Zmrazené platy se od září o 10 procent zvýší i ve státní službě, řekl Jurečka

Zmrazené platy se od září zvýší nejen zaměstnancům veřejného sektoru, ale i ve státní službě. Zvednou se o deset procent. Dohodli se na tom dnes odboroví předáci s lídry vládních stran. Po jednání to řekl šéf vládních lidovců a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na navýšení bude do konce roku z rozpočtu potřeba 1,1 miliardy korun. Dohoda na růstu výdělků zaměstnanců státu a veřejných služeb pro příští rok se dnes nenašla.

Pro letošek se plat zmrazil úředníkům, pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím. Podle Jurečky by si tak mělo od září polepšit kolem 365.000 lidí. Původně měli dostat přidáno jen pracovníci veřejných služeb, ne zaměstnanci státu. "Dnes jsme za vládní koalici představili kompromis, aby se zvýšil plat i pro zaměstnance pod státní službou od září... Nemáme uzavřenou otázku roku 2023," uvedl Jurečka. Podle něj platí ale dřívější dohoda, podle níž by se měly od ledna o deset procent zvednout tarify neboli základ platu policistům, hasičům a vojákům. O ostatních profesích se bude dál jednat.

Platy ve veřejné sféře stanovuje pět tabulek. Kabinet od září počítá s desetiprocentním zvýšením částek v první tabulce. Podle odborů se tak přidání týká nepedagogických pracovníků ve školství a nezdravotnických profesí ve zdravotnictví či lidí z příspěvkových organizací. Výdělek by tedy měl vzrůst zaměstnancům muzeí a galerií, hercům z divadel či hudebníkům z orchestrů, kuchařkám, uklízečkám, vrátným či školníkům. Do skupiny patří i úředníci samospráv. Spadají sem také třeba zaměstnanci sportovišť, pečovatelských služeb či domovů, které zřizují města. Tarif se zvedne i úředníkům či hygienikům ve státní službě.

"Jsme rádi, že náš tlak má pro rok 2022 výsledek a zaměstnanci, kteří měli od ledna nulu, obdrží od září deset procent," řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podotkl, že výhled ekonomiky je "ještě krutější" než před pár měsíci.

Podle poslední predikce by průměrná inflace měla letos dosáhnout 16,2 procenta a příští rok 8,8 procenta. Dříve ministerstvo financí pro letošek očekávalo průměrné zdražení o 12,3 procenta a příští rok o 4,4 procenta. Nyní se čeká také růst sumy na výdělky, a to letos o 9,8 procenta a příští rok o 7,9 procenta. Dříve se pro letošek očekával šestiprocentní růst platů a mezd a pro příští rok o 6,2 procenta.

Odboráři už dřív kvůli platům pohrozili protesty. Devět odborových svazů veřejné sféry zůstává kvůli výdělkům ve stávkové pohotovosti a další čtyři je podporují, sdělil po jednání mluvčí svazů Pavel Bednář. Jurečka řekl, že kroku odborů nerozumí. "Když tady máme situaci, že pro rok 2022 jsme dohodnuti a máme dohodu na tom, že budeme v průběhu září jednat, tak já důvod nevidím," uvedl ministr. Podle předáků má stávková pohotovost podpořit vyjednávání o růstu výdělků na příští rok.

Odboráři a zástupci ministerstev budou spolu jednat o úpravě platových tabulek. Odborům vadí, že řada zaměstnanců veřejného sektoru má tarify pod minimální či zaručenou mzdou. Výslednou dohodu by pak podle Jurečky kabinet s předáky mohl uzavřít před koncem září.

Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával letos v prvním čtvrtletí veřejný sektor 712.100 lidí. Průměrný plat činil 40.352 korun. Meziročně se zvedl o dvě procenta. Polovina pracovníků pobírala víc než 37.633 korun.

Související

Marian Jurečka

Jurečka nestrpěl slova Schillerové. Ujistil, že peníze na důchody budou

Průměrný tuzemský důchod po Novém roce a pravidelné valorizaci vzroste na více než 21 800 korun měsíčně. Státu tak opět vzrostou výdaje na penze. Podle odcházejícího ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale rozhodně nehrozí, že by se v rozpočtu nenašly peníze na důchody. 

Více souvisejících

Marian Jurečka (KDU-ČSL) mzdy / platy

Aktuálně se děje

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

12. března 2026 21:04

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

12. března 2026 20:13

12. března 2026 19:22

12. března 2026 18:46

12. března 2026 18:11

12. března 2026 17:29

Tyhle kecy poslouchat nebudu. Vondra odešel z debaty se slovenským politikem

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) odešel z diskuze na slovenské televizi, kde jeden z jeho slovenských kolegů označil amerického prezidenta Donalda Trumpa či jeho ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského za největší gaunery tohoto století. Podle Vondry šlo o snůšku lží a demagogie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy