Prezident České republiky: Základní údaje o funkci a pravomocích

- Prezident České republiky je hlavou státu, z výkonu své funkce není odpovědný. Od roku 2013 jej vybírají občané v přímé volbě, do té doby jej volili na společné schůzi poslanci a senátoři. Funkční období prezidenta je od vzniku ČR pět let, ve funkci může být nejvýše dvě volební období po sobě.

- Podle ústavy prezident jmenuje a odvolává premiéra a ministry, odvolává vládu a přijímá její demisi, svolává zasedání Poslanecké sněmovny a rozpouští ji, dále také pověřuje vládu vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové. Hlava státu také může odpouštět a zmírňovat tresty uložené soudem a zahlazovat odsouzení. V legislativní oblasti podepisuje zákony po jejich schválení Parlamentem, přijaté zákony má právo vrátit, s výjimkou zákonů ústavních.

- Mezi prezidentské pravomoci patří jmenování předsedy, místopředsedů a soudců Ústavního soudu, také jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu, dále jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.

- Prezident má i další pravomoci, které ale vyžadují ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády: zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy, je vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenuje a povyšuje generály a například také jmenuje rektory a vysokoškolské profesory. Hlava státu přijímá vedoucí zastupitelských misí, pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu, propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, jmenuje soudce, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, má právo udělovat amnestii.

- Prezident má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Má i právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.

- Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.

- Senát může se souhlasem Sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.

- K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců. Nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán.

- K ústavní žalobě na hlavu státu Senát přistoupil poprvé v dějinách ČR kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před odchodem z funkce v roce 2013. Ústavní soud o ní nerozhodl, řízení zastavil s odůvodněním, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel.

- V létě 2019 Senát schválil návrh ústavní žaloby na současného prezidenta Miloše Zemana, který byl založen na tom, že Zeman podle senátorů opakovaně porušil ústavu - ať už nečinností, vystupováním v rozporu s oficiální zahraniční politikou ČR nebo údajnými pokusy o ovlivňování justice. Sněmovna ale návrh odmítla.

- Během Zemanova funkčního období se Senát zabýval návrhy na ústavní žalobu hlavy státu několikrát, například ve věci jeho výroků, v nichž zpochybnil sankce EU proti Rusku za jeho anexi Krymu, nebo kvůli Zemanově vyjádření o výrobě jedu novičok v ČR.

- Článek 66 Ústavy ČR řeší i situací, že by se prezidentská funkce uvolnila, ať už na základě ústavní žaloby, abdikace či úmrtí hlavy státu. V takovém případě se do 90 dnů konají nové volby prezidenta, které do deseti dnů od uvolnění funkce hlavy státu vyhlašuje předseda Senátu (pokud by nebyl tento úřad obsazen, učiní tak předseda Poslanecké sněmovny). Už první věta článku ovšem hovoří i o tom, že se tato pravidla mohou uplatnit také v situaci, "nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát". V české ústavě je toto ustanovení od jejího schválení koncem roku 1992 a nezměnilo se ani poté, co byla v roce 2012 zavedena přímá volba prezidenta.

- V době, kdy by nebyl úřad prezidenta obsazen, rozdělí si část jeho pravomoci premiér a předseda Poslanecké sněmovny. Tato situace nastala zatím dvakrát, pokaždé zhruba na měsíc: poprvé v lednu 1993 po vzniku ČR a poté v únoru 2003, kdy se nového prezidenta, nástupce Václava Havla, podařilo zákonodárcům zvolit až ve třetí volbě.

- Premiér v případě neobsazení prezidentské funkce zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, je vrchním velitelem ozbrojených sil, propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, jmenuje soudce nebo má právo udělovat amnestii. Předseda Sněmovny jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, případně pověřuje kabinet dalším vládnutím po jeho demisi, svolává zasedání Poslanecké sněmovny a rozpouští ji, přebírá jmenování členů Ústavního soudu a Bankovní rady České národní banky.

- Předloni na podzim strávil prezident Zeman 48 dní v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). O zdravotním stavu prezidenta Pražský hrad v té době zveřejnil minimum informací. Lékaři tehdy podle zprávy, kterou si vyžádal a publikoval předseda Senátu Miloš Vystrčil, považovali jeho dlouhodobou prognózu za krajně nejistou a prezident podle nich nebyl v té době schopen vykonávat své pracovní povinnosti. Někteří senátoři a poslanci v době Zemanovy hospitalizace kvůli jeho stavu začali uvažovat o dočasném převodu části pravomocí prezidenta na předsedu Sněmovny a vlády. Hradní kancelář to odmítala, díky zlepšení prezidentova zdravotního stavu se tak nestalo. Zeman snahy o převod pravomocí označil v polovině loňského února v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes za pokus o puč. Ministrovi spravedlnosti Petrovi Blažkovi (ODS) podal na konci června podnět k prověření možné sabotáže. Vrchní státní zastupitelství v Praze na začátku července uvedlo, že Zemanovo podezření nebylo důvodné.

- Bez prezidenta nemá kdo rozhodovat o obsazení funkcí předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu či prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, udělovat milosti, vracet zákony přijaté Parlamentem, jmenovat generály a vyhlašovat volby do Sněmovny a Senátu. Nikdo také nepřebírá pravomoc podepisovat zákony, což ale podle ústavních odborníků nic nemění na jejich platnosti.