Zmrazené platy se od září zvýší nejen zaměstnancům veřejného sektoru, ale i ve státní službě. Zvednou se o deset procent. Dohodli se na tom dnes odboroví předáci s lídry vládních stran. Po jednání to řekl šéf vládních lidovců a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na navýšení bude do konce roku z rozpočtu potřeba 1,1 miliardy korun. Dohoda na růstu výdělků zaměstnanců státu a veřejných služeb pro příští rok se dnes nenašla.
Pro letošek se plat zmrazil úředníkům, pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím. Podle Jurečky by si tak mělo od září polepšit kolem 365.000 lidí. Původně měli dostat přidáno jen pracovníci veřejných služeb, ne zaměstnanci státu. "Dnes jsme za vládní koalici představili kompromis, aby se zvýšil plat i pro zaměstnance pod státní službou od září... Nemáme uzavřenou otázku roku 2023," uvedl Jurečka. Podle něj platí ale dřívější dohoda, podle níž by se měly od ledna o deset procent zvednout tarify neboli základ platu policistům, hasičům a vojákům. O ostatních profesích se bude dál jednat.
Platy ve veřejné sféře stanovuje pět tabulek. Kabinet od září počítá s desetiprocentním zvýšením částek v první tabulce. Podle odborů se tak přidání týká nepedagogických pracovníků ve školství a nezdravotnických profesí ve zdravotnictví či lidí z příspěvkových organizací. Výdělek by tedy měl vzrůst zaměstnancům muzeí a galerií, hercům z divadel či hudebníkům z orchestrů, kuchařkám, uklízečkám, vrátným či školníkům. Do skupiny patří i úředníci samospráv. Spadají sem také třeba zaměstnanci sportovišť, pečovatelských služeb či domovů, které zřizují města. Tarif se zvedne i úředníkům či hygienikům ve státní službě.
"Jsme rádi, že náš tlak má pro rok 2022 výsledek a zaměstnanci, kteří měli od ledna nulu, obdrží od září deset procent," řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podotkl, že výhled ekonomiky je "ještě krutější" než před pár měsíci.
Podle poslední predikce by průměrná inflace měla letos dosáhnout 16,2 procenta a příští rok 8,8 procenta. Dříve ministerstvo financí pro letošek očekávalo průměrné zdražení o 12,3 procenta a příští rok o 4,4 procenta. Nyní se čeká také růst sumy na výdělky, a to letos o 9,8 procenta a příští rok o 7,9 procenta. Dříve se pro letošek očekával šestiprocentní růst platů a mezd a pro příští rok o 6,2 procenta.
Odboráři už dřív kvůli platům pohrozili protesty. Devět odborových svazů veřejné sféry zůstává kvůli výdělkům ve stávkové pohotovosti a další čtyři je podporují, sdělil po jednání mluvčí svazů Pavel Bednář. Jurečka řekl, že kroku odborů nerozumí. "Když tady máme situaci, že pro rok 2022 jsme dohodnuti a máme dohodu na tom, že budeme v průběhu září jednat, tak já důvod nevidím," uvedl ministr. Podle předáků má stávková pohotovost podpořit vyjednávání o růstu výdělků na příští rok.
Odboráři a zástupci ministerstev budou spolu jednat o úpravě platových tabulek. Odborům vadí, že řada zaměstnanců veřejného sektoru má tarify pod minimální či zaručenou mzdou. Výslednou dohodu by pak podle Jurečky kabinet s předáky mohl uzavřít před koncem září.
Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával letos v prvním čtvrtletí veřejný sektor 712.100 lidí. Průměrný plat činil 40.352 korun. Meziročně se zvedl o dvě procenta. Polovina pracovníků pobírala víc než 37.633 korun.
Aktualizováno před 2 hodinami
Související

Novinka u žádostí o dávky a příspěvky. Stát spustil mobilní aplikaci

Jurečka nabídl pomoc po přívalových deštích. Lidé mohou dostat až 72 tisíc korun
Marian Jurečka (KDU-ČSL) , mzdy / platy
Aktuálně se děje
před 14 minutami

Velká Británie chce odradit Rusko. Ukrajině dá 100 000 dronů
před 1 hodinou

Izrael vyhodil ze země Gretu Thunbergovou
Aktualizováno před 1 hodinou

Mimořádná zpráva Masakr ve Štýrském Hradci: Po střelbě ve škole je deset mrtvých, většinu tvoří děti
před 1 hodinou

EU nad americkým zákazem potratů kroutí hlavou. Sama přitom nutí ženy cestovat za interrupcí tisíce kilometrů
Aktualizováno před 2 hodinami

Eva Decroix se ujala funkce ministryně spravedlnosti. Nahradila Pavla Blažka po vypuknutí bitcoinové aféry
před 4 hodinami

Čína poslala své letadlové lodě do Tichomoří. Není jasné proč
před 4 hodinami

Svět čelí skryté, ale hluboké krizi. OSN poprvé vydala vážné varování
před 5 hodinami

"Puč" v USA: Kennedy Jr. porušil slib, odvolal celý poradní výbor CDC pro vakcíny, dosadí do něj své lidi
před 6 hodinami

Moldavsko čelí ruské hrozbě: Kreml pošle do Podněstří dalších 10 tisíc vojáků
před 6 hodinami

Trump poslal do Los Angeles tisíce dalších vojáků. Zadržené odváží neznámo kam
před 7 hodinami

Měsíční předpověď počasí. Letošní léto bude začínat pozvolna
včera

Policie odhalila pravdu o Čechovi v ruské armádě. Muž žádá o pomoc
včera

Do ligy se vrací Martin Hašek s Pavlem Hoftychem. Budou sportovními řediteli
včera

Měsíc se v noci netradičně zbarví. Příčinu hledejte v Severní Americe
včera

Slunečné a teplejší počasí. Týden vyvrcholí tropy a dalšími bouřkami
včera

Charles Dickens zemřel před 155 lety. Spisovatelův život provázely úspěchy i skandály
včera

Další velký koncert v Praze. Využijte metro, žádá město fanoušky Imagine Dragons
včera

Češi budou proti Chorvatsku oslabeni. Ivan Hašek nemůže počítat s Hložkem
včera

Ludvík prozradil, jak snáší vazbu. Na svobodu nemůže, rozhodl soud
včera
Proč čelí Ukrajina nejtvrdším útokům od začátku války. Není to jen odplata, Rusko posílá vzkaz
Ukrajina se v posledních týdnech stala terčem jedné z nejintenzivnějších vln ruských vzdušných útoků od vypuknutí války. Série úderů, při nichž Moskva opakovaně využívá bezpilotní letouny, není jen odplatou za ukrajinský útok na ruské bombardéry. Podle analytiků má zastrašit civilní obyvatelstvo a na pozadí jednání o míru vytvořit dojem, že Kreml drží vývoj konfliktu pevně v rukou.
Zdroj: Libor Novák