Zeman má po volbách chystat čistky, míří i na Koudelku. Za spojenectví si měl Okamura říci o funkci. Nesmysl, tvrdí šéf SPD

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura popírá, že by při nedávné návštěvě u prezidenta Miloše Zemana avizoval podporu nové vlády Andreje Babiše, když na oplátku získá post šéfa Poslanecké sněmovny. Podle informací zpravodajského serveru EuroZprávy.cz se v Lánech ale také hovořilo o chystaném odvolání pověřeného ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky, a to krátce po volbách. „Absolutně popírám, že bych u pana prezidenta vyjednával o nějakých funkcích a v žádném případě jsem si neřekl o post předsedy Poslanecké sněmovny. Jedná se o nesmysl. Nám jde o naplnění našeho program, nikoli o koryta,“ tvrdí pro EuroZprávy.cz Tomio Okamura, jehož redakce kontaktovala.

Do konce vládnutí na Hradě mu zbývá rok a půl, a tak prezident Miloš Zeman má po volbách ideální příležitost vyřídit si účty se svými oponenty, zkrátka se jim pomstít. Podle zdroje z politického prostředí, který si nepřeje být jmenován, ale redakce EuroZprávy.cz jeho jméno zná, chystá hlava státu provést čistky. Ve hře je odvolání pověřeného ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudely, proti němuž se nejvyšší ústavní činitel neustále vymezuje. O posty by měli přijít nejmenovaní náměstci na ministerstvu zahraničních věcí i někteří velvyslanci. 

Po volbách se může zrodit nová opoziční smlouva

Předseda SPD Tomio Okamura měl při schůzce v Lánech Zemana ujistit, že po říjnových volbách podpoří Babišovu vládu, bude loajální, ale na oplátku údajně žádal o post šéfa Poslanecké sněmovny. Okamura ale důrazně popírá, že by se Zemanem vyjednával o svém prospěchu a zajišťoval si politické funkce. „O žádných pozicích jsem nerokoval a tím pádem jsem si nemohl říci o pozici předsedy Poslanecké sněmovny. Jedná se o nesmysl. V současné době se v SPD plně soustředíme na prosazování programu. Nikdy jej nevyměníme za nějaká politická koryta. My držíme slovo,“ vyjadřuje se Tomio Okamura pro EuroZprávy.cz.

Spojení Okamury se Zemanem ale dává smysl přednímu tuzemskému politologovi Ladislavu Mrklasovi. „Okamura má se Zemanem ještě vřelejší vztahy než s Babišem a prezidentovi se přes šéfa SPD skutečně nabízí velká příležitost srovnat si účty se všemi kritickými oponenty. Opravdu není vyloučené, že by Babiš s Okamurou mohl vytvořit další opoziční smlouvu jako před lety ČSSD s ODS. Jestli se ale jedná o realitu či jen pouhé spekulace, ukáží až povolební vyjednávání,“ upozorňuje odborný asistent na katedře politologie a mezinárodních vztahů CEVRO Institutu Ladislav Mrklas.

Také kandidát na premiéra a šéf ODS Petr Fiala se domnívá, že hrozba spojení mezi hnutí ANO i SPD je velmi reálná. „Na takovou nebezpečnou koalici, do níž by mohla promluvit i KSČM, upozorňujeme dlouhodobě. Podobná spojení by Českou republiku odvedla na okraj Evropy. Rozhodně nechceme, aby se zde konala referenda o vystoupení z Evropské unie či NATO, o což SPD usiluje. Proto v nadcházejících volbách musí přijít změna, která zemi posune dopředu. Takový program nabízíme my a věřím, že s ním uspějeme,“ přeje si lídr koalice Spolu složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Okamura rovněž tvrdí, že se jeho hnutí koncentruje na prosazení programu a odmítá se teď rozptylovat vyjednáváním, které nastane až po volbách. „Pro SPD je nejdůležitější prosadit náš politický program, který jsme slíbili voličům, a proto se plně soustředíme na co nejlepší výsledek ve volbách do Poslanecké sněmovny, abychom měli co nejsilnější pozici,“ tvrdí Okamura a zdůrazňuje, že nyní se stoprocentně věnuje jen předvolební kampani a ničím jiným se nezabývá.

Politolog Ladislav Mrklas ale soudí, že v Lánech mezi Zemanem a Okamurou mohlo určité handlování proběhnout. Místopředseda Poslanecké sněmovny je podle něj ochoten přímo či nepřímo podpořit budoucí Babišův kabinet, ale za to by skutečně mohl žádat určité bonusy. „Například by pro SPD mohl usilovat o kontrolní funkce či mediální rady, které volí, anebo se na nich podílí Poslanecká sněmovna.“ Expert na volební systém dokonce tvrdí, že by Okamura mohl do nové vlády dodat své odborníky bez politické příslušnosti. „Není těžké si představit, že by Babiš na takový přísun ministrů přistoupil, protože současný premiér proslul tím, že šéfy jednotlivých resortů tahá jako králíky z klobouku.“ Mrklas ale predikuje, že Okamurova SPD by nejspíše nevystupovala jako Babišův vládní partner. „Je asi nepředstavitelné, že by SPD šla oficiálně do kabinetu, když odmítá Evropskou unii i setrvání v NATO. Babiš si moc dobře uvědomuje, že by tak musel čelit řadě problémů, a tak asi nepřijatelnějším vyústěním by byla tolerance ze strany SPD.“ Vojenské mise od NATO by byly svárem sporu

Bývalý prorektor vysoké školy CEVRO Institut ale upozorňuje, že aby hnutí ANO a SPD dalo dohromady většinovou vládu, muselo by se sejít několik faktorů dohromady. „Volby by musely dopadnout úplně jinak, než avizují současné modely. Koalice Spolu a Piráti se STAN by museli zaznamenat výrazný propad a do Sněmovny by se už nesměl dostat pátý subjekt. Neříkám však, že taková představa je z říše sci-fi. Můžeme být svědkem i této varianty.“ Politický komentátor ale vzápětí dodává, že někteří politici v hnutí ANO by se spoluprací s SPD nesouhlasili. Nerozlišovali by, zda se jedná o otevřenou či skrytou podobu. „Jistě by se proti ní ostře vymezil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, kterému by se očividně zamlouvala kooperace s opozicí, která je mu do jisté míry sympatická.“

Podle Mrklase je vlastně Babišovi jedno, zda by SPD vstoupila do vlády či nikoli. „Pro něj je primární Okamurova tolerance. Pokud by obě hnutí měla ve Sněmovně 102 mandantů, pak by mu stačilo, že by poslanci SPD zablokovali případné vyslovení o nedůvěře kabinetu.“ Expert na politické strany však soudí, že by se spolupráce Babiše s Okamurou neobešla bez problémů. „Jisté konflikty by se mezi oběma lídry jistě vyskytly, například při schvalování vojenské mise, za kterou by stálo vedení NATO. Tady si umím představit určité rozpory, které by asi jednoduše překonat nešly.“

Pedagog je ale přesvědčený, že prezident Miloš Zeman udělá maximum, aby ke spolupráci mezi hnutím ANO a SPD došlo. „Pro něj by zmíněné spojení bylo výhodné. Naskytla by se mu ideální varianta, jak si vyrovnat účty s kritiky a zajistit si pro sebe i okolí další kšefty,“ říká pro EuroZprávy.cz Ladislav Mrklas.

Související

Miloš Zeman se vrátil do pražské kanceláře.

Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.
Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

Více souvisejících

Miloš Zeman Tomio Okamura Michal Koudelka (BIS)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

Martina Sáblíková

Českými vlajkonoši pro závěrečný ceremoniál budou rychlobruslaři Sáblíková a Jílek

Z českého pohledu to byly především jejich hry. Na Milán rozhodně jen tak nezapomenou, ovšem každý z jiného důvodu. Zatímco pro Martinu Sáblíkovou to bylo jedno velké olympijské loučení s kariérou, pro jejího nástupce Metoděje Jílka to byla naopak premiérová olympiáda, na níž se postaral o dva cenné kovy – stříbro z pětikilometrové a zlato z desetikilometrové trati. Po zásluze tak byli vybráni jako ti, kteří budou mít tu čest v neděli večer nést českou vlajku na závěrečném ceremoniálu ve Veroně.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Metoděj Jílek

Jílek se s úspěšnou olympiádou rozloučil 14. místem v masáku, Klaebo jedenáctým zlatem

Předposlední patnáctý soutěžní den zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo přinesl jedny z posledních závodů tohoto sportovního svátku. Naposledy se pod milánskými pěti kruhy představili rychlobruslaři ve svých závodech s hromadným startem. Zúčastnil se i dvojnásobný medailista Metoděj Jílek. Finálový závod, kam se kvalifikoval, proběhl však netypickým způsobem, kdy si startovní pole na začátku nechalo ujet dva závodníky, které nakonec nikdo nedojel, a na Jílka, který čekal, kdy začne závěrečný finiš, nakonec zbylo až 14. místo. Dalším českým olympionikem, který se v sobotu představil, byl skicrossař Daniel Paulus, který v rámci své premiérové olympiády nepostoupil ze čtvrtfinále. Norský běžec Johannes Klaebo zakončil veleúspěšné hry ziskem další zlaté medaile, tentokrát v závodě na 50 km klasicky. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Finové si suverénně došli pro pátý hokejový olympijský bronz. Slováky porazili 6:1

Poté, co hokejisté Slovenska po pátečním debaklu od USA byli smířeni s tím, že Milán pro ně jejich Nagano nebude, věřili, že se jim podaří pod pěti kruhy obhájit alespoň bronz. Stejně jako v semifinále s Američany i v duelu o bronz naši východní sousedé schytali šestigólový příděl. Bylo to tak Finsko, které si dokráčelo pro svůj historicky pátý olympijský bronz suverénním způsobem, když vyhrálo jasně 6:1.

před 6 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Pro skicrossařky bylo maximem osmifinále, v short tracku nedojela Vaňková. Zdráhalová čtrnáctá

V pátečním programu zimních olympijských her se kromě českých biatlonistů v závodu s hromadným startem představila například rychlobruslařka Nikola Zdráhalová, která se sice ukázala na své oblíbené patnáctistovce, ale i proto, že i ona musela projít během olympijských her karanténou a nenacházela se v optimální formě, umístila se nakonec až na 14. místě. Česká reprezentantka se objevila i na shorttratckové trati, konkrétně na její nejdelší možné distanci na 1500 metrů. Petra Vaňková však nedokončila svou čtvrtfinálovou jízdu a skončila jednatřicátá. Osmifinále pak bylo konečnou pro české skicrossařky Dianu Cholenskou a Lucii Krausovou. V akrobatickém lyžování byl k vidění svěřenec olympijského vítěze Aleše Valenty Nicholas Novák, jemuž se v kvalifikaci nevedlo.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Donald Trump

Trump po rozhodnutí soudu zvyšuje globální cla

Americký prezident Donald Trump reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu a zvyšuje globální cla, která jsou podle jeho názoru právně v pořádku, na úroveň 15 procent. Trump to oznámil v sobotu na své sociální síti Truth Social. 

včera

včera

Tereza Voborníková

Voborníková "zachránila" český biatlon. V hromadném závodě získala bronz

Až poslední olympijský závod přinesl pro český biatlon vytouženou medaili. Postarala se o ni v závodě s hromadným startem na 12,5 kilometru ve svém životním závodě Tereza Voborníková, která získala bronzovou medaili. Navíc to mohla být i medaile nejcennější, ale v posledních metrech jí ubývalo sil, takže se nakonec spokojila se třetím místem. Česká olympijská výprava tak získala v pořadí pátou medaili na těchto olympijských hrách.

včera

Bratislava

Slovensko zasáhlo poměrně silné zemětřesení

Jihozápad Slovenska zasáhlo v sobotu odpoledne zemětřesení. Podle svědků se země třásla přibližně pět sekund. Škody zatím hlášeny nejsou, přibylo ale tísňových volání. Experti neočekávají, že by se otřesy měly opakovat. 

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Curleři zakončili olympiádu výhrou nad Švédy, sdruženáři osmí. Hokejistky si rozdělily medaile

I když to zprvu vypadalo, že se český mužský curlingový tým jen tak výhry na svých premiérových Zimních olympijských hrách nezíská, poslední tři utkání zvládl tým skipa Lukáše Klímy s bravurou. Po Německu a Číně zvládl vyhrát i potřetí v řadě ve svém závěrečném vystoupení na této olympiádě a to proti Švédsku. Navíc se jednalo asi o nejlepší český výkon, neboť už od samého začátku směřovali Češi k jasnému vítězství 10:4. Mezi sdruženáři se svého třetího zlata z těchto Her dočkal Nor Jens Luraas Oftebro, když po dvou individuálních závodech se středním i velkým můstkem ovládl i sprint dvojic se svým kolegou  Andreasem Skoglundem. Česká dvojice Jan Vytrval-Jiří Konvalinka pak skončila osmá. Skončil také hokejový turnaj žen, který ovládly Američanky, když vyhrály v prodloužení 2:1 nad Kanaďankami, bronz pak putuje zásluhou hokejistek do Švýcarska. Své historicky první olympijské vítěze pak poznal i skialpinismus, kde se však neztratil ani Rus pod neutrální vlajkou. Dosavadní ruskou olympijskou dominanci naopak v krasobruslařských volných jízdách žen ukončila Američanka Alisa Liuová.

včera

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy