Regionální školství potřebuje letos další peníze, shodla se malá tripartita

Praha - Rozpočet regionálního školství bude nutné ještě letos doplnit o další peníze. Shodli se na tom dnes zástupci ministerstva školství, školských odborů a zástupců zaměstnavatelů na svém pracovním jednání. Kvůli vysokým výdajům na financování podpůrných opatření pro handicapované i talentované děti v běžných školách nyní v regionech chybí kolem 1,2 miliardy korun, řekl novinářům ministr v demisi Robert Plaga (ANO). Přesnou částku by měly kraje upřesnit do konce dubna.

"Shodli jsme se na tom, že prioritou je ještě v průběhu roku 2018 dostat prostředky do regionálního školství," uvedl Plaga.

Dofinancování letošního rozpočtu a zajištění peněz na změnu financování regionálního školství, která začne v lednu 2019, mají podle Plagy v současnosti přednost i před navyšováním platů v letošním roce. Při schvalování rozpočtu přitom Sněmovna v doprovodném usnesení doporučila vládě, aby už od září zvýšila učitelům platy o dalších 15 procent a ostatním pracovníkům ve školství o desetinu.

"Prioritou je změna financování regionálního školství, kde je potřeba - oproti předpokladům - více než deset miliard korun," řekl dnes Plaga. "Raději vyměním dva měsíce, tedy listopad a prosinec, nějakého přidání za to, abychom měli dostatek peněz pro rok 2019, 2020 a 2021," dodal.

Tripartita se dnes zabývala také výhledem rozpočtu na příští rok. Plaga se chystá prosadit plošné navýšení peněz na pedagogické pracovníky a pro vysoké školy. "Je to 12 miliard korun na navýšení platů a tři miliardy korun do vysokých škol," upřesnil. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) podle Plagy již přislíbil, že do školství půjde v roce 2019 zhruba o 30 miliard korun víc než letos.

"Došlo i k dohodě, že při navyšování platů se nebude navyšovat jen nároková složka platů, ale i ta nenároková," řekl prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký. Podle Plagy by se při dalším růstu měl tarif zvednou o 10 procent, zbytek vyjednaných peněz by pak měl směřovat na odměny a osobní příplatky.

Netarifní část platu by podle Horeckého měla tvořit alespoň 15 procent platu, v některých pražských školách podle něj ale nečiní ani šest procent. "V současné době je v regionálním školství nejméně peněz v celém veřejném sektoru na nenárokové složky platu, a když rostou tarify, tak určitě by měly růst i proporciálně nenárokové složky platu pro odměňování," myslí si předseda školských odborů František Dobšík. Předpokládaným růstem platů pedagogických i nepedagogických pracovníků by se podle něj 9. května měla zabývat také velká tripartita.

Ministerstvo školství má letos v rozpočtu 175,74 miliardy korun, což je o 19,21 miliardy korun více než loni. Rozpočet regionálního školství činí letos kolem 120 miliard korun.

Související

Více souvisejících

Školství Robert Plaga Odbory tripartita

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy