Zeman po summitu V4: Prezidenti podporují začlenění Srbska do EU

Prezidenti účastnící se summitu na zámku v Lánech jednomyslně podporují začlenění Srbska do Evropské unie a jsou ochotni poskytnout maximální pomoc. Na tiskové konferenci po ukončení dvoudenního summitu, kterého se dnes kromě prezidentů zemí visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) zúčastnily také hlavy států Srbska a Slovinska, to řekl český prezident Miloš Zeman. Podporu vstupu Srbska do unie dříve vyjádřili také premiér Andrej Babiš (ANO).

"Jsem rád, že vám mohu oznámit, že všichni prezidenti jednomyslně podporují včlenění Srbska do Evropské unie a jsou ochotni tomuto včlenění poskytnout maximální pomoc," řekl Zeman. Perspektivě rozšíření EU o země západního Balkánu se hlavy státu věnovaly v dnešním třetím panelu summitu.

Maďarský prezident János Áder zdůraznil spojitost mezi srbským členstvím v unii a bezpečností celé Evropy. "Bezpečnost Evropské unie závisí na tom, zda bude stabilita na Balkáně, jak se bude vyvíjet tamní situace," řekl. Vstup Srbska do EU je podle něj nejen v zájmu této země, ale i EU jako celku.

Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy by byl pokrok ve vyjednáváních o srbském vstupu do EU i dobrým politickým signálem v době, kdy se jedná o vystoupení Británie z unie. Podle něj to může ukázat, že bez ohledu na brexit je EU přitažlivým projektem, že je o členství v ní zájem.

Také slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyjádřila vstupu Srbska do EU podporu s tím, že pro Slovensko byl transformační proces před vstupem do unie v mnohém užitečný, země přijala mnoho reforem. Podle slovinského prezidenta Boruta Pahora rozšíření EU o země západního Balkánu snižuje bezpečnostní i další rizika.

Srbský prezident Aleksandar Vučič poděkoval zemím V4 za podporu a zároveň hlavy států požádal o výraznou pomoc a konkrétní kroky, kterými by mohli apelovat i na další státy, aby se přístupová jednání zrychlila, byla transparentnější a efektivnější.

Po nedávném jednání premiérů zemí V4 řekl Babiš, že státy visegrádské skupiny podporují co nejrychlejší vstup Srbska a také Černé Hory do EU. Ideální by to podle něho bylo ještě do konce roku 2027. Vučič dnes hovořil o roku 2025.

Lány, právě teď. Přátelské přivítání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem a slovinským prezidentem Borutem Pahorem. pic.twitter.com/SLual5NMLy

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) October 3, 2019

Dva bloky jednání, kterých se ve středu zúčastnili Zeman, Čaputová, Duda a Áder, se podle hlavy českého státu týkaly pozice V4 v Evropské unii či brexitu.

"Konstatovali jsme, že Visegrád byl úspěšný v minulosti, když zabránil takzvaným migračním kvótám a nevyjádřil souhlas s kandidaturou pana (Franse) Timmermanse (do čela Evropské komise). Nyní se bude zabývat jak problémy evropského rozpočtu, tak problematikou obnovitelných zdrojů, protože každá země má svůj energetický mix," poznamenal Zeman.

Odpovědnost za brexit mají podle něj Evropská unie i Britové. "Evropská komise někdy svými často nesmyslnými direktivami rozčílila britskou populaci," řekl Zeman. Britové podle něj pak namlouvali občanům, že když odejdou z EU, tak na tom vydělají. To byla chyba, míní český prezident.

Prezidentský summit byl součástí českého předsednictví ve visegrádské skupině. Česko si jako jeden z hlavních cílů svého předsednictví stanovilo upevňování postavení zemí V4 v EU i v NATO a posilování soudržnosti obou těchto organizací. Chce také podporovat proces rozšíření unie o státy západního Balkánu.

Prezidenti V4 chtějí zachování objemu peněz v kohezních fondech

Země visegrádské skupiny (V4) chtějí, aby i ve víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027 bylo zachováno současné množství peněz na politiku soudržnosti. Na summitu V4 v Lánech se na tom dnes shodli prezidenti Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Z evropských fondů čerpají peníze hlavně státy, jejichž ekonomika je slabší než unijní průměr, především tedy ve východní části EU.

Duda zdůraznil, že země z východní části EU se dosud potýkají s dědictvím železné opony, kvůli které hospodářsky zaostávají za staršími členy unie. Podle něj jsou evropské peníze třeba zejména pro rozvoj dopravní infrastruktury.

Stejný názor vyjádřil i maďarský prezident János Áder. Podle něj je zmenšování rozdílů v životní úrovni mezi starými a novými členy EU i v zájmu unie jako takové. Áder vyzval rovněž k tomu, aby peníze z kohezních fondů EU sloužily i k modernizaci energetiky nových států EU.

O podobě víceletého finančního rámce EU vyjednávají unijní lídři, debaty by měly vyvrcholit v příštím roce. Vzhledem k nadcházejícímu odchodu Británie z EU, který způsobí výpadek unijních příjmů, i kvůli plánovanému financování nových unijních politik zaznívaly návrhy, aby se objem peněz na politiku soudržnosti snížil.

Související

Miloš Zeman

Zeman se po letech soudních tahanic omluvil Šarapatkovi

Exprezident Miloš Zeman se po letech soudních tahanic konečně omluvil bývalému poradci Zdeňku Šarapatkovi. Podřídil se tak poslednímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, u kterého před několika týdny neuspěl s dovoláním. 

Více souvisejících

Miloš Zeman visegradská čtyřka prezident čr Zámek Lány Andrzej Duda Andrej Babiš Srbsko Aleksandr Vučič (srbský prezident)

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie

Muž s mečem zaútočil na lidi v Londýně

Muž zaútočil s autem a mečem na lidi na severovýchodním předměstí Londýna. Uvedla to v úterý místní policie, která podezřelého zadržela. Se zraněními bylo hospitalizováno v Hainaultu pět osob, informuje BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dnes je Mezinárodní den tance. Kdy a jak začali lidé tančit?

Tanec je starý tak jako samo lidstvo. Během dlouhé historie prošel tanec vývojem a mnoha proměnami. Vznikly jeho specifické podoby pojící se s obdobími v roce, důležitými okamžiky v životě člověka nebo nejrůznějšími rituály. Pomocí tance se vyjadřovaly emoce či národní identita. Jaká je historie tance, který má dnes svůj mezinárodní den?

včera

RECENZE: Boy Kills World v krvavé lázni zabíjí struhadlem a drží se videoherních kontur

Ačkoli film Boy Kills World se v nabídce českých kin objevil relativně nenápadně, nabízí zběsilou, ujetou a sebeuvědomělou akční jízdu, kde je dějovým tahounem samotné násilí. Postmoderní hříčka sází na nápaditou stylistiku a moralizování zahazuje daleko od zmasakrovaných antagonistů.

Zdroj: Martin Pleštil

Další zprávy