Na vyšší odměny učitelů půjde 404 milionů, do výzkumu stát napumpuje miliardy

O rozhodnutí kabinetu informovala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). "Pro naše děti chci ty nejlepší učitelky a učitele. Právě jsem prosadila na vládě 404 milionů korun na lepší podmínky pro pedagogy od 1. září 2017," informovalo ministerstvo za Valachovou na twitteru, a to hned dvakrát.

Při prvním oznámení se totiž správce twitterového účtu ministryně unáhlil ve chvíli, kdy bod ještě ministři ani neprojednávali. Podruhé, zhruba po půl hodině, už oznámení reagovalo na reálné dění ve Strakově akademii.

Kariérní řád počítá s tím, že každý začínající učitel bude muset od letošního září absolvovat dvouleté adaptační období, zakončené atestačním řízením na škole, kde bude působit. Ministerstvo školství odhaduje, že na školách zpočátku bude asi 3000 začínajících učitelů. Zařadí se mezi ně i pedagogové, kteří mají méně než dva roky praxe učení.

Pedagogové s více než dvouletou praxí budou automaticky takzvanými uvádějícími učiteli. Ti by měli pomáhat začínajícím učitelům za příplatek 3000 korun měsíčně. Pokud bude mít uvádějící učitel snížen svůj rozsah přímé pedagogické činnosti, dostane příplatek 1500 korun.

Školy budou mít povinnost zajistit začínajícímu učiteli podporu, na které se budou podílet i její další zaměstnanci a odborníci z praxe. Za jednoho začínajícího učitele budou tak muset školy každý rok zaplatit přibližně 15.750 korun navíc, vypočítalo ministerstvo.

Nedávné změny ve školském zákoně předpokládají větší zapojení výchovných poradců při začleňování sociálně znevýhodněných dětí do společného vzdělávání. Systém pro ně počítá se specializačním příplatkem 1000 až 2000 korun.

Sněmovna při schvalování se souhlasem Valachové stanovila také příplatky pro třídní učitele, a to na 1000 až 1500 korun měsíčně. Nyní se podle Valachové pohybují jen kolem 400 korun hrubého, vláda navrhovala příplatek od 500 do 2000 korun měsíčně podle typu školy.

Na vědu a výzkum 36,2 miliardy

Návrh vicepremiéra pro vědu a výzkum Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) dnes schválila vláda. Šéf lidovců již dříve avizoval, že peníze navíc by měly posílit mimo jiné rozpočet Akademie věd a vysokých škol. Stát se podle něj musí připravit na to, že po roce 2024 nebude mít Česko tolik peněz na vědu a výzkum z evropských fondů jako nyní. Rozpočet Evropské unie po roce 2020 počítá se zkrácením peněz na výzkum až o 30 procent, což podle Bělobrádka bude znamenat osm až deset miliard korun. Výdaje veřejných rozpočtů na vědu a výzkum by se tak mohly snížit z letošního jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 0,6 procenta HDP po roce 2023.

Celkové výdaje návrhu rozpočtu na příští rok jsou o 1,25 miliardy vyšší, než byl střednědobý výhled na rok 2018, institucionální výdaje by měly být zhruba o 911 milionů vyšší, než se předpokládalo. Výhled výdajů na rok 2019 stoupne na 37,8 miliardy korun a na rok 2020 na 39,25 miliardy korun.

Peníze z rozpočtu by v dalších letech měly podpořit zejména spolupráci vědců s podnikatelským prostředím, a tím i konkurenceschopnost ČR. Bělobrádek často zdůrazňuje, že financování vědy a výzkumu nemůže zůstat jen na veřejných zdrojích, ale musí do něj jít větší podíl peněz z privátního sektoru. Materiál, který by měl řešit dlouhodobé strategické financování vědy a výzkumu do roku 2024, chce předložit vládě do září.