Praha - Na Akademii věd proběhne změna, kdy by dosavadního předsedu Jiřího Drahoše měla od 25. března příštího roku nahradit jednašedesátiletá bioložka Eva Zažímalová.
Dnešní volbu akademického sněmu musí ještě schválit vláda a do funkce předsedkyni jmenuje prezident. Bude teprve druhou ženou, která stane v čele této instituce. Zažímalová byla jedinou kandidátkou, získala 93 procent hlasů. Chce mimo jiné zlepšit financování akademie, podpořit špičkový výzkum a vyřešit vnitřní zadlužení akademických pracovišť kvůli stagnujícímu rozpočtu.
Budoucí předsedkyně akademie, která je profesorkou Univerzity Karlovy pro obor anatomie a fyziologie rostlin, chce přesvědčit vládu, aby ročně dávala akademii až sedm miliard korun. Nyní od státu dostává 4,5 miliardy korun, což je zhruba 29 procent z jejího celkového rozpočtu. Zbytek ze zhruba jedenáctimiliardového rozpočtu tvoří příjmy z grantů a dále z licencí a patentů. Zažímalová poukázala na zahraniční praxi a mezinárodní audit, podle nichž vyspělé státy podporují své výzkumné instituce minimálně z 50 procent a ideálně až 70 procenty. V Česku výdaje státu na provoz výzkumných institucí dlouhodobě stagnují, což podle vědců ohrožuje kvalitu a efektivitu výzkumu.
Zažímalová chce také řešit vnitřní zadlužení akademických pracovišť, která kvůli klesajícímu rozpočtu neměla na přístrojové vybavení. Chce také snížit administrativní zátěž vědců. Zlepšit by se podle ní mělo mimo jiné i získávání prestižních zahraničních grantů a motivace mladých českých vědců, aby se vraceli ze zahraničí.V r. 1979 vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor chemie se specializací biochemie. V roce 1983 získala v Československé akademii věd (Ústav experimentální botaniky) vědeckou hodnost CSc. v oboru biologie (fyziologie rostlin). Od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky (dříve ČSAV, nyní AV ČR, v. v. i.) jako vědecká pracovnice a od roku 2012 na částečný pracovní úvazek také v Biologickém centru AV ČR, v. v. i. Od roku 2004 vede v Ústavu experimentální botaniky AV ČR Laboratoř hormonálních regulací u rostlin. V letech 2003-2007 byla zástupkyní ředitele Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v letech 2007-2012 byla ředitelkou tohoto ústavu.
V roce 2004 byla jmenována docentkou a v roce 2013 profesorkou pro obor anatomie a fyziologie rostlin na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vede studenty magisterského a doktorského studia a přednáší pokročilé semestrální kurzy v magisterském i doktorském studijním programu na Přírodovědeckých fakultách Univerzity Karlovy v Praze a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Je členkou oborových rad doktorských studijních programů „Anatomie a fyziologie rostlin" a „Biochemie" na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a členkou Oborové rady pro studijní obor „Anatomie a fyziologie rostlin" studijního programu „Botanika" na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Je též členkou Vědecké rady Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Podstatnou měrou se podílela na organizaci několika mezinárodních vědeckých symposií.
Věnuje se též hodnocení výzkumných týmů. Má dvě dospělé děti a je téměř 40 let vdaná.
17. prosince 2025 13:07
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
Související
Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta
Jak si v letních vedrech udržet doma příjemnou teplotu? Poradili nám experti
akademie věd , Eva Zažímalová (AV ČR)
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 1 hodinou
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 2 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 4 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 5 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 6 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 7 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 10 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák