Akademii věd povede profesorka anatomie a fyziologie rostlin Eva Zažímalová

Praha - Na Akademii věd proběhne změna, kdy by dosavadního předsedu Jiřího Drahoše měla od 25. března příštího roku nahradit jednašedesátiletá bioložka Eva Zažímalová.

Dnešní volbu akademického sněmu musí ještě schválit vláda a do funkce předsedkyni jmenuje prezident. Bude teprve druhou ženou, která stane v čele této instituce. Zažímalová byla jedinou kandidátkou, získala 93 procent hlasů. Chce mimo jiné zlepšit financování akademie, podpořit špičkový výzkum a vyřešit vnitřní zadlužení akademických pracovišť kvůli stagnujícímu rozpočtu.

Budoucí předsedkyně akademie, která je profesorkou Univerzity Karlovy pro obor anatomie a fyziologie rostlin, chce přesvědčit vládu, aby ročně dávala akademii až sedm miliard korun. Nyní od státu dostává 4,5 miliardy korun, což je zhruba 29 procent z jejího celkového rozpočtu. Zbytek ze zhruba jedenáctimiliardového rozpočtu tvoří příjmy z grantů a dále z licencí a patentů. Zažímalová poukázala na zahraniční praxi a mezinárodní audit, podle nichž vyspělé státy podporují své výzkumné instituce minimálně z 50 procent a ideálně až 70 procenty. V Česku výdaje státu na provoz výzkumných institucí dlouhodobě stagnují, což podle vědců ohrožuje kvalitu a efektivitu výzkumu.

Zažímalová chce také řešit vnitřní zadlužení akademických pracovišť, která kvůli klesajícímu rozpočtu neměla na přístrojové vybavení. Chce také snížit administrativní zátěž vědců. Zlepšit by se podle ní mělo mimo jiné i získávání prestižních zahraničních grantů a motivace mladých českých vědců, aby se vraceli ze zahraničí.V r. 1979 vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor chemie se specializací biochemie. V roce 1983 získala v Československé akademii věd (Ústav experimentální botaniky) vědeckou hodnost CSc. v oboru biologie (fyziologie rostlin). Od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky (dříve ČSAV, nyní AV ČR, v. v. i.) jako vědecká pracovnice a od roku 2012 na částečný pracovní úvazek také v Biologickém centru AV ČR, v. v. i. Od roku 2004 vede v Ústavu experimentální botaniky AV ČR Laboratoř hormonálních regulací u rostlin. V letech 2003-2007 byla zástupkyní ředitele Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v letech 2007-2012 byla ředitelkou tohoto ústavu.

V roce 2004 byla jmenována docentkou a v roce 2013 profesorkou pro obor anatomie a fyziologie rostlin na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vede studenty magisterského a doktorského studia a přednáší pokročilé semestrální kurzy v magisterském i doktorském studijním programu na Přírodovědeckých fakultách Univerzity Karlovy v Praze a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Je členkou oborových rad doktorských studijních programů „Anatomie a fyziologie rostlin" a „Biochemie" na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a členkou Oborové rady pro studijní obor „Anatomie a fyziologie rostlin" studijního programu „Botanika" na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Je též členkou Vědecké rady Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Podstatnou měrou se podílela na organizaci několika mezinárodních vědeckých symposií.

Věnuje se též hodnocení výzkumných týmů. Má dvě dospělé děti a je téměř 40 let vdaná.

Související

Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

akademie věd Eva Zažímalová (AV ČR)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 26 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy