodních vztahů CEVRO Institutu Ladislav Mrklas.
Také kandidát na premiéra a šéf ODS Petr Fiala se domnívá, že hrozba spojení mezi hnutí ANO i SPD je velmi reálná. „Na takovou nebezpečnou koalici, do níž by mohla promluvit i KSČM, upozorňujeme dlouhodobě. Podobná spojení by Českou republiku odvedla na okraj Evropy. Rozhodně nechceme, aby se zde konala referenda o vystoupení z Evropské unie či NATO, o což SPD usiluje. Proto v nadcházejících volbách musí přijít změna, která zemi posune dopředu. Takový program nabízíme my a věřím, že s ním uspějeme,“ přeje si lídr koalice Spolu složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Okamura rovněž tvrdí, že se jeho hnutí koncentruje na prosazení programu a odmítá se teď rozptylovat vyjednáváním, které nastane až po volbách. „Pro SPD je nejdůležitější prosadit náš politický program, který jsme slíbili voličům, a proto se plně soustředíme na co nejlepší výsledek ve volbách do Poslanecké sněmovny, abychom měli co nejsilnější pozici,“ tvrdí Okamura a zdůrazňuje, že nyní se stoprocentně věnuje jen předvolební kampani a ničím jiným se nezabývá.
Politolog Ladislav Mrklas ale soudí, že v Lánech mezi Zemanem a Okamurou mohlo určité handlování proběhnout. Místopředseda Poslanecké sněmovny je podle něj ochoten přímo či nepřímo podpořit budoucí Babišův kabinet, ale za to by skutečně mohl žádat určité bonusy. „Například by pro SPD mohl usilovat o kontrolní funkce či mediální rady, které volí, anebo se na nich podílí Poslanecká sněmovna.“ Expert na volební systém dokonce tvrdí, že by Okamura mohl do nové vlády dodat své odborníky bez politické příslušnosti. „Není těžké si představit, že by Babiš na takový přísun ministrů přistoupil, protože současný premiér proslul tím, že šéfy jednotlivých resortů tahá jako králíky z klobouku.“ Mrklas ale predikuje, že Okamurova SPD by nejspíše nevystupovala jako Babišův vládní partner. „Je asi nepředstavitelné, že by SPD šla oficiálně do kabinetu, když odmítá Evropskou unii i setrvání v NATO. Babiš si moc dobře uvědomuje, že by tak musel čelit řadě problémů, a tak asi nepřijatelnějším vyústěním by byla tolerance ze strany SPD.“ Vojenské mise od NATO by byly svárem sporu
Bývalý prorektor vysoké školy CEVRO Institut ale upozorňuje, že aby hnutí ANO a SPD dalo dohromady většinovou vládu, muselo by se sejít několik faktorů dohromady. „Volby by musely dopadnout úplně jinak, než avizují současné modely. Koalice Spolu a Piráti se STAN by museli zaznamenat výrazný propad a do Sněmovny by se už nesměl dostat pátý subjekt. Neříkám však, že taková představa je z říše sci-fi. Můžeme být svědkem i této varianty.“ Politický komentátor ale vzápětí dodává, že někteří politici v hnutí ANO by se spoluprací s SPD nesouhlasili. Nerozlišovali by, zda se jedná o otevřenou či skrytou podobu. „Jistě by se proti ní ostře vymezil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, kterému by se očividně zamlouvala kooperace s opozicí, která je mu do jisté míry sympatická.“
Podle Mrklase je vlastně Babišovi jedno, zda by SPD vstoupila do vlády či nikoli. „Pro něj je primární Okamurova tolerance. Pokud by obě hnutí měla ve Sněmovně 102 mandantů, pak by mu stačilo, že by poslanci SPD zablokovali případné vyslovení o nedůvěře kabinetu.“ Expert na politické strany však soudí, že by se spolupráce Babiše s Okamurou neobešla bez problémů. „Jisté konflikty by se mezi oběma lídry jistě vyskytly, například při schvalování vojenské mise, za kterou by stálo vedení NATO. Tady si umím představit určité rozpory, které by asi jednoduše překonat nešly.“
Pedagog je ale přesvědčený, že prezident Miloš Zeman udělá maximum, aby ke spolupráci mezi hnutím ANO a SPD došlo. „Pro něj by zmíněné spojení bylo výhodné. Naskytla by se mu ideální varianta, jak si vyrovnat účty s kritiky a zajistit si pro sebe i okolí další kšefty,“ říká pro EuroZprávy.cz Ladislav Mrklas.
Související
Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla
Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman
Miloš Zeman , Tomio Okamura , Michal Koudelka (BIS)
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Češi zřejmě nepocítili zemětřesení na sousedním Slovensku
před 1 hodinou
Českými vlajkonoši pro závěrečný ceremoniál budou rychlobruslaři Sáblíková a Jílek
před 1 hodinou
Novinky o počasí. Meteorologové rozšířili varování před povodněmi
před 2 hodinami
Jílek se s úspěšnou olympiádou rozloučil 14. místem v masáku, Klaebo jedenáctým zlatem
před 2 hodinami
Další rozměr kauzy bývalého prince Andrewa. Poslanci mohou zahájit vyšetřování
před 3 hodinami
Trump zase řeší Grónsko. Posílá loď, která se má postarat o nemocné
před 4 hodinami
Lvovem otřásly exploze. Zemřela policistka, spekuluje se o terorismu
před 5 hodinami
Finové si suverénně došli pro pátý hokejový olympijský bronz. Slováky porazili 6:1
před 6 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Nejtepleji bude v Čechách
včera
Apple pracuje na novém modelu iPhone. Ceny už jsou předmětem spekulací
včera
Pro skicrossařky bylo maximem osmifinále, v short tracku nedojela Vaňková. Zdráhalová čtrnáctá
včera
Policie vyšetřuje pobodání u Prahy. Panuje podezření z pokusu o vraždu
včera
Fico dal Zelenskému ultimátum. Jde o dodávky elektřiny i ropy
Aktualizováno včera
Češi se znovu sešli na podporu Ukrajiny. Je to i naše válka, prohlásil Pavel
včera
Trump po rozhodnutí soudu zvyšuje globální cla
včera
Smutný konec příběhu malého Itala. Po nepovedené transplantaci zemřel
včera
Voborníková "zachránila" český biatlon. V hromadném závodě získala bronz
včera
Slovensko zasáhlo poměrně silné zemětřesení
včera
Curleři zakončili olympiádu výhrou nad Švédy, sdruženáři osmí. Hokejistky si rozdělily medaile
včera
Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Zdroj: Lukáš Kovanda