Zeman po summitu V4: Prezidenti podporují začlenění Srbska do EU

Prezidenti účastnící se summitu na zámku v Lánech jednomyslně podporují začlenění Srbska do Evropské unie a jsou ochotni poskytnout maximální pomoc. Na tiskové konferenci po ukončení dvoudenního summitu, kterého se dnes kromě prezidentů zemí visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) zúčastnily také hlavy států Srbska a Slovinska, to řekl český prezident Miloš Zeman. Podporu vstupu Srbska do unie dříve vyjádřili také premiér Andrej Babiš (ANO).

"Jsem rád, že vám mohu oznámit, že všichni prezidenti jednomyslně podporují včlenění Srbska do Evropské unie a jsou ochotni tomuto včlenění poskytnout maximální pomoc," řekl Zeman. Perspektivě rozšíření EU o země západního Balkánu se hlavy státu věnovaly v dnešním třetím panelu summitu.

Maďarský prezident János Áder zdůraznil spojitost mezi srbským členstvím v unii a bezpečností celé Evropy. "Bezpečnost Evropské unie závisí na tom, zda bude stabilita na Balkáně, jak se bude vyvíjet tamní situace," řekl. Vstup Srbska do EU je podle něj nejen v zájmu této země, ale i EU jako celku.

Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy by byl pokrok ve vyjednáváních o srbském vstupu do EU i dobrým politickým signálem v době, kdy se jedná o vystoupení Británie z unie. Podle něj to může ukázat, že bez ohledu na brexit je EU přitažlivým projektem, že je o členství v ní zájem.

Také slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyjádřila vstupu Srbska do EU podporu s tím, že pro Slovensko byl transformační proces před vstupem do unie v mnohém užitečný, země přijala mnoho reforem. Podle slovinského prezidenta Boruta Pahora rozšíření EU o země západního Balkánu snižuje bezpečnostní i další rizika.

Srbský prezident Aleksandar Vučič poděkoval zemím V4 za podporu a zároveň hlavy států požádal o výraznou pomoc a konkrétní kroky, kterými by mohli apelovat i na další státy, aby se přístupová jednání zrychlila, byla transparentnější a efektivnější.

Po nedávném jednání premiérů zemí V4 řekl Babiš, že státy visegrádské skupiny podporují co nejrychlejší vstup Srbska a také Černé Hory do EU. Ideální by to podle něho bylo ještě do konce roku 2027. Vučič dnes hovořil o roku 2025.

Lány, právě teď. Přátelské přivítání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem a slovinským prezidentem Borutem Pahorem. pic.twitter.com/SLual5NMLy

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) October 3, 2019

Dva bloky jednání, kterých se ve středu zúčastnili Zeman, Čaputová, Duda a Áder, se podle hlavy českého státu týkaly pozice V4 v Evropské unii či brexitu.

"Konstatovali jsme, že Visegrád byl úspěšný v minulosti, když zabránil takzvaným migračním kvótám a nevyjádřil souhlas s kandidaturou pana (Franse) Timmermanse (do čela Evropské komise). Nyní se bude zabývat jak problémy evropského rozpočtu, tak problematikou obnovitelných zdrojů, protože každá země má svůj energetický mix," poznamenal Zeman.

Odpovědnost za brexit mají podle něj Evropská unie i Britové. "Evropská komise někdy svými často nesmyslnými direktivami rozčílila britskou populaci," řekl Zeman. Britové podle něj pak namlouvali občanům, že když odejdou z EU, tak na tom vydělají. To byla chyba, míní český prezident.

Prezidentský summit byl součástí českého předsednictví ve visegrádské skupině. Česko si jako jeden z hlavních cílů svého předsednictví stanovilo upevňování postavení zemí V4 v EU i v NATO a posilování soudržnosti obou těchto organizací. Chce také podporovat proces rozšíření unie o státy západního Balkánu.

Prezidenti V4 chtějí zachování objemu peněz v kohezních fondech

Země visegrádské skupiny (V4) chtějí, aby i ve víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027 bylo zachováno současné množství peněz na politiku soudržnosti. Na summitu V4 v Lánech se na tom dnes shodli prezidenti Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Z evropských fondů čerpají peníze hlavně státy, jejichž ekonomika je slabší než unijní průměr, především tedy ve východní části EU.

Duda zdůraznil, že země z východní části EU se dosud potýkají s dědictvím železné opony, kvůli které hospodářsky zaostávají za staršími členy unie. Podle něj jsou evropské peníze třeba zejména pro rozvoj dopravní infrastruktury.

Stejný názor vyjádřil i maďarský prezident János Áder. Podle něj je zmenšování rozdílů v životní úrovni mezi starými a novými členy EU i v zájmu unie jako takové. Áder vyzval rovněž k tomu, aby peníze z kohezních fondů EU sloužily i k modernizaci energetiky nových států EU.

O podobě víceletého finančního rámce EU vyjednávají unijní lídři, debaty by měly vyvrcholit v příštím roce. Vzhledem k nadcházejícímu odchodu Británie z EU, který způsobí výpadek unijních příjmů, i kvůli plánovanému financování nových unijních politik zaznívaly návrhy, aby se objem peněz na politiku soudržnosti snížil.

Související

Miloš Zeman se vrátil do pražské kanceláře.

Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.
Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

Více souvisejících

Miloš Zeman visegradská čtyřka prezident čr Zámek Lány Andrzej Duda Andrej Babiš Srbsko Aleksandr Vučič (srbský prezident)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

včera

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

23. března 2026 21:48

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

23. března 2026 20:43

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy