Valachová hájí inkluzivní novelu, odbornice ale varuje: Rodiče přijdou o důležité právo

Novela by měla zajistit různá podpůrná opatření ve všech školách, a to včetně jejich nárokového financování. Rodiče si budou moci vybrat, zda dítě ponechají ve speciální třídě, nebo pro něj zvolí vzdělávání v takzvaném hlavním proudu.

Podle Valachové nehrozí, že v každé třídě bude pět nebo šest dětí, které potřebují zvláštní pozornost. Tolik jich prostě není, zdůraznila Valachová. Podle náměstka ministryně Stanislava Štecha se v souvislosti s novelou často šíří "apokalyptické mýty" a po 1. září 2016 nenastane převratná změna. Inkluzivní vzdělávání je podle něj prospěšné pro společnost. "Kdyby v každé třídě bylo jedno dítě, které je na vozíku, které má nějakou další jinou potíž, speciální vzdělávací potřebu, prospěje to i všem ostatním. Česká společnost je - marná sláva - mentálně nastavena hlavně na zdravé, silné, úspěšné," řekl Štěch.

Někteří ředitelé dnes uváděli, že výuka třídy, ve které je několik žáků se specifickými potřebami, je náročnější a únavnější. "Když mám ve třídě čtyři těžké integrace, tak už opravdu počítám roky, kdy z té školy odejdu," řekla dnes zástupkyně jedné z malotřídních venkovských škol. Poukázala na hodiny příprav a doučování.

Valachová uvedla, že ministerstvo počítá s navýšením počtu asistentů pedagogů. Od 1. ledna mají školy dostat o půl miliardy korun více, dalších 28 milionů poslouží na kompenzační pomůcky.

Některé odpovědi ministryně a dalších řečníků přijaly stovky ředitelů s uspokojením, jindy reagovali kroucením hlavou nebo ironickými úsměvy. Celý sál se rozesmál například v reakci na sdělení, že by mohly vzniknout programy, kde se pedagogové naučí odpočívat.

Vyhláška je vágní a rozporuplná

Představitelka Asociace pracovníků Speciálně pedagogických center Eva Čadová dnes ale řekla, že rodiče zřejmě nebudou mít konečné slovo při volbě, zda bude jejich dítě s potřebou podpory navštěvovat speciální školu, nebo bude integrováno do běžné školy.

Nyní zákonný zástupce dítěte rozhoduje, jakou formu vzdělávání pro své dítě zvolí. Školská poradenská zařízení na základě vyšetření a dalších informací vydají doporučení, ale pro rodiče nejsou závazná.

O tohle právo by za nových podmínek mohli rodiče přijít. Návrh vyhlášky počítá s tím, že vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přednostně uskutečňuje v běžné škole. Do školy speciální může dítě přejít, až v případě, že v běžné škole nebude možno naplnit potřebná podpůrná opatření. "Zdá se, jako by integrace byla jedinou reálnou možností, tedy, radikálněji řečeno, že zákonný zástupce nebude mít právo volby. Školské poradenské zařízení, zákonný zástupce i škola budou vyčkávat, až dítě definitivně selže v běžné škole a konečně tak získají obhajitelný důvod pro jeho zařazení do speciální školy," uvedla Čadová.

Rovnou do speciálních škol by tak mohly být zařazovány pouze děti s natolik závažným handicapem, který jejich integraci do běžné školy vylučuje. Na nedávném setkání s novináři tento výklad předložila také Jana Zapletalová z Národního ústavu pro vzdělávání, který je přímo řízenou organizací ministerstva školství. "Když je možná integrace, to znamená, že není úplně nutné, aby to dítě bylo ve speciální škole, tak by školské poradenské zařízení nemělo doporučovat speciální školu. Mělo by trvat na tom, že dítě může být v běžné základní škole," uvedla. V případě nesouhlasu by měli mít rodiče možnost požádat o revizní vyšetření, může to řešit až soud.

Čadová upozorňuje, že nikdo nedokáže objektivně popsat, co je nejlepší zájem dítěte a jak ho vyhodnotit. Pochybuje, že budou rychle vytvořeny metodické postupy s novými přístupy k diagnostice. Návrh vyhlášky podle ní "krkolomnými formulacemi a vágními výrazy" spíše uvádí pracovníky poraden do rozpaků.