Humanitní, či technický obor? Na děti má největší vliv povolání rodičů

Průzkum, do kterého se předloni zapojilo přibližně 900 deváťáků z celého Česka, zjistil, že povolání rodičů na směřování dítěte po základní škole má vliv.

Technikou se zabývaly tři čtvrtiny otců dětí, které byly v devátých třídách. Nejčastěji tito muži pracovali ve strojírenství a elektrotechnice (30 procent). Zhruba pětina jich pracovala ve stavebnictví a architektuře a 12 procent v dopravě. U matek byl poměr jiný. Ve stavebnictví a architektuře jich působila méně než dvě procenta.

Na stejnou kariéru jako matka či otec se chystala přibližně půlka deváťáků humanitně zaměřených rodičů. Humanitní profese v průzkumu převažovaly u matek. Měly ji asi dvě třetiny z nich. Obory, ve kterých matky nejčastěji pracovaly, byly administrativa, ekonomie, management a právo (20 procent), cestovní ruch, hotelnictví, služby a obchod (15 procent). V sociálních službách a pečovatelství byla zaměstnána desetina matek. Nejméně otců pracovalo ve výchově a vzdělávání (necelé procento). Podobně málo jich bylo zaměstnaných v médiích, kultuře a umění.

Přírodovědné zaměření u matky uvedlo asi 12 procent žáků, u otce zhruba šest procent. Kromě toho, že se jim v populaci věnuje méně lidí, mají také nejmenší vliv na volbu budoucího povolání potomků.

Trh práce trpí chronickým nedostatkem kvalitních technicky vzdělaných absolventů. Problémem je podle mnoha odborníků předimenzování víceletých gymnázií, na které například v Praze jde až třetina dětí. Zda se dítě vydá na humanitní, technickou nebo přírodovědnou dráhu, se přitom často ukazuje už kolem desátého roku jeho života.