Rektoři vítají, že vysoké školy dostanou víc peněz. Přesto jsou prý jsou podfinancované

Mladá Boleslav - Návrh státního rozpočtu pro vysoké školy na rok 2018 Česká konference rektorů (ČKR) podporuje, přesto ale poukazuje na to, že jsou vysoké školy podfinancované. Školy by podle návrhu měly dostat o tři miliardy více, tedy 24 miliard korun.

Vysoké školy jsou i tak podfinancované, při srovnání s okolními členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je Česká republika na chvostu žebříčku financování vysokých škol, řekl dnes novinářům místopředseda ČKR a rektor vysoké školy chemicko-technologické v Praze Karel Melzoch.

"Oceňujeme, že tyto tři miliardy se propsaly ve střednědobém výhledu i do dalších let, tedy 2019 a 2020," řekl Melzoch. Aby se ale ČR vyrovnala průměrným zemím OECD, musela by současný rozpočet zvýšit zhruba o třetinu, tedy na 32 miliard korun, dodal.

Podle Melzocha je financování vysokých škol největším problémem českého vysokého školství. "Ano, máme prostředky z operačních programů, z vědecké činnosti, ale to jsou prostředky účelové. "My potřebujeme prostředky, které můžeme využít na řadu věcí, které škola musí řešit, jako jsou výdaje na chod budov nebo platy akademiků," řekl.

Konference rektorů vyzývá nového ministra školství k jednání o perspektivě změn ve financování vysokých škol a k úsilí o navyšování rozpočtu vysokých škol v dalších letech. Novým ministrem školství v Babišově vládě má být dosavadní náměstek ministerstva zodpovědný za vysoké školy Robert Plaga (ANO).

"My s Robertem Plagou máme velice dobré vztahy, on byl ve své funkci po celou dobu vlády, ač se měnili ministři, myslím si, že ty vztahy jsou korektní," řekl Melzoch. "Po tříletých zkušenostech máme dobrou naději, že bude ministrem, který zná problematiku vysokého školství a že s ním budeme spolupracovat," řekl na dnešní tiskové konferenci rektor Škoda Auto Vysoké školy Pavel Mertlík.

Kromě financování je problémem vysokých škol také proces akreditací, uvedl Mertlík. "Velká část vysokého školství je v situaci, že musí nově akreditovat všechny své dnešní studijní obory či budoucí programy. Pro akreditační úřad to bude složité, protože jim přistanou na stolech stovky žádostí o stovkách stran textu a zvládnout tu administrativu bude nesmírně náročné," řekl. Podle něj tak řada oborů v roce 2019 a 2020 skončí.

Problém s financováním řeší vysoké školy také v hodnocení vědecké činnosti. Dříve podle Melzocha existovaly parametry, podle nichž se mohl vědecký výkon vysokých škol a výzkumných organizací hodnotit. Uvedl, že současný systém znevýhodňuje vysoké školy, ačkoli je vědecký výzkum na školách i v organizacích stejně kvalitní. ČKR proto chce, aby vláda dopracovala metodiku pro hodnocení vědy a výzkumu, a žádá o napravení chyb v hodnocení výzkumů a finanční kompenzace poškozeným vysokým školám.

Související

Vláda Petra Fialy

Česko dá rekordní peníze na investice v dopravě. Vláda řešila i pomoc po povodních

Vláda spustí program pomoci podnikatelům a firmám, kteří museli kvůli zářijovým povodním přerušit výrobu a zaměstnance nechat doma na překážkách v práci. Pomůže také lidem, kteří kvůli povodním přišli o svůj příbytek. Schválila na středečním zasedání. Projednala také návrhy novel školského zákona, zákona o elektronizaci zdravotnictví a zákona o silniční dopravě a odsouhlasila také návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který na příští rok počítá s rekordní výší investic.
Ilustrační foto Původní zpráva

Proč slovenští studenti migrují na české vysoké školy? Vidí v tom víc než jen příležitost

Slovenské studenty láká studium v zahraničí, přičemž nejčastější volbou je právě Česká republika. Důvody zahrnují lepší uplatnění na trhu práce, vyšší kvalitu vzdělávání nebo širší nabídku studijních oborů, které na Slovensku často chybí. Kromě akademických výhod vidí také přínos v možnosti vyzkoušet si život v jiném prostředí.

Více souvisejících

Vysoké školy Robert Plaga Školství

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Kateřina Kolouchová

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Petr Fiala

Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu

Premiér Petr Fiala (ODS) v den 35. výročí začátku sametové revoluce apeloval na voliče, aby jeho vládě dali ještě jedno čtyřleté období. Češi by pak podle jeho slov mohli dosáhnout na "německé" či "rakouské" platy. Navzdory následné kritice si Fiala za svými slovy stojí. Sebevědomí je podle předsedy občanských demokratů potřeba.   

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie

Střely jen do břevna. Bezbranková remíza z Albánie je ale pro Čechy nadějí na první místo

Čeští fotbalisté mají nadále šanci postoupit z prvního místo tabulky své skupiny B1 v rámci Ligy národů do elitní Ligy A a tím se tak přiblížit k zajištění účasti v baráži o postup na mistrovství světa ve fotbale 2026. Tyto cíle neoddálila ani sobotní bezbranková remíza v Albánii, kde nejblíže ke skórování měli nejblíže Václav Jemelka a Lukáš Červ, kteří při svých pokusech pouze rozezvučili břevno.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Nasazení ATACMS proti Rusku: Média odhalila, co bude jejich první cíl

Joe Biden učinil zásadní rozhodnutí krátce před koncem svého mandátu – povolil Ukrajině použít americké rakety dlouhého doletu ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Tento krok, který znamená výrazný posun v americké politice, přichází v době rostoucího napětí a necelé tři týdny před nástupem Donalda Trumpa do úřadu prezidenta.

před 5 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml poprvé zareagoval na možnost použití ATACMS v Rusku

Spojené státy povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útokům na cíle uvnitř ruského území. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v pondělí označil toto rozhodnutí za nový stupeň napětí a větší zapojení USA do konfliktu na Ukrajině.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Kim Čong-un

Kim Čong-ungovi vadí, že USA brání Ukrajinu před Ruskem. Chrastí jadernými zbraněmi

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ostře kritizoval Spojené státy za jejich rostoucí spolupráci s Jižní Koreou a Japonskem, což označil za přímou hrozbu pro bezpečnost své země. Tento krok navazuje na dlouhodobou strategii Pchjongjangu, která spočívá ve zvyšování vojenské síly a především jaderného arzenálu, aby se mohl postavit "gangsterským hrozbám" Washingtonu.

před 7 hodinami

Romana Jungwirth Březovská

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

před 7 hodinami

Su-57 a Okhotnik

Záhada, nad kterou si láme hlavu celý svět. Co zničilo nejmodernější ruskou zbraň na Ukrajině?

Na obloze v blízkosti frontové linie u města Kostjantynivka se odehrál neobvyklý moment, který upoutal pozornost ukrajinských i mezinárodních pozorovatelů. Dva bílé kondenzační pruhy, často předzvěst ruského leteckého útoku, se zkřížily, ale to, co následovalo, bylo podle BBC bezprecedentní. Nižší pruh se rozdělil a nový objekt prudce zrychlil směrem k druhému, než se jejich dráhy zkřížily a oblohu ozářil jasný oranžový záblesk.

před 8 hodinami

Rusko, Kreml

Povolení útočit raketami ATACMS v Rusku rozlítilo Moskvu. Svět čeká na reakci Putina

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena umožnit Ukrajině používat americké rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území vyvolalo ostrou reakci v Moskvě a přililo olej do ohně už tak vyhroceného konfliktu. Tento krok, který Rusko vnímá jako přímé ohrožení své suverenity, přinesl tvrdou kritiku od ruských představitelů a médií a zdůraznil rostoucí napětí v geopolitickém střetu mezi Moskvou, Kyjevem a Západem, uvedl server BBC.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Odpálení rakety ATACMS.

Čím může Kyjev útočit v Rusku? Chlouba americké armády ATACMS je víc než jen zbraní

ATACMS, neboli Army Tactical Missile System, je pokročilý balistický raketový systém vyvinutý společností Lockheed Martin. Tento systém slouží především k přesným úderům na dlouhé vzdálenosti a je určen k ničení strategických cílů, jako jsou velitelská stanoviště, letiště, sklady munice nebo nepřátelská dělostřelectva. ATACMS se stal klíčovou součástí arzenálu Spojených států a jejich spojenců díky své spolehlivosti, flexibilitě a vysoké ničivé síle. 

před 9 hodinami

Tomáš Dvorský

Korčok se vrací do hry. Jeho úkolem bude změnit vnímaní Progresivního Slovenska, říká politolog pro EZ

Nejsilnější slovenské opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) získalo do svých řad Ivana Korčoka, dlouholetého diplomata a bývalého ministra zahraničí, který letos neúspěšně kandidoval na prezidenta. Politolog Tomáš Dvorský z Univerzity Pavla Josefa Šafaříka pro EuroZprávy.cz hodnotí, zda Korčokův vstup může PS pomoci oslovit voliče i v konzervativních regionech, oslabit pozici vládních stran a jaké výzvy by přineslo sestavování nové vlády v případě volební porážky Roberta Fica.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Počasí, jaké jsme si nikdy neuměli představit. Přináší smrt a zkázu napříč kontinenty, varují vědci

Klimatická krize již způsobila desítky „nemyslitelných“ vln veder, které byly podle nových analýz dříve prakticky nepravděpodobné. Tyto extrémní jevy, zesílené lidskými emisemi skleníkových plynů, přinášejí smrt a zkázu napříč kontinenty a naznačují, že klimatické změny překročily hranice přirozeného vývoje klimatu v historii lidstva. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy