Celosvětové vzdělávání je v krizi! Papír je důležitější než znalosti nejen u nás

Španělskem hýbe obrovský skandál. Univerzita Juana Carlose v Madridu prodávala tituly takovým způsobem, že i legendy plzeňské právnické fakulty se rdí. Mezi absolventy madridské instituce například patří Italové, kteří měli vykonat státní zkoušku z práva ve španělštině, aniž by znali, byť jen jediné slovo z jazyka Cervantesova. Falešné tituly vlastnili nejen pravicový politici ale i socialisté. Skandál dokonce míří i mezi nejbližší španělské královské rodiny.

Není to rozhodně jediný případ falešných titulů, který otřásl světem za posledních 20 let. Falešný titul vlastnil i německý ministr obrany. Existovala i možnost pořídit si falešný „originální“ titul z Harvardu. Falešné tituly otřásly i politickou scénou zemí jako je Barma. Turecký prezident Erdogan dodnes získání svého titulu nevysvětlil. Falešné vzdělání, jak vidíme není problémem jen české kotliny, ale věru globální. Jediné, co nás skutečně může utěšovat, je to, že se z drtivé většiny jedná o tituly z právnických fakult, a přímé ohrožení na životě, o které by se jednalo v případě falešných lékařských titulů, zatím nehrozí.

Všechny skandály s tituly jsou jako přes kopírák. Politik, podnikatel nebo úředník si potřebuje zvýšit prestiž a kvalifikaci, ale nemá čas, inteligenci anebo je prostě příliš líný. Zároveň zde pracuje zvrácená logika všech falzifikátorů, že když má někdo titul, nikoho nebude zajímat, jak k němu přišel. Na vinně ovšem nejsou jen politici, ale i obecný úpadek vzdělanosti. Pokud člověk před sto, ale ještě i dvaceti léty zvládl ukončit svoje vzdělání maturitou, byl to důkaz, že zvládl zkoušku z dospělosti.

Dnešní maturita proto veteránům staré maturity často přijde komicky jednoduchá. Je to vlastně jen drobná překážka v dalším vzdělávání. A bohužel mnohé vysoké školy jsou na tom se svojí úrovní bídněji než mnohá dobrá učiliště. U nás dokonce existuje i slušně fungující business s psaním diplomových prací na zakázku.  Ale pozor! I když si vybere zájemce o vzdělání těžký a prestižní obor neznamená to, že má automaticky vystaráno. Často je to bohužel naopak.

Který obor má u nás největší problémy s uplatněním? Filozofové? Sociologové? Či snad politologové? Samá voda! Jsou to architekti! Ročně vyprodukují stavební fakulty 800 absolventu tohoto jistě krásného a prestižního oboru. Ovšem trh je naprosto přesycen a kolem 15 % absolventů architektury ročně končí na pracovním úřadě. A opět to není jen český fenomén. Děje se tak po celém světě. Kruh neschopnosti reformovat vzdělání se uzavírá.

 Systém je potřeba nastavit tak, aby byla co nejmenší možnost jeho obcházení. Studenti by měli mít co nejmenší možnost obcházení zkoušek, termínů a opisování. Naopak univerzity by měly být státem kroceny a produkovat uměřené množství absolventů mnoha oborů. Pokud to totiž takto půjde dál degradace vzdělání, která je už dnes alarmující, může vést ke kolapsu celého vzdělávacího systému.  A to bude jistě větší katastrofa než to, že se pan ministr nebude moci pochlubit prázdným titulem.